Jejího syna srazilo auto. V Pavilonu M se znovu učí jíst, chodit, mluvit... Poslechněte si osobní deník matky

Zraněné dítě na výřezu z obrazu Gustava Dorého
Zraněné dítě na výřezu z obrazu Gustava Dorého

Doprovázela jsem syna, který po těžkém úrazu přijel na dlouhodobou rehabilitaci. V léčebně v Lužích - Košumberku jsme strávili řadu dlouhých měsíců. Pozornost upnutou k jednoduchým věcem – jak se najíst, jak si vzpomenout na správné slovo, jak se zvednout z vozíku, jak udělat krok. A když se zdálo, že jsme z nejhoršího venku, vzala jsem do ruky diktafon a začala natáčet.

„Jsme tady teprve pár dní, ale cítím, že vším, co nás obklopuje, se už léčíme,“ poznamenala jsem si do deníku krátce potom, co jsem v sanitce projela branou léčebny situované v malebné krajině východních Čech.

Do Pavilonu M jezdí děti v doprovodu rodičů. Často od nejútlejšího dětství na kratší i delší pobyty. Děti s diagnózami dětské obrny, Downova syndromu, kombinovaných poruch, neurologických potíží, děti po úrazech – těch mimochodem stále přibývá.

Světlé okamžiky

V mé paměti zůstávají hlavně světlé okamžiky: jak hrajeme celá parta petangue (z vozíku to jde docela dobře), jak vymýšlíme fiktivní zábavné cesty přes celou zeměkouli (když se dětem na mechanoterapii nechce šlapat), jak si zpíváme na koňském hřbetu při hipoterapii, kolik zábavy nám nabídly hliněné špagety při kolektivní ergoterapii a jak jsme byli co nejvíc venku.

Pavilon M Hamzovy léčebny

Celý unikátní prostor léčebny je dílem myšlenky a činů původně jediného člověka – MUDr. Františka Hamzy, který léčebnu založil v roce 1901 pro tuberkulózní děti. Čím déle jsme v léčebně pobývali, tím více mne tento člověk zajímal a byl mi jakýmsi duchovním průvodcem při dlouhém léčení mého syna Václava.

Jsem vděčná za možnost zprostředkovat posluchačům jedinečné setkání se Zdeňkou Chvojkovou a její dcerou Terezkou, které Hamzovu odbornou léčebnu znají od Terčina útlého věku a umí hezky shrnout, co pro rodinu znamená život s handicapem. Radostné dny jsme poté trávili s Američankami Megan a Anabel. Uslyšíte i malého arabského pacienta Farise a jeho tatínka Mohameda.


Autorka dokumentu: Andrea Hanáčková
Dramaturgie
: Lenka Svobodová
Režie: Radim Nejedlý

Rok po premiéře dokumentu

Dokument měl premiéru 25. prosince 2015. O rok později 28. prosince 2016 usedla jeho autorka i se synem do studia Českého rozhlasu Plus. Podívejte se na video.