„Proti své vůli jsem se nepěkně zapletla do dějin. A krutě za to zaplatila.“ Příběhy slavných: Lída Baarová

5. květen 2017
Lída Baarová ve snímku Lidé na kře (1937)

S Martinem Trnavským a Zdenou Hadrbolcovou.

Pro film (Kariéra Pavla Čamrdy) Ludmilu Babkovou objevil režisér Miroslav Krňanský ještě na konzervatoři. Protože ale studenti nesměli filmovat, vymyslel jí otec pseudonym po spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi, kterého poznali na dovolené. Prasklo to v roce 1931 a ze školy ji vyhodili. Jen o rok později (v 18 letech!) už ale za sebou měla šest snímků.

V roce 1934 si ji navíc vybrala německá společnost UFA, takový tehdejší evropský Hollywood, pro film Barkarola. Musela ale rapidně zhubnout a německou výslovnost zvládnout do tří týdnů. Jenže zase měla hrát vedle svého idolu Gustava Frölicha... Věci se daly do pohybu.

Frölich–Hitler–Goebbels

Následoval vztah se ženatým Frölichem i úspěch v německém filmu, který Baarovou katapultoval na vrchol nacistických kruhů. Sám Hitler, který se přišel podívat na natáčení, ji pozval na čaj. Připomínala mu prý jeho mladší sestřenici Geli, se kterou měl dost podivný vztah.

„Jeho modrošedé oči byly jako ta nejstudenější ocel,“ napsala o něm. To Josef Goebbels na ni na začátku roku 1936 zapůsobil víc. Stejně jako u Frölicha i u Goebbelse ji prý fascinovalo jeho herectví... Bude to právě Hitler, kdo v roce 1938 po přímluvě Goebbelsovy manželky, ukončí jejich dvouletý poměr.

Goebbelsova rodina na návštěvě u Hitlera v Obersalzbergu

První tři útěky

Pro Baarovou to znamenalo okamžitý zákaz vystupování na veřejnosti a zákaz opustit Říši. Z Německa musela utíkat. Jenže v Praze na ni kvůli jejím stykům v Německu rozhodně nikdo nečekal s otevřenou náručí. Nakonec se za ni přimluvil Miloš Havel a nechal pro ni připsat roli v Ohnivém létě. Další filmy následovaly.

Majitel barrandovských ateliérů jí pak pomohl i do italského filmu. Jenže po šesti snímcích musela z Itálie před Němci zase utéct. Do Čech. A v dubnu 1945 znovu. Tentokrát do Německa. V Čechách jí totiž jako „německé vojenské špionce“ hrozila velezrada. Jenže jí Američani chytli a poslali zpátky.

Útěk ze svobody i nesvobody

Po 16 měsících vězení ji nakonec zprostili obžaloby a na Štědrý den 1947 pustili domů. Jenže to odnesla celá její rodina: matka po jednom výslechu zemřela, otec přišel o nohu, sestra Zorka spáchala sebevraždu. Útěchu Baarová hledala v náručí muže. Po 6 měsících na svobodě si vzala Jana Kopeckého, s kterým se seznámila ve vězení.

Jenže po únoru 1948 se pro Baarovou chystalo nové vyšetřování a vězení. A tak znovu utíkala. Přes Rakousko do Argentiny. Ale tam se vydal jen její manžel. Baarová zatoužila po Itálii. Tam pak taky natočila dalších šest filmů. Jedním z jejich režisérů byl i Federico Fellini.

Poslední návrat do Čech

Znovu slavila úspěch. A to až do roku 1959, kdy s filmováním skončila. Hrála ale v divadlech celé Evropy. O 10 let později se znovu vdala. Za lékaře Kurta Lundwala, který ji léčil ještě v Rakousku. Znali se 23 let, jejich manželství ale netrvalo ani čtyři roky. Baarová svého druhého manžela přežila o 28 let.

Do Čech se vrátila v dubnu 1990. Jen na skok. Po dlouhých 42 letech a ve svých 76. Zemřela v Rakousku. „Byla jsem pošetilá. Proti své vůli jsem se nepěkně zapletla do dějin a taky jsem za to krutě zaplatila,“ napsala Lída Baarová ve svých pamětech.

Lída Baarová (1937)
Spustit audio
autoři: Věra Luptáková, Ivan Němec