Proč stojí plameňák na jedné noze?

Hledání odpovědi na otázku, proč stojí plameňák na jedné noze, patří spíše do kategorie vědeckých kuriozit. Seriózně se tím dosud mnoho vědců nezabývalo. Podle některých teorií stojí plameňák na jedné noze proto, aby šetřil energií. Podle jiných proto, že si tak udržuje teplo. Dva američtí vědci se nedávno rozhodli jednou provždy tuto záhadu rozluštit a nohy vysokých růžových ptáků detailně prozkoumat.

„Objednali si z Velké Británie pár uhynulých plameňáků a nutno dodat, že převoz na kost zmrzlých ptáků byl dost komplikovaný a vlastně i humorný. Kolega totiž hrubě podcenil velikost převážené krabice, ze které čouhaly dlouhé ptačí nohy,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Jako tyčka od stanu

Vědci měli strach, že plameňáci rozmrznou dříve, než se dostanou v pořádku do laboratoře. Nakonec to ale dobře dopadlo, protože peří zafungovalo jako dokonalá izolace, takže naopak museli ptáky ještě rozmrazovat. „Začali se tou končetinou zabývat, ale na nic nemohli přijít. Pak ale v jedné chvíli při manipulaci s nohou jeden z nich ptáka zvedl a jeho noha zůstala naprosto rovná, kloub jakoby zaklapl a noha se zpevnila podobně jako třeba tyčka od stanu,“ dodal Jaroslav Petr.

Uspořádání nohy plameňáka je specifické a přesné anatomické detaily známé nejsou. „Zajímavé je, že když plameňáka postavíte na obě nohy, tak klouby nezapadnou. Když si stoupne na jednu nohu, tak se ten kloub stává kotníkem, noha pak drží jako pevná tyčka a pták může i usnout. Dokonce když usne, kýve se na strany méně, než když bdí,“ dodal biolog.

Inspirace pro roboty

Na jedné noze občas postávají i jiní vodní ptáci, například kachna. Ani u ní se přesně neví, jak to funguje. Zmínění vědci se prý hodlají nohám plameňáka věnovat i nadále. Jejich výzkum může mít nečekanou aplikaci. Pokud by se totiž podařilo odhalit přesný konstrukční fígl plameňáků, dal by se využít i pro vývoj robotů.

Příště se už ale chtějí vědci zaměřit na živé plameňáky. K prozkoumání jejich noh jim má napomoci kupříkladu rentgen nebo magnetická rezonance. „Výzkum na mrtvém ptákovi může být zavádějící. Uvidíme, co přinese výzkum živých plameňáků,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr.