Proč se říká a co znamená „turecké hospodářství a „stojí jako Turek na pražském mostě“
Chaos v ekonomice mají jistě leckde. Proč jsme si zvykli spojovat vrchol šlendriánství právě s Tureckem? Souvisí to s hlubokým hospodářským, sociálním a především morálním úpadkem Osmanské říše v 17. a 18. století. Všechno, co Turci z předchozích mnohasetletých výbojů získali, šlo postupně vniveč.
Co všechno patří k Turecku? Turecký sed, med, turecké kalhoty, lázně, záchodky, turecký půlměsíc. Zásluhou Turků, kteří obléhali Vídeň, se do střední Evropy se dostala turecká káva a také turkyň, tak se dodnes na Moravě říká kukuřici.
Ale k Turecku patří i zmatečný, zanedbaný, nepoctivý, nefungující systém – tedy „turecké hospodářství“. Souvisí s hlubokým hospodářským, sociálním a především morálním úpadkem Osmanské říše v 17. a 18. století. Všechno, co Turci z předchozích mnohasetletých výbojů získali, šlo postupně vniveč.
Stát totiž fungoval na těchto základních principech: protekce, úplatkářství, korupce a klientelismus. Za tučný bakšiš se dalo sehnat cokoliv – od postů nejvyšších úředníků až po výhodnější veslo pro galejníka na galéře. Sultán měl bohaté paláce a harémy, honorace se topila v přepychu, ale lid třel bídu s nouzí. Nikdo nedal zemi vizi a nikdo ji nevedl k prosperitě... Jak jinak to mohlo dopadnout?
Stojí jako Turek na pražském mostě
Znáte Turka ze slavného sousoší Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, které stojí na Karlově mostě? Ohromný tlustý pískovcový Turek se psem, který hlídá uvězněné křesťany, se ležérně opírá, tváře naducané, naparuje se jako bařtipán, je to pupkáč, kterého nic vyvede z míry.
Socha byla myšlena jako názorné varování před nebezpečím tureckých nájezdů, i když tou dobou už byly na ústupu. Lidé ale měli ještě v živé paměti barbarství a krutosti, kterých se vojsko s půlměsícem ve znaku dopouštělo na bezbranných obyvatelích.
Turek byl vysochán v roce 1714, nachlup přesně ve stejném roce, kdy si jeho soukmenovec Deodat nebo také Deodatus otevřel v Praze historicky první kavárnu. Jmenovala se U zlatého hada a stála v dnešní Karlově ulici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.