Proč je dobré sbírat hmyz
Lákat slečny na sbírku motýlů? To už dnes dělá málokdo. Přesto je sbírání hmyzu stále aktuální. Ovšem z ryze vědeckých důvodů. Sbírky pomáhají určovat a zařadit neznámé druhy hmyzu.
Příspěvky Meteoru 23. 1. 2016
01:00 Proč je dobré sbírat hmyz?
10:30 Co prozradil 5300 let starý žaludek?
21:48 Pavoučí ponorky a udice
34:00 Zahoďte prachovku, rozsviťte světlo!
41:42 Utajované čínské pyramidy odhaleny
Na Zemi žije neuvěřitelných 6 až 10 milionů druhů hmyzu. „Málokdo si uvědomuje, že hmyz je nejpočetnější složkou živočišné říše. Přibližně 75 nebo 80 procent druhů v celosvětovém měřítku patří právě mezi hmyz,“ uvedl v Meteoru předseda České společnosti entomologické Josef Jelínek.
Počet hmyzích druhů neustále kolísá, protože některé vymírají, zatímco jiné neznámé druhy vědci teprve objevují. „Zejména tropické oblasti jsou stále ještě nedostatečně prozkoumány. Každý rok jsou popisovány desetitisíce nových druhů hmyzu,“ řekl entomolog Jelínek.
Hmyzí specializace
Žádný entomolog nezná všechny druhy hmyzu na světě. Při jejich studiu je potřeba se specializovat. „Ale ať děláme, co děláme, musíme vědět, s čím pracujeme, musíme být schopni hmyz určit. A to je právě úloha taxonoma, který je na základě znalostí skupiny a srovnávacích sbírek schopen jednotlivé druhy identifikovat,“ osvětlil Jelínek.
Najít ten správný šuplík
Taxonom zařadí „brouka“ do správného řádu, čeledi, rodu a druhu. Umí najít pro každého jedince ten správný „šuplík v kartotéce“. Pomocníkem jsou mu právě sbírky hmyzu, do kterých může v případě nejasností nahlédnout.
„Zde se otevírá prostor pro mezinárodní spolupráci i pro amatérské sběratele, kteří se mohou vypracovat na odborníky na určitou skupinu hmyzu,“ doplnil entomolog.
Nejrozsáhlejší sbírky hmyzu u nás uchovává entomologické oddělení Národního muzea. Čítají téměř pět milionů exemplářů z celého světa. Převažují brouci a motýli, v posledních desetiletích se pak rozšiřují sbírky i o ostatní řády hmyzu.
Cenný sbírkový materiál se nachází i v Entomologickém ústavu Akademie věd ČR: mimo jiné významná sbírka jepic a mšic, lumčíci palearktické oblasti, pavouci, chrostíci, motýli a brouci.
Vzácné typové exempláře
Když dojde k objevu a popisu zcela nového druhu, označí se první kus ve sbírce termínem „typ“. „Tento typ by měl být uložen ve veřejně přístupné sbírce, například v entomologickém muzeu, aby sloužil jako takový etalon stěžejní pro popis druhu,“ popsal Josef Jelínek. Tyto „typové exempláře“ představují zpravidla nejcennější část sbírek.
Drobní pampeliškoví broučci
Josef Jelínek byl nadšeným amatérským entomologem už od chlapeckých let. „Mě vždy fascinoval rod Meligethes, česky blýskáček. To jsou takoví drobní tmaví broučci kolem 3 mm, které známe například z květů pampelišek, kde se živí pylem,“ řekl Jelínek.
U nás existuje zhruba 50 druhů blýskáčků, všichni jsou si velmi podobní. „Pro mě to byla výzva. Musel jsem sám objevovat určité rozlišovací znaky,“ doplnil Jelínek.
Blýskáček patří do čeledi lesknáčkovitých (Nitidulidae). Na celém světě je popsáno přibližně 4000 druhů lesknáčkovitých, přičemž u nás jich žije asi 150. Jedná se o skupinu, která byla v minulosti spíše opomíjená a málo studovaná. Pořád je na ní co objevovat.
Hledání v britské databance brouků
„V jižní Evropě se objevil asi před 5 lety brouk z čeledi lesknáčkovitých. Bylo jasné, že to je druh zavlečený. Nebyli jsme ale vůbec schopni identifikovat odkud,“ uvedl Jelínek.
K určení brouka pomohla právě sbírka brouků. „Podařilo se nám to po dlouhém zkoumání, víceméně náhodou pomocí srovnávání typových exemplářů v britském muzeu. Brouk se k nám dostal až z Austrálie,“ dodal Jelínek.
„To je právě ten důvod, proč sbírky hromadíme, vzniká z toho taková databanka, kde v případě pochybností můžeme srovnat a identifikovat určitý druh,“ uzavřel entomolog Josef Jelínek.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.