Případ falešné kapitánky. I přes nízkou inteligenci obelhávala lékaře i důstojníky armády

Vlasta Chrástová se narodila v roce 1930. Absolvovala základní školu a poté pracovala jako dělnice. Po krátké známosti se provdala a měla dvě děti. Když její manžel odešel na vojnu, přenechala péči o děti sestře a intenzivně se věnovala pouze zábavě. Z domova odcházela i na několik týdnů.

Když od ní manžel po vojně odešel, živila se Chrástová dělnickými pracemi, spoléhala ale také na příspěvky od svých milenců, podvody a drobné krádeže. Poté, co ji v dubnu 1954 srazilo v Praze auto a ona utrpěla frakturu páteře, rozhodla se svého zdravotního stavu využít a už nikdy nepracovat.

Srdceryvná legenda

Na veřejnosti ovšem vystupovala velmi věrohodně jako čestná a poctivá žena. Hodně však sázela na to, co se dozvěděla od své spolupacientky v nemocnici o železniční tragédii v Šakvicích. Brzy zjistila, že pod legendou údajné oběti tragédie může celkem snadno zdarma pobývat po nemocnicích, a navíc si vydělávat krádežemi a pletením svetrů pro jiné pacientky.

Když zrovna nepředstírala potíže, často cestovala vlaky, kde lákala pod různými výmysly od lidí peníze a okrádala je. S oblibou se stylizovala do vymyšlených postav, často také vystupovala jako důstojnice armády. Jako kapitánka Československé lidové armády dokonce doprovodila mužstvo do kasáren ve Vyškově a osobně dohlédla na převzetí armádního materiálu. To už jí ale byla na stopě policie.

Démon železnic a nemocnic

Hlášení o vlakové zlodějce a ženě, která si dělá z nemocnic hotel, totiž kvapem přibývalo. Popis se shodoval – mladá, asi pětadvacetiletá, plnoštíhlá, kaštanové vlasy, výrazná piha na pravé tváři. Lehce napadá na levou nohu. Navíc stále používala své pravé jméno.

Nadporučík Bažant a podporučík Beneš věděli, že stačí málo – počkat, až se Chrástová opět ubytuje v některé z nemocnic.

Jaké další podvody se Vlastě Chrástové podařilo spáchat? Co označil soud jako  polehčující okolnost?