Příběhy slavných: Karel Poláček – vysmíval se lásce a pak kvůli ženě dobrovolně nastoupil do transportu

16. březen 2015

Jeden z nejlepších českých humoristů, člen „bücherkommanda“. Vysmíval se všemu, i milostnému vzplanutí. Příběhy slavných vás přesvědčí, že ho humor nepřešel ani v koncentráku.

Karel Poláček měl zkušenosti už s první světovou válkou. Na srbské frontě se dostal do zajetí. Dobrovolně. Haškovsky, švejkovsky, řeklo by se humoristicky. Publikovat začal až po válce.

Zakázaný humorista

Úspěšnou kariéru humoristy a novináře (s Karlem Čapkem proslul jako autor „sloupku“) přerušil Mnichov. Z rasových důvodů ho propustili z Lidovek a nesměl psát. Aspoň svoji jedinou dceru poslal do Anglie. Sám odejít nestihl.

Člen bücherkommanda

Od roku 1941 byl Poláček zaměstnaný v „bücherkommandu“, něco jako správě zkonfiskovaných knih. Dokud neskončil v Terezíně. Tam měl ale jako v nacistickém ukázkovém ghettu přístup ke knihám a pořádal i přednášky.

Dobrovolný transport smrti

V roce 1944 se přihlásil do transportu do Osvětimi. Dobrovolně. I proto, že do něho byla zařazena jeho životní družka Dora. Nikdy potom už se nesetkali.

Předpokládalo se, že v Osvětimi také zemřel. V 90. letech minulého století se ale objevila svědkyně, která tvrdila, že Poláček přežil pochod smrti z Osvětimi do Hindenburgu. Účastnil se prý i dalšího pochodu do tábora v Gleiwitz. Tady pak byl podle očitých svědků 21. ledna 1945 popraven.

Účinkují: Miroslav Rataj a Tereza Novotná-Mikšíková
Připravila: Eva Dvořáková
Režie: Michal Bureš
Vyrobeno Tvůrčí skupinou Regiony Český rozhlas Olomouc v roce 2010

Karel Poláček
autor: Michal Bureš
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová