Při představení sním pět toastů. A rychleji mluvím, než přemýšlím. Alena Mihulová o své nové roli
Stůl pro dva. To je název nové inscenace v Divadle Ungelt. „Je technicky náročná a odehrává se v šíleném tempu. Je to fofr,“ popisuje herečka v Blízkých setkáních. Chodí ráda do kaváren? Co pro ni znamenalo narození dcery? Čím byl specifický den její svatby? Proč ráda pracuje s režisérem Vítem Venclem? Jak vzpomíná na Jiřinu Jiráskovou?
„Dalibor (Gondík) byl úžasný. Já při představení pořád jím toasty a on mi je při čtených zkouškách doma připravoval a nosil mi je, abych si vyzkoušela, který z nich se dá nejlíp jíst tak, abych mohla mluvit,“ vypráví. „Stejně u toho vypadám jako sysel, ale musím sníst i to poslední sousto.“
Těch toastů spořádá Alena Mihulová během představení pět. „O tom se hraje. To je typ postavy. Je to figura, která dřív mluví, než přemýšlí.“ Jak je to s láskou, o kterou v inscenaci jde? „Chtěla bych romantiku, ale tady je jen náznak, tak jsem se s tím spokojila. Mezi postavami dochází ke sporům a divák je pořád v napětí, kdy se to zlomí. Je to jako detektivka a je to vtipné,“ láká herečka do divadelního hlediště.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka