Přežila jsem díky golfu, tak myslím, že mu něco dlužím. Osudové ženy: Luisa Abrahamsová
Golf byl její celoživotní láskou i šťastným osudem. Zachránil ji před nacisty a pomohl k seznámení s manželem. Většinu života strávila ve Velké Británii, kde získala hodnost majora i šlechtický titul od britské královny. Kontakt s Českem a československým golfem ale nikdy neztratila. V dokudramatu uslyšíte Martina Preisse, Jana Hofmana nebo Milenu Steinmasslovou. Vzpomíná historik golfu Prokop Sedlák.
Použité zdroje a literatura:
www.tomashradecky.cz/Lady-Luisa_Abrahams.
www.golfml.cz/historie.
www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na.plovarne.
Narodila se v květnu 1910 v Praze jako Luisa Kramerová a podle svých slov prvních dvacet let prožila v blázinci. Její otec Leopold Kramer byl totiž psychiatr a vlastnil bubenečskou nemocnici, kde celá rodina bydlela.
„U Luisina otce se léčila i manželka prezidenta Masaryka Charlotta, a tak se obě rodiny spřátelily,” říká historik českého golfu Prokop Sedlák.
Luisa vyrůstala za první světové války a už jako malá měla blízko ke sportu. „Vzpomínala, že v mládí hrála fotbal a že i mezi kluky vynikala. Později se zaměřila na tenis, který brala velmi vážně, protože vyhrála juniorské mistrovství republiky.”
Raději vdanou paní
Než aby Luisa musela chodit do německé školy, kam ji zapsala její matka, rozhodla se ve svých 16 letech vdát. Ze slečny Kramerové se tak stala paní Raudnitzová. Manželství ale dlouho nevydrželo a po čtyřech letech skončilo rozvodem.
Být mladou rozvedenou ženou tehdy představovalo společenské stigma, proto rodiče z obavy před ostudou poslali Luisu na čas do Rakouska. A právě tam se Luisa poprvé setkala se svojí životní láskou – golfem.
Seznámení s golfem
Její první trenér z ní byl ale nešťastný. Dokonce o ní prohlásil, že nikdy nebude golfistkou. O rok později už ho však porazila. První turnajové úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1934 poprvé zvítězila v juniorské soutěži v Motole, a když se téhož roku umístila na 2. místě v mistrovství Golf Club Praha, vyšvihla se mezi dámskou golfovou elitu.
Rok nato se v Mariánských Lázních konalo první Otevřené mistrovství ČSR, kde se Luisa seznámila se slavným Henrym Cottonem, nejlepším hráčem světa.
Osudová Anglie i kalhoty
„Luisa vzpomínala, že ji sledoval při tréninku, a když si ho všimla, zeptala se ho, jestli taky hraje golf. Odpověděl, že jen tak trochu, že před rokem vyhrál Open Championship, tehdy největší turnaj světa. Tak se seznámili a navázali sportovní vztah,” líčí Sedlák.
Henry Cotton se stal pro Luisu jedním z osudových mužů. V roce 1938 jí nabídl, aby za ním přijela trénovat do Anglie. Tehdy čerstvá mistryně republiky neváhala. Z Anglie se domů ale už nevrátila.
Po německé okupaci v březnu 1939 ji maminka po telefonu varovala, aby se nevracela. „Zachránila jí tak život, protože jejich rodina byla židovského původu,” dodává Prokop Sedlák.
Luisa tedy zůstala v Anglii. A byl to právě golf, co ji po pár měsících v Londýně zavedlo do jednoho obchodu s proslulou módní značkou. Neměla moc peněz, ale potřebovala sportovní kalhoty. S výběrem jí pomohl ten nejpovolanější – syn majitele obchodu. Jmenoval se Charles Abrahams a byl o 4 roky mladší, ale uměl hrát golf.
Vánočky pro piloty
„Bylo to oboustranné vzplanutí a golf určitě sehrál svoji roli,” dodává Sedlák. Vzali se záhy v lednu 1940. „Byla válka a pan Abrahams zabezpečoval dodávky pro armádu. Ale protože v Británii nebyly látky, odjeli spolu s Luisou do Ameriky. Tam se jim ale nelíbilo, proto se přihlásili na velvyslanectví do britské armády a vrátili se do Anglie.”
Luisa poté ve Velké Británii působila i u československého letectva, kde si vysloužila hodnost majora. I během krušných válečných let ale neztrácela optimismus. Pro československé piloty například každý rok o Vánocích nechávala péct vánočky jako vzpomínku na domov. „Luisa se celý svůj život věnovala charitě. A počin s vánočkami lze označit za první její charitativní činnost.”
Za válečné zásluhy i za charitativní činnost po válce byl Luisin manžel Charles Abrahams povýšen britskou královnou do šlechtického stavu s titulem Lord. Luisa se tak stala Lady Abrahams.
Záchrana čs. golfu
Po válce ji čekala strastiplná cesta přes zničenou Evropu do Prahy, kde zjistila, že nikdo z jejích blízkých nepřežil. Do roku 1948 se do Československa vrátila už jen jednou, pak až po 20 letech.
„V roce 1968 s sebou přivezli Arthura Leese, který vyučoval golf, a také množství použitých, ale kvalitních golfových holí, které u nás chyběly. Předvedli tehdy krásnou exhibici spolu s tehdejším mistrem republiky Jiřím Dvořákem,” vzpomíná Prokop Sedlák.
V roce 1968 se také seznámila s Hanušem Goldscheiderem, mezinárodním tajemníkem golfového ústředí. Společně se snažili obnovit předválečné postavení golfu ve společnosti. „Jen díky nim se československý golf mohl za doby totality a normalizace rozvíjet i na mezinárodní úrovni,” zdůrazňuje historik. Vše, co pro golf dělala, korespondovalo s jejími pozdějšími slovy: „Přežila jsem díky golfu, tak myslím, že mu něco dlužím.”
Věčná optimistka
„Když se blížilo 100. výročí založení golfu v Mariánských Lázních, Luisa požádala britskou královnu Alžbětu II. o přidělení titulu Royal tomuto golfovému klubu, který spoluzakládal v roce 1905 král Edward VII. Díky tomu klub v Mariánských Lázních, jako jeden z mála na světě, tento titul získal,” vysvětluje Prokop Sedlák.
V roce 2002 byla Luisa za pomoc českému golfu uvedena do síně slávy České golfové federace. Získala medaili prezidenta Václava Havla za rozvoj česko-britských vztahů a od prezidenta Václava Klause Řád T. G. Masaryka II. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Zemřela v 95 letech v lednu 2006 v Londýně. Až do nejvyššího věku ale sršela optimismem a životním elánem. Dokud mohla, hrála golf. „Dokonce ve svých 88 letech dokázala zahrát svůj věk, což je mimořádný sportovní úspěch,” dodává Prokop Sedlák.
Související
-
Litování z duše nesnášela. Osudové ženy: Věra Čáslavská
Nejúspěšnější česká sportovkyně, národní symbol odvahy a svého času druhá nejznámější žena planety. V životě ale čelila překážkám, které ji téměř srazily na kolena.
-
Tenisu dávala úplně všechno. Osudová žena Jana Novotná
Jana Novotná se stala ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty. Zákeřnému soupeři bohužel podlehla.
-
Více než se soupeřkami bojovala sama se sebou. Osudové ženy: Hana Mašková
Stala se sportovním idolem 60. let. Obětovat tomu ale musela mnohé. Nakonec ji zastihla jako velmi mladou tragická smrt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.