Přepis pořadu Jak to vidí - 9.12.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od mikrofonu vás zdraví, do webové kamery mává a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Komentátor deníku a náš spolupracovník pořadu Ivan Hoffman, host pořadu Jak to vidí, je ve zlínském studiu Českého rozhlasu. Přeji dobrý den.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Já také přeji dobrý den. Já tady nemám žádnou kamerku, to mě mrzí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak příště. Snad ji stačíme instalovat a možná to bude takový i videohovor a můžeme se navzájem, ale hlavně posluchači se můžou podívat na Ivana Hoffmana ve Zlíně.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Ano, hlavně abych viděl moderátora, který se mě ptá. To by bylo pěkné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme začít nějakou pozitivní informací. Zlevňují nám benzín, naftu. Je to vůbec zpráva pro média, když je pozitivní?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
No, já si myslím, že je, protože kolem toho drahého benzínu přece byla velká debata a my bychom si měli pamatovat, že některé věci byly drahé proto, neboť byl drahý benzín. Ono se sice říkalo, že je to trochu kompenzováno silnou korunou, a jestliže nyní sledujeme, jak koruna trochu slábne, podle mě bude velmi rychle slábnout a hodně, jo, ale to teprv uvidíme, takže to by se vlastně mělo kompenzovat. Ale zdá se, že teda bychom se měli dočkat zlevňování tím pádem. A to je asi ta dobrá zpráva, kterou si počkejme, jestli tomu tak doopravdy bude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já jsem to myslel tak, že když se právě zdražuje benzín, všechno jde nahoru, tak se o tom píše, mluví, diskutuje, když ta zpráva je pozitivní, tak tolik média, myslím, nezajímá. Nebo se pletu?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Tak, zkusme to vzít jinak. Zlevňování benzínu lze brát i jako špatnou zprávu, protože vlastně se sníží tlak na úspory, tlak na ekologické chování, na hledání nějakých jiných alternativních zdrojů pro doby, kdy ta nafta dojde. Jinými slovy, ono vlastně každý ten proces má víc svých stránek. A pokud bychom chtěli my být jako novináři věrni tomu heslu, že jenom špatná zpráva je zpráva, tak klidně můžeme říct: je to nepříjemné, zlevňuje benzín.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, dobrá. Tak, co to znamená třeba pro země, které žijí zejména z těžby ropy? Protože ve chvíli, kdy cena klesá, tak pro ně je to opravdu bez nadsázky špatná zpráva.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
No, tak vlastně všimněme si, že země, které mají ropu, ne vždy prostě mají i bohaté obyvatelstvo. Dokonce se hovoří o jakémsi ropném prokletí. A to z toho důvodu, že jakmile někde se tato strategická surovina nachází, tak ta země je pod drobnohledem investorů, obchodníků, politiků, a většinou prostě to skončí tak, že přímo v té zemi lidé, kteří jakoby sedí na té ropě, jsou velice chudí, jsou to země zmítané násilím a tak dál. To znamená, ve chvíli, kdy najednou ta cena ropy klesá, tak mělo by se zdát, že bude slábnout teda to ropné prokletí, ale ono to tak určitě není. Jakmile dochází ke krizím, tak vlastně první tu krizi odnesou vždycky ti nejchudší. To znamená, to je ten rozvojový svět a nebo třetí svět. Pokud jde samozřejmě o ty lidi, kteří mají z té ropy prospěch, a teď si můžeme představit různé šejky a nebo v Rusku různé oligarchy a nebo lidi, kteří kontrolují a kteří z toho doopravdy mají nějaký zisk, no tak oni z peněz, které nikdy nemůžou utratit a nebo spotřebovat, přijdou o polovinu a mají furt totéž.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty ses dopustil takové myšlenky, že levná ropa se může rovnat bezpečnějšímu světu. To je asi věta, která by byla potřeba vysvětlit.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Určitě to souvisí trochu s tím, že vlastně z těch obrovských peněz se většinou financuje i spousta špatností. Není žádným tajemstvím, že lidé, kteří profitují z ropy a tváří se být v z jedné strany jako spojenci dejme tomu Spojených států, tak z druhé strany podporují nenápadně teroristy. A ten terorismus vlastně by bez těch velkých příjmů z ropy zřejmě se tolik nerozšířil. Ti někteří teroristé by neměli elitní školy a perfektní vzdělání a technologické know-how a tak dál. Jinými slovy, je docela možné prostě i takhle uvažovat o věci, že ve chvíli, kdy prostě těm šejkům budou ty peníze ubývat, tak prostě dostane míň peněz Al-Kaida, a to je jenom dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme-li o bezpečí, tak jako kluk jsem věřil, že piráti jsou už jenom v dobrodružných příbězích. Dnes zejména u somálských břehů je to všední realita. Jak to, že si s nimi nedokáže loďstvo vyspělých zemí jednoduše poradit?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
My jsme právě vyspělí, a to je náš asi problém, že vlastně než se začne likvidovat ten pirát, tak se ho nejprve všichni zeptají, jestli náhodou by neměl něco proti tomu, když do něj někdo bude střílet. Proto taky vidíme, že když prostě nějakou pirátskou loď pronásledují Indové, tak ti se s nima tolik jako nepárají. I když ani tam to není úplně jasné, jak nakonec to s tou potopenou lodí bylo. Ale obecně platí, že civilizace ve chvíli, když prostě už je na nějakém stupni, na nějaké úrovni, tak bývá snáze zranitelná, než prostě bývají ti barbaři. A když se podíváme na ty piráty, tak ti prakticky nemají co ztratit a mají šanci hodně vydělat. To znamená, oni jsou v daleko lepší pozici. Navíc dobře znají ten terén a jsou vlastně velice zruční, vycvičení, vědí přesně, co mají udělat, troufají si na stále větší cíle. A mají jednu velkou výhodu v tom, že podle mezinárodních konvencí ty lodě samotné nemůžou převážet zbraně, na civilních lodích nemůžou být zbraně a nemůžou tam být vojáci. To znamená, je to prostě lehká kořist. Asi do budoucna se ta situace bude měnit. Tak, jako se na paluby letadel postupně posadili ozbrojení bodyguardi a různí maršálové letečtí a prostě tam jsou, i když předtím nikdy nebyli, tak zřejmě časem v takovýchto případech se změní prostě ta mezinárodní konvence a na těch lodích ty zbraně budou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se pozdržím u tvého tvrzení, že nemají co ztratit a vrátím se ještě k myšlence levná ropa rovná se bezpečnější svět, jinými slovy k výcviku teroristů je potřeba peněz, je faktem, že asi by nebylo terorismu nebýt té bezbřehé bídy a tolika fanatiků.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
No, tak to je ta druhá strana, že. A vlastně pokaždé všichni chtějí odstranit důsledky a málokomu se chce přemýšlet o příčinách. No, a pochopitelně ve chvíli, kdy se tomu bohatému světu podaří těžit z toho chudého a vlastně ta dobročinnost je omezena na několik altruistů, kteří tam prostě přivezou vakcíny, ale jinak vlastně hledíme je zadlužit a pak prostě inkasovat splátky dluhů a úvěry z úvěrů a nebo jak se tomu všemu říká, tak to je prostě celé špatné a koledujeme si o malér. Ale tohleto se nerado říká. Máme představu, že bychom spíš měli importovat ty naše hodnoty, rozdat jim ty udice, aby oni si sami chytili ty ryby a máme pocit, že tou udicí je teda ta svoboda, demokracie, otevřený trh, ale ve chvíli, když přichází ke krizi, tak vidíme, že ani nám se příliš nechce tyhlety věci, které bychom rádi importovali, dodržovat, a najednou se každý dívá sám na sebe a snaží se prostě nějakým způsobem přežít. Jinými slovy, není vůbec jednoduché řešit ty příčiny a povídat si o nich, protože vlastně my bychom druhým dechem museli říct: ano, žijeme si nad poměry, jsme prostě rozežraní, nevíme už, coby, a to si málokdo řekne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, dnes s Ivanem Hoffmanem. Připomínám, že přepis najdete na www.rozhlas.cz/praha hned následující den. Zmínka o krizi mi připomenula článek, když jsem včera četl, že v příštím roce zkrachuje rekordní počet firem. Tak, to nejsou pěkné vyhlídky.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
No, tak zajímavé na tom je, jak to všechno se předem vždycky ví, jak víme, co bude, víme, kolik bude těch firem, víme přesně, kolik utratíme za vánočmí dárky. A já nevím, prostě někdy se to přece také může nesplnit, jak je možné, že to všechno víme?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, tyhle věci se asi dají celkem snadno odvodit od minulosti, propočítat. Je to podobné, jako mají vlastně meteorologové ty modely, nevím, jestli to není příměr, který kulhá. Ale to mě napadá, že meteorologové dokážou seriózně předpovědět počasí jen na několik dní dopředu, ale vždycky se najde někdo, kdo s vážnou tváří předpovídá, jak bude za čtvrt roku. Možná je to poptávkou po vykladačích budoucnosti odjakživa.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Určitě, ano, ano, já jsem dneska ráno zaregistrovat na Internetu zprávu o tom, jak americká automobilka General Motors říká: "My děláme špatná auta, zklamali jsme zákazníky, jsou to šmejdy", a tak dál. A ve stejné větě říkají: "Potřebujeme pomoc tolik a tolik dolarů miliard, abychom prostě se změnili a polepšili", jo. Jinými slovy, oni stojí před krachem, celé odvětví stojí před krachem, a to v mnoha zemích, a prognostici to vědí, protože zjistili, že lidé přestávají kupovat, protože se bojí krize a tak dál. A jestli zkrachují, to je ale otázka, protože aby nezkrachovali, tak se jim samozřejmě bude pomáhat, neboť jde o to zachránit pracovní místa a tak dál. To znamená, že možná, že taková ta prognóza o tom, že zkrachuje množství firem, je vlastně takovým jenom tlakem na nás, takovou nějakou, nějakým, jak bych to řekl, takovým vydíráním, abychom prostě se smířili s tím, že se těm firmám bude pomáhat, respektive, že se pomůže těm největším, které vlastně z toho, že jim zanikne konkurence, se vlastně vůbec nebudou zlobit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já bych se ještě vrátil k tomu předpovídání budoucnosti, na tom se dá postavit asi docela slušná živnost, ne?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Tak, možná že dá, ale já teda, když bych to tak měl říct, tak také někdy, prostě když se selským rozumem podívám, jak věci fungují, a přečtu si, že veškerého zboží a surovin a toho, co lze koupit, je jenom třetina ve srovnání s penězi, které jsou vytištěné a které jsou na účtech virtuálně a nebo doopravdy, jinými slovy, tady jsou 2 třetiny falešných peněz v oběhu, a to přece, z toho můžeme usoudit do budoucna, že bude nutné něco s tím udělat. A já si myslím, že vlastně to, co asi už dlouho prostě by se udělat mělo, je, že se jednoduše znemožní takové to lichvářské rozmnožování těch peněz a jejich prostě falzifikace ve velkém s požehnáním dokonce zákonů a mezinárodních obrovských institucí. No, a teď, dá se to předpokládat, nebo ne? Prostě na tom, aby ten svět fungoval tak, jak je, aby se ta prasklá bublina znova nafoukla, mají zájem všichni ti, kteří jsou vlivní, všichni ti, kteří jsou bohatí, všichni ti, kteří mají ty nitky v rukách a kteří dávají povely armádám. Takže, změní se to? Logicky by se samozřejmě mělo, my bysme se měli vrátit k nějakému zdravému rozumu. Ale je o to zájem, je poptávka, aby prostě jsme žili podle nějakých normálních zásad zdravého rozumu? A já mám pocit, že není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme teď zkusit zavěštit do blízké budoucnosti. Dostáváme se k aktuálnímu dění na domácí politické scéně, protože Poslanecké sněmovna se dnes sejde specielně kvůli Lisabonské smlouvě. Zejména ODS se ji bude snažit zablokovat. Jak to vidí Ivan Hoffman, podaří se jí to?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Spolu s komunistama mají reálnou šanci. Ono totiž ani nejde o to, že by potřebovali čas na nějaké rozhodování, to nepotřebují ani teda poslanci za ODS, ani za KSČM. Ti druzí mají jasno, že by chtěli referendum a vlastně těžko už můžou něco na tom změnit, protože už to říkají dlouho, tak už si za tím stát musí. A ti první vlastně ani nechtějí se lépe rozhodnout a mít víc času, aby si to promysleli, ale chtějí se rozhodnout co nejpozději, neboť vlastně to rozhodnutí tu stranu značně rozpoltí, rozštěpí, to je to, co teď, když jsou oslabeni, vůbec nemůžou potřebovat. To znamená, jim nejde o to se rozhodnout tak nebo tak, ale rozhodnout se co nejpozději, protože s tím rozhodnutím se ta strana může taky rozpadnout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč ale vůbec strkat hlavu do písku? Teď mířím k tomu, ze Irsko už se snaží vyhlásit 2. referendum, opakování referenda. Bylo by prostě asi, řekněme, chlapské říct jasné ano nebo ne. V Evropě asi zůstaneme poslední, kdo se k té takzvané Lisabonské smlouvě vůbec nevyjádřil.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Já si také myslím, že by to bylo asi normální a přirozené a logické. Já jsem řekl důvody, proč se to zřejmě ještě bude nějakou dobu komplikovat. Z druhé strany, ostatní strany budou právě z toho důvodu, že to je logické a že to takhle může chápat i hodně občanů, tlačit na to, aby se rozhodovalo co nejdříve, a nejen kvůli tomu, abychom se nějak chlapsky rozhodli, ale právě proto, že to může poškodit konkurenci. Jinými slovy, to, co se u nás děje kolem Lisabonské smlouvy, je vnitropolitický boj, velmi tvrdý a nevybíravý. A o to, jakým způsobem má být uspořádána Evropská unie, o to politikům podle mě příliš nejde. To je až na nějakém druhém, třetím místě. A popravdě řešeno, ta Evropa, ať už se vyjádříme tak nebo tak, dříve nebo později se stejně zařídí podle nějakého většinového názoru. To znamená, že bychom my mohli doopravdy zablokovat to dění v Evropě, to moc nepředpokládám, to není moc pravděpodobné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2, stanice Praha, pořad Jak to vidí dnes s Ivanem Hoffmanem, naším spolupracovníkem a komentátorem Deníku s velkým D. Navážu na to, co bylo řečeno před chviličkou. Ono je to takový zvláštní paradox, voliči ODS jsou spíš proevropští. Jakou roli v odmítání takzvané lisabonské smouvy hraje nelibost současného prezidetna vůči vůbec Evropské unii snad jako instituci?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
No, tak určitě on ovlivnil, je to charismatický politik, velké množství svých spolustraníků v minulých letech, on dokonce zformoval celou jednu generaci, řekl bych, takových těch liberálních ekonomů nebo liberálně smýšlejících občanů, kteří se hlásí k pravici. Je to trochu paradoxní. On to docílil spíše tedy svými řečmi, svými projevy, svými články, svým vystupováním než praktickou politikou. V praktické politice prováděla Občanská demokratická strana levicový populismus, kdybych to měl takhle trochu zlehčit, a bankovní socialismus a prostě těm svým ideálům moc nedostáli, neboť měli pocit, že míra trpělivosti občanů je již vyčerpána rozdělením státu. To znamená, že vlastně ty liberální reformy hned v samých počátcích začali brzdit. Vlastně provedla až vláda Zemanova takové ty základní kapitalistické principy naplnili. Ale to je, to není to hlavní. Ono podstatné je, že kdesi v lidech se zakotvilo taková nedůvěra, taková nejistota, že by snad ta Evropa, která je mnoha lidmi v ODS vnímána jako zločinně levicová a socialistická, tak že by mohla vlastně nám tady nějak něco diktovat, pokazit a vrátit nás do nějakých minulých poměrů. Tak, tohleto mají ti lidi v hlavách a než se prostě s tím rozloučí, než to dědictví nějakým způsobem překonají a jak někteří politici jim říkají, než se vzpamatují, tak to bude samozřejmě chvíli trvat. No, a nepříjemné je, že ten čas, který mají na to, aby se prostě přeorientovali, není moc dlouhý, protože nikdo je nebude šetřit, nikdo nebude čekat, až si to všechno promyslí. To znamená, že jsou doopravdy pod velikým tlakem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kvůli tomu tedy vzniká nová euroskeptická pravicová strana, které média ochotně dělají obrovskou reklamu?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Já mám pocit, že trochu z trucu vzniká, protože když se podíváme, tak oni říkají, co všechno nechtějí, a nevím, jestli je poptávka po tom, co všechno nechtít, spíše možná už docela začíná být prostor pro strany, které něco chtějí a které lidem něco nabídnou. Já nechci být žádný nějaký prorok, ale myslím si, že ve chvíli, když se tady objeví strana, která řekne, že prostě zestátní síťová odvětví nebo jenom okrádají lidi, tak takováhle strana nemůže mít daleko rychleji a daleko větší, řekl bych, podporu, než strana, která jenom říká, že my nechceme, aby se tady zdůrazňovalo nějaký hezký vztah k přírodě, a my nechceme, aby prostě spolu lidé v Evropě kamarádili. To je pro lidi, kteří jsou nějací frustrovaní, nešťastní, rozzlobení a furt jim něco vadí. Ale takových přece není ve společnosti většina, odhaduje se, že jestli si můžou měnit prostě elektorát někde kolem 6-ti, 7-mi procent, tak to je hodně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak vidíš to gesto Václava Klause, když se v sobotu vzdal čestného předsednictví v ODS? Může to třeba souviset i s touto stranou? To asi ne.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Tak, já se mu trochu divím, protože je to trochu riskantní. Už když si ale člověk čte některé komentátory, kteří jsou odborníci na ODS, protože s tou stranou dýchají, ač je to na nich poznat, tak i oni mají pocit, že on nepůjde proti svým bývalým spolustraníkům, protože předpokládají, že je natolik soudný, že si uvědomuje, že by mu taky mohli prostě zkrátit rozpočet na prezidentskou kancelář a neměl by z čeho platit svoje zaměstnance, a nebo by mu znemožnili příliš cestovat po světě, takže on se asi s nimi do nějakého otevřeného konfliktu nepustí. Bude potřebovat, aby ho nějakým způsobem respektovali. A dá se předpokládat, že se vlastně v těch svých aktivitách bude trochu do budoucna brzdit. Myslím v těch, kdy záměrně provokuje, kdy útočí, kdy se snaží prostě být originální za každou cenu a někoho napadnout a urazit. Tak, to mám pocit, že teď, když už nebude tím čestným předsedou, tak že to pomine. On si asi rozvázal ruce, aby mohl podpořit někoho jiného. Ale obávám se, že stále méně má tu situaci pod kontrolou. A jak je obklopen lidmi, kteří mu neustále přikyvují, tak chybí mu seriózní sparingpartneři. To je vidět na tom, jak se pohádal s europoslanci, to jsou stejní provokatéři jako on, ten Konbendit. A zatímco v minulosti by si Václav Klaus takové debaty užíval a určitě by v nich exceloval a uměl by ho i přitisknout ke zdi, tak dnes prostě slábne, už prostě se jako urazí, už prostě nemá argumenty, a to je právě proto, že prostě není často v tom ringu a že potkává jenom takové přikyvovače, kteří mu říkají, jak je geniální. A to žádnému politikovi nikdy nepomůže.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Abychom nezůstávali jenom na tom domácím, v uvozovkách, písečku. Ještě tu mám poznámku k tomu, co se teď děje v Řecku, kterým cloumají nepokoje. Připomenu, že je vyprovokovala nešťastná smrt 15-tiletého mladíka. A postup policie je pod velkou kritikou a policisti už byli vzati do vazby. Ale mě se zdá, že se zapomíná, že ti 2 policisté stáli proti 30-tičlenné bandě raubířů, sice mladých kluků. Ale já tím nechci střelbu ospravedlňovat, ale proč z toho vznikly tak masivní nepokoje, co myslíš?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Tak, ono je to vždy spíše jako záminka k tomu, aby se ventilovaly nějaké nahromaděné frustrace. A ono to trochu připomíná, a už jsem i zaregistroval takový názor, to, co se dělo před časem na francouzských předměstích. A tam, když potom po nějaké době s odstupem to rozebírali sociologové, tak dospěli k tomu, že to je spíš projev jakéhosi asociálního vyloučení než nějaké jiné revolty. V tom dnešním světě, kdy pominul ten bipolární svět, kdy proti sobě stály 2 velmi silné ideologie a obě 2 se musely prostě snažit nějak odůvodnit svou existenci a předvádět se v nějakém lepším světle svým vlastním voličům, občanům, tak to pominulo. A teď prostě jako kdyby ten převažující a jediný a vítězný systém, to znamená ten kapitalistický, jako kdyby se přestal prostě snažit. To, co se nabízí lidem, ta, ten způsob, aby si prostě sami pomohli, aby prostě všechno sami dokázali a takové to odmítnutí nějakých společných kolektivních řešení, tak to ti lidi, kteří jsou na začátku té své dráhy, velmi často demotivuje. Oni, není každý taková silná osobnost, aby prostě našel pro sebe tu cestu k tomu úspěchu, k tomu americkému snu a velmi často prostě z té frustrace, že se mu nedaří a že nemá to, co by podle reklamy, kterou vidí v televizi měl mít, a aby byl tam, kde by měl být, tak se vzbouří, tak prostě najednou neví, co se životem a začne prostě házet dlažební kostky a zapalovat něco. A je to takový vztek, taková bezmoc na to, že si neumí se svým životem poradit a že se neumí nikam zařadit, cítí, že ho nikdo nepotřebuje, a tak si ono řekne: já vás taky ne. Já mám pocit, že to je něco hlubšího.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu 2, stanice Praha. Na závěr taková maličko osobní otázka. Rok 2008 bude tím nejdelším za posledních 16 let. Kromě přidání 29. února jako 366. dne totiž Mezinárodní sdružení časoměřičů navrhlo, aby letošek byl prodloužen o další vteřinu. Tak bude vložena těsně před novoroční půlnoc. Jak s tímto časem navíc naloží Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Tak, to si užiju teda, na to se hrozně těším. Ale dobře, že jsi mi to řekl, protože já bych to mohl propást.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže, máme vteřinu k dobru. Ale až před silvestrovskou půlnocí. Doufám, že do té doby se ještě uslyšíme. To byl Ivan Hoffman. Zdravím do Zlína a přeji hezký den.

Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Já taky zdravím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.