Přepis pořadu Jak to vidí - 10.11.

Jak to vidí Jiřina Šiklová

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Je pondělí, je 10. listopadu, je po půl deváté. Dnešním Hostem do domu vás bude provázet Pavel Kudrna. A bývá zvykem, že úvod, ta první půlhodina patří pořadu Jak to vidí. Dnes je naším hostem socioložka Jiřina Šiklová, dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte-li nás v premiéře, tak půlhodina mezi půl devátou a devátou, pokud to už je repríza, tak je čas před půlnocí, v každém případě dobrý poslech. Vy jste do toho dnešního pořadu Jak to vidí vybrala, zařadila hned několik témat, ale já jsem z těchto témat vybral něco, co mě zaujalo. Mluvili jsme spolu v pátek a říkala jste, že jste právě v porotě na filmovém festivalu FAMU, tedy Filmové akademie múzických umění, rozhodovala jste, včera všechno skončilo. Možná by stálo za to pozastavit se u filmového umění naší mladé generace.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já vám řeknu, že jsem byla překvapená, kolik tam bylo filmů a kolik z nich bylo dobrých. Trvalo to trošku dlouho, dělala jsem si z každého filmu poznámky, protože si myslím, že by bylo dobré to i zpracovat z hlediska, co ty mladé lidi zajímá. Pro mě bylo zajímavé toto. Že oni vlastně se vyhýbají současné politice, to tam nebyl ... kromě jednoho zesměšnění tam prakticky nebylo nic, ale je to takové to nepřímé zhodnocení. Třeba to s tím takzvaným atomovým výbuchem, tak to tedy natočili jako reportáž. Myslím, že to točil Vladimír Turner se svojí tedy skupinou. Bylo to výborné, dostalo to jednu z cen. Dále tam byly filmy týkající se mezilidských vztahů. Výborný film třeba, jak si děti a medvídek vymění svoje mláďata. Zase to bylo svým způsobem nepřímo aktuální k tomu, co se tady stalo mezi lidmi a jak tedy ten medvěd jedná jinak s tím mládětem bílým lidským a zase naopak. Vedle toho mě tam nejvíce zaujaly dva filmy. Jeden se jmenoval ... se týkal ... Pravztahy a týkal se vztahů vnučky a babičky, která se rozhodne ta vnučka od té babičky odstěhovat. A ta babička říká - vždyť já tě nevyháním. Ale vlastně říká to takovým způsobem, že tu dívku de facto vyhání. Byly to výborně odposlouchávané tedy rozbory a hrané vlastně tyto rozhovory. Dělala to Veronika Janečková. A vůbec nejlepší film byl film, který teda natočila se svým kolektivem Zuzana Kirchnerová a ten se jmenoval Bába. A bylo to o tom, jak zase vnučka se stará o úplně těžce nemocnou babičku a teďka co všechno se do toho prolíná. Nenávist, jí to vlastně svazuje a už by vlastně chtěla i tu babičku zabít nějakým způsobem, dát jí více léků, a současně vlastně se jí to promítá jako něco, co by udělat neměla, až je jí z toho špatně. Byly to krátké filmy, velice výstižné. Já se domnívám, nebo aspoň tak to bude pravděpodobně, že tady vyrůstá velice silná generace budoucích filmových umělců.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Když porovnáme filmy, řekněme, celovečerní filmy před několika, před dvaceti, třiceti lety a ty dnešní, tak ta témat jsou poněkud jiná. Myslíte si, že ta nová generace filmařů opět odkloní tu filmovou tématiku? Nebo ještě doplněk té otázky. Témata, o kterých jste mluvila, myslíte si, že plně pokrývají aktuální životní situaci mladých lidí, jsou aktuální? Nebo je to jakýsi výřez z něčeho?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Myslíte si, že v šedesátých letech třeba Chytilové Sedmikrásky byly, pokrývaly život všech mladých lidí? To přeci ne.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak podle čeho si vybírají tedy ta témata?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, protože jsou to aktuální témata pro ně z jejich hlediska. Takže to je logický, že to nepokrývá nikdy celou skupinu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A změní to tu kinematografii?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já nevím. To nemohu říci, nerozumím tomu. Já jsem byla poprvé v porotě na takovémto festivalu, tak nevím. Ale mám tedy pocit, že opravdu i v tom prvním ročníku, který teďka začíná, jsou velice silní autoři, z nichž hodně teda bude potom perspektivně za deset let takových, kteří budou profilovat kinematografii. Když už toto umí v dnešní době.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste říkala, že politická témata tam nebyla. Tak čím to je, že si nevybírají třeba ta politická témata?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, já myslím, že ta politika je pro ně tak nudná a vlastně nezajímá. Nezapomeňte, že ty generace předchozí si vybíraly politická témata nepřímo proto, protože každá zmínka se stávala politikem a byla vlastně dráždění toho tedy systému, dráždění toho psa, který byl tedy proti nim. A proto to bylo daleko zaostřené. Dneska oni vědí, že teda se tímto nic nezmění, takže kromě nějakých vtipů nepatrných tam nebyly vlastně současná politická témata. Ovšem sociální témata tam byly, třeba výborný film o bezdomovcích, výborný hraný film tedy byl třeba o vlastně ... to bylo s figurkama, tak to nebylo tedy tak úplně hrané, třeba o lavičkách, jak se tam střídají na nich různé generace a co ty figurky třeba dělají. Ale bylo to takto zaměřené na vztahy.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste právě mluvila o těch, řekněme, sociálních tématech. Vnučka, babička, výměna dětí, nebo mláďat v tom případě. Je to tedy něco, co ty mladé zaujalo v tom smyslu, že v té společnosti je špatně a je třeba na to upozornit? Zase doplněk té otázky. Proč si nevyberou některá zábavná témata, vždyť i tím žijou mladí lidé.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je sice pravda, ale to já nevím. Já mohu pouze konstatovat, co tam bylo. Já ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste se nebavila třeba, nebyla nějaká beseda s těmi mladými kolem těch filmů?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, když ... bavila jsem se samozřejmě, ale to není přeci možné generalizovat na celou mládež. Můžete říci, že ti, co se mnou mluvili, měli takové a takové názory. Říci - taková je mládež, to by bylo trošku příliš velké a to vůbec nic neříká. Podívejte se, když byly třeba šedesátá léta, tak také se nedalo říci, že všechny mladé lidi toto zajímá. Do Semaforu také chodilo jenom několik lidí a na taková ta experimentální divadla také jenom část mládeže. Takže já tohle to generalizování, to zevšeobecňování na celek považuji za trošku takové laciné, nadbíhající a je to teda podle mě i nesprávné.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Znovu se vrátím k té debatě s těmi mladými. Co z toho vyplynulo? Protože jedna věc je, jak žijí, třeba jakým způsobem života, řekněme, škola, zábava, druhým směrem je ta práce. Co vás zaujalo právě na tom?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, já viděla pouze ty filmy a bavila jsem se s nimi. Bylo to velice dynamické, ti lidé byli tvořiví, měli k tomu různé vystupování, ale jaksi zase to byla skupina, nebo dejme tomu několik set lidí, kteří jsou kolem FAMU, kolem FAMU festivalu, dělali to dobře, byli suverénní, byli schopni si dělat legraci z vlastních učitelů, je tedy kritizovat. Já to považuji za rysy zdravé, normální teda skupiny.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Takže mládež i film jsou v pohodě.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To ne, to určitě s vámi nesouhlasím, protože ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Myslím budoucnost.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ne mládež, o mládeži tady nemohu říct. Ti, co dělají ... tato generace, nebo tato skupina lidí, kteří tam předváděli filmy, a byli to mladí lidé narození asi sedmdesát osm až osmdesát osm, tak ti mi připadali jako výborní.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Velké nadšení ve Spojených státech amerických, tedy alespoň na jedné straně, na druhé možná zklamání a očekávání. Barack Obama prezidentem Spojených států. Úřadu se ujme v příštím roce, teď už sestavuje svůj volební, tedy volební, pardon, pracovní tým. Jste ráda, nebo vám je jedno, že právě on vyhrál, nebo nerada?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, já jsem velice ráda, že to vyhrál Obama, protože jsem sledovala kampaň, sledovala jsem reakce a beru na to ... především na tom oceňuji to, že je to jakýsi ukazatel změny ve Spojených státech. Bezesporu Amerika v posledních letech, v posledním desetiletí za tedy George Bushe určitě teda nebyla nasměrována tím ideálním způsobem. Proto toto vítám a považuji to zvolení tedy Obamy za jakýsi předěl a jakýsi návrat teda té Ameriky k jejich původním ideálům. My jsme stoupenci tedy přistěhovalectví a toho přijetí i druhého, když je dobrý, ať má jakoukoliv pleť, jakkoliv je odlišný. V tom vidím veliký tedy předěl a pokrok a doufám, že to bude mít pozitivní vliv. Ale řekněte mi, co to je pozitivní. No a druhou věc, které se trochu bojím, že lidé vkládají do Obamy obrovská očekávání, naděje. A zapomínají, že ten člověk i kdyby byl svatý, i kdyby byl mesiáš, on to také v tom svém projevu řekl do světa, že tím mesiášem není, že ten člověk je vázán situací, v níž je. Než se teda nějakým způsobem ten koráb, ta loď otočí, tak to trvá hodně dlouho. Takže tak jako lidé byli napřed nadšeni tady převratem, nadšeni Havlem, domnívali se, že on může sám něco udělat, dodneška slyším takové řeči jako - proč nezakázal KSČ, proč neudělal to a to. Vůbec ti lidé si neuvědomují, že každý z těchto lidí s největší slávou je vázán na aparát, který kolem sebe má. Politické strany, vojsko a podobné záležitosti. Mocenské složky. Čili já se obávám jedné věci. Že za takové dva, tři roky ti lidé, kteří Obamu budou takto vítat, nebo teďka ho tak vítají nadšeně, budou zklamáni a budou ho potom osočovat, budou do něj promítat svoje nesplněné ideály. Ale to je popsáno v každé příručce teda základních pojmů psychologie, že vůdcové jsou popsáni tak a tak a my do nich promítáme tyto svoje ideály. A pak taky velice často když nás zklamou, a ty ideály se nikdy nedají úplně splnit, tak je velice silně odsuzujeme. To je bohužel jejich tedy úděl.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Nebude to zklamání o to větší, že je to vlastně první Afroameričan v křesle prezidenta, zejména právě od obyvatel tmavé pleti, kteří teď jásali dvojnásobně, že konečně oni teď dostanou trochu toho prostoru, kterého se jim podle nich nedostávalo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Bude to pro ně ještě větší zklamání než-li pro ty ostatní, protože ti ostatní budou říkat - my jsme to očekávali. Ale je to obrovský posun. Vzpomínám si, když byl pohřeb Kennedyho, že moji rodiče, tehdá nebyla televize, dívali jsme se jenom na týdeník, říkali mezi sebou - to je opravdu obrovská změna. Jeden z těch vojáků, co nesl teda rakev Kennedyho, byl černoch. A taky si na to vzpomínám. A to není zase tak dlouho, to bylo, myslím, v roce šedesát tři, šedesát čtyři možná, teď si nevzpomínám, kdy byl zastřelen Kennedy. A stane se vám takovýto obrovský převrat. Já to považuju přínosné a pro všechny teda, bych řekla, lidi, že vlastně v demokracii můžete rozhodovat, když chcete, a když se na tom chcete podílet, a že se můžete angažovat a něco změnit. To se dokázalo třeba tady v těch volbách toho Obamy taky.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čili na místě je opatrný optimismus, bychom teď mohli říct.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Třeba.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Co myslíte, že by měl ... na co by se teď měl zaměřit v těch nejbližších chvílích svého nového vládnutí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Nemohu vám to vůbec říci, protože neznám politiku Ameriky, znám ji tak jako každý, jak se říká z rychlíku. Takže nemohu vědět, na co by se měl zaměřit.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Nás se bezprostředně týká, a už se o tom hodně mluvilo, zmiňovaný radar, v Polsku základna. Myslíte, že v tomto se něco změní?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Nemůžu to vědět.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Už vzkázal opět, že to není, jak to říkal, prioritou v tuhle chvíli?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, určitě to není prioritou, protože ten radar je mediálně a vlastně i tedy lidma, kteří to nechápou a kteří to někdy i využívají pro otázky vlastně konfrontační, tak je až zneužíván. Tady se přeci jedná o vymezení teritoria hranic. Kam bude padat tedy teritorium euroatlantické a kam bude sahat teritorium ruského impéria. A to je samozřejmé. A ten radar je v tom sekundární. Takže ono to opravdu toto opakování by bylo vlastně zavádění. Já si myslím, že se stejně ten radar stavět nebude, to je úplně jedno. Nemohu se k tomu ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Myslíte, že ne?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Nemohu se k tomu kvalifikovaně vyjádřit.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
První dáma, ta vám musí být blízká. Jaká se kladou očekávání na ní?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, jak toto mohu vědět? Ten člověk ještě není ani prezidentem a já nemohu vědět, jako já nejsem za prvé zpravodajka a za druhé se přiznám, že první dáma mě vůbec nezajímá.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Myslíte, že ... počkejte, to vypadá, jako kdyby neměla důležitou roli.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že nemá. Ale to je úplně jedno. To jsem si myslela vždycky.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pak se nebudu ptát ani na jejich děti.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě ne. To si myslím, že máme tolik otázek daleko, bych řekla, důležitějších, které jsou a které se týkají tedy nás. A nemusí to být ... se bavit o něčem, co je tedy za oceánem a o čem, promiňte, snad vy to víte, ale já nevím vlastně nic jiného, než-li je v novinách. Většina našeho obyvatelstva dovede číst, tak co bychom jim říkali něco, co si mohou přečíst?

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak ta prezidentská, nebo ta volební kampaň ta trvala na naše poměry enormně dlouho, čili mluvilo se o tom, neminulo nás to pochopitelně. No, asi poslední téma.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Já bych navázal s tímto tématem vlastně na problém, který, dá se říct, v tuto chvíli není tím žhavým tématem a aktuálním tématem, ale několik málo dnů a týdnů, ani ne tak týdnů jako dnů, byl. Dá se říct, že vlastně novináři, zpravodajské, snad i dokumentaristé, tedy možná i filmaři, kteří vyrostou, si všímají věcí. A teď si tentokrát vlastně novináři všimli tématu pana Kundery a jeho údajné spolupráce, jak všichni samozřejmě víme. Vy jste sledovala tuto kauzu. Možná jsme neřekli úplně všechno k tomu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás pěkně, já si myslím, že teďka je řada na to, aby se vyjádřil tedy spisoval Milan Kundera. Do té doby považuji všechny takovéto řeči za úplně jiné téma. Včetně toho, že se ho zastávalo támhle jedenáct spisovatelů toho člověka tedy. Kunderu nikdo nechce ani věšet, ani stavět před soud. Kdyby, dejme tomu, se k tomu on sám vyjádřil, tak pak může ten druhý nebo ta skupina těch významných spisovatelů říci - přestože to takto proběhlo, tak byl ten člověk v té a v té situaci, byl mladý, nebo teda nedomníval se, že to takto dopadne. A my ho přesto považujeme za vynikajícího spisovatele. Ale toto mlčení dává trošku takovou ... takový prostor pro lidi, kteří jsou tedy kolem. A já se domnívám, že to tolik ty lidi zajímá z toho důvodu, že je to problém nás všech. V podstatě my všichni jsme nějakým způsobem na různé úrovni s tím minulým režimem kolaborovali. Nejenom to chození k volbám, nejenom tedy to mlčení, když třeba druhýho vyhazovali z práce. Ale i to, že jsme, nebo většina národa šla teda k těm prověrkám, to nemuseli být jenom členové KSČ, prověrky se dělaly všude. Čili takovéto drobné věci byly formou spolupráce. A proto teďka lidi mají velice rádi, když vidí, že nějakého podobného patrně tedy přestupku, říkám patrně, nevím to, se dopustil i někdo, kdo je známý, tak je to pro ně velice jaksi významné po té stránce, že můžou říci si - tak nejenom my, ale i ty. A to je ten důvod, proč to lidi zajímá. Je to svým způsobem paradoxní, že v postmoderní době, která zdůrazňuje, že každý člověk si může vytvářet svoje kritéria, že neplatí nějaký morální kánon, se najednou lidé baví v takových slovech, která jsou velice výrazná, jako pravda, zrada a tak dále. Přitom to všechno se dá vyjádřit i jiným způsobem a nevyhrocovat to. Může to být prostě oznámení, ano. Nebo to může být zpráva. Ale nemusí to mít tedy ten morální aspekt už předem daný. A já v tom vidím problém našeho národa. Ten Kundera je k tomu namontovaný jenom vlastně vnějškem.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jemu mělo být v té době kolem dvaceti let. Jaký smysl má to, že se ho zastanou přední světoví spisovatelé, velikáni, publicisté? Mohou vůbec o tom něco vědět? Nebo z čeho hodnotí, že k tomu nemohlo tak dojít?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Kladete mi otázky, na které opětně já nemohu odpovědět. Já ty lidi neznám. Já jsem něco četla ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A proč to dělají tedy? Proč to tedy dělají?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, protože mají v sobě zafixovaný tedy ten názor, že když je to socialistický stát, že tady někdo chce někoho kamenovat. Proto teda se domnívají, že se ho mají zastávat. Vždyť ti lidé ani nečetli, protože nikdo z nich nečte česky, tak nečetli ani teda ty jednotlivé texty. Proto to berou oni ze své zkušenosti, tak jako mnozí lidé se k tomu vyjadřují ze své zkušenosti. Říkají - proč se ho nezastal, nebo proč se ho zastal Václav Havel? Já jsem schválně včera večer si vzala znova text to, co napsal Václav Havel v Respektu. A řekla jsem si, to je velice vyvážené, to, co tam teda říká. To je v podstatě poznámka - ano, byla taková doba. Je možné, že to mohl udělat. Ale vlastně já jsem přesvědčen, že ten člověk se k tomu vyjádří. Není tam o moc víc. Není tam samozřejmě a nejsou tam samozřejmě nějaké kletby a odsuzování jedné nebo druhé strany. Já se domnívám, že to je tak rozumné a že teďka opravdu to záleží na tom Kunderovi. Mě to teďka zajímá, už ne Kundera, to už je úplně fuk, to nezmění nic na jeho díle, jedině co tedy na tom změní, bude to, že on se bude cítit hůře a bude se cítit nějak jako špatně. Ale to se s tím nedá nic dělat. Mně je to spíš líto, že se toto stalo a že teda vůbec jako byla doba, ve které byli lidi nuceni, nebo teda polonuceni se takto teda zachovat. Ať už se zachoval on nebo někdo z druhých jeho přátel, kteří se v tom angažovali. To je tak asi všechno. Ale důležitější podle mě je to, proč to lidi zajímá. A další věc, a to považuji za velice významné, o tom teďka taky jsem napsala do časopisu Týdeník Rozhlas, že tedy je to obnovení jakési úvahy o morálce. A já jsem se obávala, že už lidé tato kritéria ani nesledují. Zaplaťpánbůh, že kritéria morální jsou pro ně pořád důležitá.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Úplně závěrem k tomuto tématu všeobecně. Měli by tedy novináři nebo kdokoliv další vytahovat tyto kostlivce ze skříní? Udělají tím víc škody, nebo užitku?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je zase otázka tak obecná. Já si myslím, že by měli. Protože prosím. Ale jde o to, jakou formou se to dělá a jakou formou se tedy to prezentuje a vysvětlí. Řada lidí například vůbec nevěděla, že v té době, v těch padesátých letech, s nimiž já jsem mluvila, byly doma v bytech domovní knížky, kam jste měli napsat každého, kdo tam přespal. Že když někdo vstoupil do závodu, tak se to tam také mělo napsat. Že to někdo porušoval, to je samozřejmé, ale takové nařízení bylo. Řada lidí už si nevzpomíná, že my všichni jsme vyplňovali dotazníky, na nichž jsme psali - váš tatínek a tak dále, maminka, jaké politické strany byli členy, kam potom šli, máte příbuzné v zahraničí, stýkáte se s nimi, jakou formou a tak dále. To jsme všechno na sebe vypisovali včetně povinnosti hlásit, když jsme se sešli tady v Praze s nějakým cizincem. A to je dobré si uvědomit, že potom ten člověk nemusel být nějaký zrádce, ale mohl být pouze slaboch, poslušný člověk. Tak bych já to spíš tedy hodnotila.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jiřina Šiklová, host dnešního vydání Jak to vidí. V premiéře po půl deváté dopoledne, v repríze před půlnocí a po čtyřiadvaceti hodinách od prvního vysílání také v písemné podobě na webových stránkách www.rozhlas.cz/praha.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste přinesla ještě cédéčko Masaryk aktuální, které vlastně se vrací k různým událostem. Proč jste ho přinesla?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Proč? Protože to je výborně udělaný rozhovor, nebo natočené přednášky s Milanem Machovcem, zemřelým profesorem, kde mluví o Masarykovi. Kde mluví o tom, proč a zač tedy Masaryk bojoval, kde mluví o otázkách v devadesátých letech, jak si vybíral nepopulární témata, jak byl ochoten říci něco nepopulárního a ne, aby se zalíbil všem. A tím tedy také potom mohl ten národ vést. Nemůže nikdy velký myslitel vést a oslovit všechny a musí být někdy nepříjemný. A tohle to cédéčko, které vydali jste vy tady v rozhlase a vydala ho paní tedy Vitvarová, tak ... promiňte, není to Vitvarová, vydala ho paní Vrkočová tady u vás a dá se u vás koupit. Je překrásná nahrávka těch přednášek. A je to opravdu zaměřené například na jeho tedy postoje, které Masaryk má k sociální otázce, k národu, k Rusku a také k Evropě. Evropa není něco, co nám importovali včera, ale je to stará myšlenka také teda Tomáš Garrigua Masaryka. Já tedy jsem to cédéčko dostala, podílela se na něm řada lidí a velice si toho vážím a doporučuju lidem, aby to koupili. Místo o Masarykovi mluvit, tak ať si ho poslechnou.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
S tímto doporučením se loučí socioložka Jiřina Šiklová. Dnešní vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za vaši návštěvu, za váš čas. Na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na slyšenou.