Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 9. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková a ve studiu vítám monsignora Václava Malého, světícího biskupa pražského. Dobrý den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínka na zakladatelku Výboru dobré vůle Olgu Havlovou. Proč papež odmítl setkání s dalajlámou, proč tají ledy mezi Kubou a Spojenými státy právě nyní, i tato témata uslyšíte v dnešní půlhodině. Začněme ale tím, monsignore, co hýbe celým světem. Válka islamistů proti západním hodnotám, vražda svobody, tak především komentuje nejenom francouzská tisk masakr v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, co vy si o tom myslíte, co se stalo?

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, je to hrůza a je to selhání bezpečnostních sil Francie, její tajné služby. Jak je možné, že tito lidé se pohybují, je už zjištěno, že ti atentátníci měli už nějaké brouky v minulosti a mě vůbec jako zaráží, že ta generace těchto mladíků, která třeba už částečně vystudovala ve Francii nebo ve Velké Británii, že se nechá přemluvit a že potom putují do Sýrie a třeba bojují za ten islámský chalífát. To je opravdu na pováženou, tudíž je třeba opravdu zesílit bezpečnostní síly, kontrolu bezpečnostních sil pohybu těchto lidí a zároveň tedy opravdu také více zpřísnit imigrační politiku. My to ještě necítíme tady v České republice jako aktuální problém, protože těch muslimů je tady poměrně málo, ale v mnohých státech v západní Evropě je jich opravdu hodně, je to do milionů. Je třeba si uvědomit, že tito islamisté jsou často velmi nevzdělaní, to jsou lidé, kteří jenom papouškují něco, co jim řeknou demagogové, fundamentalisté. A já bych tedy očekával od představitelů islámských komunit v těch zemích, že nejenom teď vydají prohlášení, když se stane taková hrůza, ale že se opravdu zaváží, že v těch svých komunitách budou prosazovat toleranci, budou trvat na vzdělání, budou trvat na tom, aby se vytvořily určité kurzy, které objasní nejen tedy islám, ale jeho postavení, jeho vztah i vůči jinak smýšlejícím a že nebudou vytrhávat z kontextu textu koránu a dalších tedy závažných textů pro islámský svět jenom některé úryvky, které potom zkratkovitě vedou k tomu, že pohled na svět se zužuje tedy jenom na ten radikalismus. Takže já bych očekával, že teď bude větší tlak také na představitele těch islámských komunit. Tito lidé musí být potrestáni, já jsem zásadně pro svobodu slova, jsem proti cenzuře, ale je třeba jenom si postavit otázku, ano satira, ta patří do společenského života, ale tím, kdo tu satiru píší, kdo kreslí, kdo jsou autory, tak také tedy musí mít v sobě nějaký kodex, kde musí si teda sami postavit nějaké hranice a to neznamená, že člověk nepřestane být svobodný, ale svoboda má tedy také své hranice, který si musí člověk jako postavit v sobě. A tohle je třeba si také uvědomit na adresu i toho satirického časopisu, protože ty některé karikatury jsou opravdu urážející, a ty se netýkají jenom muslimského světa, ty se týkají vůbec třeba osobního života světa, který nemá s muslimským prostorem vůbec nic společného. Tak tuhle otázku jenom já bych tedy kladl, ale znova říkám já jsem proti cenzuře, já jsem pro tvrdé potrestání těch viníků a jsem pro zvýšenou kontrolu a zároveň tedy pro větší tlak na představitele těch islámských komunit, aby konečně přestali jenom občas protestovat, ale aby něco opravdu konali v těch svých komunitách, na které mají vliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte ale, monsignore, že bude to ještě vůbec svoboda slova, svoboda tisku, projevu, pokud budeme mít třeba nějaký seznam snad témat nebo osob, osobností, které nebudeme karikovat?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ne, ne, ne, takhle já to nemyslím, ale já to řeknu na svém osobním příkladu. Já pracuji v určité struktuře, spolupracuji s určitými lidmi, musím jaksi respektovat pravidla hry a necítím se, že jsem nesvobodný, ale musím si sám postavit tady ty hranice, kam až mohu jít, a to myslím, že platí o každém, to platí i o autorech, protože tam, kde tedy opravdu urážím toho druhého, kde opravdu jaksi degraduji jeho důstojnost, no tak tam přece si musím postavit já sám hranice. Já nejsem proti nějakému seznamu, ten by byl nekonečný a byly by hádky a nikdy bychom se nedohodli, ale přece jako svoboda není to, že já mohu cokoli vyprsknout do světa. Já přece mám zodpovědnost také vůči těm druhým i vůči těm adresátům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bezesporu ano, nicméně to přece nemůže vést, i když třeba by byly překročeny jisté hranice, k tomu, že někdo přijde a vystřílí redakci.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak to smaozřejmě ne. Reakce těch lidí nemůže být taková agresivní, jak jsme teď toho svědky, to je naprosto špatné a znova říkám, tito lidé musí být velmi přísně potrestáni. Jenom teď mám trochu strach, že je taková kampaň, teď dneska třeba Lidové noviny, Hospodářské noviny, je toho plno a je třeba určitý takový jako rozumný hlas, je třeba rozlišovat a je třeba teď uvažovat, co dál, jak dál, aby potom jako nevznikl zase takový pohled, že ten muslimský svět je jednolitý. Já znova říkám, nezastávám těch atentátníků, vůbec s tím nesouhlasím, s žádnou agresí nesouhlasím, ale na druhé straně vždycky zjednodušování vede k určitému zkratkovitému jednání, zkratkovitému pohledu a zároveň to pěstuje z toho strachu nenávist a vlastně vůbec jako neochotu více se zase s tím islámským světem seznámit. Je to těžké, ano, toto setkání těch kultur vůbec není jednoduché, ale musíme jako zachovat chladnou hlavu. To neznamená být pasivní, neznamená tedy jenom čekat se založenými rukami, naopak, ale na druhé straně nenechat si jaksi vnutit takový zúžený pohled.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František odmítl během soukromé audience přijmout tibetského duchovního vůdce dalajlámu, protože by to prý mohlo poškodit vztahy Vatikánu s Čínou. U mnohých to vyvolalo velké rozhořčení i zklamání, jak vy to vidíte, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já musím říci, v tomto nesouhlasím s papežem Františkem, i když chápu, proč se k tomuto kroku rozhodl. Protože situace křesťanů v Číně se v poslední době zase zhoršila. Dobře víme, že tam byly napadány třeba katolické kostely, byly shazovány kříže z těchto kostelů, a ta situace třeba katolické církve tam není jednoduchá, protože pořád ještě existují, řeknu to tak dvě věty, katolické církve věroučně jsou zajedno, ale existuje tam takzvaná Čínská katolická vlastenecká asociace, kde ti biskupové, kteří mají být tedy ustanoveni, tak jsou voleni touto asociací bez souhlasu papeže. Velká část tady těchto biskup třeba potom dodatečně dostane souhlas papeže, ale pořád tedy čínská vláda trvá na tom, aby měla ten rozhodující vliv na jmenování těch biskupů a zároveň oni pořád ještě veřejně musí jako říkat, že podporují socialismus s čínskou tváří, nebo typ socialismu, který vládne v Číně, i když to vůbec se socialismem nemá nic společného, protože to už jsme tady o tom mluvili mnohokrát, že v Číně není dneska žádný socialismus, tam je mocenská komunistická strana, která drží ten velmi tvrdý bezohledný kapitalismus pod svoji kontrolou. Takže tohle je taková delikátní situace a pořád je tam ještě část té katolické církve, která nechce spolupracovat s touto asociací a pořád tam dochází tedy k pronásledování křesťanů, je tam třeba jeden katolický biskup, o něm už se 3 roky neví, kde je, každou chvíli dochází k zatčení některých skupin, kněží nebo biskupů, kteří jsou po kratší nebo delší době propuštěni, a papež František chce dosáhnout tedy konečně nějaké úmluvy a domluvy s čínskými autoritami. Ale samozřejmě Číňané vždycky protestují, když se někdo setká s dalajlámou. Na druhé straně si myslím, že dalajláma se stal symbolem pokoje, mírumilovného rozhovoru, člověk, který nechce samostatnost Tibetu, ale autonomii, a to je opravdu na vážkách, nechtěl bych být opravdu v kůži papeže Františka, ale si myslím, že toho dalajlámu měl přijmout, protože s těmi čínskými představiteli je to velmi těžké. A ono je třeba tak dobré si uvědomit, z historie, že křesťanští misionáři to v Tibetu měli velmi, velmi těžké a spousta jich tam přišlo o život. To není tak, jak někdy existuje takový všeobecný pohled, že buddhisté, to jsou jenom mírumilovní lidé, i tam existuje fundamentalismus, i tam existují agresivní skupiny, viz třeba teď v Barmě, kde zrovna právě proti muslimům bojují buddhisté, protože tam je velmi málo muslimů. Takže on ten svět je tak velmi složitý a pestrobarevný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Monsignore, ptám se v této souvislosti, když nechtěl tím setkáním papež František poškodit vztahy Vatikánu a Číny, nejsou ale přece ty oficiální, Vatikán zrušil už v roce 1949?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
On je nezrušil, ony byly zrušeny právě Mao Ce-tungem, že jo, který tehdy se v roce 1949 dostal konečně k moci a měl to ve svých rukou. Od té doby všechny pokusy i od roku 1978, kdy Teng Siao-pching začal ty ekonomické reformy, tak bylo mnoho a mnoho pokusů dospět k nějaké dohodě a zatím se to nepodařilo, ani s tímto novým čínským vedením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhé straně ale, pokud se nepletu, tak Benedikt XVI. se v roce 2006 s dalajlámou sešel.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, Jan Pavel II., polský papež občanským jménem Wojtyla se s ním několikrát sešel, Benedikt se sešel, tak nevím, co za tím je. Já Františka neodsuzuji, ale přece myslím, že ho potkal měl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, monsignore, že se zlepší tímto krokem nějak situace těch katolíků v Číně?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Moc tomu nevěřím. Já přirozeně nejsem prognostik ani prorok, ale ta situace, která teď vládne v Číně vůči křesťanům, ta zrovna není úplně tak pozitivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůbec poprvé od založení moderního Turecka v roce 1923 povolily místní úřady postavit křesťanský kostel, co na to říkáte?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, křesťané v Turecku nemají vůbec jako lehké postavení a Erdogan přirozeně v té složité situaci Blízkého východu si pořád nechce zavřít cestu k Evropě, tak je to takový určitý ústupek, je to malinký krůček, díkybohu za něj, ale na druhé straně to nejsou ještě otevřené dveře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se k setkání, k evropskému setkání mladých věřících, které Praha hostila koncem loňského roku, až do nového roku po 24 letech. Jaké to bylo, o čem to bylo?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak to setkání se vydařilo a myslím, že to byl takový dobrý příklad, kdy se sejdou desetitisíce mladých lidí, že po nich nemusí zůstat nepořádek a hluk. To myslím, já velmi cením, zároveň cením to, že se v dnešní velmi napjaté situaci mezi východem a západem Evropy právě setkali lidé, i ze západu Evropy i z východu, protože tady byli Bělorusové, Ukrajinci, Rusové a zase tedy mladí lidé ze západní Evropy, ale nejenom tedy ze západní Evropy. To je velmi důležité, aby lidé spolu hovořili, aby se setkali, a ta mladá generace, to je přece jako budoucnost. Tak i z tohoto hlediska já oceňuji to setkání teze a potom oceňuji, že ti bratři, z nichž většina nejsou katolíci, ta komunita čítá něco více než sto bratrů a těch katolíků je tam asi čtvrtina nebo nanejvýš třetina. Ten bratr Alois, který stojí jako v čele, je po té legendární postavě Rogera Schütze, to je člověk, který pochází ze Sudet, a já byl překvapen jak v katedrále svatého Víta na nový rok, kde byla to setkání mladých lidí, jak perfektně česky přečetl ten svůj projev, který mimochodem byl velmi, velmi dobrý a ekumenicky otevřený. Mě jako velmi oslovilo to, že ti lidé jsou schopni se soustředit, že jsou schopni se uklidnit, že tam nehraje roli rasa, jinakost, že jsou ochotni se setkat, a já myslím, že je to velmi jako důležité a že by tomu měla být věnována pozornost nejen pro nějakou propagandu, ale víte, když jsem přijedou fotbaloví fanoušci nebo když sem přijedou rockoví fanoušci, tak často vidíme ty důsledky po tom koncertě nebo po zápase, a tady bylo 30 mladých lidí a Praha nezaznamenala nějaké výtržnosti. Tohle myslím, že stojí za zaznamenání a stojí za zaznamenání to, že ti lidé jako nemají nějaké předsudky a že jsou rádi, že se sejdou., A tady bych taky pochválil i rodiny i jednotlivce, kteří byli ochotni tyto lidi ubytovat a o tyto lidi se starat. Takže Češi nejsou úplně tak zase uzavření, přece jako část těch Čechů je otevřená a ono to přirozeně není snadné vpustit do bytu někoho a s ním tedy žít a dejme tomu se starat i o jeho obživu. Co bylo teda úžasné, že dost rodin,které odjížděly na hory během vánočních svátků, takže jim přenechalo byt. No, tak to já bych asi úplně schopen nebyl, takže těmto lidem já vyslovuji hluboký dík a vděčnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě jste před pár dny sloužil mši u příležitosti 25. výročí vzniku Výboru dobré vůle, který založila Olga Havlová, první manželka prezidenta Václava Havla, která zemřela po těžké nemoci 27. ledna 1996. Jak vy na ni vzpomínáte?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já na ni vzpomínám velmi dobře. My jsme spolu vycházeli dobře. Já jsem respektoval ji jako osobnost. A mně se líbilo, ona pocházela z velmi skrovných podmínek, ze Žižkova, Žižkov tedy v myslích skutečných Pražáků, tak je to především v minulosti, byla jako proletářská čtvrť, a ona se z ní stala dáma, stala se ženou, která byla noblesní, která tedy vážila slovo, ale stála za svým, a která nepodlehla tomu mámení první dámy. Okamžitě, když se stala první dámou, tak se zaměřila jak pomáhat lidem, kteří jsou potřební, kteří jsou přehlížení. Takže se nezúžil její život na návštěvu salónů, ale právě na styk s lidmi, kteří byli potřební, ať už ze zdravotních důvodů, z důvodů sociálních, z důvodů rodinných, a to ji vedlo tedy k založení Výboru dobré vůle, který potom tedy do svého ještě přidal Výbor dobré vůle Olgy Havlové. Olga Havlová, to Václav Havel sám říkal, byla prostě ženou pevnou, byla pro něj přístavem a já jsem ji poznal jako ženu, která měla čuch na lidi, protože okolo Václava Havla, hlavně tedy poté, co se stal prezidentem, se motalo tolik lidí, přirozeně se chtěli dostat nějak jako na výsluní nebo hledali nějaké své výhody, cestičky, Václav Havel se stával velmi slavný ve světě, a Olga Havlová dovedla tomu Václavu Havlovi, ale i těm lidem okolo něho říci jasně, tak tohle to ne. Takže byla takovým korektivem. Ona potom neměla problémy, aby řekla i něco ostrého, a mně se to líbilo, i když ten, který byl adresátem těch ostrých slov, no, tak myslím, že se ne úplně vždy cítil dobře. Ale nikdy nepodlehla hrubosti nebo agresivitě a byla také ženou sečtělou. Ona neměla nějaké formální vzdělání. Já, prosím vás, tedy nechci z ni dělat jako svatou, ale na druhé straně opravdu to byla taková jako imponující postava a mně se líbí, že to byla osobnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podařilo se Výboru dobré vůle čtvrt století po svém vzniku naplňovat nebo nakolik naplňuje vlastně ty ideály Olgy Havlové, zakladatelky a vůbec jak se změnil přístup třeba ke zdravotně postiženým u nás?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já musím říci a chtěl bych vyslovit díky, že ti lidé, kteří pokračují v té činnosti Výboru dobré vůle, takže tomu věnují všechny své síly, že shánějí pro tu činnost sponzory a tady je dobré říci, že už za ty léta získali několik stovek milionů na podporu zdravotně postižených, protože dejme tomu financují zdravotní pomůcky, organizují a financují ozdravné pobyty, kupují léky, s jejich pomocí spatřil světlo světa také gama nůž v Praze Na Homolce. Zároveň, že podporují stáže mladých lékařů, aby získali praxi v cizině, že také podporují stipendii děti z rodin v tísni, z rodin sociálně slabých nebo děti, které jsou zdravotně postižené, že podporují hospicoví hnutí, to je obrovská škála činnosti a zároveň jsou i odbočky v různých městech v zahraničí, které spolupracují s Výborem dobré vůle a které také tedy přispívají jako sponzoři. Tak aniž bych tady chtěl nějak tak podlehnout veliké chvále,opravdu si této činnosti cením a je to jedna opravdu ze skupin, která obohacuje náš život a zároveň pohled pro ty sociálně slabé a potřebné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Končí studená válka v Karibiku, monsignore, teď narážím na to, že vlastně Kuba se v rámci zlepšení vztahů se Spojenými státy, na kterém se koncem loňském roku dohodli prezidenti obou zemí, slíbila propustit 53 politický vězňů, někteří už by měli být na svobodě. Proč právě nyní?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, ono už to bylo opravdu neudržitelné a já myslím, že je dobře, že se prezident Obama rozhodl pro tento krok. A jak jsme se dozvěděli, bylo to také zásluhou papeže Františka, který oboum představitelům jak prezidentu Obami, tak Raúlu Castrovi, nejvyššímu představiteli Kuby napsal zjara tohoto roku nebo minulého roku, už je třeba o tom mluvit jako o minulém roce, dopis, kde vyzval k tomu, aby spolu začali jednat a aby došlo tedy ke zrušení embarga, protože to embargo ztratilo už tedy svůj význam. Není to důvod k nějakému velikému jásotu, je to první krůček, protože ta jednání budou složitá. A je třeba si uvědomit, že nelze počítat s tím, že by se ten kubánský režim okamžitě zhroutil, nejde jenom o strach těch mocných, čili s Raúlem Castrem, ale jde také mentalitu té společnosti. Vezměme si, jak to v naší společnosti pořád ještě jako moc nefunguje, 25 let svobody a jak lidé často mají velké potíže opravdu tu svobodu žít, zodpovědnou svobodu. A na té Kubě od roku 1959 vládne tenhle ten tvrdý režim. Za druhé je tam velmi těžká sociální situace, a co se týká těch represí, tak sice už teď nejsou odsuzováni lidé nesouhlasící s režimem na mnoho let, ale jsou stále šikanováni. Víte, já to zažil v minulosti, každou chvilku člověk byl zavřen na den nebo na tři, na čtyři dni, a mnoho výslechů a sledování a obtěžování těch, kdo se s vámi stýkají, a to ti lidé tam pořád ještě tedy zažívají. A že Raúl Castro dal na hlas katolické církve, to má taky svůj důvod, protože samozřejmě komunisté tam maj veliký strach. Ti lidé, když byli ponižování několik desetiletí, tak tady není také jistota, že potom nevybuchne nějaká agresivita a samozřejmě katolická církev vždycky bude hlásat klid. Samozřejmě odpor, ale ne násilí. Takže ona je to také taktika, že Raúl Castro na to slyšel. Já sám jsem tedy zvědavý, měl bych se setkat s někým z Kuby, kdo v brzké době přijede, a rád si tedy poslechnu názor těch lidí. Takže je dobré, že byl učiněn tento krůček, ale není to ještě důvod k jásotu, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče křesťanů, tak pa posluchač Michal mimo jiné píše, že jistě víte, cituji: "Že islamisté zničili křesťanské komunity na Blízkém východě a křesťané jsou nejvíce trpící komunita na světě Čína, Pákistán, Indonésie a další. Domnívám se," píše pan posluchač: "že soužití s muslimy není možné, viz současnost, proto je třeba do České republiky vůbec nepouštět. Když jsme byli schopni po válce odsunout tři miliony Němců, tak by neměl být problém odsunut muslimy do svých mateřských zemí," a tak dále.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, to není tak jednoduché. Znovu říkám, naší republiky se to zatím netýká, ale ve Velké Británii čtyři až pět milionů muslimů, ve Francii také, v Itálii tři miliony, ve Španělsku také skoro tři miliony, tak to vůbec jako není tak snadné najednou říci jděte pryč! To znova říkám je třeba především teď zpřísnit kontrolu, tvrdě trestat tato násilí a hlavně tlak na ty představitele, na ty imámy v těch zemích, aby opravdu ovlivňovali pozitivně ty své komunity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tečkou za Jak to vidí s Vámi, monsignore, jsou tradičně vaše postřehy, zážitky z oblasti kultury, tak jsem zvědavá kam nás dnes, na co pozvete, na co upozorníte?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak mně udělalo radost několik věcí v Činoherním klubu v Praze v divadle, jsem zhlédl představení Pavla Landovského Hodinový hoteliér, a to bylo představení ochotnického divadla Kytlice u Nového Boru. A já mám ochotníky velmi rád a jsem rád, že Činoherní klub zve takřka každou neděli během roku nějaký ochotnické divadlo z různých tedy částí. Takže tomu kytlickému divadlu přeji, aby se mu dařilo a obdivuji, že jsou ochotníci se naučit docela nesnadné texty. Potom jsem zhlédl, a to jsem byl opravdu velmi spokojen po delší době, v Divadle v Dlouhé hru Gogola Mrtvé duše, kterou hráli herci Městského divadla Brno. To představení stojí zato a představitel Čičikova, hlavní osoby v této Gogolově hře Michal Isteník, tak ten zaslouží mojí poklonu. Režisérkou je Hana Borisová, jedna z nejlepších divadelních režisérek, a ta dovede ty herce rozpohybovat a má to nápaditost, no, a ruská klasika je ruská klasika, ona to neláme přes hůl a přesto je to tedy tak aktuální, takže doporučuji všem divákům nejenom tedy v Brně, ale i kde bude Městské divadlo Brno s touto hrou hostovat, aby to navštívili Gogol Mrtvé duše. No, a potom musím říci, že roste soubor Collegium 1704, které se zabývá starou barokní rokokovou hudbou pod vedením Václava Lukse. Já jsem byl na koncertě, kde se hrála D-dur mše Jana Dismase Zelenky, autora, který dnes je velmi hraný, a klobouk dolů před tímto Collegiem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Malý, světící biskup pražský. Děkuji za vaše postřehy, přeji vám hezký den, na slyšenou.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji za příjemné chvíle a přeji posluchačům klidný pohodový víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.