Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 8. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí program přesídlování uprchlíků či boj proti sociálnímu vyloučení? Dobrý poslech. Vláda se rozhodla ukončit program přesidlování uprchlíků z Iráku do Česka. Zrušení navrhl ministr vnitra, pan Chovanec kvůli tomu, že 25 iráckých křesťanů odešla z Česka do Německa a další se vlastně chtějí vrátit a vracejí zpět do vlasti. Jaký je váš pohled, monsignore?

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych to nehrotil, já si myslím, že se z toho dělá veliká kauza a je třeba být velmi tedy opatrný a vidět tu věc rozumě s odstupem. Jistě, že to není potěšlivé, ale na druhé straně okamžitě reagovat tím, že se zastaví celý ten proces, tak si myslím, že to také není řešení. Generace 21, která organizovala a organizuje tento přesun křesťanů ze severního Iráku, konkrétně z Kurdistánu do České republiky, a bylo to schváleno vládou, tak se teprve učí, nemá asi zkušenosti, ale já bych ty lidi neodsuzoval, mají dobrou vůli a chtějí ukázat otevřenou náruč. Je třeba si uvědomit, že ti lidé tam jsou málo informovaní a asi se zanedbává to, že než vůbec jsou přesunuti do České republiky, aby byli pořádně seznámeni s prostředím, do kterého přicházejí, a to ne vždycky je jednoduché. Kromě bezpečnostní prověrky právě dbát na to vzdělání, umět jim vysvětlit, jaké jsou tady zvyklosti. Je to těžké přirozeně jim přiblížit, protože ta země je pro ně daleko, ale to je jiná cesta. A mně se nelíbí, že okamžitě teď vyvstane nálada - no, vidíte, jak je to s těmi běženci, jsou nevděční. Jistě, že mezi nimi jsou také lidi, kteří jsou slabí, lidé, kteří dejme tomu jednají také emotivně, nemůžeme čekat, že sem přichází dokonalí, ale znovu říkám, je pořád ostudou pro Českou republiku, že je tak uzavřená. Jedná se o několik desítek lidí, když to srovnáme s jinými evropskými státy, tak jsme hodně pozadu. Znovu říkám, já nejsem pro otevřené hranice, aby kdykoli kdokoliv, musí být bezpečnostní prověrka, musí ten stát se bránit, ale na druhé straně tohle jenom posiluje mentalitu uzavřenosti. A myslím, že z tohoto případu vyvozovat, že už tedy raději zavřeme dveře, že je to špatný směr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak podle vás se to, možná už jste to naznačil, promítne do postoje české veřejnosti, která beztak je vůči uprchlíkům i migrantům velmi skeptická?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, jsou toho plné noviny, já sleduji denní tisk, jsou toho plné televizní zprávy. Samozřejmě to téma, které hraje tedy na strunu těch, kdo toho využívají, aby se zviditelnili. Já bych si přál, aby co nejvíce pracovníků ve sdělovacích prostředcích kromě tedy referování o tom, že ta část těch uprchlíků se vrátila do Iráku, část teda jela do Německa, aby tu problematiku pojali trošku šířeji a nejen tedy takovou tu referenci, kde cítím v tom podtextu - ano, je to negativní a buďme opatrní. A chybí taková ta výzva, že žijeme nadstandardně ve srovnání s mnoha částmi naší planety a že zralá společnost je ta, která dovede být také otevřena. Znova říkám, ne bezmezně, nejsem pro otevřené hranice pro každého, ale na druhé straně ty hranice je třeba otevřít opravdu pro lidi v nouzi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, kterou položím, je asi hodně složitá, proč podle vašeho názoru tito lidé nebo i další, protože my nejsme žádnou cílovou zemí, vlastně celá ta vlna nás obchází, proč Německo, proč ne Česko, proč nechtějí lidi tady zůstat?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak přirozeně se rozšířilo o Německu po vyhlášení Angely Merkelové, že tam je přístup takřka volný. Je známo, že Německo je nejvyspělejší evropskou zemí, co se týká ekonomiky, že Německo táhne Evropskou unii, že ten standard v Německu je opravdu ve srovnání s ostatními státy nadstandardní a přirozeně to působí. To je přitažlivé a zároveň vzniká taková falešná představa u těch, kteří se utíkají do Evropy, že v Německu bude všechno zadarmo, v Německu okamžitě ten životní standard bude vysoký, to je třeba vysvětlovat. Česká republika zdaleka není tak známá v těchto krajinách, není tak významná, nehraje takovou roli. My si musíme uvědomit, že ty naše evropské šarvátky pro svět nejsou úplně zajímavé, protože svět, ten vnímá, když se řekne Evropa, tak vnímá, že to je Německo, Velká Británie a Francie, nedělejme si iluze, a tudíž to Německo vyčnívá i nad Francií i nad Velkou Británií, proto je tak přitažlivé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co do vstřícnosti, troufl byste si nějak odhadnout ...

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Němci udělali obrovský kus práce na sobě po druhé světové válce. Podařilo se opravdu, že ty generace, které nebyly příčinou první nebo druhé světové války, že si uvědomily, že jejich rodiče, prarodiče opravdu selhali, že podlehli nacismu a opravdu tam nastala mentální očista. A ty nové generace cítí tento dluh, ač nejsou tedy už vinni, a proto tedy jsou více vnímaví pro ty, kdo jsou potřební. Uvědomme si, že rozdělení Evropy, které tady vládlo několik desetiletí, že oni zapříčinili, že byli příčinou toho bipolárního světa a podobně a Němci opravdu se nad sebou zamysleli a byli ochotni přijmout od zemřelého prezidenta von Weizsäckera ujištění - ano, my máme vinnu a my tu vinnu musíme napravit. A tohle v těch Němcích je, já to neidealizuju, jistě, že dneska také tam vznikají radikální hnutí, radikální strany, ale jako celek ta německá společnost opravdu učinila na práci, na své mentalitě obrovský kus činnosti, a to chvályhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bezesporu, monsignore, faktem ale také je nutno říct, že loni němečtí kriminalisté vyšetřovali 1005 útoků na azylové budovy a jenom letos bylo jich zatím, tuším, kolem 17. Takže až tak idylická nebo vstřícná ta atmosféra v Německu není.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já to nechci líčit idylicky, ale Německo má 80 milionů obyvatel, tudíž jistě, že v tomto množství se najde zase dost těch, kdo jsou agresivní, kdo jednají jinak, ale řekl bych, že německá společnost jako celek, že opravdu teda obstála.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si slibovat od návštěvy, která by se měla uskutečnit příští týden, papež František chce zamířit na řecký ostrov Lesbos a setkat se tam právě s uprchlíky?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
František je muž spontánní, muž, který vidí bídu těch lidí a chce jim ukázat lidskou blízkost, a to myslím, že je tedy velmi důležité. Jistě, že to je složité, dnes dohoda mezi Evropskou unií, Tureckem funguje částečně, zdá se to na první pohled kruté, ale opravdu je třeba učinit nějaká opatření. Tady si netroufám já udělat nějakou analýzu. Ale je důležité, že František ukazuje a chce ukázat blízkost těm lidem, kteří jsou v nouzi, a to je to poselství, které bychom měli vnímat. Vidíte, že se rozhodl tedy ze dne na den, že to je mimo jeho běžný program, že nezůstává zavřen v Římě, ve vatikánském paláci, ale že je to člověk, který je opravdu citlivý na ta bolavá místa a tohle je opravdu bolavý bod pro celou Evropu, ale bolavý bod také pro mnohé země na naší planetě. Tak já si Františka v tomhle velmi, velmi vážím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Evropská komise navrhla stálý systém pro přerozdělování uprchlíků v Unii. Jaký je váš pohled na to, má šanci to projít, když se poukazuje na to, že vlastně je to nepřijatelný zásah do národních práv?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já nejsem v tomto odborník, ale na druhé straně my pořád jsme někde na boku a pořád se tak jako vzpěčujeme a pořád jenom hlídáme, abychom si udrželi ten svůj píseček. To se ukazuje v postoji vlády po celá tedy léta, a tohle myslím, že je špatné, protože, jestli přestane fungovat Schengen, jestli přestane fungovat dorozumění v rámci Evropské unie, tak prohrajeme velikou šanci. Já si vůbec neidealizuju fungování Evropské unie, ale na druhé straně to je pro nás jediná šance. V bezpečnosti, v prosperitě, v uchování demokracie. My si ani nevážíme toho, v čem můžeme žít. A já myslím, že by naši představitelé toto měli stále tedy zdůrazňovat a i v této otázce být mnohem otevřenější a ne pořád jenom mít naježené vlasy a jenom se vzpěčovat. Tak, jak vystupuje ministr vnitra, je to naprosto morálně nezodpovědné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem, monsignore, mimochodem Schengen vlastně může fungovat, pokud denně překračují tyto hranice stovky tisíce uprchlíků?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že je třeba chránit opravdu ty vnější hranice Evropské unie, že je třeba kontrol, že je třeba opravdu sledovat a na to ty bezpečnostní síly pořád ještě stačí. Nemůže to být jenom nějaký spontánní proud, ale opravdu jedině důsledná spolupráce a jediná důsledná ochota nést to společné břímě a není možné, abychom to břímě hodili jenom na některé státy a ty ostatní jenom přihlíželi. My máme určité závazky, z kterých těžíme, tudíž je třeba tyto závazky vzít, i když jsou někdy nepříjemné a toto břemeno nějak tak pomoci ulehčit těm, kteří nesou největší jeho tíži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Milana k tématu napsala: "Myslím, že odchod křesťanských uprchlíků není nic nového. Z Polska odešli skoro všichni, které Poláci přivezli, a vytvořili pro ně velice dobré podmínky. Nelíbí se mi, že vlastně zneužili dobrou vůli a snahu hostitelů, kteří jim chtěli vytvořit nový domov." Tolik názor paní posluchačky.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ach jo, ti uprchlíci, já pořád musím na to odpovídat a jistě, že to není dobré, ale na druhé straně bych z toho nevyvozoval, že teď jediným řešením je, abychom se uzavřeli. Znovu říkám - je důležité, aby s těmito lidmi se hovořilo na místě, odkud přicházejí, byli dobře informováni, kam přicházejí, jaké jsou zvyklosti a že je požadováno, aby opravdu zůstali v té zemi, která je ochotna jim poskytnout azyl, to je třeba jim stále a stále opakovat. Na druhé straně ti lidé jsou ve stresu. A víte, já, když jsem byl v Iráku, tak, když jsem se například zeptal, kolik chodí do kostela lidí v neděli, tak oni mi vždycky řekli tolik a tolik rodin. Tudíž to je trochu jiná mentalita. Tady se vytrácí vazby i v té nejužší rodině, to nebudeme tady rozebírat, to všichni dobře víme, kdežto tam pro ně rodina, to je to široké příbuzenstvo a najednou tedy část této veliké rodiny se rozhodne emigrovat, ale spoustu třeba lidí z té rodiny zůstává na místě. A přirozeně ty vazby jsou mnohem silnější, tak já jako chápu, že třeba ti lidé cítějí, že nemají žádné zázemí, byť je to třeba úplná rodina otec, matka a děti, to je také jako třeba pochopit, protože my už jsme tak zvyklí, vychováni tím individualismem, že především myslíme tedy v rovině, co já, kdežto tam pořád jako se myslí více v rovině, co my. Já jsem se o tom přesvědčil opravdu v Iráku, neidealizuji to, ale byl jsem na mnoha místech v Iráku, ptal jsem se na to biskupů, ptal jsem se na to farářů, ptal jsem se na to i lidí, kteří jsou zapojeni do humanitární pomoci a skutečně tak to je, tak je dobrý také si tohle si uvědomit a vidět to tak trochu jako z druhé strany. Já z toho také nejsem odvázaný, ano, nebylo to dobré, že ti lidé se rozhodli hned tedy odcházet do Německa, ale na druhé straně se jedná o malou část lidí. Takže znovu říkám, já nevidím řešení v tom, všechno uzavřít, všechno ukončit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to myslím, někdo to vypočítal, třetina z celkového počtu těch běženců, které přijímala mimochodem naprosto soukromá iniciativa.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, ale iniciativa, která byla schválena tedy vládou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou z největších skupin uprchlíků tvoří Eritrejci. Tato země si vysloužila přívlastek Severní Korea Afriky. Co o ní vůbec víme, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je to opravdu katastrofální a já jsem šokován, protože tato země, která získala v roce 1993 nezávislost na Etiopii, v roce 2000 probíhaly velké boje mezi Etiopií a mezi Eritreou, zahynulo několik desítek tisíc lidí na obou stranách, tato země je naprosto uzavřená a co mě tedy šokovalo, že tam v 17 letech mladí chlapci musí rukovat do armády a představte si, z té armády jsou propuštěni až mezi 40. a 50. rokem. Takže ta demobilizace těch jednotlivců nastane v podstatě až velmi pozdě, co mají ti lidé ze života? Je to militární stát, je veliká šikana i v té armádě ve srovnání například se šikanou v ruské armádě, to se vůbec nedá srovnat. Jsou tam tělesné tresty, mučení, únosy a aby vůbec ti chlapci a muži vydrželi v té armádě, tak je jim umožňováno znásilňování žen na vesnicích, ve městech. Je to katastrofální stav a v podstatě tato země je velmi uzavřená, v čele stojí Isaias Afwerki, diktátor, opozice přirozeně tam není dovolena, není tam dovolen systém několika politických stran a v té zemi žijí jak křesťané, tak muslimové, a zdá se, je to přibližně polovina, ta země má asi něco více než 6 milionů obyvatel. Každý měsíc teď tu zemi opouští na 5 tisíc utečenců. A tam je také zákon, že Eritrejec může žádat o vyjití z této země až v 50 letech, takže do 50 let ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Až odslouží v armádě.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
V podstatě oficiálně nemůže nikdo cestovat, takže přirozeně z tohoto šíleného prostředí ti lidé utíkají, celkem už jich těch Eritrejců uteklo asi 360 tisíc, kteří jsou rozptýleni v některých státech Evropy. Tak je dobré si toto uvědomit, z jakých podmínek také ti lidé přicházejí. Proto, když mluvíme o těch uprchlících, vůbec to není ideální, ano, přinese to těžkosti, ale na druhé straně já třeba, když jsem tohle to četl, a já jsem si to ještě ověřil u lidí, kteří opravdu dobře tu situace znají, tak jsem byl otřesen. A tak jsem si řekl - my pořád jenom jako bráníme ten svůj píseček a nedovedeme si představit, co za bídu, za hrozné zážitky mají tito lidé. Tak to jenom teda ta Eritrea, o níž se tady v podstatě vůbec nemluví. Polovička obyvatelstva jsou křesťané. Mezi křesťany zase je asi 30 % ortodoxních, 13 % katolíků a 7 % protestantů. Takže nábožensky je to země pestrá a zdá se, že ta muslimská část, asi tedy přibližně obyvatel jsou muslimové sunnitského směru, že zatím mezi nimi nejsou nějací výraznější radikálové, i když není vyloučeno, že také někteří ti Eritrejci, kteří utekli, že se dali naverbovat do těch bojůvek v současné Libyi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec víme o životě v Íránu?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, Írán je zajímavá země a já jsem teď četl zase takovou zajímavou reportáž, ale ověřil jsem si zase u lidí, kteří to dobře znají. Například v Íránu jsou zakázány satelity, ale přesto tedy v Teheránu vidíte spoustu satelitů, takže ti lidé sledují různé programy, které satelity nabízejí. A zároveň je zajímavé, že ty mešity zdaleka nejsou tak plné, jak by se to očekávalo. Oficiálně je to islámská republika, vládne tam velmi strohý režim, který hledí na to, aby bylo opravdu plněna šaría, není tam rovnoprávné postavení mužů a žen, ale na druhé straně ta společnost ve své většině, hlavně tedy ve městech, na venkově je to jiný, si jde trochu svým směrem. Je docela zarážející, že je tam asi jedna třetina rozvodů, že tam velmi klesá natalita. V roce 1980 v průměru měla íránská rodina 7 dětí, v roce 2014 necelé 2 děti a ten růst obyvatelstva je velmi nízký srovnatelný například s růstem obyvatelstva ve Velké Británii, takže to jsou zajímavé momenty. Na jedné straně ten tvrdý režim, který vyžaduje náboženskou poslušnost, ale v podstatě, a to jsem se o tom přesvědčil, i když jsem tam před lety byl, mnozí ti lidé, kteří veřejně jsou tedy vyznavači šíitského islámu, jsou v podstatě atheisté a ti se přizpůsobují jenom tomu systému, aby nebyli pronásledováni, teď neříkám všichni, ale je to zajímavý moment, protože ten Írán je u nás prezentován pouze v té radikální podobě, jedná se o jaderném programu, jedná se o tom trošku Írán otevřít, ale ta společnost si začíná žít trošku svým způsobem, byť tedy po bytech. Taky to je docela zajímavé a stojí to za to, abychom si to uvědomili. A já například, když jsem byl v Íránu, tak přirozeně jako muž nepodávám v těchto prostředích ženě ruku a tam byly některé ženy, které mi podaly samy ruku. Je dobré vědět, že studentek na vysokých školách více než chlapců, děvčat než chlapců. Že tam vyrůstá vzdělaná generace žen, které jsou si vědomy své důstojnosti a které už nechtějí zažívat to ponižující své postavení v rodinách. Tak ta země je v pohybu. Jistě, že nemůžeme říct - teď už jako můžeme očekávat v brzké době to nebo ono, ten režim je tuhý, ale na druhé straně je dobré sledovat, že ta společnost přece si jako nachází prostor, byť oficiálně jakoby se nic neděje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrná životní úroveň v Česku sice roste, přesto se stále nedaří jaksi řešit to soužití majority a romské menšiny, výrazně přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za posledních 10 let zdvojnásobil ze tří set na šest set. Žije v nich přes 100 tisíc lidí v naprosto nevyhovujících poměrech.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to je závažný jev, o kterém se tolik nemluví. A ty vyloučené lokality nejsou tvořeny jenom Romy, ale čtvrtina z těchto 100 tisíc, kteří žijí ve vyloučených lokalitách, jsou lidé, jsou Češi nebo Moravané nebo Slezané, takže to už není jenom záležitost romská, ale to je záležitost celospolečenská a rada Spravedlnost a mír České biskupské konferenci, v jejímž čele stojím, vydala takové prohlášení, která tuto situaci popisuje a je to v podstatě apel, že to není záležitost jenom nějakých vládních programů, ale také, že je to výzva pro různé humanitární organizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je podstata problému, protože nelze říct, že by tady bylo nedostatek opatření nebo programů a strategií, ostatně máme tady nově strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, problém jsou záležitosti jako je zadlužování nebo také hazardní hry. Ta nezaměstnanost, slabá sociální síť, slabá síť vzdělávání, to všechno jsou tedy oblasti, kde pořád jsou ještě velké dluhy, a to je třeba vzít vážně na vědomí a o tom více hovořit a vytvořit také celospolečenskou debatu, protože víceméně, když se řekne vyloučená lokalita, tak se myslí jenom na Romy, ale ono to postihuje spoustu tedy i neromů. A jistě, já nemám v kapse řešení. Ten náš dokument se snaží jenom na tuto záležitost upozornit, je to apel tedy i pro církve, nejen tedy pro veřejné instituce, pro humanitární organizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě na závěr tečka z kultury, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Z kultury, tak já velmi doporučuji představení Oblomov v Divadle Dlouhá v Praze a nadchnul mě hlavní představitel Oblomova Ilji Michal Isteník, brněnský herec. Klobouk dolů a konečně zase jsem viděl hru, která má obsah, která má spád, která klade i vážné otázky. Výborná hra. Potom rád bych vyzdvihl také Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, které v těchto dnech hostovalo v Divadle Celetná v Praze, představení Samuela Becketta Čekání na Godota. Velmi pěkné, ten soubor je také hudebně zdatný, protože hráli také představení od Josefa Škvoreckého Zbabělci, to je lépe řečeno říci, že to je převedení knihy Zbabělci na jeviště a žasnul jsem tedy, jak jsou hudebně zdatní. Tak to jsou takové pěkné zážitky. A pak se mi docela líbilo představení Bertolta Brechta Dobrý člověk ze Sečuanu v Divadle Disk, kde se mi líbili někteří představitelé ti mladí. Je to představení mladých studentů herecké školy třetího ročníku a musím říci, někteří už tedy stáli za to, aby si jich člověk všiml. Tak to jsou takové pěkné zážitky z kultury, které jsem měl v posledních dnech, takže doporučuji toho Oblomova a opravdu to ostravské Divadlo Petra Bezruče je dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jeden dotaz pro vás od paní Langrové: "Ráda bych se zeptala, proč církev nenabídne křesťanským uprchlíkům fary, které jsou ve většině obcí, velké domy a prázdné?"

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je slovo do pranice, ano, beru, že to je vážná otázka. Jenom bych chtěl říci, já už jsem tady o tom mluvil, že je třeba katolická farnost na Spořilově právě také organizuje pobyt těchto uprchlíků a nabízí jim prostory, takže to úplně není tak, že by katolická církev zůstávala mimo, ale má tazatelka pravdu, že stojí za to se nad tím zamyslet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Stuhlík se vás ptá, jaký máte názor na fakt, že Spojené státy ve spolupráci s Evropou vyvážely demokracii v uvozovkách a pořádaly Arabské jaro v zemích, kde režimy sice nebyly nijak růžové, ale přeci jen snesitelné a stabilní, a naproti tomu před Severní Koreou a Eritreou tak, jak ji popsal, všichni zavírají oči. Jak se dá těm lidem pomoci na jejich území? Proč se o to nikdo nepokouší?"

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak je pravda, že i politika Spojených států je někdy licoměrná, já jsem nekritický obdivovatel. Například kvůli spojenectví se Saúdskou Arábií se přehlíží opravdu flagrantní porušování lidských práv v Saúdské Arábii. Neřekl bych, že Spojené státy vyvážely demokracii do Arabského jara, to bylo spontánní hnutí té mladé generace, která už nechtěla snášet ty diktatury. Bohužel já už to tady taky mnohokrát řekl, že se ukazuje, že v té kmenové společnosti není vůbec snadné nějak nastolit demokracii, že bohužel potom vždycky to spěje k nějaké diktatuře, že je to dlouhodobý proces a to Arabské jaro, že zhaslo, ale já myslím, že v paměti těch mladých generací zůstalo, ale neřekl bych, že to byl vývoz Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Monsignor Václav Malý, světící biskup pražský, děkuji za vaše názory. Mějte se pěkně.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Vy se mějte taky pěkně a přeju klidný víkend a pohodový víkend všem posluchačům. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. V neděli Zbigniew Czendlik si pozval do nedělního Jak to vidí Libuši Roytovou, ředitelku Střediska křesťanské pomoci Diakonie. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.