Meteor o chytrých papoušcích, molekulách a bakteriích proti alergii
Poslechněte si:
- 01:09 Nejchytřejší papoušci
- 07:50 Jak jsou uspořádány molekuly?
- 13:15 100 let Zbrašovských aragonitových jeskyní
- 37:17 Pomohou s alergií bakterie?
- 44:32 Kde se vzaly ryby?
Hovoří speleolog Jaroslav Hromas nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.
Nejchytřejší papoušci
Vědci už před časem udělali zajímavý pokus. Papoušky druhu Nestor kea učili rozlišovat dvě barvy žetonů. Pokud vytáhli černý, dostali odměnu. Pokud bílý, nedostali nic. Brzy pochopili, jak si zajistit plný žaludek. Jenže pak vědci namíchali dvě nádoby, v jedné mírně převažovali bílé žetony ve druhé černé. Dokázali se papoušci určit, kde je vyšší pravděpodobnost získání potravy? Pokud popsal biolog prof. Jaroslav Petr, a přidal nejnovější pozorování jistého šikovného, byť hendikepovaného papouška.
Jak jsou uspořádány molekuly?
Byla to velká hádka. Mladý nizozemský chemik Jacobus Henricus van ´t Hoff a proti němu velký německý chemik Herrmann Kolbe. Mladík přišel 5. září 1874 s návrhem na převádění strukturních vzorců dosud používaných v chemii ve vzorce prostorové. Kolbe zuřil a zesměšňoval. Jenže nový přístup získával víc a víc příznivců… Nakonec se idea prostorového uspořádání atomů v molekulách beze zbytku prosadila a její autor získal v roce 1901 vůbec první Nobelovu cenu za chemii. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
100 let Zbrašovských aragonitových jeskyní
Falešné gejzíry, kamenné koblihy, plynové polštáře... to všechno dokáže v podzemí vykouzlit kyselka v Teplicích–Zbrašově. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jediné naše zpřístupněné jeskyně hydrotermálního typu. Teplá minerální voda v nich vytvořila útvary, které by z obyčejné vody nevznikly. Protože letos slaví 100 let od svého zpřístupnění, připomněli jsme si, jak jsme jeskyně navštívili s mikrofonem v ruce. Víte, co je aragonit v názvu jeskyní?
Pomohou s alergií bakterie?
Každá alergie je přehnaná reakce našeho imunitního systému proti neškodné látce, která se běžně vyskytuje v přírodě. Vědci teď zjistili, že míru reakce těla neurčuje jen množství protilátek, ale i směs bakterií, kvasinek, virů či prvoků, tedy takzvaný mikrobiom. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV popsal experiment u myší. Šlo by takto tlumit reakci i u lidí?
Kde se vzaly ryby?
Nejstarší rybovití tvorové se objevili v kambriu před zhruba 530 miliony let. Byli malí a nepříliš zajímaví. K velkému průlomu v evoluci ryb došlo o 90 milionů let později v siluru, když se některým vytvořily čelisti. Díky nim mohli tito průkopničtí obratlovci popadnout a rozmělnit potravu a roztáhnout svou hlavu, aby kořist mocně nasáli. Tím se značně rozšířil jejich jídelníček. I to se píše v knize Co ryba ví britského etologa a biologa Jonathana Balcomba, ze které čte Igor Bareš.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
