Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 7. února

7. únor 2018

Hostem byl tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání do Jak to vidí přijal Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dobré ráno.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme hovořit o poměřování lidských tragédií i o tom, že život může někdy zachránit i violoncello. Dobrý poslech. Mladí sociální demokraté podali trestní oznámení na poslance hnutí SPD Miloslava Loznera. Svými výroky na loňském sjezdu hnutí, ve kterých označil někdejší koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku za neexistující pseudokoncentrák, se podle nich dopustil popírání či zpochybňování genocidy. Kvůli táboru v Letech čelí v kritice i šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, který nejprve v rozhovoru pro DVTV řekl, že tábor nebyl oplocen a byl v něm volný pohyb. Později se částečně za své výroky omluvil, nicméně zopakoval, že tábor většinou nikdo nehlídal. Co se to děje, pane Krausi? Omluvu požaduje Pražská židovská obce, Muzeum romské kultury, na pana Okamuru podalo minulý týden trestní oznámení občanské sdružení Konexe, výroky kritizuje řada politiků, lidovci chtějí odvolat pana Okamuru z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono je velmi zvláštní, že se ta věc děje právě nyní. Můžeme samozřejmě pouze se domnívat a spekulovat o těch důvodech. Nemělo by to být zase tak velkým překvapením, protože nejen pan Okamura a myslím, že on se od toho dokonce včera, pokud vím, distancoval, ale především celá tato strana vlastně staví na této rétorice. Ona vlastně vláká voliče právě na tato témata, která jsou velmi jaksi rezonující, dovolím si říci, že řekněme v těch spodních vrstvách společnosti, a právě tam oni loví své voliče a jak se ukázalo, tak docela úspěšně. Takže oni pouze pokračují v této rétorice, i když se několikrát od těch svých výroků distancovali, tak je třeba stále se mít na pozoru, protože také nesmíme zapomínat na to, že není to tak dlouho, kdy se zástupci těchto populistických stran sjeli do Prahy, kdy přijeli z Francie, z ostatních zemí, Marine Le Pen. Například u Marine Le Pen je to zcela jednoznačné. Ona také se velmi jaksi vehementně distancovala od popírání holocaustu, od antisemitismu a tak dále, ale je známo, že její otec Jean-Marie Le Pen byl hlavním exponente právě těchto projevů ve Francii, takže ono je to velice sporné. Je třeba to vnímat skutečně v kontextu současného politického dění na naší scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Okamura říká, že SPD nepopírá utrpení Romů v Letech, má pouze výhrady k tomu, jak stát řeší pietní úpravu v místech bývalého tábora. Ty výhrady, které vůči němu a dalším politikům jeho hnutí zaznívají, označil za kampaň médií a politické konkurence, a když jsem se zmínila o tom návrhu lidovců odvolat pana Okamuru z funkce místopředsedy sněmovny, tak podle předsedy poslaneckého klubu sociálních demokratů Jana Chvojky by odvolávání ze sněmovních funkcí bylo zbytečné politické divadlo.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono to možná tak může i vypadat, ale tady jde o to, že přece jen je odpovědností politika, který promlouvá, pokud to řeknu nadneseně, k národu, tak si ověřit fakta. Nemohu tvrdit o něčem něco a pak zjistit, že vlastně fakta jsou trochu jiná a omluvit se. Kdyby se to stalo jednou, prosím, každý má nárok samozřejmě se na to se zmýlit, ale toto není první případ a právě proto spadá tato strana a její představitelé do té kategorie populistů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Okamura v rozhovoru pro internetovou televizi hovořil o tom, jak cituji: "Řada židovských obětí z Osvětimi, kteří ho oslovují, prý nechápou, proč v Česku stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech jako vyhlazovací tábor v Osvětimi." Ministr spravedlnosti Pelikán vyzval pana Okamuru, aby zanechal tohoto poměřování, která tragédie byla tragičtější, aby přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já s panem ministrem v tomto naprosto souzním. To je nesmysl. Poměřovat tragédie, je skutečně cesta do pekel. My jsme si to zažili několikrát. Ty hlasy se ozývaly i z toho židovského tábora, nemyslím teď poměřování tragédie romské a židovské, ale dokonce i mezi sebou. Tam na začátku a nebylo to tedy podotýkám v České republice, bylo to spíš v tom evropském prostředí, tak zaznívaly hlasy, že možná nelze poměřovat osudy lidí, kteří přežili holocaust tím, že byli schováváni u svých sousedů nebo u nějakých přátel s těmi, kteří si skutečně prožili koncentrační tábory Terezín, Osvětim a tak dále. Ale my jsme zásadně vždycky byli proti tomu, protože každý ten lidský osud je tragický sám o sobě a v tom právě spočívá, my jsme si možná už odvykli vnímat ty věci v tom svém sémantickém kontextu, ale to je ta totalita. Ta totalita znamená, že totálně všichni byli vystaveni jakékoli formě perzekuce, a to je právě podstata té tragédie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se, pane Krausi, neustále vlastně v posledních letech vrací debata o tom, co se v Letech u Písku odehrávalo? To, že Lety fungovaly jako koncentrační tábor, už totiž zpochybnilo více politiků. Například v roce 2005 tehdejší prezident Klaus řekl, že to nebyl koncentrační tábor v tom slova smyslu a že nebyl určen pro Romy, ale pro ty, kteří odmítli pracovat. Když se podíváme do roku 2016, tak lídr hnutí ANO pan Babiš při své návštěvě Varnsdorfu řekl, že tábor v Letec nebyl koncentrační, ale pracovní. Za svá slova se pak omluvil a jako tehdejší ministr financí slíbil peníze na vytvoření památníku.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono to možná je důsledek té komunistické totality pro změnu, protože ona takovou tu sebereflexi, nechci říkat českého národa, ale prostě vůbec té společnosti jako takové poválečné od roku 45 ona ji zcela zastavila a zabrzdila. Ty procesy byly úplně zmraženy po 4 desetiletí a teprve po roce 89, respektive 90 bylo možno o těch tragických záležitostech, které se staly během 2. světové války, mluvit, nejenom mluvit, ale vlastně i je zkoumat historicky. Například historici dlouho neměli přístup do archivů. Ono to souvisí možná s obecnou ochranou archivní, ale vycházelo na povrch spoustu věcí, které nebyly nikomu známy během těch 40 let a nikdo vlastně o nich veřejně nemluvil. Tak možná to můžeme přičíst na vrub právě této neznalosti pramenící z nedostatku faktů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pomalu už se blíží doba, kdy se těch 40 let vyrovná, teď to bude pomalu 30 let v nových podmínkách.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Je to přesně tak. Uplynulo čtvrt století a my bychom předpokládali, že takovéto věci už přece jenom budou nějakým způsobem zpracovány a zakomponovány do té kolektivní paměti. Jak je vidět, tak se to neděje. Možná to souvisí také s úsilím vlády rehabilitovat tento prostor, to znamená ta záležitost kolem vepřína a víme, že ostatně se někteří politici včetně tedy již jmenovaného pana Okamury právě vymezují proti tomu, že vláda tento vepřín chce vykoupit. Myslím si, že ten proces ještě bohužel není ukončený, ale ten úmysl sám o sobě my jsme vždycky velice podporovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jaroslava z Brna: "Jeden z mých známých ještě před volbami, přítel, zanaříkal nad tím, jak hrozivá situace pro Židy vznikla dnes ve Francii. Prý je Francie země, odkud prchá největší množství Židů, zatímco muslimové tam mají pré a nikdo s nimi nehne. Bývalému příteli však nevadí, že při povolební děkovačce se za panem Zemanem vystrkuje do kamery rozchehtaný pan Okamura a na jiné tribuně rok dva tomu nazad taktéž za panem prezidentem se skvěl nechvalně známý pan Bartoš. Jaký je váš názor na tyto extrémy? Nehrozí naší zemi něco podobného jako dnes Francii? Muslimy zde nemáme. Může se tedy časem najít jiné sousto či cíl pro oba zmíněné pány." Tolik otázka od pana posluchače.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, je to přesně tak, jak on říká. Asi bychom tady neměli čas a prostor, abysme rozebrali situaci ve Francii, případně v ostatních evropských státech, ale to, na co on se ptá, je přesně tak. Tady jde o to, že těmito xenofobními náladami se vlastně otevírá jakási Pandořina skříňka a těmi oběťmi se může stát posléze kdokoli. Ostatně ta lekce holocaustu, jak probíhal, jak začal, jak vlastně židovské obyvatelstvo Evropy bylo vystaveno postupným krokům té perzekuce, kdy nejdříve vzniklo takzvané Ghetto beze zdí, to byly ty nechvalně známé předpisy o tom, že Židé nesmějí do parků, nesmějí vlastnit kola, domácí zvířata a tak dále a postupně to gradovalo, až to skončilo skutečně v koncentračních táborech a v plynových komorách, tak něco takového se může v těch evropských a nejenom evropských společnostech stát i dnes a oběťmi může být kdokoli, kdokoli jiný. Takže to memento, které my se snažíme stále zdůrazňovat, to poučení z toho, co se stalo během holocaustu, tak má obecnou platnost a to, co říká tedy tady náš posluchač, tak to přesně zapadá do tohoto kontextu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by mělo nyní následovat?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Měli bychom všichni být velice obezřetní. Měli bychom se už od začátku, a to tedy musím kvitovat s určitým povděkem, měli bychom se ohradit, jakožto společnost, jakožto politické elity vůči takovým to projevům. A to přesně to, co se stalo. Můžeme si říkat, že záležitost kolem Letů je věc marginální - není, protože nejde o Lety jako takového, ale jde právě o ten přesah.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Polský prezident Andrzej Duda podepíše zákon, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a další zločiny spáchané za 2. světové války německými nacisty. Zákon následně pošle k Ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova. Proč, pane Krausi, tento zákon tolik rozčílil poslance v Izraeli, který dokonce plánují zpřísnit normy o popírání holocaustu? Izraelský premiér Netanjahu označil zákon o pokus přepisovat historii a popírání holocaustu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono dokonce to mělo epizodu včerejší, kdy pan ministr Bennett měl přijet do Polska a polská vláda tu jeho návštěvu zrušila. On prohlásil, že je tím poctěn. Takže ono ta rétorika ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiskří to.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Jiskří to z obou stran. Nicméně je třeba si uvědomit jednu věc. Ten zákon sám o sobě vlastně je špatný tou formou a také některými ustanoveními, to znamená tam je zapotřebí vědět, že on se chce vymezit proti, pokud to zkrátíme, tak proti pojmu polské koncentrační tábory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jde vlastně o to geografické označení.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Přesně tak. Ono to v podstatě tak jako vyznívá, jako kdyby Polsko a Poláci nesli vinu za holocaust. To není pravda. A vůči tomu nelze vznést žádné námitky, to tak skutečně je. Sporné je, zda je třeba tuto věc řešit zákonem, protože zákonná norma, která navíc má poměrně tvrdé sankce, asi by toto řešit neměla. A pokud ano, pokud bychom připustili tuto normu, tak pak by ten zákon měl být napsaný trochu jinak, protože v druhé části toho zákona se říká, že ten, který vlastně toto spojování polského národa se zločiny nacistů bude spojovat, je vystaven trestnímu stíhání až na 3 roky. Ono to může v praxi znamenat, že lidé, kteří skutečně byli vystaveni nějaké perzekuci ze strany Poláků, a tam je třeba jednoznačně odmítnout kolektivní vinu, ale stávaly se tyto excesy v jednotlivých vesnicích, městečkách, připomenu pouze Jedwabne, jedno z měst, kde skutečně Poláci spáchali ten masakr, po válce byl pogrom v Kielcích, v Krakově a tak dále, tak v momentě, kdy ten, který byl vystaven a přežil, bude o tom mluvit jako o svých autentických zážitcích, tak se vystavuje trestnímu postihu, a to je věc, která je naprosto nepřijatelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Polský prezident tvrdí, že Polsko má právo bránit historickou pravdu a předseda tamního senátu Karczewski pro BBC řekl, že Poláci jsou smutní a překvapení, jak může být boj politiků za pravdu a důstojnost Poláků interpretován.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, ono to tak je, protože to je to, co jsme říkali na začátku. Ono ten úmysl je vcelku pochopitelný, ale ta forma a ten obsah trochu s tím úmyslem je v rozporu. Je třeba si také uvědomit jednu věc. To není úplně věc nová, ono se o tom diskutuje poměrně dlouho. Celou tu polemiku před lety vyvolala kniha profesora Jana Grosse, profesora newyorské univerzity, která se jmenovala Sousedé, a která právě popisovala onen masakr ve vesnici nebo městečku Jedwabne. A na základě toho vlastně vznikla poměrně velká diskuse o úloze a roli Poláků během holocaustu. Na druhou stranu je říci, že v Polsku je nejvyšší počet oceněných památníků Jad Vašem, těch takzvaných spravedlivých mezi národy. To jsou lidé, kteří neváhali sami riskovat život, aby Židy schovávali a ukrývali a zachránili jim tak život. Takže je třeba toto vidět z nějakého historického hlediska. Další poměrně významná věc je také v tom, že pokud se podíváme do doby nedávné, tak asi před měsícem proběhl poměrně velký masový pochod ve Varšavě, kde se toto téma také nějakým způsobem objevilo a došlo tam jednoznačně k antisemickým excesům. Tam pochodovali pravicoví extremisté s nápisy, které i ta polská veřejnost sama o sobě jednoznačně odsoudila. Ono to trochu souvisí s tím, že potom tam někde se objevilo video, kdy mladí Poláci oslavují narozeniny Adolfa Hitlera, ono to jde ruku v ruce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zhorší to vztahy Polska a Izraele?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Už se stalo. Je otázka, jak to bude dlouho trvat, protože ty příkopy v současné chvíli jsou docela hluboké, ale je to, je to škoda, protože někteří moji kolegové v Polsku se skutečně tak jako my od těch 90. let v tom českém prostředí, tak také oni se snažili v polském prostředí o změnu vnímání toho polsko-židovského vztahu. Tam je skutečně o něco daleko více tedy, musím říci, problematická historická zkušenost než u nás, protože Polsko bylo tradičně antisemickou zemí a můžeme, na to asi tady také nemáme čas, říkat, proč svou roli tam hrála konzervativní část katolické církve a tak dále a tak dále, ale je to fakt. Takže oni se 25 let snažili o to, aby si Polsko za prvé vybudovalo dovnitř trochu jiný vztah ke své židovské komunitě, ale také vůči Izraeli. A to se během 3 dnů, během 3 dnů se těchto 25 let snahy stalo minulostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem na popírání holocaustu pamatuje u nás v Česku trestní zákoník sazbou 6 měsíců až 3 roky. Nemůže být jedním z problémů této kauzy Polsko - Izrael, ačkoli ten nový zákon v Polsku kritizují také Spojené státy, připojil se také včera Kyjev, že se Izraele dotklo i to, že ten zákon začal polský parlament projednávat jen krátce před výročím osvobozením Osvětimi, které připadá na 27. leden, což je vlastně Den památky obětí holocaustu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, ono to tak skutečně časově vyšlo. Je otázka, jestli to spolu i souvisí. Ale to není podstatné. Tady naopak je to velké překvapení a je to skutečně, jak se říká, jeden krok dopředu a tři kroky zpět. Dokonce byly určité plány, že by státy visegrádské čtyřky se staly nejbližším spojencem Izraele, doposud to byla pouze Česká republika, ale ty státy Visegrádu se chtěly k této české iniciativě přidat a chtěly také se vlastně výrazně zastat Izraele na té mezinárodní scéně a bohužel, když z toho vypadá Polsko, tak tento projekt vypadá, že asi nebude možné realizovat. A je to škoda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, Den památky obětí holocaustu připadá na 27. leden. Německo si vlastně oběti nacistického režimu oficiálně připomíná od roku 1996. Jak si letos uctili oběti holocaustu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já jsem měl dokonce tu čest, že jsem při jedné příležitosti vystupoval v německém Bundestagu, letos to bylo zase v tomto duchu. Sešla se tam velká politická elita a byla tam jedna z přeživších, tedy autentická výpověď, která vlastně říkala svůj osobní příběh, který byl nesmírně dojemný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Anita Lasker-Wallfisch.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Přesně tak. Paní Anita, kterou já jsem někde taky potkal už. Její, její příběh je dojemný v tom, že ona byla hudebnice a jí vlastně zachránilo život to, že ona jakožto celistka se dostala do orchestru, který hrál v Osvětimi. Je to věc, která čas od času někde je připomínána, ale myslím si, že v tom obecném povědomí moc známa není. Nacisté ve svých zvěrstvech vymysleli to, že v Osvětimi budou takzvané táborové orchestry a v těch táborových orchestrech byli vězňové, kteří měli za úkol hrát buďto do pochodu těm vězňům, anebo vlastně stáli někde v areálu toho koncentračního tábora a hráli Na krásném modrém Dunaji, aby to vypadalo, jako že se vlastně nic moc neděje. Dokonce jeden takovýto orchestr byl u plynových komor, aby lidi uklidnil, že vlastně se nic nestalo. A ty příběhy jsou nesmírně tragické. Paní Anita byla také v tomto jednom orchestru a to jí zachránilo život. A ona potom a ona je právě jeden z těch případů, kdy někdo, kdo přežil holocaust a dostal se vlastně po válce mimo Německo, tak říkala celý svůj život, že do Německa už v životě se nepodívá, že tam nevkročí. Pak nějakou shodou okolností se tam dostala, někdo jí pozval a ona zjistila, že ta německá společnost se zásadně proměnila, že ta reflexe probíhá už od 60. let a tak dále a tak dále a skončilo to tak, že naopak ona je jedním z těch exponentů právě toho, aby svůj příběh říkala ve školách a aby přesvědčovala mladé lidi a vlastně to memento zaznívalo autenticky z toho jejího příběhu. Já jenom chci říci, že já znám obdobný případ v českém prostředí. Byl to dokonce přítel mého otce, znali se právě z Terezína. On byl významný houslista a jmenoval se Otta Sattler. Otta byl, možná si někteří starší diváci vzpomenou, v 60. letech, když se natáčely filmy na Barrandově a byla tam role jakéhosi houslistky v baru, tak vždycky to byl Otta Sattler. Když se podíváte na ty filmy dneska, tak vždycky tam on je a hraje těm hostům do ouška a má tam takovýhle štěk, ale jeho, a on byl vždycky taková figura velmi, s ním byla velká legrace, já jsem ho zažil ještě a byla s tím velká legrace a byl takový velice dobře naladěný, ale bylo to trošku něco podobného jako to bývá u těchto lidí. Byla to pouze maska klauna, protože uvnitř se skrývala nesmírná tragédie. On byl právě vybrán jakožto hudebník, houslista do takového to táborového orchestru a jednoho dne tedy byli donuceni hrát opět před plynovými komorami, do které, do kterých šla celá jeho rodina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomněla jsem si, pane Krausi, na Češku paní Lisu Scheur, která také prošla koncentračními tábory a nakonec se usadila v Německu.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Je to tak. A možná se vrátíme k tomu tématu, o kterém jsme mluvili před chvilkou. Je spoustu lidí, kteří si řekli, že se už nikdy vlastně nepodívají do Polska. Ti, kteří Polsko opustili dokonce před válkou a byli vystaveni těm ansisemických excesům, které tam v těch jednotlivých městečkách a vesničkách probíhaly. Ale i to se právě měnilo. Ta, ten vztah k Polsku i u těchto lidí, kteří většina z nich třeba žije v Izraeli dodnes, a oni to Polsko začali, začali objevovat a dokonce se tam konal jakýsi sraz těchto lidí, no, a pro ně toto je skutečně asi velké zklamání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by se otevřít podle vás debata o spoluzodpovědnosti jakékoli země?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono myslím si, že ano, v té teoretické rovině určitě ano. Dokonce snad i probíhá, ale je to v každé zemi jinak, v každé zemi je tomu přičítána trochu jiná priorita. My jsme rádi, že v současné době je na pořadu dne a vlastně v těch programech těch jednotlivých zemí definice antisemitismu. Myslím, že jsme minule již o tom se zmínili a je to něco, co by možná mohlo přinést takový jednotící prvek a jednotný pohled na ty společnosti v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Já vám děkuji a přeji hezký den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Děkuji za pozvání a také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v Jak to vidí bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.