Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 21. března 2018

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech následující půlhodiny vám přeje Věra Štechrová. Na události minulých dní se z ekonomického hlediska dnes podíváme s Richardem Hindlsem, vedoucím Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Krásný den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvit budeme o přehřívání české ekonomiky, jak je vážné a jestli je potřeba chladit. Po prezidentských volbách v Rusku se zaměříme na ruskou ekonomiku a její křehký růst. A také si řekneme více o pokusech Evropské unie omezit u globálních firem tzv. optimalizaci daňových odvodů, tedy praxi, kdy firmy platí daně ve státě, kde jsou nejnižší a nikoliv tam, kde podniky, kde podnikají a mají tedy zisky. České ekonomice se daří. Loni rostla o 4,5 %. Letos poroste pravděpodobně zhruba o 3,5 %. To vypadá jako dobrá zpráva, jenže podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ekonomika roste nad svoje možnosti a takzvaně se do jisté míry přehřívá. Důsledkem je podle něj pak nerovnováha na některých trzích, třeba na trhu práce. Pane profesore, jak se to projevuje, když se ekonomika přehřívá?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Právě v těch složkách té ekonomiky, protože ten globální růst, o kterém jste hovořila, zhruba 4,5 % růstu HDP za rok 2017, sám o sobě ještě nemusí o ničem vypovídat, ale ten makroekonomický agregát se rozpadá na spoustu činitelů a v nich už samozřejmě ne u všech je všechno tak, jak by mělo být. Už jste jmenovala trh práce. Víme dobře, že dneska už firmy odmítají zakázky, protože je prostě nemá kdo udělat. S tím souvisí pochopitelně i taková ta druhá mince trhu práce, to je mzdy, protože samozřejmě každý z nás se chová tržně v tomto ohledu, a protože je nedostatek pracovníků, tak si všichni říkáme o vyšší mzdu, protože to samozřejmě ti podnikatelé musí zaplatit a musí to nějakým způsobem zohlednit. Tak je samozřejmě tady také vysoký růst mezd. Ten se letos pohybuje někde odhadem nebo loni se pohyboval někde odhadem kolem 7, 8 %. Očekává se, že růst mezd bude podobný i v letošním roce. Možná v roce 19, 20 už se hovoří trošku o zpomalení růstu mezd, ale vůbec to tak být nemusí. To bude hodně záležet i na tom vývoji HDP a celkového výkonu ekonomiky. A jsou dneska odvětví, určité druhy profesí, kde není výjimkou dvouciferný růst. Jsou to především informační technologie, technické profese a podobně. A ti lidé musí také potom ty peníze, které vydělají, musí někam dát a mohou je vrhnout na trh a to může samozřejmě zvyšovat ceny, i když inflace se drží těsně nad tím takovým základním cílem kolem 2 % nebo letos bude možná o něco malinko vyšší. Loni byla zhruba 2,5. Tak se stále ještě drží v takových přijatelných mezích. No, nicméně nemůžeme vyloučit to, že ten vysoký růst mezd povede k určitému tlaku na trh. Nedostatek pracovníků vede k tomu, že už některé firmy vlastně hledají zahraniční zaměstnance, zkoumají, kde by se co dalo jak udělat. No, v tomhle ohledu se ekonomika asi přehřívá, nicméně já si pořád ale myslím, že ten základní obrys toho, jak ta ekonomika bude fungovat v nejbližších, řekněme, dvou, třech letech, bude vycházet z toho, jak bude fungovat ekonomika okolo nás, to znamená především v Evropské unii a některých dalších regionech, na kterých jsme závislí, protože to jsou naši, řekl bych, takové, to jsou naše takové klíčové parametry. Takže je dost možné, že v těch záležitostech ještě se dočkáme určitého překvapení. Ale pravda je, že to určité přehřátí na trhu práce a v oblasti už tady je. S sebou to nese ještě jednu věc. Ne všichni vyděláváme stejně, je tady spousta lidí, kteří mají dluhy, ale pokud se podíváme na ty, kteří peníze mají, tak je tam určité nebezpečí v tom, že banky už je vlastně dneska v podstatě nechtějí, ty naše úspory, a pokud je někdo samozřejmě má, ale velká část našich spoluobčanů má úspory. A banky mají takové objemy likvidity, že vlastně o ty úspory moc nestojí. Vidíme, že centrální ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pak nejsou žádné úroky.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Žádné úroky prakticky. Můžeme se podívat na loňský rok nebo na poslední rok, kdy centrální banka a Česká národní banka třikrát zvedla úrokovou sazbu, ale pokud se podíváme na vklady a termínované účty ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tam nic.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... a spořící, tak jsou to jenom u několika málo bank velmi kosmetické úpravy a velká většina ostatních bank dokonce neprovedla úpravy žádné na straně úspor. Samozřejmě na straně hypoték, na straně poskytování úvěrů ano. A to samozřejmě může vést k tomu, že každý z nás si raději půjde něco koupit, kdo samozřejmě na to má, teď se omlouvám všem těm, kteří prostě nemají takové příjmy, tak ti, kdo je mají, si půjdou radši něco koupit a to může roztočit znovu spirálu inflace, ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A tím porostou ceny.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... porostou ceny a to už může být problém. Takže možná takové ty dvě klíčové, klíčové záležitosti asi jsou právě trh práce, jak jste se ptala, pořád takovéto potenciální nebezpečí zvyšování cen.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou ty důsledky přehřívání ekonomiky, ale pojďme se podívat na příčiny. Čím je to vlastně způsobené? Proč nemůže česká ekonomika růst víc a nepřehřívat se? Já si vzpomínám na asijské tygry, kteří rostli ročně o 20 % svého času.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Každá ekonomika v sobě nese určitá rizika. Když jste řekla víc, tak se můžeme vrátit o, nevím, 12 let zpátky, když jsme měli 6, 7 % růstu, myslím rok 2, 5, 6, 7, ale už se ve světě, a my nejsme sami na světě, naopak jsme velmi závislou ekonomikou, tak už se ve světě začaly objevovat takové symptomy, řekněme, možná takové, bych řekl, těhotenské symptomy toho, že se něco v té ekonomice může stát. To se může stát i teď. A potom přišla ta hypoteční bublina v roce 2008, která nás všecky srazila někam úplně jinam. My jsme se dostali někam nad mínus 4 % nebo zhruba mínus 4 % růstu HDP z těch 7 % plus. Takže je vidět, že stačí velmi krátká doba na to, abychom se dostali o nějakých 10, 11 % níže. Neříkám, že se to stane teďko. Když už jsme u té hypoteční bubliny, tak to je také určitý rizikový faktor, protože když se podíváme na ceny bytů, a nejenom dneska v Praze a v Brně, ale obecně prostě na ceny pozemků, na ceny nájmů ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi rostou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... prostě, tak ty rostou tak, že lidé, kteří na to mají, tak si ještě do těchto prostředků svoje peníze dají, ale pokud by to trvalo dlouho a nějakým způsobem by se nekompenzovaly ty věci na běžném trhu, tak by se potom mohlo stát, že ta hypoteční bublina se může objevit znovu, a i když ne asi v takovém rozsahu jako v roce 2008. Takže ono to, to vysoké tempo růstu samo o sobě ještě nemusí nic znamenat. Samozřejmě důležitá je především naše spotřeba, protože spotřeba toho, co utratíme, projíme, prooblékáme, projezdíme, se pohybuje někde na úrovni 50 % užití hrubého domácího produktu. Tak pokud spotřebováváme a máme co spotřebovávat, tak je to samozřejmě v pořádku, ale pokud by se ukázalo, že se ta nerovnováha na trhu zvětšuje, zejména na trhu práce, možná i v cenách, možná i v tom bankovním sektoru, tak pochopitelně by to k něčemu podobnému vedlo. A pak druhá věc je těch 6, 7 %, o kterých se bavíme, které jsme tady měli před těma 12 lety, ono to přece jenom také závisí všechno na tom, co se děje okolo nás. A když se podíváme na eurozónu, na Německo, tak ty hodnoty jsou nižší, než máme my. Pohybují se někde kolem 3 %. Takže ono vlastně ty, řekněme, zdroje, které ta ekonomika pro svůj růst má, také nejsou nekonečné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvili jsme o tom, že tedy ekonomika teď roste rekordně. Pak by ale asi zákonitě měla přijít recese, alespoň tak mluví hospodářské cykly, nebo existuje něco jako nekonečný růst, a pokud přijde recese, tak dá se předpovědět?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak to předpovídání je velmi složité. Ty modely ..., většinou se potom najde, potom, když se objeví nějaký problém, tak se najde hodně těch, kteří říkali, že to tak muselo být, ale je jenom velmi málo těch, kteří to řeknou dopředu. Já si pamatuju na ten rok 2008, kdy se prakticky nikdo, a to ani ty velké ratingové firmy, ani velké světové banky nebo ti velcí světoví hráči, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, prakticky nic podobného nesignalizovali. A pokud se týká používání modelů, v ekonomii existují modely pro takové situace, tak většinou ty modely tohleto zachytit nedokáží, protože pracují s těmi podmínkami, ve kterých se ty modely konstruují, a ne se změnou těch podmínek. Zachytit toto je velmi obtížné, nicméně víme dobře historicky, že ty ekonomické cykly tady byly a budou, bohužel, to tak ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Recese přicházejí a odcházejí.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Recese přicházejí a odcházejí. Jak jsem říkal, je to jisté těhotenství nebo jistá zárodeční vlastnost, která v té, v tom období konjunkturním v sobě už může nést zárodky přicházející recese. Důležitější spíš je to, jak hluboké ty recese jsou a je pravda, že od té, řekněme, těch problémů ve 30. letech tak hluboké krize už nebyly. Celosvětové krize bývají jenom čas od času. To byla, bohužel, ta krize v roce 2008 a potom i trošku problém s fiskální krizí v roce 2011, 2012. Ale jsou místní krize, tak víme dobře, že se v určité době přestalo dařit východoasijským ekonomikám, ačkoliv se hovořilo o nich jako o tygrech. Víme dobře, že Spojené státy si prožívají čas od času také své peklo. Ale už ty propady a růsty, ty světla a vrcholy už nejsou tak silné, jako byly, řekněme, v první polovině 20. století. Je tady velký vliv nadnárodních koncernů, vzájemné integrace, zásahů vlád a mocenských struktur ve světě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Národní banka může provádět zásahy.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Na druhé straně ovšem nesmíme zapomenout, že se bavíme o průměru, a že se tady ty rozdíly mezi těmi dobrými a špatnými, bohatými a chudými, že se zvětšují. Tak na druhé straně jestli dneska se bavíme stále o růstu, tak není nekonečný, jak jste se ptala, ale nezapomínejme, že miliarda lidí je někde na hranici životního nebo existenčního minima a pořád toto číslo ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A nemá pocit, že ekonomika roste.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je vůbec nezajímá, jestli něco roste, nebo neroste. Žijí pod hranicí možná už svých možností nebo svého životního nebo existenčního minima. To všechno s sebou ten stát, ten vývoj nese. A pak je ještě jedna věc, každá ta recese nebo každé to zakolísání, ono to může být velmi rozdílné co do hloubky toho zakolísání, v sobě nese i ozdravný prvek. Prostě to špatné odpadne a to zdravé zůstane, takže ono to má v sobě i takový ten, bych řekl, jako imunitní systém, že se vlastně to, co se v té ekonomice nedaří nebo co tam do ní nepatří, tak při těch recesích ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřežije.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... nepřežije. A to je zase potřeba, ať už jsou to firmy, anebo nějaké záležitosti ve způsobu řízení ekonomik nebo celého světa, tak to, to zase je potřeba vidět jako pozitivní. Ale ta recese ovšem, kdy ta recese přijde, zda přijde, je těžko říct. Teď se hovoří o určitém zpomalení, sama jste to na začátku řekla. Je to možné, ale těžko se odhadne, jestli to už bude kolem roku 20 nebo něco. A pak jsou tady geopolitická rizika, východní Asie, Korea, prostě některé další problémy, v Arabském poloostrově. To všechno víme, že tady je. A pak jsou takové ty dílčí věci, jako jsou americká cla. To všechno může změnit podmínky, za kterých se dneska něco děje.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko si v neděli zvolilo na dalších šest let do čela státu Vladimira Putina. Včera jsme mluvili o tom, jaká byla a bude další politika staronového prezidenta, no a dnes se podíváme, jak je na tom Rusko ekonomicky. Ruská ekonomika od roku 2014 klesala, HDP se snižoval. Poprvé lehce vzrostl loni. Jaký by mohl být ten další vývoj? Má ruská ekonomika z čeho růst?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Když jsme se před tím bavili o těch sedlech a vrcholech, o těch recesích a konjunkturách, tak Rusko si také prožilo svoje, asi můžu říct klidně peklo, protože po rozpadu Sovětského svazu až někdy do roku 98 prudce devalvoval rubl, ruská ekonomika měla velmi špatná tempa růstu, měla obrovskou inflaci. Od roku 98 se ruské ekonomice začlo dařit. Ona přistoupila, i když ne ve velkém rozsahu, ale přistoupila nebo ne tak, jako jsme zvyklí na západ od nás, tak přistoupila k určitým reformám, v bankovním sektoru, v podnikatelském a tržním prostředí a podobně a naopak měla tempa velice vysoká, mnohem vyšší než ta, o kterých jsme hovořili u nás do roku někdy 2008. Potom ji samozřejmě také postihla ta krize. Už ne tolik ta krize v roce 2011, 12. Tam Rusko takovou velkou fiskální krizi nemělo. A teď se dostalo trošku, taky i pod tlakem sankcí, které byly od roku 14, tuším, tak se dostalo do určitých problémů, ale zdá se, že se z nich už nějakým způsobem dostává, protože ten loňský rok se někde bude pohybovat kolem 1,5 až 2 % tempa růstu HDP a předpokládá se, že kladná tempa budou v ruské ekonomice i leccos, i letos. Pokud jde o ten vliv těch sankcí, tak na jedné straně samozřejmě se snížil, když se podíváme na čísla, snížil se export i import Ruska, to pochopitelně se někde objevit muselo. Ale na druhé straně to vytvořilo jakousi vnitřní ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ale sankce trvají, i v roce 2017 trvaly a přesto začal růst.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, přesně tak. ... nějakou vnitřní soudržnost, tyhle velké státy především se musí orientovat na svoji domácí poptávky. To jsou Spojené státy taky. Ať si o nich můžeme myslet cokoliv, jak je to obrovský hráč, jak je to bohatá země s obrovskou historií ekonomickou a podobně, tak ona je především také závislá na tom, co se děje uvnitř. A to platí i pro Rusko. I když Rusko je dneska státem, který má polovinu obyvatel, jako má Amerika, má daleko menší výkon ekonomiky, než mají Spojené státy, tak ona vlastně tím určitým zapouzdřením po těch sankcích si vlastně vytvořila jakousi takovou vnitřní obrannou reakci tím, že se zvýšila domácí poprávka a ta je tam hlavním motorem toho, že se ruská ekonomika dostává zpátky do kladných čísel. A když jsme u toho zadlužení, proč třeba ta fiskální krize v roce 2011, 12, 13, krize politických elit, předlužování, prostě slibování voličům a podobně, proč tak nedopadla na Rusko, tak se podívejme na jejich veřejný dluh. Dluh Ruska se dneska pohybuje kolem 15 %. Kdo ho má? Japonsko má přes 200 %, Spojené státy přes 100 %. My jsme na tom výborně, máme nějakých 38, 39 %, Slováci zhruba 50 nebo 51 a to Rusko má třikrát míň, to má 15. A v době, kdy ta krize byla, 2011, 12, 13, tak Rusko mělo 11% dluh. Kdo to dneska má? A ono se nějakým způsobem zkonsolidovalo. Samozřejmě je hodně závislé na svých surovinách, 67 % exportu z Ruska dělají suroviny, ropa, zemní plyn, nerostné bohatství a je také velkým hráčem v oblasti zbrojního průmyslu, v přepočtu na jednoho obyvatele je Rusko dneska největším výrobcem zbraní na světě. Pokud jde o absolutní vývoz zbraní, je Rusko druhé těsně za Spojenými státy, ale při přepočtu na jednoho obyvatele je první. Tak to jsou komponenty, které Rusku výrazně pomáhají ve světě. Na druhé straně ho také oslabují, protože i když speciálka, zbrojní, zbrojní vývoz je něco extra, tam asi neplatí ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ale závislost na cenách ropy a plynu, to je asi problém.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ale závislost na cenách ropy a byly tady propady. Dneska je ropa někde, myslím, na 65 dolarech, ale byla taky na 35 a to byly ty roky 14, 15, takové ty zvláštní dohody zemí OPEC a podobně a to Rusko samozřejmě srazilo, protože 67 % exportu dělají právě produkty z ropy a zemního plynu a podobně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimir Putin po volbách sliboval, že se teď hodlá zaměřit na zvýšení životní úrovně obyvatel. Co je v Rusku tou hlavní brzdou modernizace ruské ekonomiky? Kde má ty slabé stránky? Už jsme mluvili o té poměrně vysoké závislosti na cenách ropy a zemního plynu.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že Rusko ještě neprošlo takovou tou klasickou přestavbou hospodářství. To je krásně vidět na těch letech 96, 98, kdy se prudce zhoršilo ruské hospodářství a teprve tím zavedením, ony třeba do roku 96, tuším, v Rusku neexistovaly komerční banky v tom smyslu, jak je známe dneska. Teprve v té druhé polovině 90. let se objevily tyhlety prvky. Objevily se takové ty dneska už zcela asi i v Rusku běžné prvky tržního hospodářství. Ale přesto ta přestavba toho, toho systému ještě zdaleka taková není v Rusku a to rusko ještě pořád, bych řekl, v sobě nese silné prvky toho, co tam bylo před tím 70 let. Když se podíváme třeba na strukturu ekonomiky, tak má podobné tendence, jako mají ostatní země, klesá podíl zemědělství, který je dneska zhruba na 4 %, před nějakými pěti lety byl možná o jeden procentní bod vyšší. Klesá lehce podíl průmyslu, ale pořád ten průmysl je přes 30 % ruské produkce. To znamená, že je to pořád silně industriální stát, ale roste podíl služeb. To je to, co je typické pro západní Evropu, pro Spojené státy, pro Japonsko, roste podíl služeb, který už se blíží k 60 %. Čili z tohodle pohledu je pochopitelně ta ruská ekonomika také symptomaticky podobná tomu, co se děje ve světě, ale stále ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jen to jde nějak pomaleji.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... není to ještě úplně to, co tam je. A pak si uvědomme, že všechno, co se u nás dá zařídit na malém prostoru, se v Rusku děje na obrovském prostoru a já teď nejsem žádný znalec ruské mentality, ale i ruská mentalita, rozdíly mezi Moskvou a některými jinými oblastmi, ty obrovské vzdálenosti, klimatické podmínky, to všechno v Rusku jde daleko složitějc než třeba u nás nebo v Německu. Takže ono dosáhnout ..., a ruská povaha bude úplně jiná. Takže... Ale v každém případě Rusko je dneska hráčem. Rusko bylo druhou největší ekonomikou za existence ..., Ruska teda, se omlouvám, Sovětský svaz samozřejmě byl druhou největší ekonomikou. Potom se oddělily ty jednotlivé státy a Rusko se propadlo, vypadlo z první desítky, ale ono se to tam vrátilo. V přepočtu, v paritě kupní síly je dneska Rusko pátou nebo šestou největší ekonomikou. Před ní je Německo, před ní Japonsko, před ní jsou Spojené státy, Čína, ale ono už je i Rusko. Takže ono se do té první desítky znovu vrátilo. Vrátilo se tam díky možná nastartování těch reforem a také bych řekl díky odolnosti Rusů snášet útrapy. Oni jsou na to zvyklí prostě a já bych řekl, že jakékoliv podceňování ruské ekonomiky nebo zjednodušování ruské ekonomiky je..., není správné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská komise má plán, jak velkým globálním firmám omezit praktiky v tzv. optimalizaci daňových odvodů, tedy jednoduše zamezit tomu, že firma sice podniká ve více státech Unie, ale daně platí i tam, kde jsou nejmenší. Návrh, který prošel i Evropským parlamentem, by se zatím týkal jen největších globálních firem, jako je Google, Fiat, Apple a podobně. Firmy by vypočítávaly zdanitelný základ stejně, všechny ztráty a zisky by se sečetly do konečné částky, která se rozdělí mezi státy, kde firma působí a tam by pak odvedla daň podle předpisů té které země. Návrh ale musí ještě schválit všechny členské země Evropské unie. Pane Hindlsi, kdo by na tom vydělal a kdo by na tom prodělal?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak v Evropě je několik, nevím, jestli snad není příliš silné slovní spojení daňových rájů, to asi patří někam trošku mimo Evropu, ale jsou země, které mají velmi nízké korporátní daně. V první řadě Irsko. Irsko si, když už jsme tady použili slovo peklo, tak taky bývalo vyhlášeno tygrem prostě díky právě té, té své politice zdanění, ale potom se samo Irsko dostalo do obrovských potíží právě v době, kdy se ukázalo v tom roce 2008, 2010, 2011, že není dost odolné proti tomu, co se ve světě děje, tak je to Irsko, je to Holandsko, kde se také ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A když říkáme nízká daň, kolik to je zhruba? My máme 19 %.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
V Irsku je myslím 12, 12 nebo 13 % je v Irsku. Myslím, že 12,5, to bych se musel teď podívat. Jsou to takové ty malé zemičky, jako je Lucembursko, ale Lucembursko je zvláštní tím, že tam je spoustu evropských institucí a má daleko nejvyšší příjmy a průměrnou mzdu, protože jsou to vlastně nastavené mzdy podle těch úředníků, kteří tam pracují. Je to myslím Monako a ještě některé další země. Samozřejmě jsou, tyhle země by asi nějakým způsobem na tom tratily, protože pokud by se přizpůsobily zejména té první směrnici, kterou jste tady zmiňovala, to znamená společný zdanitelný základ nebo společná metodika výpočtu základu daně nebo zdanitelných položek, tak by se samozřejmě tyhlety země dostaly do určitých potíží. Evropský parlament nebo ten návrh, který musí ještě schválit Evropská komise, počítá i s jakýmsi kompenzačním fondem pro tyhlety země. Na druhé straně my bysme na tom asi vydělali. Četl jsem odhady, které se pohybují někde na pěti, šesti, sedmi, osmi miliardách korun, těžko tohle přesně říct. Takže my bysme patřili naopak, protože máme nadprůměrné zdanění, mezi ty státy, kterým by se něco z toho vrátilo. Zatím to má, pokud vím, platit pouze pro firmy, které mají větší obrat než 750 milionů eur. Tak když to vynásobíme, tak jsme někde na asi 20, necelých 20 miliardách korun přibližně, to znamená jenom velké firmy. U nás, když se podíváte, tak Škodovka má něco kolem 300 miliard korun, ta by tam určitě spadla, navíc je nějak spojena s Volkswagenem. ČEZ má přes 200 miliard. Ale pokud by to bylo opravdu těch 20 miliard, tak by těch firem bylo jenom opravdu, ne na prstech jedné ruky, ale bylo by to jenom několik desítek firem u nás.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A pro tyhle firmy by to asi tak úplně výhodné nebylo.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ty by samozřejmě, to je ta snaha o narovnání určitého prostředí, o to, o to dostat se do stejného, do stejného, řekněme, daňového rámce, tak pro ně by to znamenalo určitý výdaj, určitou ztrátu, ale nicméně asi možná ten tlak na to, aby ty podmínky byly pro všechny stejné, tady je, protože navíc to opatření, pokud jsem se dobře díval, tak předpokládá i to, že by postupem času, po nějaké garanční době se zavedly tyhlety opatření pro všechny firmy, čili i pro firmy s velmi nízkým obratem, s daleko nižším, než je 20 miliard korun nebo 700 milionů, 750 milionů eur. A postupně by asi tyhlety firmy dostaly stejné podmínky všude. Že se v tom bude potom nějakým způsobem zase asi, účetnictví je velmi, velmi tvárná, že se v tom asi bude zase něco ještě dít, je jasné. Ale podívejme se na takovou základní věc. My dneska máme HDP někde kolem 5 bilionů korun přibližně nebo možná necelých 5 bilionů korun a říká se, že zhruba na úrovni 300 miliard nám odtékají dividendy. Když jste tady hovořila o těch nadnárodních velkých firmách, to jsou firmy, které u nás něco dělají, ale ty dividendy odvádí svým vlastníkům ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jinde.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... nebo svým akcionářům někam úplně jinam. To je 300 miliard řádově. Takže jsme na nějakých 6 % hrubého domácího produktu, toho, co tady vytvoříme. No, a potom je ale druhá věc, to je daňová optimalizace a já pokud jsem se díval, a to je to, o čem se bavíme, a já pokud jsem se díval, tak ta daňová optimalizace už dělá víc než ty odvody dividend. Takže my se tady stále bavíme o tom, jaké jsou odvody dividend, jak ti vlastníci, kteří tady nejsou vlastně a jsou konsolidováni někde jinde, tak si od nás ty, ty dividendy odvedou. Dobře, to je všude na světě. Oni také některé přivedou sem. Ale zhruba se uvádí, že asi 400 miliard je právě z té optimalizace těch daní a to už je vlastně, to už jsme na 700 a to už jsme na nějakých 14 %, čili jedné sedmině HDP. Tak samozřejmě, jestli teď by tohle mělo přinýst 6 miliard, 8 miliard, tak ale tam jde o to, nejde o ta čísla tolik jako o to, že by se měly nějakým způsobem narovnat ty podmínky a že pokud ta Evropská unie v tomhle bude důsledná nebo Evropská komise to musí schválit, tak pokud bude důsledná, tak by to vlastně skutečně vedlo k tomu, že by všichni, kteří podnikají tady nebo jinde, by měli rovné podmínky a jenom by se potom v tom zdanění klíčovalo, kde je vlastně ten ... /souzvuk hlasů/.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale nemůže se stát, že ty firmy třeba pak úplně odejdou z Evropské unie do Panamy, do daňového ráje?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak někde jsem včera četl, že i G20 se snaží prostě pro ty ostatní země, kteří, které nejsou v Evropské unie, nebo nejsou to Spojené státy, takové ty rozvojové země, Indie, Čína, Brazílie, to, co je dneska takový ten silný rámec světové ekonomiky, tak ty samozřejmě by se asi také rády nějakým způsobem k tomuhle dostaly, tak oni si budou asi snažit se nějakým způsobem, řekněme, svými národními opatřeními nebo lokálními opatřeními postupovat podobně, anebo se nějakým způsobem s tou Evropou budou snažit dohodnout, a pak zůstanou ty Panama Papers, nechci to tady teďko už, co bylo, myslím, nevím, tři roky nazpátek, ty seznamy, tak tam asi tyhlety maličké zemičky někde furt budou vlastně existovat a to nevím, svět to tenkrát, byla to velká bublina, nikdo to nevyřešil vlastně prakticky. A i tohle, když vidíme, tak je velmi kostrbaté. Evropský parlament s tím nějakým způsobem vyjádřil souhlas, Evropská komise to musí dostat na jednání. Musí, pokud vím dobře ten klíč, tak všechny země s tím budou muset souhlasit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to musí schválit.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Bude dost těch, kteří říkají, že to je nerovné podnikatelské prostředí, že se nemají takhle omezovat daně a že je to příliš velká správa daní z centra. Známe tyhle argumenty.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr pořadu Jak to vidí Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkně a všem pěkný den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No a zítřejším hostem Zity Senkové bude spisovatelka Markéta Pilátová. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.