Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 21. března
Hostem byl Josef Baxa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým prvním hostem v tomto týdnu je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Vítejte, dobrý den.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stíhat nezletilé vrahy již od 13 let? Jaká je role asistentů soudců a jak zkvalitnit znalecké posudky? Nejenom to mě bude dnes zajímat. Nerušený poslech. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc, sociálnědemokratický poslanec, předloží návrh na snížení věkové hranice pro trestní odpovědnost z 15 na 13 let u nejzávažnějších trestných činů, jako je vražda, loupež s následkem smrti a znásilnění. Byl byste pro, pane doktore?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nebyl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nebyl prostě proto, že tyhle věci jsou dost zásadní v právu, kdy člověk získává nějaká práva nebo naopak nabírá nějaké povinnosti. A to je vždycky spojeno ještě s celou další škálou různých věcí, které v tom životě nastávají. A kdy se řekne a od této chvíle neseš tohle břímě na zádech, ale také zase něco můžeš, co si do této chvíle neměl. Je to otázka vlastně, kdy ten člověk do života je tak připraven, aby mohl nést třeba i tu nejvážnější trestní odpovědnost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že například vrah, kterému je 13 let, neví, co dělá?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale možná že ví a možná že to ví i desetileté dítě, že když vezme tatínkovi nějakou zbraň a namíří ji proti němu a zmáčkne kohoutek, takže ho zastřelí. Možná že to ví. Ale otázka je, jestli na základě těchhle těch individuálních samozřejmě velmi, velmi politováníhodných případů jestli se mají měnit pravidla pro všechny. A ono to je, navíc ta hranice není dobré, když ta společnost přece neprochází nějakým dramatickým vývojem, aby s tou hranicí trestní odpovědnosti se hauzírovalo sem tam. Vždyť toto jsme všechno nějak v posledních letech zažili, ustálilo se to. A myslím si, že i obecně ta kriminalita nemá nějakou vzrůstající tendenci, aby tohle se muselo řešit. Ono totiž, když A, tak B. Jestliže řekneme, že ten mladý člověk nebo to dítě má vlastně nést svoji odpovědnost ještě předtím, než absolvuje školní docházku, tak měl by také mít právo třeba uzavírat pracovní smlouvy, když říkáme, že to třináctileté dítě je vyspělejší, než jsme byli my v jeho letech. Dobře, tak ale má třeba mít už o to dříve řidičský průkaz, má o to dříve se moci třeba oženit, má o to dříve jít, má právo jít k volbám. To všechno přece spolu souvisí. Takže když jedna hranice, tak proč ne jiné. A jak říkám, jsou to hranice, kdy někdo nabývá práv, někdo zase, nebo nabýváme práva a nabýváme také nějaké, nějaké povinnosti. A vytrhnout z toho tu jednu, jednu oblast a říct, a tady to snížíme, a to ostatní necháme, se mi nezdá koncepčně dobré.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan poslanec navrhuje snížení té hranice trestní odpovědnosti u těchto trestných činů, které jsem jmenovala, vražda, loupež s následkem smrti a znásilnění. Odmítáte tyhle ty tři, řekněme, trestné činy, nebo protože je i debata, jestli by to mělo platit pro všechny nebo vyjmout vlastně...
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale je to asi otázka, dobře, tak trestní odpovědnost, trestní odpovědnost. Ale co, co bude následkem? Bude to trest. Zavřeme toho třináctiletého, dostane doživotní trest a zavřeme ho někam mezi, mezi dospělé odsouzené ve 13 letech na zbytek života? To přece musíme, musíme vycházet z toho, že dneska už tady úprava nějaká je, která umožní, umožňuje tyhle ty děti vlastně vést k odpovědnosti za čin, který by nějak byl, byl trestným činem. To existuje. Není to příliš dlouho, co, co to bylo do zákona zavedeno. A já nevím, jestli už bylo vyhodnoceno, jestli ten zákon v tomto směru je nedostatečný. Prostě nedá se nic dělat. Žádný zákon nezabrání, že tu a tomu, aby se tu a tam nestala prostě věc, která otřese společností, ale vždycky vzniká otázka, jestli kvůli takové jedné věci se má měnit pravidlo pro všechny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by to být nebo přispět, pane doktore, k prevenci právě trestné činnosti mladistvých?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že vůbec ne. Nevěřím tomu, že by... Víte, ono už to, ono už to souviselo, souviselo s tím snížením, původně snížením trestní odpovědnosti třeba na 14 roků. Ano, dospělí pachatelé, kteří používají děti právě proto, že si jsou vědomi jejich neodpovědnosti, by prostě používali děti o rok mladší nebo o dva roky mladší vždycky tak, aby, aby, ano, to se ví tohle to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, co bylo tím argumentem proč se, protože ta debata svým způsobem není nová, měli jsme to tady už v roce 2010, kdy vlastně se hovořilo o snížení na 14 let, pak se to vlastně vrátilo zpět na tu hranici. Jaký byl tehdy ten argument?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, argument byl vcelku obyčejný, že dnešní mladí lidé jsou vyspělejší, než byly předešlé generace, tudíž že si dříve uvědomují následky svých činů, a proto mají nést odpovědnost. Ale já znovu říkám. Ta hranice třeba 15 let je taková, je taková ustálená, protože my toho, my to dítě vlastně, my ho vzděláme, ta školní docházka se nějak uzavře v těch 15 letech a posíláme ho do života s nějakou sice omezenější, ale přece jenom už odpovědností. Tady říkáme, ať trestní odpovědnost vzniká ještě před tím, než je, než je to působení, to výchovné působení na to dítě než je, než je uzavřeno, a to se mi nezdá, prostě že to k sobě patří.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč mají vlastně, tuším, dvě třetiny evropských zemí, pane doktore, nižší hranici trestní odpovědnosti, než je těch 15 let?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Pravděpodobně to odpovídá tamější tradici, právní kultuře, politické kultuře, vůbec vnímání, vnímání toho, kdy má člověk začít nést odpovědnost, jakékoliv jednání. To všechno, to všechno ty příklady najdeme takové i makové. To...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od kdy by tedy měl nést člověk, dítě odpovědnost a nemusí jít jenom o trestné činy, ale vůbec.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Od chvíle, kdy za něj přestanou mít odpovědnost jeho rodiče, zjednodušeně řečeno. Ale, ale podívejte. Odpovědnost ano. Já myslím, že znovu říkám, i dnes, když něco to dítě pod 15 let udělá, odpovědnost nese, ale když A, tak B, musím, znovu říkám. Musíme se také bavit o tom, jaké budou, jaké budou důsledky té odpovědnosti. To znamená, co s tím člověkem uděláme, když půjde o takovéhle nejtěžší zločiny, tak asi nezbývá nic jiného, než úvaha někam ho zavřít. A teď je zase otázka, kam ho zavřít a co s ním dělat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to, vlastně nedořešené by to bylo z vašeho pohledu.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chomutovského soudce Ivana Nováka, který pustil z vězení zkorumpovaného bývalého senátora a severočeského podnikatele Alexandra Nováka, zadržela policie a obvinila z korupce. Zde je také obviněn advokát, exsenátor a bývalý policista Josef Doucha. Vypadá to jako nejhorší možný scénář pro justici i pro politiku, pane doktore, tento případ?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, ne. Já myslím, že je to mimořádně závažná věc, když si policie jde pro soudce, zadrží ho, obviní ho z trestného činu, navíc činu, který souvisí s výkonem té soudcovské funkce. Potud je to samozřejmě velmi závažné sdělení. Na druhé straně máme tady 3 tisíce soudců a nemůžeme nikdy vyloučit a nevíme, jestli to tak bylo, protože pořád ctěme, prosím, presumpci neviny, věci jsou na začátku, určitě se budou nějak vyvíjet. Ale že nevíme, jak, jak ta věc, jak ta věc opravdu proběhla. Ale já nechci, nechci toho soudce ani odsuzovat, ani ho nějak hájit, jenom říkám, že v tak velké, v tak velkém společenství, jako je 3 tisíce soudců, může dojít k selhání jednotlivce. To, co je pozitivní, je, že vlastně tady ten impuls k tomu stíhání vlastně vzešel zevnitř justice. Tam pokud vím, tak nadřízený krajský soud v rámci své kontrolní činnosti zjistil určité nesrovnatelnosti a sám se obrátil na policii. To je velmi, velmi pozitivní. To znamená ty určité mechanismy vnitřní, které svědčí o tom, že justici není jedno, co se děje, co se děje v jejích řadách. To si myslím, že je dobré.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvědomuje si justice tedy svojí zodpovědnost, odpovědnost?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Samozřejmě. A zase ještě přidám jednu věc. Justice se negeneruje sama. Soudce, soudce nejmenuje justice, soudce jmenuje moc výkonná, to znamená, to znamená, mohli bychom také pokrčit rameny a říkat prostě, jaké jste vybrali soudce, takoví soudci jsou. Ale to by bylo jistě zjednodušení. Třetí faktor, který tady je třeba zmínit, jsou severní Čechy. Desítky let problémová oblast i v justici, která jistě vedla i k tomu, že soudy byly neobsazeny, agenda se tam hromadila, prostě všeobecný takový nepřehled, nepořádek a v takových poměrech se jistě může dařit i trestné činnosti uvnitř, kdy se na ni třeba hůř, hůř přijde. Takže já to vnímám jako velmi vážné sdělení. Na druhé straně pozitivní zprávu, že justice dokáže identifikovat problémy ve svých řadách a jaksi vyvozovat z nich určitá řešení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč právě na severu, pane doktore, je situace, jaká je?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde myslím, pokud se nepletu, tak tam bylo před dvěmi lety také nejdelší průměrná doba, co se týče vůbec vyřizování soudů.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak ono to je, mohli bychom jít úplně do historie, že, že takový ten, ten prstenec těch bývalých Sudet prostě jako, jako oblasti, která samozřejmě prošla velmi bouřlivým vývojem včetně, včetně skladby obyvatelstva a tak dále, to je tam někde na začátku. Ale víc než tři desítky let, co jsem v justici, pořád slyším o tom, že severočeské soudy mají problémy personální, že jsou neobsazené, že se tam hromadí agenda. To jsou, to jsou, to je prostě hořké ovoce, které budeme, zdá se, ještě nějakou dobu sklízet, než se to ustálí do podoby, která je všeobecně požadována.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce novelizovat zákon o soudních znalcích. Čeká je podle všeho pravidelný přezkum odbornosti a kvality posudků. Jak tomu bylo vlastně dosud, bylo to nedostatečné nebo nulové?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Oblast znalecké činnosti a také tlumočnické je oblastí, a teď nechť to, prosím, nikdo si nebere nějak zvlášť osobně a neurazí se kvůli tomu, co řeknu, velmi zanedbaná. V České republice, není to přesně, ale tuším, že bude skoro nějakých 10 tisíc znalců zapsaných v seznamu, vedle toho ještě znalecké ústavy, a přestože to je věcí, věcí státu, věcí ministerstva spravedlnosti, nakonec věcí i správy soudů znalce zapisovat do seznamu, kontrolovat je, vyvozovat nějaké důsledky z neplnění povinností, tak prostě upřímně řečeno, není to na takové úrovni, na které by to mělo být. Takže snaha ministra spravedlnosti něco s tím udělat je jistě sympatická, ovšem těch snah už tady bylo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je to stará bolest.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme to na rovinu. Navíc v poslední době slýcháme vlastně mnoho případů, na znalecké posudky není příliš velký spoleh, objevují se protikladné...
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, přesně tak. Je to dáno, je to dáno mimo jiné i tím, že naše procesní řády soudní říkají, prostě že znalecké posudky jsou sice důkazy jako každý jiný, ale nicméně tam ta realita je taková, že na ty znalecké posudky se hodně spoléhá, hodně se z nich vychází.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by být ta míra nižší podle vás? Nebo jaké vůbec role, pane doktore?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že prostě jako přestat zbožňovat znalce a znalecké posudky, aby to nebylo tak, že nesoudí soudci a soudci místo nich znalci. Prostě zcela jednoduše, každý z těch účastníků soudního řízení nechť si najme nějakého experta, který odpoví na odbornou otázku, a možná tím, ten problém je mnohem, mnohem složitější, než asi můžeme v tuhle chvíli říci. Ale co je podstatné, musí tady být nějaký odborný dohled nad vstupem do té profese, znalci musí přestat vnímat tu svoji činnost jako nějaké podnikání svého druhu se státním razítkem. A také musí být někdo schopen garantovat, že ty podmínky, které někdo někdy splnil v době, kdy byl zapsán, a to razítko získal, že si udržuje po celou dobu, kdy to razítko má. Takže ten pořádek v tom je třeba bezesporu udělat a dosti velký.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu kvalitu znaleckých posudků by měla posuzovat speciální komise, už vlastně vzniká. Tak by mě zajímalo ale, kdo bude vlastně kontrolovat, posuzovat posudky?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Mně se vůbec nelíbí, že tohle mají v rukou soudy, protože ten zákon, i když se pořád hovoří o soudních znalcích, tak to je taková jenom hantýrka, ten zákon se jmenuje o znalcích a tlumočnících. To, že je využívají soudy, to, tím není znalecká činnost vyčerpána, znalce, jak známo, si může najmout kdokoliv a oni vystupují v různých řízeních i prostě v běžných smluvních vztazích mezi, mezi lidmi. Takže tohle přidávat jako justici, justice pro to, myslím, nemá vůbec žádnou kapacitu odbornou, aby tohle posuzovala. Pak je i otázka samozřejmě, jestli nějaké třeba odborné společnosti, nějaké komory a podobně, jestli nemají tedy dbát nad tou odbornou úrovní svých členů, ale zase se musí dobře zvážit, aby se z toho nestal nějaký cech, nějaký prostě, nějaké omezení přístupu do té profese, že ti, kteří byli uvnitř, by nechali jaksi tu konkurenci mezi sebe pustit a tak dále. I proto říkám, je to velmi složitá otázka. Nicméně justice s ní má, justice by neměla být tím zatížena právě touhle tou, tou zprávou té, té agendy, to znamená kontrolováním znalců a přezkušováním a posuzováním jejich odborné způsobilosti. To myslím, že není věc justice.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vidíte, pane doktore, roli asistentů soudců? Česká advokátní komora si postěžovala na to, že je soudci zneužívají k ulehčování práce, nikoli tedy že by přispívali ke zkvalitňování soudní práce.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já bych to tohle vyjádření advokátní komory bych nebral jako nějaké, nějaký opravdu ustálený názor.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to postesk.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Možná, ano, možná to mohlo být nějaké povzdechnutí, že možná někdo viděl, jak asistent někomu běží naproti k řezníkovi pro tlačenku, ale, ale já si myslím, že ta role asistentů, že je nezastupitelná. Ale je to otázka proporce pochopitelně. Soudce má mít kolem sebe při svém rozhodování tým, má mít podporu odbornou i administrativu, administrativní, aby se mohl soustředit na to, co má dělat, to znamená rozhodovat. Nesmí se to dostat jistě do situace, že ten soudce bude lhostejný a asistent nebo asistenti pak budou dominantními, dominantními osobami, také se někdy hovoří o asistentských soudech, ale to jsou věci, o kterých se ví. A já myslím, že těch asistentů není tolik v justici.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
300 nově.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, dobře. To je samozřejmě velmi dobře, to je velmi dobře. Ale, ale není jich zase tolik, že by, že by ta role soudců byla nějak potlačena.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neodpustím si nejnovější průzkum, který je k dispozici na portálu Česká justice. A dověděla jsem se, že většina budov, pane doktore, ve kterých justičních budov, ve kterých sídlí soudy, státní zastupitelství a tak dále, jsou v nevyhovujícím, desetina prý přímo v havarijním stavu. To asi nepřispívá k úplně plynulému chodu justice?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já nevím, co bych na to řekl. Já nejsem žádný znalec tedy celkové situace v nemovitostech v justice, ale že by bylo něco v tak, tak je něco v havarijním stavu, tak se to musí asi zbourat. A léta se hovoří tedy u budově Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ta, ta, si myslím, si tenhle přídavek zaslouží. Ale jinak i s přihlédnutím k tomu, kolik, kolik se investovalo do justičních budov v celé České republice, si myslím, že to není tak hrozné. To, že ty budovy nevyhovují z hlediska třeba vnitřního provozu, to je jiná věc, to samozřejmě. Ale to nejsou otázky jenom fasád nebo nějakých vstupních dveří, ale, ale zase bych jako, že by byly v dezolátním stavu, to asi, to asi ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U 40 % budov je třeba obnovit rozvody vody, elektroinstalace, sociální zařízení, eskortní místnosti, ono se to týká i vlastně jednacích síní. Nejenom přímo tedy kanceláří pro pracovníky.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale samozřejmě. No, to jako těch soudních budov jsou, jsou desítky, možná jsou jich stovky, ale jako každá budova ty budovy...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná proto.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ty budovy nemládnou, ty budovy jistě...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dlouho to trvá.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
...jistě se opotřebovávají, aspoň je vidět, že se v nich opravdu něco dělá a že kdyby se v nich nic nedělalo, tak by jistě ty budovy se tak neopotřebovávaly. Takže to je taková ta asi justiční údržba, že v tomto směru musí, musí, musí fungovat. Ale neviděl bych to. Před 10 - 15 lety bych tohle třeba podepsal, ale od té doby si myslím, že se opravdu hodně, hodně investuje do těch soudních budov, takže si myslím, že není to nic až tak dramatického. Tím neříkám, že proboha, ale aby to zase někdo nevzdal, že, že to je v pořádku, že tam ty investice nemají přijít, určitě ne. Ale, ale prostě používání prostě takových těch dramatických výrazů z běžných situací si myslím, že se trošku rozšířilo a vraťme se k takovému tomu střízlivému hodnocení situace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Baltus z Brna má dotaz. "Pane doktore, nejvyšší správní soud v posledních měsících zrušil či zásadně pozměnil mnoho rozsudků nižších soudů týkajících se územních rozhodnutí, například obchvat Znojma, a zásadně změnil výši pokut uložených za nekalou soutěž podnikům, které vytvořily kartelové dohody. Tím přitom vznikají obrovské škody a podniky se neoprávněně obohacují na úkor společnosti. Jsou soudy krajské či okresní tak nekvalifikované, že nedovedou rozhodnout, a rozsudky se pak diametrálně liší? Jak se v takových diametrálně posuzovaných věcech má občan vyznat?"
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, obávám se, ta otázka je příliš široce položená. Vycházejme z toho, že každý případ je individuální, nejsou dva případy úplně stejné. A ty informace o těch případech mohou být stručné, mohou být zjednodušující, že to vypadá, že ve stejných případech soudy rozhodují, rozhodují různě. Ale zase k tomu jsou, k tomu jsou uvnitř justice takové ty tradiční sjednocovací mechanismy, aby se třeba i to původně rozdílné posouzení zejména nových případů, aby se postupně, postupně sjednotilo. Takže já bych nevycházel z toho, že, že soudy rozhodují prostě nejednotně, nekvalitně, jako hlavní rys jejich činnosti. Znovu říkám, nezapomínejme na individuální okolnosti každého případu a nezapomínejme na to, že máme pramálo informací, rozhodně méně, než má ten soud k dispozici při svém rozhodování, abychom to taky zjednodušeně hodnotili.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkala jsem se s tvrzením, že v Německu nebo v Británii už platí šaría, tedy islámské právo. Tak by mě zajímalo, pane doktore, je vůbec možné, přece každá země má svůj právní řád, svou ústavu.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jestli se ptáte, jestli šaría platí u nás nebo by platila, no ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo za jakých hypoteticky, nevím, podmínek nebo co by se muselo změnit?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak musel by se, musely by se změnit naprosto v zásadě demokratické základy právního státu. To přece tady vůbec není... Česká republika je...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nemůže třeba, když někdo řekne, že dnes v Německu...
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale tak jistě, jsou to zase taková, takové, takové novinářské zkratky. To můžeme zrovna tak říct, že u myslivců platí jiná pravidla, a u hokejistů také platí a možná nějaký karetní spolek v hospodě Na růžku má taky svoje pravidla, která si možná sám vynucuje. Ale to neznamená, že tohle to platí pro někoho jiného. Prostě stát se vyznačuje mimo jiné i tím, že uplatňuje právo na celém svém území vůči všem osobám a tak podobně, a to právo přijímá, prosazuje ho, vynucuje ho a tak dále. To, jestli sem přijde nějaká skupina, která řekne, a nám tahle pravidla, nás tahle pravidla nezajímají, my máme svá, no, to si můžou udělat uvnitř nějaké své komunity. Ale to neznamená, že přestávají podléhat právnímu řádu té země a toho státu, ve kterém, ve kterém se ty věci dějí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Hanu by zajímal váš názor na to, jak to, že ve Velké Británii šli přibližně třináctiletí kluci za mříže, pak na převýchovu. Mají tam dostatek převýchovných ústavů a k tomu schopné zaměstnance?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale i u nás přece, jak jsem říkal, ty děti jsou brány k odpovědnosti a také se nacházejí v nějakých ústavech, kde se s nimi nějak zachází, také jsou tam, jsou tam nedobrovolně, dbá se na to, aby tam byly, aby tam odsud neodcházely, neutíkaly a tak podobně. A zacházení s těmito osobami jistě předpokládá, že to je, že tam s nimi je kvalifikovaný personál, kde to nejsou hotely, které by měly jenom jaksi pokojské a číšníky v restauraci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Obama vybral Merricka Garlanda jako nového člena Nejvyššího soudu Spojených států. Tento předseda aktuálně federálního odvolacího soudu ve Washingtonu má nahradit konzervativního soudce Scaliu, který před zhruba měsícem zemřel, také jsme o něm hovořili v posledním Jak to vidí. Republikáni odmítají o soudci hlasovat a říkají, že ten výběr by měl být až na novém americkém prezidentovi. Jak vy to vidíte, pane doktore? Co říkáte jednak té volbě a také výtkám republikánů?
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ta situace je velmi složitá. Jistě je povinností každého prezidenta, jakmile to místo na nejvyšším soudu se uvolní, navrhnout bez nějakého prodlení nového kandidáta. Na druhé straně není nejnevhodnější čas než právě tento, protože pochopitelně cokoliv dělá prezident, respektive zástupce té politické strany, která se jistě bude i v příštích volbách chtít udržet v tom úřadě, tak je jeho politickými protivníky komentováno, kritizováno, odmítáno. Takže bohužel, bohužel tady se ta nominace stane nesporně tématem víc než jindy vrcholně politickým a může bohužel třeba to mít i vliv na ten výsledek toho nominačního procesu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, mějte se hezky.
JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo, na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory bezpečnostního analytika Andora Šándora. Na slyšenou se těší Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.