Přepis: Jak to vidí Jan Jirák – 6. září

Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.

Hostem byl mediální teoretik Jan Jirák.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u pravidelné půlhodiny rozhovorů na aktuální témata. Dnes se dozvíme "jak to vidí" Jan Jirák, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den a děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte. Které události neuniknou naší pozornosti? Platy učitelů, protesty proti turistů či proporcionalita zpráv v médiích. Připojte se k poslechu. Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Členové vlády se sice shodli na tom, že chtějí učitelům přidat, nicméně nedohodli se na tom, odkdy a o kolik. Problematika, která se dotýká i vás, pane profesore.

Čtěte také

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak v podstatě velmi osobně, vzhledem k tomu, že jsem celý život učitel, to je pravda. Já to sleduju pochopitelně to, tenhle děj. Asi bych lhal sám sobě, kdybych, kdybych tvrdil, že mě to nezajímá a že nestojím o to, aby se učitelé, včetně mě pochopitelně, měli šanci mít líp, ale musím přiznat, že nejsem si úplně jist, jestli je rozumné a správné spojovat potřeby a zájmy vysokých škol a ostatního školství, to znamená základního a středního. Ony přece jenom vysoké školy jsou instituce, které nejen učí, které mají i jiné úkoly a také mají i jiné zdroje a myslím si, že i po stránce, po stránce ekonomické jsou v trošku jiné situaci, takže tady z toho nejsem úplně jednoznačně nadšený, ale pokud ti, kteří to organizují, mají pocit, že ten jednotný postup má větší šanci na úspěch, tak nechť tak činí a doufejme, že to, a teď to říkám zcela záměrně, především učitelům na základních a středních školách přinese, přinese to potřebné zlepšení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozývají se i hlasy, že se tato problematika, celý ten spor redukuje na materiální stránku. Vidíte to také tak, nebo je právě ta materiální stránka tím hlavním a tím klíčem, od kterého se vlastně to celé odrazí?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ono je to, myslím, celé složitější. Já mám pocit, teď to velmi zjednoduším, ale snad to pro potřeby toho sdělení bude, bude přijatelné. Já mám pocit, že učitelstvo, učitelé jako stav v současné době jsou v tak komplikované společenské situaci, že by se mohli mít aspoň materiálně dobře, protože nelze zastírat, že postavení škol jako instituce ve společnosti slábne, že ten, ta, já tomu říkám koalice, když jsem by malý, jestli si můžu dovolit zavzpomínat, tak, tak jsem prožíval to, že škola a rodina proti mě byly spojené, že prostě maminka vystupovala jednotně a dokonce o jedné paní učitelce, o jejímž intelektu jsem už jako malý hoch pochyboval, tak to, že jsem pochyboval oprávněně, jsme si s mojí matkou řekli, až když mi bylo nějakých dvacet, ale v té době, kdy jsem byl žákem, tak matka držela tu koalici se školou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla ta učitelka autorita.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Autorita a já myslím, že tohle to spojení školy a rodiny se nějakým způsobem rozpadlo a rodiče nepřiměřeně brání děti proti, proti učitelům a vlastně tím jejich autoritu nabourávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom podle různých opakovaných průzkumů patří profese učitele mezi ty nejprestižnější pořád, spolu s lékaři a vědci.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
To je, myslím, spíš problém těch výzkumů v tomhle případě, protože představme si to, kdyby se vás někdo zeptat, které povolání je prestižní, tak si asi vzpomenete také na učitele. Ale to neznamená, že to všichni chtějí dělat. Já jsem celá dlouhá léta učil na pedagogické fakultě a vím ze zkušenosti, že tam přibývalo průběžně studentů, kteří to šli studovat s vědomím, že nikdy nechtějí učit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vidíte, pane profesore, jako největší výzvu před tuzemským školstvím? Kam by mělo směřovat?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já mám pocit, že tuzemské školství, možná i netuzemské jako největší problém, nebo jak vy říkáte výzvu, má před sebou v tom, že musí hájit představu, že škola je o vzdělání. Ta představa, že škola má především bavit, že se dítě nemá nudit, že to má bejt celé bezbolestné, ta je sice lákavá, ale podle mého soudu zhoubná. Vzdělání je něco, kde se děti mimo jiné učí ukáznit a do života se učí dělat také věci, které ho nebaví, ale musí je dělat. A tohle to "musí se dělat", to si myslím, že se ze školy vytrácí a je na škole, aby se o pokusila ustát a vrátit do hry jako něco, co je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rodiče se svých dětí často ptají na známky ve škole. Někde jsem četla názor, že by se spíše měli dotazovat na to, co se dítko ve škole naučilo. To je třeba ta ...

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ona ta, ta známka ve zkratce asi zastupuje nějaké to naučení. Když prostě doma řeknu, že jsem dostal pětku, tak vlastně říkám, že jsem se to nenaučil, že jo, takže, takže asi ta známka je takové zjednodušené vyjádření téhož, ale, ale rozhodně asi by se rodič měl zajímat o to, co se v té škole děje, ale co se v ní děje, myslím z hlediska teda toho příkonu poznání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy zajistí podle vašeho názoru motivované spokojené pedagogy, ale i žáky, potažmo také vlastně i rodiče?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak rozhodně určitá materiální jistota, o kterou teď v tomhle tom stávkovém dění jde nejvíc, tak ta je důležitá, ale vlastně jsme si to před chvílí řekli. Myslím, že rozhodující je prestiž, ale současně říkám, že nemám recept na to, jak ji zvyšovat, protože jedním z velkých problémů je, že svět se tak rychle mění, že vlastně vyspělé společnosti tápou v tom, co děti vlastně učit, aby to bylo pro život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako chůva, vychovatelka a učitelka v mateřské škole pracovala po studiích na školách v Anglii a ve Švýcarsku britská princezna Diana, manželka následníka britského trůnu, prince Charlese. Od její tragické smrti uplynulo 20 let. Toto výročí si média zejména v Británii připomněla záplavou různých speciálních vydání, odvysíláním dokumentů v televizi, v rozhlase, ale také debatou, jak princezna Diana změnila monarchii, i Británii. Mě by zajímalo, pane profesore, jak z vašeho pohledu princezna Diana změnila média? Protože když se třeba objevila na obálce takzvaného bulváru a možná nejenom tam, tak zvyšovala náklad hravě o 20 %, bez ohledu na to, co bylo uvnitř.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak jako příběh Diany byl asi jedinečný a neopakovatelný, včetně toho tragického skonu, který přišel jako pointa zvláštní životní etapy, ale pokud jde o vliv na bulvár, tak myslím, že to byla jedna, jeden z posledních velkých kauz s celebritou, která se odehrála v době, kdy jsme ještě netušili, že jednou budeme mít k dispozici zprávy o celebritách na sociálních sítích a kdy vlastně, vlastně bulvár se z velké části přesunul do neveřejné komunikace facebookového a twitterového typu, kde si můžete dohledat o komkoli téměř cokoli a vlastně i ty tradiční bulváry, ty papírové, řekněme, nebo vysílací v některých případech, tak ty vlastně musí čelit téhle té, téhle té konkurenci, která ovšem nedovolí rozjet tak obrovskou kampaň, jako byla, jako byla smrt, život a smrt Diany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, co je to vlastně v dnešní době bulvár tedy a jaká je jeho pozice, role?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
O tom je, o tom je teď spousta literatury odborné. Tam se odehrávají asi tak dvě věci, které jsou podstatné, jednak dlouhodobě se rozpíjí, rozostřuje rozdíl mezi bulvárem a nebulvárem, protože celá, celou řadu bulvárních prvků přebírají noviny, které se jako bulvární nedefinují a vůbec média, která se jako bulvární nedefinují, ale snaží se být zábavná, snaží se, snaží se upoutat pozornost, nabízejí příběhy, věci, které typické po dlouhou dobu pro bulvár, pro bulvární média a druhý trend je, že čím dál tím víc se nejrůznější jednotlivci, instituce, které potřebují popularitu, potřebují se udržet v tom veřejném povědomí, snaží bulváru využívat jako svého, řekněme, marketingového nástroje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často se setkáváme s tím, že titulek novinového článku nebo jiného článku vůbec neodpovídá tomu obsahu, nicméně k němu přitahuje pozornost, jak se říká, titulek takzvaně prodává. Jaký je váš názor na tyto praktiky?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Nepochybně prodává, má to svou tradici, že už William Hearst, americký vydavatel proslul tím titulkem, kde na kubánsko-španělskou válku byl titulek "válka vyhlášena" a pod tím malinkatým písmem "nebude", ano, takže to, tohle to určité klamání pozornosti nebo klamání veřejnosti tím, že se vzbudí nějaké očekávání, které se pak nenaplní, tak to se pochopitelně děje, ale nazvěme to pravým jménem. Je to skutečně klamání. Já si myslím, že vytváření, vytváření falešných očekávání snese všechny, všechny definiční znaky klamu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme tak alergičtí na klamání spotřebitele, když se podíváme třeba do různých obchodních řetězců, tak je toto, tyto obchodní praktiky, vlastně asi jste to už řekl, správné, z toho novinářského, etického, profesionálního hlediska? Poutám na něco, co vlastně není pravda.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já už jsem to naznačil, já to považuji jednoznačně za nesprávné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je to běžné.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ale je to vcelku běžné a já mám vždycky, Cimrmanové tomu říkají "frustrační kompozice", kdy vzniká to, to očekávání a po něm přichází zklamání, tak to, tenhle ten, tenhle ten mechanismus toho nenaplněného očekávání, že se vzbudí nějaký dojem a ten se pak v tom textu nenaplní, protože prostě je to o něčem jiném, tak to myslím, že není správná taktika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vymazání křížů na obrázcích řeckých kostelíků na obalech některých produktů, kolem kterých je několik dní velký rozruch, také povedený marketingový tah mezinárodního obchodního řetězce? Protože o publicitu má postaráno.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
To je pravda. Pokud platí to, že i špatná reklama je reklama, tak myslím si, že ta publicita tady byla, ale, abych pravdu řekl, vlastně celé té příhodě příliš nerozumím. Nikdy by mě nenapadlo, že někoho napadne retušovat zrovna kříže z obrázků řeckých kostelíků a myslím si, že i ta reakce zástupců toho řetězce příslušného, takže je trochu překvapivá nebo překvapená a hlavně velmi jednoznačně omluvná, takže zřejmě to musíme přičíst, nebo já bych to asi přičetl na vrub někomu snaživému uvnitř toho řetězce, kdo prostě udělal špatné rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou také je, jak se objevuje v různých komentářích, zda by to konzument postřehl, pokud by na to nepoukázala zahraniční média? Teď mám namysli asi spíše tu debatu u nás v Česku.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já se musím, shodou okolností jsem strávil pár dní minulý týden v zahraničí a shodou okolností jsem byl v obchodě toho příslušného řetězce, kde jsem si všiml, že jsou tam ty "řecké dny" a od té doby přemýšlím, jestli tam byly kříže, nebo nebyly na těch, na těch obalech a nemůžu si vzpomenout, mám pocit, že to je něco, co je pod rozlišovací schopnost konzumenta. Ten si řekne: "Aha, olivy ...," nebo, nebo něco, ale zdá se mi, že, zdá se mi, že tady se, tady jednak došlo k nešťastnému rozhodnutí uvnitř toho řetězce a pak došlo k upoutání pozornosti vyvolané tím mediálním zájmem, nejen mediálním, že, ale hlavně mediálním a pak už se rozeběhne takový ten mechanismus, média přinutí někoho, aby se k tomu vyjádřil, ten se nějak vyjádří, někdo se vyjádří proti a už se vlastně vyrábí určitá kauza, jejíž začátek může být prosté klopýtnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde podle vás začíná a končí náboženská neutralita? Protože na to se odvolával tento řetězec v reklamách nadnárodních korporací. Asi otázka spíše pro marketinkového experta, ne pro mediálního teoretika.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
No, není to úplně moje parketa. Já mám pocit, že, že to je asi v různých kulturách a za různých okolností různé. Také asi záleží na typu zboží, které se propaguje. Asi spojovat některé typy produktů s nějakým sdělením, které nese religiozní obsah, je nešťastné. U jiných to nevadí. Takže myslím, že se nedá najít jeden, jedna univerzální odpověď, která by nám shrnula, jednou pro vždy dala návod, jak se to má dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pana Jiřího, jak je to s neutralitou médií?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ve smyslu náboženském?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi vůbec neutralitou, možná nezávislostí, nechci podsouvat dál ten dotaz.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Pokud si to správně vysvětluju, tak já myslím, že neutralita je princip.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Je to princip, ke kterému se dá směřovat, ale myslím, že se nedá úplně naplnit. Dá se minimalizovat "neneutralita", ale vždycky nějaká bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debata o kauze vymazaných křížů zaplnila veřejný a mediální prostor. V něm naopak skoro zanikly zprávy o stovkách obětí monzunů v jihovýchodní Asii. Západní média se podstatně intenzivněji věnovala důsledkům ničivého hurikánu Harvey ve Spojených státech. Přitom zejména sever Indie, Barma, Nepál a Bangladéš se potýkaly a potýkají s katastrofou o mnoho větších rozměrů. Pro ilustraci, přes veškeré utrpení Američanů, asi 30 tisíc obyvatel bylo v Houstonu a okolí evakuováno. V Indii a okolí se bez domova ocitlo přibližně 24 milionů lidí a ta katastrofa, monzun, deště, záplavy, ovlivní přibližně v tom celém regionu 40 milionů obyvatel. Co si o tom myslíte, pane profesore?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ono to vypadá velmi disproporčně, když to takhle popíšete, ale fakt je, a to si musíme připustit, že média ve zpravodajství mají určitou společnou tendenci některým regionům, některým lidem a některým událostem dávat přednost. Už ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z jakých důvodů?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Těch důvodů je mnoho. Jednak respektují orientaci kultury, v které působí a jednak vycházejí z představy, že tak trochu musí dělat i to, co dělá konkurence. To jest, všímat si toho, čeho si všímají ostatní média. Tohle zaznamenal už před téměř sto lety americký politolog, filosof, novinář Walter Lippmann a v knížce Veřejné mínění vysvětluje, že když média vybírají v redakci ze všech možností zprávy, které skutečně zveřejní, tak to dělají podle kritérií, která jsou v zásadě ve všech redakcích shodná. A v tomhle výkladu Lippmann také upozorňuje na to, že ten výběr zpráv se řídí nějakými kritérii, mají přednost události negativní, mají přednost události, které jsou blíž ke čtenářům a tak a také říká, že mají přednost události, které se týkají prominentních národů, těch, které jsou v danou dobu pro ten stát, kde ta média působí, důležité. A tím vlastně vzniká taková disproporční mapa světa, protože ta média si všímají někoho, nevšímají si někoho jiného. Třeba pro meziválečné Československo je typické, že bylo hodně zpráv z Francie, protože Francie byla významná země, pro kterou, vůči které se Československo vztahovalo. No a evropská média považují za významný faktor své existence a evropské státy považují za významný faktor své existence Spojené státy, tudíž je víc zpráv ze Spojených států než z Bangladéše nebo z Indie nebo těchhle částí světa, což může být zcela odlišné u médií, která se, která operují, operují v Asii třeba jihovýchodní, ale takže na tomhle tom není nic divného, jakkoli je to jeden z dalších doklad toho, že, jak se ptal pan Jiří, ta neutralita prostě tak úplně nefunguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ta katastrofa v jihovýchodní Asii, tak tu samotné Spojené státy, které se potýkaly samy se svými problémy, nazvaly nejhorší za poslední dekádu. Hodně se v létě naopak psalo o protituristických náladách v nejpopulárnějších destinacích Evropy. Tím ohniskem protestů se stalo Španělsko, kam loni přijelo více než 75 milionů turistů. To napětí vyvolává nekontrolovatelný příliv návštěvníků, dopad služeb na třeba místní trh s nemovitostmi a tak dále, dokonce nárůst počtu turistů v Chorvatsku, konkrétně v Dubrovníku, hrozí vyškrtnutím z toho prestižního seznamu UNESCO. Co si tom myslíte, o těchto náladách?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Působí to velmi překvapivě na první pohled. Proč by protestovali obyvatelé těch příslušných destinací proti vlastně významnému zdroji příjmů pro ně, ale při bližším pozorování a hlubším zamyšlení je to docela, docela logické. Já myslím, že turismus dosáhl masovosti, v které se vymyká jakýmkoli regulím a fakticky je devastující. Když si vezmete, že třeba Gibraltar je velmi maličký kousek území, kde žije, myslím, že necelých 30 tisíc stálých obyvatel a projde tam ročně sedm milionů lidí a ti všichni se nechají vyvézt na tu, na tu skálu nahoru a zase svézt zpátky, všichni projdou, projdou jeskyní svatého Michala a všichni se podívají, kde spadl Sikorski, všichni si šáhnou na opičky, nechají se s nimi vyfotit a je to vlastně, vlastně zbavené jakékoli, je to, je to průmysl v podstatě, je to zbavené jakékoli, jakéhokoli individuálního prožitku a je to podle mého soudu nesmírně devastující pro ty destinace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jak zvládat tento prudký rozvoj turistiky, pane profesore?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já se obávám, že to je jedna z věcí, jeden z dokladů toho, jak, jak v složité situaci se ocitají rozvinuté společnosti, jak v podstatě vytvářejí neřešitelné a neřiditelné důsledky svého vlastního rozvoje. Myslím si, že ..., nechci jaksi to dramatizovat, navíc to není můj obor, ale mám pocit, že masový turismus se dostal do úrovně, v které už je sám o sobě ekologickou hrozbou. Navíc se tam rozbíhá ten mechanismus, že lidé si uvědomují, že jezdí na místa, která jsou okoukaná a chtějí jezdit na místa, která jsou neokoukaná a tím se prostě rozšiřuje to, kam se ty masy hrnou, kde se všude ocitají a myslím si, že, že důsledky tohodle toho rozvoje jsou doposud těžko postižitelné a potenciálně devastující. Nezbývá, než doufat, že se cestovatelé tohodle typu prostě unaví. Ale, abych se vrátil k původní otázce, při hlubším zamyšlení, myslím, že ty protesty mají svoji logiku a chápu je jako projev zoufalství a jako projev vědomí, že to nemá řešení. Trošku mi to připomíná tu dobu, kdy dělníci útočili na stroje, protože jim braly práci. Tak ten, ten pocit toho zoufalství tam cítím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, do jaké míry se na tom prudkém rozvoji cestovního ruchu spolupodílí také média?

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak média jednak nabízejí možnost, nabízejí informace o tom, kam všude se dá jet. Nabízejí velmi barvitě, často s foto grafiemi, pohyblivými obrázky, autentickými zážitky. V podstatě média nám cestování definují jako součást našeho životního stylu s tím, že ještě navíc zdůrazňují věci, které fakticky nejsou pro tu, pro ten svět, kam cestujeme, příliš zdravé. Například zdůrazňují fakt, že je dobré, aby bylo hezké počasí. Hezkým počasím myslí, že neprší, ale ve skutečnosti hezké počasí je, když prší, protože deficit vody je problém celé řady částí světa. Takže mám pocit, že média, promiňte mi, že to tak řeknu, k téhle té stádnosti té masové turistiky přispívají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dotaz na závěr od paní Ivany, cituji: "JE vlastně v pořádku označovat ...," otázka se vztahuje k aféře kolem křížů, "ty dny jako řecké? Nebylo by lepší v rámci dosažení neutrality ad absurdum označovat je jako evropské dny nebo evropsko-unijní dny? Přece už jen to označení řecké znamená určitou výjimečnost, určité specifikum." Tolik otázka a postřeh paní Ivany.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já mám ale pocit, že to je určitý princip, podle kterého ten příslušný řetězec organizuje svůj marketing, že si vždycky vybere nějakou, nějakou jakoby národní kuchyni a tu preferuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jan Jirák, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a jeho postřehy a já vám za ně děkuji. Na slyšenou.

Jan JIRÁK, mediální teoretik, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomika bude dominovat zítřejšímu rozhovoru s Richardem Hindlsem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.