Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 7. března

7. březen 2016

Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O pozornost se nyní uchází první vydání Jak to vidí v novém týdnu, Zita Senková přeje všem dobrý den a zdravím to Zlína komentátora Ivana Hoffmana.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vás také zdravím srdečně ze Zlína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zaostříme například na střet zájmů, slovenský volební pat či na soudní verdikt, který je prý jen předkolem. Inspirativní poslech. Sněmovnou neprošel jeden ze zákonů, který by omezil protínání politické a ekonomické moci. Sociální demokraté nakonec nepodpořili změnu klauzule, aby se soutěží o veřejné zakázky nesměly účastnit firmy, které alespoň z 10 % vlastní aktivní politik. V čem vidíte nebo co je za tou změnou postoje, pane Ivane, u české sociální demokracie?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak za tou změnou je, řekl bych, politický realismus, protože odstřihnout koaličního partnera, i když vlastně takovou jakoby zákulisní intrikou od, od politiky dost dobře nejde. Pokud chcete tu koalici udržet a vládnout dál. Jiná koalice vzniknout za stávajících poměrů nemůže. To znamená trvat příliš ostře na něčem takovém znamená chtít předčasné volby, no a to nikdo příliš nechce. Takže to je takové racionální vysvětlení. Jinak ale pochopitelně ten spor o to, jestli má podnikání a politika se prolínat, ten tím vůbec nekončí, protože určitě přijdou jiné návrhy, jiné formy, jak něco takového uzákonit. A důvodem k tomu je, že ten problém není vymyšlený, on zde doopravdy reálně existuje, to znamená já mám pocit, že ještě se s debatou na toto téma určitě potkáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andrej Babiš se podivoval, že 2 roky to fungovalo normálně a teď najednou koalice navrhuje s opozicí různé zákony proti němu. Proč vlastně právě nyní nebo zeptám je ještě jinak, proč vlastně tento střet zájmů neřešili nebo neodmítli dnešní koaliční partneři ANO už v době vzniku vlády?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Protože chtěli vytvořit vládu. Ale to je samozřejmě řečeno ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
... velmi, velmi jednoduše, ale teď se blíží volby a když se podíváme na volební preference, tak vidíme, že hnutí ANO Andreje Babiše má výrazný náskok před sociální demokracií, teď v posledním průzkumu něco málo ztratili, ale to je na úrovni statistické chyby a pokud se něco zásadního nezmění, pak sociální demokracie tento souboj ve volbách může velmi dobře prohrát, to znamená k volební kampani určitě patří také útok na soupeře, spoléhat pouze na prezentaci vlastních nápadů, vlastních slibů většinou nestačí. To znamená je zcela logické, že se ČSSD pouští do Andreje Babiše, no a doopravdy se nabízí přímo napsat na billboardy - stát není firma, stát je společenství lidí, protože to je vlastně ta podstata, to je to čím se sociální demokraté od hnutí ANO liší. Andrej Babiš přišel do politiky s tím, že je schopný manažer a že stát je špatně řízen diletanty, a on je ten odborník, který prostě ví, jak, jak se to dělá a použil teda vlastně takové to konstatování, že, že stát je něco na způsob firmy. Ono to tak samozřejmě není a sociální demokraté mají pravdu. Vlastně je s podivem, proč se vlastně Andrej Babiš diví, protože on vstupoval do politiky proto, aby jako manažer prospěl onomu společenství lidí, kteří tvoří stát. Protože pokud by trval na tom, že stát je svého druhu firma, tak pak bychom od něj museli jako jeho zaměstnanci, my bychom se najednou ocitli v roli zaměstnanců této firmy, tak bychom od něj očekávali, že stát bude vytvářet zisk a my jako zaměstnanci ho uvidíme na výplatní pásce. No ale pravdou je, že Andrej Babiš je v politice, je tam jako manažer, ale stát nadále prodělává, z ekonomiky ročně odtéká do zahraničí nejméně 500 miliard, roste stále zadlužení, to znamená, kdybychom mu uvěřili, že stát je firma, tak bychom jedním dechem museli říct, že Andrej Babiš je bídný manažer. To znamená vraťme se k tomu, politika je doopravdy společenstvím lidí, no a ten konflikt, o kterém se hovoří a který prostě nepomine, ať to myslí lidé, kteří do té politiky vstoupí z podnikání jakkoli dobře, tak ten je v tom, že z jedné strany musí Andrej Babiš cítit závazek spoluobčanům sloužit, protože je, protože je politik. Z druhé strany je podnikatel a tím pádem nikdy neunikne pokušení na nich vydělávat. No a s tím nemá ani volební mandát, ani ten permanentní dozor, o kterém hovoří, že, že nad ním stále visí, vůbec nic společného. Tohle pokušení, tenhle ten rozpor prostě je věčný a lze mu zabránit pouze tím, že se politika od podnikání striktně oddělí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by Babiš více už politikem nebo podnikatelem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
On je právě obojím, to znamená, on, on je v tom v jakémsi vnitřním sváru vztahů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, neslibuje vlastně sociální demokracie a KDU-ČSL už déle nebo dlouho, že přijdou tyto strany s návrhem, jak zabránit střetu zájmů.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
S tím návrhem musí, obávám se, přijít až volič, který přepíše politickou scénu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, pane Ivane, vlastně o tom, že už začala předvolební kampaň, také jste zmínil to v podstatě průhledné protibabišovské motto - stát není firma, je to společenství lidí, motto české sociální demokracie, přece ale tady je nová situace v tom, že obvykle v těch volbách bojují proti sobě koalice, opozice nebo vládní strana, opoziční strana, ale tady jsou to koaliční partneři.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak to poukazuje na, na řekl bych nevalný stav naší opozice, která nepřichází s takovými tématy, která by konkurovala tématům vládním. Vlastně ten spor se odehrává o budoucí směřování, o hospodářskou politiku a míru sociální solidarity a tak dál mezi, mezi koaličními partnery. To znamená tím pádem samozřejmě ten diskurs se rozebírá v médiích a na opozici, tím pádem přijde strašně málo prostoru, málo místa, aby prezentovali svoje vlastní nápady. Ale abychom vůbec mohli zvažovat a porovnávat tu, tu vládní agendu a opoziční, tak by opozice musela s něčím zásadním přijít a obávám se, že těch, těch námětů má málo a většinou je slyšíme pouze, když, když se, když se prostě vynoří nějaké, nějaké ad hoc téma, ke kterému je schopen například Miroslav Kalousek jako zdatný rétor něco provokativního říct, no tak tehdy on se dostane nakrátko do médií. Ale, ale to jsou takové výkřiky ze tmy. Jinak doopravdy to, jak, jak se dál bude vyvíjet stát, se rozhoduje mezi koaličními partnery a opozici není vidět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po tom hlasování minulý týden se začalo tak trochu spekulovat o tom, zda se ty tradiční strany nespojují proti hnutí ANO, vlastně část vládní koalice a opozice. Politologové to docela zpochybňují. Zajímal by mě váš názor.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ve chvíli, když se blíží volby, tak se spojí každý proti každému a vymezí každý vůči každému a dělá co může, aby získal hlasy. A je to vlastně takové období, kdy i člověk by měl dělit třema, co ty strany slibují, protože oni slibují to, co chce volič slyšet, co chce občan slyšet. Ale to jejich pravým záměrem vůbec nemusí být. To znamená asi je dobré brát je, brát je opatrně, ale na to, co se ptáte, tak určitě proti tomu nejsilnějšímu se pokaždé všichni ostatní účelově, krátkodobě spojí, aby ho oslabili, ale já celkově mám dojem, že pokud se uvažuje o tom, jestli tahle koalice přežije nebo nepřežije do voleb, tak stále mám dojem, že se jim víceméně daří. Stále ještě si pamatují poučení z té minulé vlády Nečasovy a Topolánkovy, když se mezi sebou koaliční partneři svářeli tak moc, až jim to volič spočítal všem dohromady, to znamená mám pocit, že i při těch jednotlivých útocích se zatím stále drží zpátky a dodržují určitou, řekl bych triviální úroveň, která prostě znamená, že ta jejich hádka neohrožuje jejich preference, protože o to jim hlavně jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A propos volby, pane Ivane. Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo uvedl, že ty neshody v koalici, útoky na něj, jak je on cítí, by mohly být dobrým důvodem pro sněmovní volby již v červnu 2017. Pan Zaorálek to odmítl. Podle něj by to signalizovalo nestabilitu. Jaký je váš pohled? Komu čemu by případné předčasné volby nebo jejich posunutí na ten termín, nikoli tedy ne podzimní, prospěly?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
My budeme za chvíli hovořit o slovenské politické situaci, kde nikdo nechce nic prognózovat, protože pravděpodobnost, že se zmýlí, je dramaticky vysoká a blížící se jistotě, ale u nás se přece jenom trochu prognózovat dá. Tady bych si troufl říct, že žádné předčasné volby nebudou, ale bude se o nich sem tam hovořit, aby, aby bylo o čem a bude se to velice rozebírat, a právě uvažovat, pro koho by to bylo, pro koho nebylo dobré, ale já myslím, že k nim nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás otázka od posluchače Martina z Opavy: "Před týdnem jste vyjádřil názor, že nejlepší politika bude bez politiků, jelikož nemají žádnou odbornou kvalifikaci. Já si myslím, že z tohoto názoru pramení také to, že bez politiků by nebylo politických stran, což by vedlo k tomu, že by se politika proměnila v hru jednotlivců, zájmových skupin a despotů, jelikož bez politických stran a politiků nelze vyjadřovat, přijímat a institucionalizovat mravní a politické hodnoty v liberální demokracii. Nepolitická politika, to jest vláda osvícených odborníků bez politické příslušnosti, jak ji navrhujete, dle mého není dobře slučitelná s liberální demokracií. Řešením dle mého je vytvořit takové klima ve společnosti, že se politika stane atraktivní pro odborníky, kteří budou v politických stranách pracovat, což se zatím bohužel děje velmi omezeně." Tolik názor a otázka posluchače Martina z Opavy. Děkuji.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já bych řekl, že to není otázka, je to názor. Ono se to tady občas stává, že posluchači napíšú, napíšou prostě svůj názor, který mě zajímá. Je to prostě pokaždé inspirativní, nicméně nedá se na to nic moc odpovědět. Já si myslím, že asi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli je vláda, já udělám z toho, Ivane, otázku, jestli tedy nepolitická politika slučitelná s liberální demokracií?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No já věřím v nepolitickou politiku samozřejmě, ale to je na dlouhou debatu, která by asi mezi mnou a panem posluchačem se měla odehrát někde u piva nebo u kafe, ale obávám se, že by byl zklamán, protože já bych si ho určit vyslechl, jeho názor by mě zajímal víc než to, co si o věci myslím já, protože co si o věci myslím, to vím, takže bych ho asi vyslechl, ale nejsem žádný diskutér, takže bych se s ním do nějaké debaty a natož nějakého sporu určitě nepustil. To znamená, že vzal jsem to na vědomí, vyslechl jsem ho a ten jeho názor, rozumím mu, vím, jak to myslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Pojďme tedy na slovenské volby. Strana SMER-SD slovenského premiéra Roberta Fica v těch parlamentních volbách, řekla bych, utrpěla vítězství, získala necelých 29 %, což je zhruba o 15 % méně než v těch posledních. Nejdříve by mě zajímalo, za co voliči SMER a Roberta Fica potrestali? Přijde o stávající většinu ve sněmovně, sestavit vládu bude teda oříšek.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Začněme tím, že Fico na Slovensku nevychází ideálně s médií, s novináři, proto vlastně v té první reakci vidíme, že všichni mají radost tak, jak dopadl, neboť teda vyhrál katastrofálně. Jestli byl potrestán, těžko říct. On sám říká, že to jsou čtvrté volby za sebou, které vyhrál, vyhrál je dvojnásobkem hlasů, které získala následující strana Richarda Sulíka, to znamená, že to vítězství je velké, ale je to vítězství, se kterým se nedá nic moc vymyslet. On tam spřízněnou stranu, se kterou by vytvořil většinu, nemá. Na druhé straně platí to i pro opozici. Nezdá se, že by mohl vzniknout scénář, kdy by se všichni spojili proti němu. To už se jednou v minulosti stalo. To znamená ta situace je doopravdy patová. Ono když jsem minule řekl takový bonmot, že, že problém voličů je, že si musí vybrat z politiků, tak, tak jsem se zmýlil, protože nakonec si vybrali takovou třetinu nepolitiků, stran protisystémových, jak se tomu říká, respektive stran, které si zakládají na tom, že, že jsou jiný, než jsou politici. Výborným příkladem je Boris Kollár z hnutí Sme rodina, který získal krásných 11 mandátů za to, že ve volebních klipech říkal lidem - mně můžete věřit, já nejsem politik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale teď se politikem stane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, ano. Mnozí říkají, že vlastně to kouzlo vlastně pominulo okamžikem jeho zvolení, ale ona zatím říká, že nechce jít do vlády, že vlastně chce spíš jako naplnit to slovo, že není politik a hlídat prostě ty politiky, o kterých říká, že jsou zkorumpovaní, že si někdo platí, vlastně říká něco podobného, co si dlouhodobě myslím i já, že je to spíše taková servisní realita, která nepracuje pro voliče, ale pro své sponzory, a to se vlastně těm zavedeným stranám po dlouhé době stává velice, velice často a většinou opustí ten svůj nějaký, nějaký styl, anebo, nebo ideologii, ideu a začnou se zabývat spíše už jenom tou politickou, řekl bych, praxí, anebo způsobem, jak vykonávat moc. No a teď vlastně v tom slovenském parlamentu těchto, těchto nepolitiků namixoval slovenský volič docela hodně mezi, mezi klasické politiky a nikdo neví, co s tím, co s tím, co z toho teď vzejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jsou ty výsledky interpretovány i v tom smyslu, že volby vlastně nevyhrál SMER, nýbrž populisté a krajní pravice. Také přes 8 % pro hejtmana Kotlebu a jeho krajně pravicovou stranu, Lidovou stranu Naše Slovensko.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tam bych k tomu asi řekl tolik, že toto se stává i v lepších rodinách. Když si vzpomeneme, tak u nás dlouhou dobu se v parlamentu objevovali Sládkovi republikáni a byla ta prazvláštní strana s nepříjemnou rétorikou, která prostě doopravdy se dopouštěla takových neslušností. A na Slovensku se teď hovoří v souvislosti právě s tím Kotlebou, že ta politika hnědne, že vyhrávají, že se tam do nich dostali fašisté. Na druhé straně četl jsem i průzkum, podle kterého tu Lidovou stranu Naše Slovensko volili prvovoliči mladí, mladí voliči, a o těch bychom vlastně měli říct, že je to generace, která už vyrostla v demokracii, v demokratických poměrech. Ale oni vlastně hodně často volili teda podle zmíněného průzkumu právě tuto stranu, protože jim vadí sociální nerovnost, korupce, to znamená nebyl tam jenom příklon k té protiuprchlické rétorice, kterou mimochodem má většina slovenských stran, které se dostaly do parlamentu, ale mám pocit, že se vymezovali vůči své životní situaci, vůči tomu, jak ta společnost funguje a v tomto smyslu je to volba generace, která už vyrostla v globálním kapitalismu. Tady je strašný důraz podle mě na tom adjektivu globální, protože to, co my prožíváme, je vlastně jedna z nejhorších forem toho, jak lze kapitalismus uspořádat, no a ta jejich volba směrem k silnému vůdci, k autoritativním řešením a tak dál, tak ta je doopravdy typická pro, pro období, které se prostě sice tváří, že je demokratické, formálně je demokratické, ale ve skutečnosti je v něm ta demokracie právě tou formou společenské uspořádání ohroženo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidíte to nejhorší, jak jste řekl, tu fázi kapitalismu, ve které žijeme? Bych vás jenom parafrázovala.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ten globální?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak to je vol..., vláda nadnárodních nikým nevolených elit, které prostě si používají politiky k tomu, aby prosazovaly své zájmy. To je, to je vlastně to úplně nejhorší, co se může stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od pana Milana ještě je slovenským volbám: "Druhou nejsilnější stranou se stala SAS pana Sulíka, který včera v německé televizi prohlásil, že horní hranicí pro přijímání válečných uprchlíků na Slovensku je nula. Přitom sám Sulík je z rodiny ekonomických emigrantů do Německa. Otázka zní, proč právě země Visegrádu odmítají evropskou solidaritu s uprchlíky, když samy dodávaly světu miliony uprchlíků? Považují tyto země Ženevskou konvenci o přijímání válečných uprchlíků za nezávazný cár papíru?"

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ten důvod, proč my jsme proti přijímání uprchlíků v zemích Visegrádu, to není, to není až tak složití vysvětlit. Za prvé my těch uprchlíků zde mnoho nemáme, ale když vidíme, jak vypadá prostě to kulturní obohacení v zemích, kde jich je mnoho, tak, tak víme, že je to zkušenost, kterou bychom si mohli ušetřit, to znamená to je asi podle mě ten hlavní důvod. Co to dělá, to víme, protože si pustíme televizi, dneska prostě člověk se dozví, co se děje v Německu, jako kdyby to bylo u něj, u něj v ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V obýváku.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
... sousední vesnici. Ty informace prostě jsou. A přiznejme si, nejsou dobré. Když se podíváme na to, jak hodnotí tu situaci s uprchlíky poslední dobou už i Evropská unie, tak Donald Tusk minulý týden z Řecka, kde byl jednat, vzkazoval uprchlíkům - nejezděte, nejezděte do Evropy. Když se podíváme, co říká generál Philip Breedlove, to je vrchní velitel NATO v Evropě, tak ten říká, teď cituji přesně: "Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy." Tak to říká voják, generál, který prostě vnímá tu uprchlickou krizi jako bezpečnostní hrozbu. To znamená, tady nejde jenom o Visegrád, ten, ten názor se pochopitelně vyvíjí s tím, jak už těch uprchlíků je moc. Pokud jsou to stovky, tak to je něco, co skutečně může společnost obohatit, to jsou jednotlivci, kteří přicházejí, se kterýma hovoříte, ale ve chvíli, když to množství už je příliš velké, když už i ty země, kam, kam míří a je to především Německo, cítí, že to je problém, že to nezvládají, tak tehdy, tehdy prostě už vlastně ta solidarita slábne. No a tam to, to hlavní, co je potřeba si uvědomit, je, že Řekům nemůžete ty uprchlíky vnutit, ale ani Řekové ty uprchlíky nemůžou vnutit nikomu jinému. To znamená, že ten problém je na obou stranách. I u těch, kteří přicházejí, u těch, kteří je mají přijmout, no a ty země Visegrádu prostě tuto zkušenost Řecka, Turecka, Francie učinit, učinit nechtějí. A těžko, těžko to někdo může po nás chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, německý magazín Der Spiegel přinesl průzkum agentury Infratest Dimap, samozřejmě průzkumů je mnoho. Podle tohoto aktuálního obavy z nárůstu kriminality v Německu v souvislosti s uprchlickou krizí, ty se objevují na třetím místě. Nejvíce mají Němci strach ze zadlužení veřejných rozpočtů a zhoršení situace na bytovém trhu. Co se týče informací, ještě možná stručně otázka od paní Svobodové, která poukazuje právě na tu informovanost: "Čím dál více se jeví, že mnozí jsou obětí podvodu a propagandy falešných slibů a zneužití pro politické cíle. Co o tom soudíte? Neměli by se pomoci lidem v problematických zemích také prostřednictvím internetu, poskytnout jim kromě velké materiální podpory pravdivé informace například o zákonech, pravidlech života na Západě, požadavcích, které na ně budou kladeny a podobně?"

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak to je určitě jedna, jedna z věcí, které je potřeba, je potřeba jedině, jedině s tím souhlasit. Určitě ano. To, já nevím, jestli ten člověk, který přichází do Evropy ze zemí, které jsou jiné s jinou životní zkušeností, jestli sem přichází pro to, aby se měl lépe, anebo sem přichází i kvůli tomu, aby si osvojil jiné hodnoty a mohl dejme tomu se chovat jinak, než se choval doma, protože i takové příběhy jsou, že někteří lidé se prostě v tom muslimském světě necítí dobře, vlastně nevěří tomu, čemu musí věřit a v Evropě vidí zemi, která jim umožňuje žít prostě jiným způsobem. Na tyhle lidi bych se samozřejmě zase díval úplně jinak než na ty, kteří si zvyky ze svých zemí chtějí přenést do jiného prostředí, podržet si je v něm a nejlépe nás ještě přesvědčit, abychom si je osvojili také. Tak to je samozřejmě zase úplně jiný případ. To znamená, já, já bych se stále pokaždé znovu a znovu přimlouval za to diferencovat. Doopravdy nemůžeme všechno vyřešit jedním heslem, jedním sloganem. Ta situace je doopravdy složitá a je potřeba k tomu přistupovat případ od případu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinému případu věnujeme poslední dvě minuty. Prezidentská kancelář se musí omluvit za výroky Miloše Zemana o Ferdinandu Peroutkovi. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 1. Omluvu požadovala Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Nelíbilo se jí tvrzení hlavy státu, že novinář prý napsal článek Hitler je gentleman. Text se Hradu nepodařilo dohledat, jeho existenci zpochybňují i odborníci. Pan prezident nadále trvá na tom, i po verdiktu, že článek existuje a že ho četl. Co si o tom vy myslíte, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
My už o tom hovořili vlastně i v minulosti, protože je to takové, takové téma, které se stále vrací. Základní problém je v tom, že pan prezident by si rád povídal o tom, co myslel tím, co řekl, zatímco soud rozhodoval o tom, co řekl a jestli je pravda to, co řekl. No a i když nejnověji jsem slyšel Miloše Zemana, jak říkal, že si je jist, že ten článek existoval, neboť Přítomnost vycházela ve dvou vydáních, to druhé vypadalo jinak než to první, a on má teda zřejmě pocit, že četl to, co nikdo jiný nečetl a tak dál. Nicméně pokud to neumí dokázat, tak já se divím, že, že trvá prostě tak tvrdošíjně na tom, že má pravdu, protože pokud je pravda co říká, že si Ferdinanda Peroutky jako autora cení a váží, tak mu nemohlo, nemohlo dělat, nemůže mu dělat žádný problém říct Tereze Kaslové, že, že prostě nechtěl jejího dědečka urazit a prostě smáznout to, říct sorry a jít dál. To, že na tom tak trvá, tak to bude zřejmě to, že on má zřejmě sám vnitřní problém přiznat chybu. Prostě nikdy to nedělal, asi to neumí, ale to je škoda, protože k té funkci prezidenta nepatří pouze, že člověk rozhoduje a dělá politická rozhodnutí. To je funkce i reprezentativní, která by měla vést k tomu, že člověk má určitou noblesu úroveň, má vybrané chování, dobré mravy a jde příkladem, no a tohle to vlastně tím na tuto funkci prezidentskou jako kdyby Miloš Zeman rezignoval a chvílema se chová jak hulvát, no, a mně to přijde škoda, protože je to politik, kterého si pro mnoho postojů hodně lidí, a já také vážím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje v Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor. Já vám děkuji a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit s ekonomem Richardem Hindlsem. Zita Senková přeje vše dobré.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio