Přepis: Jak to vidí Erik Best - 9. října
S novinářem a publicistou Erikem Bestem jsme se věnovali především návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Izraeli. Ta vyvolala celou řadu otázek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí, přeje Zita Senková. Dnešním hostem je novinář a vydavatel Erik Best. Dobrý den.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kritiku palestinských předáků si vysloužil návrh prezidenta Miloše Zemana přemístit naše velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jeho slova prý narušují mírový proces mezi Izraelem a Palestinou. České ministerstvo výroky mírnilo a zopakovalo, že naše země plně podporuje mírový proces na Blízkém Východě. Podle premiéra v demisi Rusnoka je dopad prezidentova výroku přeceňován. Ostatně on sám včera jej mírnil a řekl, že to stěhování by přicházelo v úvahu až po skončení mírového procesu. Co na to říkáte?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já si pamatuji, že jsem seděl ve studiu před 10, možná 12 lety v BBC a my jsme mluvili o tom, jestli ten mírový proces bude dokončen do konce roku. A to bylo před 12 lety, takže ten, kdo říká, že to bude do konce tohoto roku, pak už /nesrozumitelné/ stěhování velvyslanectví má optimistický pohled, myslím. Prezident možná pochopil, že v zahraničí platí jiné, jiná pravidla. Když řekne něco podobného v České republice, často mu to projde. Bez ohledu na to, kdo je ten prezident, ale v zahraničí funguje to jinak a pokud takhle bude pokračovat, tak čím dál čím víc ten prezident bude muset sám se upravit a nebo jeho pomocníci budou muset se už nejdřív udělat pan Kmoníček v televizi a myslím si, že je to důkaz toho, že český prezident, český politik má jiné postavení v zahraničí než doma, musí být opatrnější. Myslím si, že každý to chápe a možná to taky pochopí pan prezident.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věru zajímá, jestli prezident jedná v zahraniční politice na vlastní pěst? Jestli by to bylo možné ve Spojených státech, něco podobného?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Jestli na vlastní pěst. To je zajímavá otázka, protože je to vlastně jeho vláda v tom smyslu, že říkáme Zemanova vláda, ale tentokrát jeho premiér nepodporoval jeho výrok. Takže z tohoto hlediska je evidentně nekonzultoval dopředu. Ale jestli by mohl americký prezident taky říkat něco, co není úplně v souladu s tím, co říká doma? Myslím si, že je to možné. Možná je to o něco lépe naplánováno, že prezident málo kdy, americký prezident málo kdy mluví z patra, skoro vždycky má připravený text, protože z tohoto hlediska je to méně pravděpodobné, ale stává se to. Dokonce je debata o tom, jestli John Kerry není prezident, ale ministr zahraničí. Schválně mluvil nedávno o tom, že by přijal návrh Sýrie na, kdyby Sýrie odevzdala chemické zbraně. Otázka je, jestli ten výrok byl připravený dopředu s panem Lavrovem s ruským ministrem zahraničí, anebo jestli řekl to jen tak z patra a myslím si spíš, že to bylo naplánováno dopředu, ale většina se považuje to za přešlap. Který nakonec dopadl dobře.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na straně druhé, co se týče přístupu k Izraeli a názory Miloše Zemana jsou známé a jsou konzistentní.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, ale myslím si, že je to tak trošku z neznalosti. Myslím si, že pan prezident se v tom tolik nevyzná a myslím si, že je to evidentní z toho, co říká. Myslím si, že se rozhodl, že je bezpečné mít absolutní proizraelský postup politický a to dodržuje. V Americe je právě teď období, kde ten postup je pod palbou kritiky, protože jednak prezident Obama není úplně, úplným zastáncem Izrael v tom smyslu, že nepodporuje celou politiku a je otázka, jestli podporovat Izrael je totéž, co podporovat stranu LIKUD a jestli podporovat Izrael je totéž, co podporovat židovský národ. A myslím si, že pan prezident Zeman příliš velký rozdíl mezi tím nevidí, že on považuje podpora, podporu Izraele za podporu židovský stát, židovský lid. Přitom jsou okamžiky, když to příliš nefunguje. Například říká, že podporuje je, byl přítelem Izraelem, je přítelem Izraele a bude, a tak dále. Přitom nepodporoval izraelský postup, co se týče Sýrie, tam Izrael jednoznačně chtěl, aspoň frakce chtěla, aby Amerika se angažovala v Sýrii a nakonec pan Zeman to nepodporoval, takže trošku si odporuje v tom smyslu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem říkáte, nebo jak říkáte Česku v angličtině, pane Beste?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já říkám, když mluvím, říkám /anglický text/ Czech Republik. Když píšu, když člověk ví, o čem píšu, tak píšu /anglický text/, což chápu nelíbí se určitým lidem, kteří propagují ten název Czechia. Ale ten problém ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Narážím, promiňte, že vám do toho vstupuji, práva na to, že včera prezident Zeman v Izraeli vyzval, abychom zkrátili anglický název naší země na Czechii.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Je to hezký, hezká výzva, ale bohužel je nepraktická v tom smyslu, že je to problém výslovnosti a Čech to možná nepochopí, nechce to pochopit, ale Američan, nejsem si jistý, že to platí pro Brity, ale Američan prostě to jedno slovo Czechia špatně vyslovuje a kvůli tomu máme tendenci to říkat, tomu říkat jinak. Buď the Czech Republic, the Czech, Czech, někteří Britové dokonce stále říkají Czecho, jako zkrácený Czechoslovakia. Takže je hezké, že prezident chce, aby někdo přijal nový název, ale myslím si, že to není příliš reálné, co se týče rodilých mluvčích. Možná, když je to cizinec, protože jak jsem slyšel od pana Bereze včera, já jsem skoro nepochopil, co říká, když řekl Czechia v angličtině, ale evidentně to zní podobně v hebrejštině a on tam řekl víc méně stejně, stejnou výslovností.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten název, nebo ten termín Czechia má své příznivce a není jich asi málo. Mimochodem jednoslovný anglický název Česka chybí, jak píše server iDnes i v oficiálním seznamu zemí OSN.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já to chápu. Je to problém. Je to bohužel problém, kde není příliš dobrý, dobré řešení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatu vyvolaly také výroky Zemanova předchůdce v úřadu Václava Klause. Co lze vyvodit podle vás, pane Beste, z rozhovoru z minulého týdne pro Mladou frontu Dnes a ostatně i z jeho nové knihy, kterou včera prezentoval? Mimo jiné navrhuje, aby Česko vystoupilo z Evropské unie. Podle něj totiž přispívá ke všemu špatnému ve společnosti, v politice, v ekonomice. Taková výzva ale od euroskeptika nepřekvapuje.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Nepřekvapuje, ale má pan Klaus podobný problém, nebo podobnou situaci, jak má pan Zeman. Říká něco a pak jeho pomocníci musí vysvětlit vlastně, co chtěl říci a ve chvíli dementují to, co říká, pak trošku mění to stanovisko a nakonec, jestli jsem pochopil jeho včerejší výroky, tak říká, že by bylo nejlépe reformovat Evropskou unii zevnitř. A teprve potom, když to nepůjde, tak Česká republika by měla vystoupit. A myslím si, že když to bereme takhle, tak to vícméně totéž, co říká delší dobu a já vlastně s tím příliš velký problém nemám. Myslím si, že to je logické. Já chápu jeho výčitky, nejsem si vždycky jistý, že on to myslí ze stejnýho důvodu, že vyčítá, že kritizuje Českou republiku, Evropskou unii ze stejnýho důvodu, jako vy, já, nebo voliči, kteří to taky vidí trošku černě. Ale když přijde s něčím, když kritizuje, taky by měl mít řešení. A pokud vím, pan Klaus zatím neřekl, jakým způsobem bychom měli vystoupit z Evropské unie. On zároveň minulý týden v té, v tom článku kritizoval ODS, říkal je efektivní, že nedělá pravicovou politiku a tak dále. A když někdo chce, abychom vystoupili z Evropské unie, tak by měl říci, jaký je plán na to, jak toho dosáhnout.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedete odhadnout, jaké by to mělo důsledky, vystoupení z Evropské unie?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Je jedna věc, když to udělá Česká republika sama a druhá věc, když to bude větší hnut a pan Klaus včera říkal, že nakonec očekává, že všechny státy vystoupí z Evropské unie. Já si myslím, že na tom, co říká, je zrno pravdy. Myslím si, že jeho pohled na Evropskou unii je správná, nebojí se říci pravdu, myslím si, že má potíže prosadit ten názor, protože není politické korektní, politicky korektní o tom takhle mluvit. A evidentně masově nikdo nechce zničit, nebo, nebo rozpustit Evropskou unii. Ale to, co říká, že v Evropské unii jsou velké problémy, velký potíže, že tam je deficit demokracie, tak já bych samozřejmě s tím musel souhlasit. Já jenom nevidím ten způsob, jak vyřešit, jak to vylepšit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že natolik převažují ty minusy, že bychom o tom měli uvažovat? Vystoupit z instituce, o kterou jsme měli tak emimentní zájem a kterou přece nemůžeme vinit za všechno špatné. Zejména u nás.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že pokud nemáme plán na to, jak, jak dál, tak si myslím, že nemá to příliš velký smysl. Pokud by někdo přišel s nějakým plánem, jak to udělat a jak vylepšit náš život a s kým bychom se spojili, tak bych o tom uvažoval. Ale myslím si, že při současné situaci je to nereálný. Spíš je otázka, jestli se nějakým způsobem Evropská unie rozpadne a kde se pak ocitne Česká republika. Jestli spíš půjde se severními zeměmi, nebo jestli půjde spíš k Rusku a tak dále. Takže z tohoto hlediska myslím si, že ten, ta diskuse je validní a je škoda, skoro jenom pan Klaus to chce vést.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si tedy, že by podobně razantní slova, která v takové razanci teda nezaznívají ze všech zemí Evropské unie, mohla vést ke konstruktivní diskusi o budoucí podobě Unie?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že konkrétně v tomto smyslu, jak to udělal pan Klaus, ne. Já si spíš pamatuji na jeden rozhovor, který měl v Deníku před možná 2 roky, kde mluvil o tom, že přijde velký třesk a myslím si, že myslel západní civilizaci a tam já vidím prostor pro diskusi. Ale zase, politická nomenklatura, nebo elita o tom nechce mluvit, a to vidíme každý den teď v Americe. Politici chtějí vyřešit ten strašný problém s dluhy tím, že si víc zadlužíme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, omlouvám se, ekonomickou diplomacii, o té se hodně mluví, rozvíjela i už předchozí vláda a současný ministr zahraničí v demisi Jan Kohout ji chápe jako svou hlavní prioritu. Co o tom soudíte?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že tam je podobný problém - s kým půjdeme. Protože, když se díváte na čísla zahraničního obchodu, tak vidíte, že stále nejvíc obchodujeme se západem, s Evropskou unií a když se spíš, když se budeme soustředit na východní trhy, kde je tam úplně jiný způsob obchodu a na to velice dobře upozornil pan Dobrovský v tisku o víkendu, říkal, že v Rusku například jsou velké firmy, které fungují na jiné bázi a jestli to je to, co chceme, no, tak bychom museli nejenom změnit tu diplomacii, ale taky změnit způsob, jak jednáme a s kým jednáme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Dobrovský tak mimo jiné řekl, že vlastně takové investice mohou být využity k oslabení naší minimálně ekonomické svobody, cituji.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
On mluvil konkrétně o Rusku a chápu, jak on to myslí. Myslím si, že ten bezprostřední problém se trošku snížil tím, že se odkládá tendr na Temelín, protože si myslím, že ta snaha Ruska přišla převážně spojená s tím, takže chvíli možná z toho budeme mít trošku odpočinek, ale obecně řečeno, tam je jiný způsob obchodu a ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je jiný?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Je to jiný v tom smyslu, že je to podporován, ten obchod je podporován Kremlem, že aby člověk, aby podnik měl velký úspěch, tak musí, musí mít krytí ze strany politiků a je to něco, co je překážkou k úspěchu pro ostatní, kteří to krytý nemají. A jakmile to dostanou, tak a musí akceptovat ten ruský pohled na věci. A já jsem studoval v Rusku a já možná jsem to špatně pochopil, možná mě někdo opraví, ale já si myslím, že aby člověk tam byl úspěšný, tak musí akceptovat, že ten majetek má jenom propůjčený, že to není jeho, nevlastní nic, že ten stát stále všechno vlastní a my to máme jenom na chvíli propůjčený v tom smyslu, že kdykoliv nám to může někdo sebrat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Současné vedení resortu zahraničí tvrdí, že lidskoprávní charakter naší zahraniční politiky do střetu s ekonomickými zájmy nepřichází.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já to chápu. Já si myslím, že Česká republika to trošku přehnala s tou, s těmi lidskými právami v tom smyslu, že ne vždycky podporoval to, co prohlašoval. Takže když z toho trošku sleví, tak si myslím, že nakonec ten rozdíl nebude tak, tak velký. Myslím si, že my jsme měli podobný postup k těm právům pan Klaus, pan Zeman má k Izraeli v tom smyslu, že podporujeme bez ohledu na to, co Izrael udělá a určité věci jsme podporovali na úkor třeba vztahu k Číně a otázky, jestli je významné, kde se setká premiér s dalajlámou, jestli to musí být na Hradě, nebo to musí být v soukromém hotelu nebo v soukromým bytě. Takový věci chápu ty, kteří kritizují ten dřívější postup a otázky jestli opravdu přijdeme o to, ale když trošku snížíme naši aktivity v tom smyslu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko nedávno varovala Ukrajinu před podpisem asociační dohody se zeměmi 28 a ekonomickými důsledky takového kroku. Co je za tímto doporučením? Ustojí Ukrajina ten, tu situaci nebo volbu mezi Ruskem a Evropskou unií?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je otázka. A nevím, jak to dopadne. Já chápu, já jsem se rozhodl nedávno, že příliš sleduji americkou politiku a začnu víc sledovat ruskou politiku, což jsem vždycky dělal, ale teď častěji poslouchám pana Putina. A já chápu jeho snahu integrovat slovanský národy, že chce, nechce přijít o Ukrajinu. Otázka je, jestli hrozbou toho může dosáhnout, což dělá, když říká, že zavřeme ruský trh, když Ukrajina se připojí dříve vlastně než to udělala, se připojí k Evropské unii. Já to vidím tak, že to trošku je to boj o čas. Tam si myslím, že Evropská unie padá, Amerika padá, možná pomalu, ale padá ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Balancuje na tom útesu.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
... ano a pak z tohoto hlediska to souvisí taky s tou ekonomickou diplomacií, Rusko se stává zajímavější, zajímavějším trhem, ale Rusko má také obrovské problémy. Tam, tam funguje, jak jsem říkal úplně jinak a otázky je jestli Evropská unie přesvědčí Ukrajinu, že má se připojit dřív než se rozpadne. Když to zveličuji ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To asi ne.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
... tak Evropská unie, ale v tom smyslu, že budou tady velké ekonomické problémy. Teď se mluví o tom, jestli Amerika půjde do defoltu, to znamená, že nebude schopen splácet svůj dluh, Niall Ferguson, významný historik řekl, že je jenom otázka času, kdy se to stane, že Amerika nebude moct splácet svůj dluh a ne, a ne jestli, ale kdy. Takže z tohoto hlediska myslím si, že to je hra o čas a jednou, nedávno jsem mluvil s jednou Ukrajinkou, která tu situaci zná a řekla, že to rozhodnutí určitě nepřijde dřív než za 10 let, takže máme ještě asi nějaký čas.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K situaci ve Spojených státech se vztahuje také e-mail a otázka pana Petra: "Federální rezervní systém FED je soukromou bankou s neznámými vlastníky a uzákoněným právem tisknout dolary a půjčovat je komukoliv dle vlastních zájmů. Obojí bez vědomí a souhlasu Kongresu - zdroj Wikipedia. Z toho mi vychází, že Spojené státy jsou v podstatě rukojmími FEDu, který tak ovládá a zřejmě zneužívá podstatnou část světové ekonomiky. Je tohle ještě vůbec demokracie?"
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já asi bych trošku, nemohl bych akceptovat úplně ten, tu definici, ale částečně je to, je pravdivá v tom smyslu, že federální vláda je samostatná, i když zastupu..., ty guvernéři jsou jmenováni prezidentem a teď právě se dohaduje o tom, kdo má být další hlavní guvernér, nebo ten, kdo vede ten FED a ale je o, je pravdou, že my máme unikátní situaci, protože FED tak dlouho sleduje politiku takzvaného kvantitativního uvolňování, což je víceméně tisknutí peněz, že trh každý den čeká na výrok, co řekne ten guvernér, co udělá, jestli přestane tolik peněz tisknout, anebo jestli to prodlouží o něco déle a je to situace, kde trh reaguje pozitivněji na to, že federální FED, navíc centrální banka bude tisknout víc a víc peněz. Což z dlouhodobého hlediska je negativní, ale z krátkodobého hlediska je pozitivní pro trh. Takže my jsme v situaci, kde ten trh vlastně chce, abychom se sami zničili, ale pomalu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je novinář a vydavatel Erik Best. Prodloužit nebo zavřít prodělečný důl Paskov, nebo nějaká další alternativa? Jak to vidíte pro, nebo podle prezidenta Zemana by se mělo v dole Paskov těžit minimálně do roku 2016?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je zase, to je otázka skoro bez odpovědi. V tom smyslu, že my nevíme, kolik to stojí, my jenom víme, co říká OKD, že je to příliš drahá, my nevíme, za kolik by mohl někdo jiný těžit uhlí a pokud to nebudeme vědět, tak nemůžeme vědět, pokud, jestli je to výdělečný byznys vůbec. Pak je otázky, jestli chceme takzvané, takzvanou sociální těžbu. A já si myslím, že ten problém je, že vlastník má úplně jinou politiku než místní lidi. Místní lidi chtějí pracovní místa, chtějí dlouhodobý, dlouhodobou perspektivu, vlastník chce a vlastně to udělal, vytáhl z těch dolů co nejvíc peněz, co nejdříve a ten problém je, že tam jsou obrovské dluhy. Paskov jako takový nemůže být oddělen od té společnosti, aniž by byl nějaký právní úkon, protože je to součást OKD a otázka je, za jakých podmínek by ten majitel to dovolil a pak otázky, jestli to nedovolejí, nebo stát se s ním nedomluví, pak je otázka, co se stane, když celkový, celý OKD zbankrotuje. Což je příšerná představa, ale může to přijít a pak je otázka, jestli těžba přejde na někoho jiného, že a za kolik, jestli tam všechny přístroje zůstanou, jestli závazky vůči zaměstnancům zůstávají. Ale ten, ten základní problém je, že investor má americký wallstreetový pohled na věci a chtěl co nejvíc peněz, co nejdříve. A toho dosáhl. A teď teď majitel může víceméně odejít, aniž by utrpěl velkou ztrátu. Samozřejmě místní lidi tu ztrátu pak odnesou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl si pan Bakala dělat rezervy ze zisku?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ale pan, pan Bakala si udělal, ale bohužel do vlastní kapsy. On má z toho obrovskou rezervu, on má z toho 50 miliard korun přibližně a sám. A já si myslím, že jeho partner má dalších 50 miliard korun. A že firma má málo rezerv, je to částečně kvůli tomu, že pan Bakala nepočítal s tím, že poklesne trh s energetikou, to je jedna věc. A ten problém s Paskovem je taky jeho velký problém kvůli tomu, že asi nepočítal s tím, že budou předčasné volby. Kdyby nebyly předčasné volby, mohl by zavřít tu, ty, tu, ten jeden důl a někde ke konci, nebo to uznáme a už by možná všichni na to zapomněli, aby pak mohli proběhnout volby. Ale on má dvakrát špatnou štěstí, neštěstí v tom, že klesne trh a zároveň chce udělat něco, už se rozhodl a pak padla vláda a všichni začali o tom mluvit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy přístup jako na Wall Streetu?
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, od začátku. Jeho přístup, asi se to se týče taky těch bytů, protože pan Bakala si půjčil peníze, nebo společnost si půjčil peníze, vyplatil dividendy a ty byty jsou teď tak strašně zadlužené, že nikdo nemůže převzít ty byty aniž by převzal taky ty závazky. Což nikdo samozřejmě nechce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jenom krátce. To si myslíte o nové vlně obvinění v kauze Davida Ratha, padla další a tentokrát ne na fyzické osoby, ale jsou změřeny na firmy.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Samozřejmě, to je zajímavá věc, jak to dopadne, protože to je možná první nebo podruhé, že někdo obžaluje nebo obviňuje firmu a příliš velkou zkušenost s tím nemáme. Ale mně vadí další věci. Tolik lidí a obvinění v té kauze je ale jiný kauzy, třeba DP Praha, stále jsou otevřené věci, že tam byla razie před rokem a my stále nevíme, kdo vlastní ty firmy, který dodává všechny ty služby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téma na příště pro Erika Besta, novináře, hosta dnešního Jak to vidí. Děkuji. Mějte se hezky.
Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na vojenského historika Eduarda Stehlíka. Hezký den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.