Přepis: Jak to vidí David Storch – 23. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den, pane profesore.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se nad smyslem a hodnotou divoké přírody, koncem igelitek zdarma, ale také nad významem a funkčností Evropské unie. Dobrý poslech. Podle ministra životního prostředí Brabce bude Česko nadále trápit sucho. Musíme proto lépe hospodařit s vodou. V nejbližších měsících ministr představí program dotací na budování nádrží s dešťovou vodou. Jak hodnotíte plány naší vlády?

Čtěte také

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, o tom jsme vlastně i několikrát mluvili. Současné klima se vyznačuje hlavně extrémy, to znamená střídáním nějakých extrémních such a na druhou stranu extrémních tedy srážkových období a z toho hlediska sucho samozřejmě hrozí, byť třeba letošní rok srážkově zatím není nijak moc výjimečný, ale sucho přece jenom je a to hlavně vlivem toho, že bylo málo sněhu, takže vlastně se ta voda neshromáždila během, během zimy, takže určitě, byť by třeba dnes, letos nemuselo být takové sucho jako loni, to teď nikdo nedokáže předpovědět, tak na sucho je potřeba se připravit a ta příprava v nejlepším případě opravdu zahrnuje stavbu malých vodních děl, vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky se počítá, že vám do toho vstupuji, právě investovat do rybníků, malých hrází a vůbec do vodohospodářské infrastruktury. Jinými slovy konkrétně co si pod tím představit nebo jak by to mělo vypadat?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No vlastně ten hlavní cíl je zadržet vodu v krajině, aby prostě příliš rychle neodtékala. Ono s tou vodou se nedá dělat nic moc jiného. Není ani tak problém třeba spotřeba vody v domácnostech, protože máme samozřejmě koloběh vody a voda, která se spotřebuje, tak zase vstupuje do té krajiny. Ale samozřejmě problém je, když ta voda rychle odteče. A proto je, vlastně to, co se dá nejlíp dělat, je tedy jaksi vytvářet tu krajinu nebo udržovat tu krajinu tak, aby ta voda, pokud možno neodtékala a to ani ne tak těmi velkými přehradami, protože to je prostě taková spíš jako moc až příliš velkoškálová záležitost, která slouží trošičku jiným věcem, ale právě budování nějakých malých rybníčků, anebo spíš neodvodňováním mokřadů nebo přímo vytváření nových mokřadů. Ono totiž vlastně úplně nejlepší tu vodu zadržuje jaksi vlhká půda. Nejen přímo ty vodní plochy. No a to ministerstvo tohle docela dobře ví a vlastně plánuje s tím nějakým způsobem operovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, pane profesore, že vlastně povodně, sucha nebo nadbytek nebo nedostatek vody jsou teda jednak dopady těch klimatických změn, ale třeba odrážejí i přístup nebo péči o krajinu, o zemědělská povodí?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No to v každém případě. Ono se hodně mluví o tom, jak o problémech s půdou, že ta půda nedokáže zadržovat právě vodu ani živiny, že je utemovaná a tak dál. To je určitě pravda. Další věc je, že dokonce i to, je tam jaksi zpětná vazba, která je docela netriviální a vlastně pořádně se o ní neví, že vlastně samotné to klima je ovlivňováno právě tím, jak ta krajina celá funguje. To znamená je to vlastně logické, protože prostě ta voda, která je nad námi, vzniká tím, že se odpařuje z vegetace, z vodních ploch a tak dále. To znamená péče o krajinu se nebude projevovat nebo teoreticky by neměla vliv jenom na to udržení vody, ale vůbec i na to klima, byť spíš v tom mikroměřítku. Samozřejmě to globální klima, to je něco, s čím nic neuděláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže i to, jak pečujeme o přírodu, o krajinu, o ty plochy, vlastně má naopak dopad na klima a přispívá ...

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Na klima, ano, přinejmenším v tom menším a středním měřítku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak teda vidíte to nastavení, řekněme, boje nebo strategie s touto problematikou jako správnou v této chvíli, dostatečnou.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že je to správné. Tady je spíš jaksi to, ta samotná snaha udržovat ty mokřady a budovat rybníky je v pořádku. Pochopitelně já mám spíš potom problém s tím, jak ty rybníky vypadají. O tom jsme tady taky několikrát mluvili, že v okamžiku, kdy se udělá rybník a nasadí se tam obrovská množství kaprů, tak už ten rybník ztrácí řadu svých funkcí například pro udržení biodiverzity, ale i vlastně čisté vody. Ta problematika rybníků je velmi složitá a myslím si, že jaksi vybudovat ten rybník v tom smyslu, že uděláme hráz a nasadíme tam ryby, což je pro rybník tedy jaksi někdy dokonce nezbytné, takže to nestačí, že, že jaksi mně tam trošičku chybí úvahy o tom managementu rybníků v tom širším smyslu nebo v tom jako nějakém, jako v nějakých dosazích na biodiverzitu a takhle. Ale na druhou stranu to není úplně cílem těchhle těch úprav. Tam jde opravdu o boj se suchem a o nějakou regulaci, která těch, regulaci následků, ale možná i příčin klimatických změn, takhle bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše metropole chce s klimatickými změnami bojovat i tak, že plánuje vysadit nové stromy a mít také fontány. Co si myslíte o takové té přírodní, možná až přirozené klimatizaci v uvozovkách?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
O té se ví, že je úplně zásadní a že ty stromy jsou vlastně mnohem účinnější než tedy slunečníky, a to tedy z toho důvodu, že oni přímo vlastně aktivně ochlazují vzduch tím, že /nesrozumitelné/ transpirují, ale tady je potřeba si uvědomit, že to zároveň má v sobě tu druhou stránku, že prostě ty stromy vyžadují vodu a ta voda se bude odpařovat, to znamená vlastně na ty stromy a tak jsou úplně klíčové pro jaksi příznivé klima ve městech, ale za cenu tedy spotřeby vody, to v každém případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A klíčové budou určitě a jsou už dopady samozřejmě v zemědělství. Mimochodem, tam pracovníků vlastně ubývá, byť ten pokles toho úbytku se trošku přibrzdil, ale počet klesl o více než 1 % a více než polovina pracovníků v zemědělství je starší 45 let. Vidíte tady problém?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Problém je možná až příliš silné slovo, ale tady je důležité si uvědomit, že ten pokles pracovníků v zemědělství je opravdu strašlivě robustní jev, který nastal ovšem hlavně během 20. století. Za 100 let se ten počet jako snížil strašně moc. Dneska se odhaduje počet pracovníků v zemědělství na něco kolem 100 tisíc, což je vlastně relativně dost, pořád je to ještě těch 10 %. Ale tady je potřeba si uvědomit, že to jsou lidé včetně administrativních pracovníků a tak dále. To nejsou lidi, ty lidi, kteří reálně fungují v té krajině, těch je ještě mnohem míň. A tohle opravdu, k tomuhle zlomu došlo nebo k tomuhle přesunu vlastně lidí došlo během 20. století hlavně někdy v 60. letech. Dneska, jak správně říkáte, ten pokles se zastavil, ale ono už prostě není moc kde jaksi ubírat. Problém no. Ono to z hlediska fungování naší přírody a krajiny to je přinejmenším obrovitá změna a to dokonce ta vůbec největší změna, která je mnohem důležitější než klimatické změny, mnohem zásadnější. Zemědělství se opravdu industrializovalo a vlastně změnilo od takové té přičinlivé práce opravdu tedy milionů lidí na těch svých malých políčkách, kteří měli vztah k půdě a přímo jako pracovali na tom místě. Opravdu tedy k průmyslovému fungování, kdy dneska není, je vlastně docela typické, že vlastník těch polí se o ně vůbec nestará, pronajme je nějaké firmě nebo nějakému prostě subjektu, ale ten vlastně tam taky nehospodaří, ten si zjedná nějaké externí firmy, které tam přijedou s těmi obrovskými stroji, dneska ty radlice a ty, ty prostě nástroje můžou mít 20 metrů šířku 20 metrů. Ty lidi, který, ten traktorista, který tam přijede, ten vůbec původně neví, o jaké pole jde, ten dostane jenom GPS souřadnice a vjede na to pole, prostě udělá tam tu práci podle těch souřadnic a zase odjede. V podstatě dneska už ten pokles by mohl bejt a určitě bude ještě větší, protože dneska už by to mohlo bejt úplně robotizované, že prostě ty traktory dostanou ty, to je koneckonců v nějakých scifi filmech, ty traktorky dostanou už rovnou ty GPS souřadnice, přijedou tam a udělají to úplně samy a někde bude nějaký operátor, který bude takhle synchronně řídit, já nevím desítky traktorů. To znamená to zemědělství se strašlivě změnilo a má to obrovské konsekvence v tom, že třeba nemůže být málo škálové. Prostě ta pole musejí být velká, musí se, musí se hospodařit opravdu ve velkém a jenom tam, kde se to vyplatí. A tohle má úplně zásadní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to přinese právě v reálu?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Právě úplně zásadní konsekvence pro strukturu naší krajiny. Hlavně ta, ta nejdůležitější změna zrnitosti. To znamená, jak jsem říkal, toto zemědělství průmyslové, kdy vlastně už vůbec odpadá jakýkoli vztah nebo samozřejmě je spoustu těch původních zemědělců, ale to je právě ten trend, který tedy bude jich čím dál míň takových těch, co hospodaří na svém a starají se o tu svou půdu, že, že odpadá ten teda vlastně intimní vztah s tou půdou a vede to k tomu, že se bude hospodařit jenom na velkých plochách, které jsou k tomu nejvhodnější a tam zase tak intenzivně včetně, včetně tedy těch hnojiv a tak, že vlastně z hlediska třeba biologické rozmanitosti, což je moje téma, tam prostě už skoro nic nepřežije. No ale na druhou stranu to znamená, že místa, kde se nedá hospodařit tímhlectím velkoškálovým průmyslovým robotickým způsobem, tak jsou opouštěná a ta krajina zarůstá a vzniká tam nová divočina, vznikají tam nové fenomény, které samy o sobě jsou zajímavé, ale jsou prostě úplně zásadní ne. To znamená ta proměna krajina vlivem tohohle zemědělského přechodu je úplně nesrovnatelná, nebo ten vliv je nesrovnatelný s čímkoli jiným. Ono se v téhle souvislosti občas mluví trošku metaforicky o konci neolitu, protože neolitická revoluce byla vlastně největší změna v naší krajině za posledních 10 tisíc let, kdy prostě to zemědělství sem přišlo, a teď se mluví o konci, ale neolitu, ne v tom smyslu, že by zemědělství zaniklo, koneckonců populaci máme obrovskou a lidé musí něco jíst, ale v tom smyslu právě, že lidi vlastně už nežijí zemědělským způsobem života. Zemědělství dělají, budou dělat stroje a lidi žijí a budou žít ve městech, což není nutně špatně, jenom říkám, že takhle velkou změnu v krajině jsme tady neměli od neolitické revoluce před 7 tisíci lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to promění jídelníček, pane profesore?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No jídelníček už se proměnil, vždyť to vidíte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Prostě ten obchod s potravinami se globalizoval, to znamená prostě je, můžeme si pořídit vlastně jídlo z jakéhokoli kontinentu, plodiny, které by u nás tady vůbec nerostly. Samozřejmě proti tomu, jako proti všem velkým trendům existuje nějaká vzpoura, nějaký protipohyb, takže tady máme farmářské trhy a důraz na to lokální zemědělství a tak, to znamená, to určitě, to je v podstatě taková trošku sentimentální, sentimentální tedy vzdor, byť vlastně mně se docela líbí proti tomuhlentomu trendu. Nicméně je to opravdu vlastně taková libůstka, ale ten jídelníček už může být naprosto globální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad bude mít nebo už má právě tento typ nový robotizovaný, řekněme, zemědělství zase na klima, na klimatické změny na?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To zase, to se dá těžko říct. V tom lokálním měřítku vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo interakce vlastně těchhle těch dvou jevů.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Jasně, jasně. To, v tom lokálním měřítku to může mít docela velký vliv, protože koneckonců víme to třeba z Ameriky, když byly velké oblasti třeba prérií vlastně přeměněny v pole, tak to pochopitelně nějak změnilo vodní režim a z vodního režimu se zase odvíjí tedy ten klimatický srážkový režim a tak. Tohle u nás úplně nehrozí, protože tak velkoškálové to úplně není. To znamená může to měnit opravdu lokální spíš mikroklima. V tom globálním měřítku těžko říct, protože jak jsem říkal, kromě té intenzifikace zemědělství na jedněch územích dochází naopak k zarůstání na jiných územích a samozřejmě ta krajina, když je porostlá vegetací, tak je klimaticky jaksi příznivější. To znamená, jak se tyhle dva efekty vůči sobě zkombinují, to si myslím, že vůbec nejde říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké místo má, pane profesore, v přírodě divočina? Kolik divočiny, řekněme zdravé nebo prospěšné?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Tohle je otázka, která se v poslední době docela řeší a i v médiích se teď jako často vyskytují názory nebo najdeme názory, že je potřeba podporovat divočinu. Problém s tím je trošku v tom, že pod divočinou si každý myslí, každý představuje něco jiného. To znamená otázka jako jaké je místo divočiny, opravdu záleží na definici divočiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jak jí tedy chápat?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já to pokusím se přece jenom k tomu něco víc vysvětlit. Chápat se to dá velmi různě, ale ti lidé, co si představují nebo co prosazují to, že je potřeba podporovat divočinu a zvětšovat území, divoká území v České republice, najemně v Evropě tou divočinou většinou myslejí bezzásahovou přírodu, to znamená v zásadě, když to ještě zúžím, bezzásahové lesy. Prostě proto, že žijeme v oblasti, kde když necháme přírodu být, takříkajíc, tak časem zaroste a zaroste lesem. To znamená to, co oni nazývají divočinou, jsou většinou lesy a to bezzásahové lesy. A já s tou ideou mám trošičku problém, protože my, protože jde v jistém smyslu proti tomu, co se ochrana přírody a vůbec taková aplikovaná ekologie za poslední desetiletí naučila, tudíž to, že je potřeba hrozně diferencovat a že neexistuje příroda jako taková. Necháme přírodu být je vlastně nesmysl, protože co to je ta příroda? Všechno je příroda. Ono i to řepkové pole je v nějakém smyslu příroda. A ta ochrana přírody se naučila, že je potřeba diferencovat a v podstatě si vždycky předem říct, co si od té přírody slibujeme. Jestli tam chceme mít tedy, já nevím, anglický park, právě bezzásahový les nebo třeba louku. To je potřeba si prostě předem, předem říct a pak se podle toho chovat. A to chování pak může být právě bezzásahové. Nebo naopak silně zásahové. To záleží na tom konkrétním typu prostředí a konkrétním rozhodnutí. To znamená když si řekneme, že jenom, že nejlepší příroda je ta, kde to jenom necháme být, tak můžeme vlastně dospět k poměrně dost jaksi koncům, které, které jsme tedy nechtěli, to znamená, že zarostou nějaké cenné typy prostředí pro například, jo. Tady je právě důležité si uvědomit to, co jsme před chvilkou říkali. Krajina vlivem těch změn v zemědělství, krajina zarůstá. To znamená divočina v jistém smyslu přibývá. Divočiny je čím dál více, je taky čím dál víc lesů, byť těch zásahových, to znamená problém není nedostatek divočiny. Samozřejmě něco jiného jsou třeba horské lesy, kde občas, kde, kde by mohlo být víc těch bezzásahových míst a toho jaksi míst, které se nechají jen tak volně. Ale když se to spočítalo, tak se zjistilo, že vlastně těchhle míst je hrozně málo. Proto já si myslím, že s tou divočinou bychom měli být opatrní, protože divočina znamená často vlastně rezignaci na správnou správu nad tím územím, to, že to prostě necháme být. Zastánci divočiny občas tvrdí - to je úplně výborná věc, protože nás to nemůže negativně překvapit, protože nic neočekáváme. No ale pokud nic neočekáváme, tak vlastně taky není úplně potřeba se s tím vůbec zabývat. Takže divočina je určitě zajímavý koncept a v některých oblastech má smysl, nicméně si myslím, že z hlediska třeba udržení biodiverzity to může být naopak dost velký problém a je třeba na to dát pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Životní prostředí významně zatěžují jednorázové igelitové tašky a sáčky. To není žádné překvapení. Evropan podle, alespoň propočtu Evropské komise spotřebuje v průměru ročně 198 takových tašek. Nebudou již ale zdarma v brzké době. Vláda včera schválila návrh novely obalového zákona, který zahrnuje také tento evropský požadavek. Krok správným směrem?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Tohle je zajímavá věc. Když se dělal sociologický průzkum, co vlastně lidi považují za největší problémy ochrany přírody nebo životního prostředí, tak kupodivu hrozně lidí se shodlo na tom, že největší problémy jsou odpadky, včetně právě těch igelitek. Ono u nás to, vlastně plyne to z takové té psychologické záležitosti, že když jdou lidi do lesa a vidí tak ty odpadky, tak to prostě jaksi není ta pravá příroda. Reálně z hlediska ochrany životního prostředí u nás nebo aspoň na souši ty igelitové tašky jsou relativně, budiž řečeno, minoritní problém. Oni opravdu jaksi esteticky kazí, ale že by něčemu výrazně škodily, to se říct nedá. Ovšem horší problém to je v mořích. Možná znáte, že některé, prostě na některých místech na mořském pobřeží se opravdu kumulují ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plasty.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
... igelitové tašky a stejně tak, když třeba jedete do nějakých takových chudších rozvojových zemí, tak opravdu těch odpadků je tam tolik, že už to, už, už to je prostě opravdu přes míru. A v těch mořích navíc to je, to může být opravdu reálný problém, protože například to jsou takové ty příklady želv, které se živí medúzami, tak ta medúza, že jo, to je takový to prostě průhledný sulc, tak vlastně vypadá dost podobně jako ta igelitová taška v moři a oni místo toho snědí tu, tu tašku a prostě jako buď, jako můžou na to i zahynout. To znamená i tyhlecty problémy tady jsou. Ale opravdu primárně je to kupodivu psychologický problém, že prostě lidem vadí odpadky a někde se ty odpadky kumulují v obrovském množství a dokonce jsem viděl nějaký průzkum, který ukazoval, že opravdu jaksi, že lidi považují za jeden z hlavních problémů lidstva, že je příliš mnoho umělých hmot. Já myslím, že to je opravdu scestné, ale je to, plyne to opravdu spíš z toho jaksi psychologického problému, že lidi vidí, že to je něco cizorodého, jo, a ta cizorodost je to, co lidem vadí. Reálně ta škodlivost je, není tak velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britové dnes rozhodují o bytí či nebytí v Evropské unii. 46,5 milionů voličů odpoví na otázku, zda si přejí zůstat součástí evropského bloku. Co vy tomu říkáte?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No to je určitě naprosto nejdůležitější událost dnes tedy, která může mít vliv nejen, teda mít zásadní význam pro ty Brity, ale i pro Evropskou unii a to ne na příští roky, ale možná na příští desítky let. Je to opravdu zásadní věc, proto není divu, že je tomu věnovaná taková pozornost. Zajímavé je, ale to mimochodem vidíme v poslední době vlastně na mnoha úrovních, že lze těžko předvídat ten výsledek, protože jaksi je to 50 na 50, jo prostě je to tak, polovina je pro, polovina proti, což vlastně jsme teďko viděli na mnoha úrovních od voleb rakouského prezidenta a tak dál. To znamená, to je takový zajímavý, to je docela zajímavá věc, které vlastně úplně nerozumím, proč se to vždycky srovná přesně, přesně jako na těch vážkách ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každá strana má navíc své argumenty.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No samozřejmě, no, ale zajímavé je, že opravdu dneska, když se to děje, tak vlastně to dokážeme, výsledek dokážeme předpovědět asi tak s pravděpodobností jedna polovina, což znamená, že nevíme vůbec nic. Zítra už budeme moudřejší. V každém případě já doufám, že tedy to dopadne ve prospěch setrvání v Evropské unii, protože celkem ve shodě s mnoha komentátory se domnívám, že ten odchod, ten brexit by poškodil nejen Británii, ale právě i Evropskou unii a to hlavně z toho důvodu, že prostě je lepší, i když ta Evropská unie má spoustu problémů, tak je prostě lepší, když je silná. A ta Británie je tam důležitý hráč. V okamžiku, kdy by se odtrhla, tak prostě Británie bude slabší určitě a ekonomicky na tom bude hůř a tak dál. A Evropská unie bude jednat taky slabší, protože tam zase třeba nebude něco vyvažovat Francie a Německo a tak, a taky to bude jistý precedens. Tady je taky dobré si uvědomit, že vlastně Evropa přece jenom má spoustu nepřátel, kteří by si přáli ten rozpad. Takže já doufám, že to nedopadne, ale říkám, je to na 50 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle britského premiéra Camerona by brexit představoval rizika pro rodiny, pracovní místa a prosperitu. Téměř 1300 vedoucích představitelů firem podepsalo dopis, který podporuje členství Británie v Evropské unii. Odpůrci zase argumentují tím, že být v Unii je příliš drahé. Myslíte si, pane Storchu, že rozhodnou ekonomické důvody a měly by rozhodnout ekonomické důvody? Ty ostatně ovládly kampaň právě v posledních dnech.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No nerozhodnou. Rozhodnou psychologické důvody ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co rozhodne?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Prostě já celkem trošku rozumím Britům. Já jsem v Británii žil rok a vlastně velmi jsem tam cítil takovej ten pocit výlučnosti, /anglický text - nepřeloženo/, jo, že Británie je opravdu něco výjimečného, samostatného, to znamená, to je podle mě, tento resentiment je podle mě vůbec nejdůležitější. Ty ekonomické důvody, ty se jaksi ty argumenty pořád padají na stůl, ale myslím si, že nebudou tak důležité. Mimochodem, naprostá většina ekonomů se shoduje, že opravdu brexit by byl problém a poškodil tu Británii. Ale myslím si, že ten resentiment může nakonec klidně zvítězit a ty ekonomické důvody, ty jsou příliš abstraktní, než aby to rozhodly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je východisko z té dnešní stagnace Evropy, protože má celou řadu problémů?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, to je, jaké je východisko. Kdybych věděl, jaké je východisko z dnešní stagnace, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak byste dostal Nobelovu cenu třeba.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Tak bych asi dělal i něco jiného. Ale tady je, já nevím. Mně připadá, že ta stagnace trošičku souvisí s tím, že ta Evropa se vlastně dostala do stavu, kdy už není moc co vylepšovat, jo. Marná sláva, ačkoli můžeme tu Evropu, najmě tedy přímo Evropskou unii kritizovat, tak Evropa je dneska zřejmě opravdu nejlepší místo k životu a ty problémy jsou vlastně relativně minoritní, zvlášť když se podíváme, když to srovnáme s jinými kontinenty. Já tedy znám hlavně tu Afriku, jo, to je prostě někde úplně jinde. To znamená, ta stagnace trošku spočívá v tom, že ta Evropa je jakoby v jistém smyslu hotová. A samozřejmě čelí nějakým problémům, ale myslím si, že jím čelí relativně dobře a bylo by škoda tu myšlenku opustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Názor profesora Davida Storcha. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Taky přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledky hlasování budou kromě dalších témat předmětem zítřejší debaty. Miroslav Dittrich přivítá gerentoložku Ivu Holmerovou. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.