Přepis: Jak to vidí David Storch - 2. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme tropy v Evropě a jejich důsledky, byznys se šelmami i ochuzování přírodní rozmanitosti. Příjemný poslech. Sucho sužuje v Česku čím dál více oblastí, nadprůměrně teplé počasí vydrží podle meteorologů zřejmě celý srpen, a ani ve Skandinávii se momentálně neochladíme. Vlna veder vysává potoky, řeky, hrozí také zvýšené nebezpečí požárů. Současná vedra podle expertů souvisí s roční dobou, ale také s tlakovou konfigurací. Pane profesore, dotkne se sucho v budoucnosti našich každodenních životů ve všech směrech? Ono už to částečně probíhá.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Právě, právě to jsem chtěl říct, že ono se to docela dotýká. S vodou jsou potíže. Dneska dokonce v některých oblastech platí třeba zákaz zalévat zahrádky vodou s vodovodů a tak. Prostě té vody ubývá a pochopitelně my nevíme, jaká bude budoucnost, protože víme, že žijeme v době klimatických změn, o tom není sporu, ale ty klimatické změny nemusí mít nutně jenom následek toho oteplování a vysušování, ale prostě nějaké rozkolísání klimatu, to znamená v principu není vyloučeno, že v následujících letech budou zase povodně. Nicméně teď posledních několik let čelíme opravdu spíš tomu suchu, takže máme pocit, že to, to bude hrozit a pochopitelně to hrozí a už se to projevuje nejen v té, v tom nedostatku vody, ale právě třeba v takových těch věcech jako je kůrovcová kalamita, protože obecně škůdci snadněji napadají prostě nějak, nějak jaksi stresované rostliny a tak. Těch aspektů je celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se zmínil o kůrovci, četla jsem rozhovor s Petrem Zahradníkem z lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který pro Hospodářské noviny řekl, že kůrovec se právě kvůli teplému počasí bude zřejmě letos rojit třikrát. Vývoj je rychlejší oproti normálu o 2 až 3 týdny.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To je možné, a tohle je vlastně docela důležitý aspekt právě to, že se zkracuje generační doba, protože ta závisí vlastně na teplotě, takže můžou být tyhlecty populační exploze nejrůznějších škůdců a může to vést nakonec k tomu, že některé druhy třeba stromů nebo i jiných organismů u nás prostě přestanou mít vhodné podmínky, takže už jsme tady taky někdy mluvili o tom, že vlastně ten smrk, který v některých oblastech byl vysazován vlastně velkoplošně mimo svoji přirozenou vlastně oblast rozšíření nebo tu klimatickou zónu, tak prostě nepřežije. To je klidně možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My vlastně od roku 2014 zažíváme pátý suchý rok v řadě. Jak dlouho si podle vás tedy udržíme, řekla bych komfort toho, že máme pitnou vodu z kohoutku?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To nikdo neví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bych jenom doplnila, že vlastně Česko tvoří takzvanou střechu Evropy.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To jsem chtěl právě říct, no, že, že my máme zčásti je to i výhoda, ale velká nevýhoda je to taky, že vlastně vodu, kterou tady máme, to je ta voda, která u nás naprší, to znamená, jsme opravdu závislí na srážkách, nevtéká k nám žádná velká řeka a ono existuje samozřejmě spousta opatření a dneska se o tom mluví, je to agenda vlády. Ta vodní politika, jak zadržovat vodu v krajině a vlastně poměrně už o tom víme, že třeba nejsou úplně nejlepší ty velké přehrady, ale spíš nějaké budování mokřadů a tak dále a prostě nějakých remízků, nebo aby prostě nebyla ta eroze ta voda tak, tak rychle neodtékala. Ale prostě pokud ta voda nenaprší, tak zadrž..., tak nemáme jakou vodu zadržet v té krajině a na ty, s tím prostě nic neuděláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, když jsem se zmínila o tom, že sucho a vedro tady vůbec není žádná novinka, reagujeme na ty klimatické změny a na ty přímé konkrétní důsledky jaksi dostatečně, rychle?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste to ohodnotil?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Dostatečně ..., v krajině by se toho dalo dělat určitě víc, a spíš jsme zpoždění. Prostě měli jsme si dřív uvědomit, že vodu je opravdu v krajině zadržovat a jsou cesty, jak to dělat, ale spíš takovými drobnými zásahy než nějakými velkými vodními díly. V tomhlectom jsme opravdu opoždění. Na druhou stranu všechny tyhle věci, ty naše činnosti nebo ta, ta opatření mají velkou setrvačnost, zpoždění mají jaksi z podstaty věci, a jak říkám, když, když neprší, tak na to v podstatě moc reagovat nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chystá se velká vodní novela, přesně určí, co dělat na obecní, krajské nebo národní úrovni tehdy, když bude hrozit nedostatek vody. Jakou výzvu představuje sucho pro zemědělce? Jak podle všeho budou muset změnit třeba, musí se naučit obhospodařovat svá pole nějakým jiným způsobem nebo jaké možnosti tady vidíte, nebo spíš nutnosti?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, ono je otázka, do jaké míry třeba tohle současné sucho vlastně ovlivní tu zemědělskou úrodu, protože ono to letní sucho, to je něco co, jak už jste zmínila, je vlastně docela přirozené, byť ne v takovémhle rozsahu a spousta plodin už prostě, spoustě plodin už nevadí, že je sucho, viz to obilí, které vlastně v létě už je suché a sklízí se teda vlastně úplně suché. To znamená my vlastně nevíme, jak to bude se zemědělskou produkcí. Ten současný rok byl enormně dobrý z hlediska produkce třeba no plodů prostě, ovocných stromů a tak, to znamená kdo ví, možná to sucho nebude zas tak fatální. Ale pochopitelně, pokud se bude měnit klima, tak se budou měnit zemědělské postupy, ale je dobré si uvědomit, oni se stejně mění, oni se mění v závislosti na dotačních podmínkách, oni se mění v závislosti na tom, jaké nové odrůdy jsou šlechtěné. Žijeme vlastně v době prudkých změn zemědělství, které nejsou vynucené pouze klimatem, to znamená ano, zemědělci budou muset uvažovat o tom, jak hospodařit nejen tváří v tvář těm klimatickým změnám, ale vůbec všem změnám v zemědělství, protože to jsou ty největší změny, které se dnes kolem nás odehrávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká řešení podle vás hledají nebo možná by měly nacházet města, jak se vypořádat s tím horkem? Víme, že centra většinou tvoří takové ty nepropustné betonové asfaltové plochy. Jsme svědky zahušťování výstavby.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom se dovedli ochladit ještě během ...

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já vlastně nevím o žádném jiném řešení než prostě zeleň. Víme, že zeleň, stromy mají ten chladící efekt, to ty, ten strom je jako takový velký vlastně kondenzátor nebo stroj, že jo, na odpařování vody a pak zase kondenzaci, když je, když je chlad a vlastně nic lepšího jsme nevymysleli. My můžeme všude instalovat klimatizace, ale ty třeba právě ty situace v ulicích měst naopak zhorší, protože vlastně vypouští ten horký vzduch ven do ulic, člověk to zná z amerických měst, kde ty ulice jsou opravdu k nepřežití. A bohužel se obávám, že nás to trošku taky čeká přesně z tohohlectoho důvodu. A nic lepšího než zeleň jsme nevymysleli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude i zeleň patřit k takzvaným smartcity neboli chytrým městům? Mám teď na mysli různé projekty. Třeba v Ženevě využívají pro parkování internet věcí, sám vás navede na volné parkoviště parkovací místo. Nebo v Dánsku pracují s chytrým zařízením odpadu.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Ono ty smartcity, jak jste sama zmínila, jsou spíš spojované, ten koncept je spíš spojovaný s tím internetem věcí. To znamená s představou, že město je taková nějaká síť a neustálý tok různých věcí, lidí, komodit, a ta představa je taková, že ty věci nebo ty, ty aktéři té sítě budou vzájemně propojeny, budou o sobě vědět, kde se pohybují a bude se vlastně optimalizovat ta síť těchto, těchto pohybů. To znam..., což je dobrá idea, tím se dá lépe, efektivněji distribuovat energie, dá se tím zajistit prostě třeba plynulejší transport ve městě a tak, nicméně vlastně s tím samotným suchem nebo horkem to nijak zvlášť nesouvisí, takže tam obávám se, že nezbývá než ta zelená města. Nicméně ten trend k těm zeleným městům a jaksi dobře obyvatelným městům tady přinejmenším v Evropě je a ta vlastně existuje spoustu nápadů, jak ten život ve městech zpříjemnit. Mně na tom trošičku spíš mrzí, že se všichni soustředí na ta města a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co venkov?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
A ten venkov v podstatě zůstává napospas těm změnám a vlastně ve městech se žije obecně čím dál lépe právě proto, že je tam spoustu lidí, kteří nemají do čeho píchnout a vymýšlejí všelijaké takovéhle inovace. Zatímco ta venkovská speciálně zemědělská krajina dostává strašlivě zabrat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém smyslu?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No hlavně díky intenzivnímu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zemědělství nebo hospodaření?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem chtěl říct průmyslovému zemědělství, to znamená, zemědělství se stalo průmyslem, pěstuje se způsobem, který už nemá vůbec nic společného s tím tradičním zemědělstvím, kdy se sedlák staral o svůj kus tedy půdy. Dělají to velké firmy velkoplošně a v zásadě v takovém rozsahu, že už dokonce ani téměř nepotřebují půdu, protože tu, to, tu kapacitu úživnou půdy vlastně nahrazují těmi umělými hnojivy, takže zemědělská krajina je devastovaná a je, já to považuju za vůbec největší enviromentální problém nejen u nás, ale i ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás od paní Kláry, jestli se budeme muset chovat ke krajině konečně jako hospodáři?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, to je složitější. Já se trošku obávám, že to, to zemědělství, o kterém jsem právě mluvil, takové to průmyslové intenzivní zemědělství tady zkrátka bude. Možná ne nakonec na našem území. V podstatě podstatné bude, do jaké míry, jaká část naší krajiny bude věnovaná jiným účelům než čistě produkci potravin, protože produkce potravin díky těm nejrůznějším zemědělským inovacím, novým odrůdám včetně geneticky modifikovaných odrůd, tomu velkému množství chemických hnojiv, prostě umělé, umělé vlastně výživy rostlin a tak, to tady pořád bude a obávám se, že jaksi nepřeměníme ho zpátky na to tradiční, protože ono je efektivnější, ono prostě vypěstuje víc plodin. Jediná cesta je, co největší část krajiny věnovat vlastně primárně nikoli produkční funkci. A to se děje. Velká část i zemědělství už vlastně už je, jo, u nás existují ty ekofarmy a tak, které prostě toho tolik neprodukují, ale slouží jiným účelům a vlastně na tomhle tom to záleží. To znamená nejde o ty zemědělce, kteří přímo produkují potraviny, tam se obávám, že to půjde cestou těch intenzivních technologií, ale spíš o to, co zbyde vedle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A další dotaz přichází od pana Martina Chvosty: "Produkce na jihu Čech je dobrá, ale je méně slámy. Kdy začnou být dotace vhodné pro přírodu a ne pro velké hráče v průmyslu? Existuje nějaká podpora pro zaměstnání lidí na sázení stromů, remízky, meze, ale je pro například předělení polí a tak dále."

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To jsou tři otázky, já začnu odzadu. Podpora pro tyhle aktivity je, existuje spousta programů, které jsou dotované a lze si o ně zažádat, lze sázet stromky a takovéhle věci s podporou. To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předělení polí.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Další ta otázka souvisela s dotační politikou a s těmihle věcmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy začnou být dotace vhodné pro přírodu a ne pro velké hráče v průmyslové ...

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To je velké téma, o kterém se pořád mluví a je to skutečně tak, jak ten posluchač to píše. Dnešní dotační politika svědčí těm velkým podnikatelům a nesvědčí těm malým. Ví se o tom, snaží se to řešit, ale bezúspěšně. Kdy se to začne řešit lépe, to já nevím a nevím, jestli to někdo ví. A tam byla ještě ta první otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo spíš teda konstatování, že produkce na jihu Čech je dobrá, ale je méně slámy.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Jo, s tou slámou, s tou slámou. No, ono je méně slámy prostě proto, že se pěstujou ty plodiny, které mají větší produkci semen za tu cenu, že nemají tu slámu. Sláma není tolik potřeba, protože prostě jako podestýlka už se nepoužívá v takovém množství, to znamená pěstují se odrůdy, které jsou krátké, ale za tu cenu, že oni nejsou konkurenčně schopné proti plevelům, takže se do toho musí cpát herbicidy, jo, takže sláma není, skutečně není, to je prostě jasný trend, obilí, výška obilí se snižuje, ale protože se tím zvyšuje produkce těch semen, ale tím pádem se do toho musí dávat to obrovské množství chemie, což je určitě špatné. Mohlo by to fungovat jinak, ale právě za tu cenu snížení produkce, jo. Ale posluchač má úplnou pravdu, tenhlecten trend je úplně jasný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, pane profesore, o dotacích do zemědělství a ptá se na to i pan posluchač, tak dotace prý mohou za to, že mizí ptáci ze zemědělské krajiny. K tomu alespoň tedy dospěli vědci z Karlovy univerzity. Publikovali výsledky dlouholetého výzkumu. Podle nich se od našeho vstupu do Evropské unie dramaticky ubývá polního ptactva. Jak dospěli k tomuto závěru?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, hlavním autorem studie je můj bývalý student a ta studie je docela zajímavá. Ona vlastně byla docela i mediálně zpopularizovaná. Já jsem si jí přečetl a zjistil jsem, že to, že to přece jenom v těch médiích bývá trošičku zkresleno. Oni ukázalo to, že, že ptáci zemědělské krajiny, to jsou takoví ti klasický, klasičtí ptáci, skřivan polní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Linduška.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Linduška luční, já nevím, koroptev, křepelka, čejka, tak ty ubývají, ale ubývají už dlouho. Ale po vstupu do Evropské unie jejich populace jsou ještě nižší. Tohle samo o sobě by nic tak moc neznamenalo, protože pochopitelně pokud dlouhodobě ty ptáci ubývají, no tak pochopitelně jsou čím dál nižší a po každém okamžiku jsou nižší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom dodám, že ta populace polních ptáků, ta se snižuje už od 70. let.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Právě, no, no o tom právě mluvím, že ona se právě postupně snižuje, to znamená, že pochopitelně pokud je tam dlouhodobý trend snižování, tak po vstupu do Evropské unie bude těch ptáků méně, jakož, jako po jakémkoli jiném datu, jo, takže z toho se nedá vyvodit, že za to můžou dotace Evropské unie. Na druhou stranu oni tam zároveň ukazují něco zajímavějšího, totiž to, co změna velikostí těch ptačích populací v jednom roce závisí na tom, kolik, jak intenzivní byla produkce v tom předcho..., zemědělská produkce v tom předchozím roce. A to už je zajímavé. Pořád to ještě neznamená, že za to můžou dotace, ale pravda je, že dotace, nebo že produkce zemědělství se se vstupem do Evropské unie zvýšila a pokud produkce ze zemědělství souvisí s ubýváním ptáků, tak pochopitelně jaksi můžeme říct, že s tím souvisí ty dotace. Ovšem je to jakoby nepřímo, jo. Prostě zemědělství, zemědělství zvýšilo svoji intenzitu, svoji produkci taky vlivem vstupu do Evropské unie, ale možná by se zvýšilo tak jako tak. Prostě ekonomická situace se zlepšuje a všechno je to zintenzivňuje. A tím pádem ten efekt na ty ptačí populace je devastující. Ale přesně jak říkáte, je to problém intenzivního zemědělství už od těch 70. let nejméně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka by také mohla obráceně. Co by bylo, nebo jaké by bylo naše zemědělství bez dotací z Evropské unie.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, úplně bez dotací z Evropské unie by velmi pravděpodobně veliká část zemědělství úplně zanikla. Už teď žijeme v době, kdy je levnější cokoli dovézt než vypěstovat, když tam nepočítáme ty, ty dotace. To znamená, ty dotace na jednu stranu opravdu způsobují intenzifikaci zemědělství se všemi těmi negativními následky, o kterých jsme mluvili, ovšem na druhou stranu, bez nich by zemědělství tady pravděpodobně nebylo, krajina by zarostla křovím a lesem kromě těch částí udržovaných v podstatě z nostalgie nebo pro zábavu, nebo, nebo z takovýhlech obskurnějších důvodů. Takže ty dotace jsou dvousečné, ale je celkem nesporné, že současná ta společná zemědělská politika Evropské unie z hlediska zachování biologické rozmanitosti není příznivá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A lze tedy říct, že dochází k ochuzování té přírodní rozmanitosti prokazatelně?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
To lze říct v každém případě. Ono, my jsme mluvili o ubývání populací polních ptáků, ale zatím jich poměrně málo vymřelo, byť lokálně vlastně jo. Čejky byly rozšířené všude. Chocholouš byl jeden z nejběžnějších ptáků a dneska je prakticky vymřelí. Ještě mnohem horší je to ovšem u hmyzu a bezobratlých, kde opravdu došlo i k velkému vymírání právě vlivem té intenzifikace zemědělství. A jak jsem už řekl a ještě to znova zopakuju. Moderní zemědělství je opravdu největší hrozba na, pro biologickou rozmanitost nejen u nás, ale i celosvětově.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze tedy dělat pro ochranu druhové pestrosti přírody?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, já, vlastně souvisí to asi s tím, co už jsem zmínil. To znamená moc nevěřím tomu, že lze reformovat to zemědělství cílené na tu produkci, protože prostě ty nové technologie vyžadují tu velkoškálovost, vyžadují v podstatě ten, tu, tu neúctu k půdě a tak. Je lepší spíš velké části krajiny, protože zase to intenzivní zemědělství se nevyplatí všude a spoustu toho zbývá, tak je lepší ty velké části krajiny věnovat vlastně těm neprodukčním funkcím a to jsou, koneckonců dneska vidíte všude pastviny včetně koňských pastvin, vlastně všude se pasou koně, což je evidentně neprodukční funkce, jo, prostě koně se nepoužívají dneska na produkci potravy a je toho hodně. A tohle je vlastně cesta. Já neříkám, že zrovna ty koňské pastviny jsou optimální, ale prostě co největší část krajiny věnovat něčemu jinému než produkci, produkci těch potravin, ale nevěřím, že to, že jako transformace zemědělství jako takového by vůbec byla možná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozruch nedávno vzbudiy zprávy jak o útěku zvířat v bioparku na Královéhradecku, ale také informace o nelegálním zabíjení tygrů ve zvěřinci u Prahy. Co říkáte na odhalení celého řetězce ilegálního obchodu a zabíjení vzácných šelem?

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, ona tahle věc má takové tři roviny. Jedna z těch rovin je čistě ten obchod s těmito komoditami. Tak to je věc jako trestuhodná už čistě jako z formálních důvodů, protože je prostě nelegální, navíc to jsou všechno prostředky, které nefungují, takže je to vlastně podvod, byť pochopitelně každý si může kupovat v principu, co chce, ale tohle je opravdu hodně, hodně za hranou. Takže jedna věc je jako, že jde o nelegální obchod. Druhej aspekt, který je takový trošičku složitější, je, že on ten obchod je nelegální hlavně primárně nebo byl jako vyhlášen coby nelegální hlavně proto, že ohrožuje populace volně žijících živočichů. Tohle se vlastně ovšem tohohle případu netýká, že jo, protože to jsou produkty z chovaných zvířat, jo. Z toho hlediska je pochopitelně mnohem horší stav u těch nosorožců, o kterých jsme tady v tomhle pořadu taky mnohokrát mluvili, protože tam vlastně ty produkty, ty samé produkty, to znamená produkty, o nichž lidé ve východní Asii věří, že mají léčebné účinky, jsou získávány nejen od chovaný, ne od chovaných zvířat, ale přímo tím pytlačením, a tam opravdu ty populace díky tomu jdou dolů. Týká se to samozřejmě i těch divoce žijících tygrů. Tohle vlastně u nás není ten problém, ovšem a možná by se naivně někomu mohlo zdát, že vlastně by to mohlo pomoci, že prostě když se obchoduje s těmi tygry, co jsou chovaní v klecích, tak jako není takový tlak na ty volně žijící zvířata, ale tak to není. Ta ekonomie takhle nefunguje. Prostě ono to spíš ten trh vůbec prostě rozjíždí vůbec, že existuje celý ten ekonomický aparát a je pak jedno, jestli to dělají z těch zvířat, které, která jsou chovaná nebo z těch divoce žijících. Jenom jsem chtěl zdůraznit, že vlastně to, ten hlavní problém se týká těch divoce žijících a to není ten problém toho našeho obchodu. No a pak je tam, což, což neznamená, že by to bylo jako v pořádku. A pak je tam ten třetí aspekt a to je to vůbec to, že jsou chovaná zvířata v těchhle těch podmínkách soukromými chovateli a to je vlastně věc, o které se dneska mluví a kde se asi bude měnit legislativa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ministerstvo zemědělství zpřísní podmínky pro chov velkých šelem. Také by měly být zakázány chovy, které umožňují přímý kontakt se zvířetem nebo venčení šelem na vodítku. Jsou takové ty, říká se jim myslím mazlící koutky, ministerstvo životního prostředí zakázalo už komerční vývoz tygrů z Česka do zemí mimo Evropské unie. Zdá se podle všech těch zpráv, že jsme tak nějak chovatelskou velmocí. Ta poptávka je enormní z jihovýchodní Asie.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No, já vlastně nevím, do jaké míry jsme velmocí v chování, domácího chování těchhle těch velkých šelem. V každém případě asi o ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš v tom byznysu.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Asi bohužel jsme, jsme velmocí v tom byznyse s těmi přípravky pro ty medicinální účely, které sice nefungují, ty prostředky nefungují, ale, ale tedy ten byznys je velký. A já se trošku domnívám, že jsme velmocí prostě z toho důvodu, že u nás máme jednu z největších vietnamských komunit, minorit, která většinou funguje úplně perfektně, že jo, není, nejsou s nimi žádné problémy, ale problém je ten, že dneska vlastně největší odbyt těchto produktů je právě ve Vietnamu. Dokonce zřejmě v současné době i větší než v Číně, se tomu moc nechce věřit vzhledem k tomu rozdílu v počtu obyvatel, ale říká se, že ten Vietnam je vlastně největší trh a nejvýznamnější pro tyhle produkty. No, a pochopitelně ta vietnamská komunity, když je u nás velká, tak má spoustu kontaktů a tím pádem není divu, že přes nás právě procházejí tyhlecty produkty, a u nás se ten obchod dělá. Není to jaksi, je to, je to prostě dáno čistě možná velikostí té, té vietnamské komunity. Naprostá většina ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale jde o jedince.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
No právě, naprostá většina Vietnamců tady prostě provozuje večerky a tak dále, a vlastně jsou velmi užiteční, ale holt ta komunita je tak velká, že, že část holt dělá i tenhlecten nelegální byznys, a možná je to opravdu tím, že v jiných zemích není tak velká. A prostě jo, jde o to, že, že je to napojeno na přímo na jaksi místo té největší poptávky po těchto produktech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesouvisí to ale spíš právě s tím, že ta poptávka je prostě v těch zemích ne s naší komunitou. Možná bych se zeptala, pane profesore, jestli to zpřísnění těch podmínek klecového chovu, což má přinést nová legislativa, zamezí i tomu černému trhu? Vyčetla jsem, že jde o vlastně čtvrtý nejvýdělečnější nelegální obchod hned po drogách.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Takhle. Podle mých informací ten trh, ten obchod, co u, co u nás probíhá nebo přes naše území probíhá, se zdaleka netýká jenom těch zvířat chovaných u nás, ale právě třeba i těch rohů nosorožců, to znamená ono to trošku asi něco zmenší, protože prostě holt jedna část toho, toho toku těch komodit a peněz bude, bude tedy utnutá, ale já si myslím, že to je natolik výnosný obchod, že to bohužel bude pokračovat a když to nebude obchod u nás s chovanými tygry, tak s něčím jiným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Storch, biolog a ekolog, byl hostem dnešního Jak to vidí. Já vám děkuju za vaše názory a přeji hezký den.

prof. David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejším bude historik Martin Kovář. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.