Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 26. července

26. červen 2018

Hostem byl Bohumil Pečinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících minutách se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Bohumil Pečinka. Dobrý den. Já vás vítám.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Dobré ráno a děkuji za pozvání.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nad jakými otázkami se zamyslí zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex? Co udrží pohromadě sociální demokraty a hnutí ANO v koalici? V čem budou podzimní komunální a senátní volby důležité pro takzvanou velkou politiku? A co kauza H-Systemu přinese například pro vnímání spravedlnosti? Dobrý poslech. Ohlédněme se nejdříve za mistrovstvím světa ve fotbale, které se konalo v Rusku. Co ukázalo, pane Pečinko, kromě toho, že bývalý anglický hráč Gary Lineker musel po letech poopravit svou hlášku o tom, že fotbal je jednoduchá hra, 22 hráčů se 90 minut honí za míčem a už neplatí, že nakonec vždy vyhrají Němci. Ti vypadli už ze základní skupiny.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Určitě. To mistrovství mělo jednu, jeden zajímavý moment. V těch debatách vždycky před zápasem, v průběhu zápasu nebo po zápase v těch televizních studiích, ať už v českých nebo jiných, tentokrát já pamatuji mistrovství světa zhruba od roku 82, tak vždycky se rozebíralo, kdo dal pěkný gól, kdo dal pěknou kličku, kdo co vymyslel, ale tentokrát to bylo zajímavé, odráželo to celkový ráz toho mistrovství, tak se vždycky řešilo, kdo udělal chybu, a proto padl gól. Tam ta hra je dnes už tak protaktizovaná, ty statistické údaje, které postupně byly do fotbalu, ale i jiných sportů vneseny, vedou k tomu, že sportovci v těhle těch kolektivních sportech vstupují do utkání s tím, že mají určitý, jsou devítka například, tak mají určitý prostor, v kterém se mají pohybovat. Musí strážit protivníka číslo tolik a tolik, při rozích musí být tady a tady, při trestných kopech musí být tady a tady, a pokud to poruší, tak padne gól. Čili gól už není, jak dříve, když jsme byli mladí, že byl výsledkem kreativity někoho. Ne, dneska je výsledkem chyby někoho jiného. A v tom se odráží to celkové pojetí fotbalu, že na můj vkus je příliš přetaktizované a koneckonců tohle mistrovství světa vyhrálo mužstvo, které mělo stoprocentní taktiku, které se naprosto řídilo pokyny svého trenéra ve všech fázích a dovolilo si nějakou malou kreativitu občas v útoku, ale hned se ti útočníci vlastně stáhli, plus minus, do obrany z mého pohledu, takže já to mistrovství světa ve fotbale vnímám, ano, často hráči zapomněli na tyhle ty trenérovy pokyny, ale odráží se v tom něco, jako absolutní přetaktizovanost a bere to fotbalu trošku tu dynamiku. Takže ještě štěstí, že tam byli Chorvaté a Senegalci a další mužstva, která přinesla nějaký vzruch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku se vytrácí ta krása té hry fotbalové? Je to teda víceméně už matematika?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Určitě ty podklady, které mají dnešní hráči, kde se nejčastěji pohybovat, kde, z jakých situací padají nejčastěji góly, a všechny tyhle věci je ohromně svazují, oni o tom také často mluví, ale neřeknou to veřejně, protože kritizovat trenéra není loajální, což je v pořádku, ale je to trend určitě dnešní doby, hrát na jistotu. A platí takové pravidlo, když nepůjčíte míč soupeři a třeba si nahráváte dozadu nebo do středu, tak nepadne gól, protože vy máte ten míč na svých kopačkách a podobně, ale tohle by mohli být také trenéři v baseballu a v jiných sportech, kde vlastně v baseballu v Americe tohle to soustředění se na statistické údaje jejich vyhodnocování, tam to vzniklo, pak se to přelilo do dalších sportů a do Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem právě za tu taktiku je možná paradoxně, protože Francie má titul mistra světa opět po mnoha letech, je kritizován doma trenér Deschamps.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Skutečně. Tak já neumím francouzsky, já jsem jenom viděl ty obrovské oslavy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že ten zápas třeba nebo zápasy Francie mohly dopadnout s mnohem vyšším skóre pro Francii, pokud by se hráči nedrželi doslova zpátky, jak jste to před chvílí popsal. Ve sportu jsme ale letos viděli zejména na příkladu Německa, jak se může stát ze hry politikum. Mám teď na mysli odchod Mesuta Özila z německé reprezentace, který se v květnu nechal společně s dalším spoluhráčem vyfotit s tureckým prezidentem Erdoganem. Svůj odchod z reprezentace odůvodnil rasismem a celá kauza přerostla v politikum, nejenom v samotném Německu, ale je zaděláno na, nebo již se rozhořel spor Spolkové republiky a Turecka a včera situaci vyhrotil ještě exkancléř Gerhard Schröder, který slovně atakoval stranického kolegu a šéfa německé diplomacie Heiko Maase. Ten totiž v pondělí mimo jiné řekl, že nevěří, že by případ multimilionáře, míněno tedy Özila, který žije a pracuje v Anglii, vypovídal o stavu integrace v Německu. Exkancléř Schröder k tomu řekl, že ministr Özilovi nepřímo vyčítá, že vydělává hodně peněz, že nežije v Německu a podle exkancléře ministr dokonce v jistém smyslu pochybuje, že Özil do Německa patří, hráč s tureckými kořeny, byť se narodil v Německu a má jenom německé občanství. O čem to celé vypovídá?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ono to má dlouhodobý politický podtext tato událost, která vyvřela, protože současný turecký prezident Erdogan je prvním prezidentem, který se vědomě obrací na 6 milionů Turků žijících na území Spolkové republiky Německo, respektive německých občanů, kteří mají ve své většině německou, německé občanství, i když jsou, dejme tomu, jako ten Mesut Özil ve třetí generaci přistěhovalci a už jsou to integrovaní, integrovaní lidé. A on se na ně vědomě obrací, politicky s nimi pracuje, vesměs se snaží jim dávat nebo nabízet také turecké občanství. Chce, aby hlasovali v tureckých volbách a často s nima v posledních letech také manipuluje proti německé vládě, a tam nastal ten hlavní konflikt už asi před dvěma lety, kdy se německá vláda musela ohradit proti tomu, že prezident cizího státu dělá volební kampaň na německém území.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo před tím referendem vlastně o změně pravomocí.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, ono to, ono to je velké téma například také v Holandsku, kde mu to dokonce zakázali dělat aktivní kampaň volební, protože oni cítí, že prezident, turecký prezident Erdogan si vytváří vlastně nepřiznaně pátou kolonu uvnitř jejich státu. Já neříkám, že všech 6 milionů Turků mu jde na ruku, ale, ale takovéto aktivity prezidenta na území cizího státu jsou nepřijatelné. No, a v této situaci, když měli v Turecku před volbami, tak on se nechal vyfotit s dvěmi populárními německými hráči tureckého původu, kteří mu předali dres s nápisem Mému prezidentovi, a tak začala ta aféra, protože proti tomu se ohradili někteří lidé, že říkali - váš prezident je ale německý prezident. A čili z tohoto podhoubí to všechno vyrostlo. Trošku ten, jak ta debata šla dál a dál, tak trochu hráč Özil je v tom nešťastně z toho důvodu, že to úplně přerostlo to jeho gesto a stalo se z toho politická debata. Němci totiž mají hodně upjatou politickou debatu, snad neupjatější v Evropě, že mají takovou národní konvenci, o jakých věcech se mluví a o jakých věcech se moc nemluví a otázka migrace a integrace a multikulturalismu nikdy nebyly těmi otázkami, o kterých by se úplně svobodně mluvilo. A najednou tady i v souvislosti s tím, že Němci na mistrovství světa potupně vypadli už ve skupině jako poslední, ta debata najednou rozhořela. Mluví se o ní a v tomto smyslu ten Özil je v tom nevinně a tak trochu se v tom plácá a udělal to, co, co udělá většinou člověk, když chce obrátit pozornost, řekne, že je obětí rasismu. Já myslím, že on udělal politické gesto, o kterém ani nevěděl, jaký bude mít dosah a jaké nabere grády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ve Francii probíhá také debata o integraci. Tam si někteří všímají a nejenom ve Francii, že vlastně v tom týmu reprezentačním Francie bylo hodně hráčů, řekněme, jak říkají Němci, s migračním původem. Proč si toho všímáme? Jsou to lidé, kteří mají francouzské nebo německé pasy, kteří se narodili v těchto zemích.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Tak v Německu si toho upřímně řečeno nikdo nevšímal a nikdo to nezdůrazňoval do té doby než turecký prezident ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do té aféry.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Začal, začal aktivně pracovat s tureckou menšinou v Německu a začal ji často zneužívat. Ve Francii, ve Francii je ten případ jiný. Tam je to, tam je to, tam ty problémy s imigrací jsou na daleko vyšší úrovni než v Německu a to fotbalové mužstvo, na které v jednu chvíli se dívá nejenom většina Francouzů, ale miliarda, dvě miliardy dalších lidí, tak proto, že je takovým jako vlastně symbolem, jenže zrovna to fotbalové mužstvo je symbolem úspěšné imigrace ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo integrace.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Integrace, pardon, imigrace a později integrace, takže ti hráči odněkud většinou přišli, integrovali se do té společnosti, tvrdě na sobě pracovali a uspěli ve své profesi, takže to je zrovna takový jako příklad. Zase ten fotbal to odnáší trochu za politiku a trochu za to, že v některých západoevropských zemích jsou otázky imigrace a integrace tabuizovány, nesmí se o nich mluvit naplno, a pak vyvřou při takových věcech jako je fotbal, když vidíte 7 hráčů tmavé pleti v barvách francouzského mužstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Země galského kohouta.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
V zemi galského kohouta, tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych, pane Pečinko, zůstala u fotbalové terminologie, dali si sociální demokraté vlastní branku, když vstoupili do koalice s hnutím ANO?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, tak ze sociální demokracie se stal v posledních měsících ohromný otloukánek české politiky. Každý se k tomu jejich kroku, kdy šli do vlády, vyjadřuje, každý je kritizuje. Voliči i nevoliči sociální demokracie vyjadřují obavu o její další existenci, o její další, další fungování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy sdílíte tyto obavy?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, politické strany jsou tu od toho, aby aktivně dělaly tu politiku. A já za mně za občana České republiky, i jako komentátora a člověka, který nějak popisuje politické dění a domýšlí nějaké důsledky, já jsem rád, že sociální demokracie drží důležité ministerstvo, ministerstvo vnitra, že bude časem mít i plnohodnotného ministra zahraničí a že bude spoluvytvářet politiku této vlády a bude kontrolním mechanismem ve vládě Andreje Babiše, já jsem velmi rád, že to tak dopadlo. Druhá věc je, je to jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A naplní tuto roli?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, je to jako s tím fotbalovým zápasem. Když s někým hrajete, tak dopředu nevíte, jak to dopadne. Ona tam vstupujeme, dejme tomu, do této koalice jako outsider a může vyhořet, ale může také ukázat své síly, to bude záležet na tom týmu, který, který teď začíná ten pomyslný zápas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neznají se oba, zůstaneme tedy u té terminologie, oba hráči se přece ale znají, už spolu byli ve stejném manšaftu 4 roky.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
To je pravda. V sociální demokracii ovšem byla trochu jiná garnitura a je to druhý pokus, jak, jak určité věci, já tam vidím hlavně tu významnou kontrolní funkci a pro mě dnes sociální demokracie v té vládě představuje garanta ústavních postupů a toho, že nebudou zneužívány některé například policejní složky a podobně. Takže na to, na tu výzvu, kterou tu sociální demokracie přijala, se dá dívat ze dvou pohledů. Z hlediska její nějaké budoucí existence, ale také z hlediska toho, jaký úkol si na sebe vzala a samozřejmě ten úkol, nemusí tomu dostát. Může to dopadnout pro ni špatně, ale tak je to i ..., tak je to vlastně ve všem. Tak tohle, tyhle ty výzvy řešíme každý dnes a denně ve své práci, ve svých životech a já jenom sociální demokracii přeji, aby se nenechala převálcovat, aby, aby znovu zvedla hlavy a nějak zkonsolidovala svoje síly. Samozřejmě, že v této fázi je to nepopulární. Samozřejmě, že musí ukázat tím svým výkonem, že na to má a samozřejmě, že to má složitější v tom, že ta strana dlouhodobě v posledních letech je v krizi. Je v krizi, ale za to nemůže současný předseda Hamáček a myslím, že důsledky téhle té krize se projeví ještě v těch říjnových komunálních volbách, které jsou před námi a myslím, že sociální demokracie pod vlivem téhle té kritické vlny opustí zastupitelstva řady velkých měst, a pak bude záležet na tom novém vedení, jestli se bude schopno zformovat, svolat mimořádný sjezd, navolit nové předsednictvo a ústřední výkonný výbor, který je ještě v tom starém složení ze Sobotkovy éry a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že opět by čekalo sociální demokracii nějaké přerozdělování toho, řekněme, vrcholového managementu. Přece jenom je tady krátce nový šéf strany.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Nový šéf strany, který ovšem v té době, když se jím stal, neměl tu sílu, aby změnil předsednictvo a ústřední výkonný výbor, čili užší a širší nějaké vedení strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se změnilo? Je teď tedy silnější pan Hamáček díky zastoupení v koalici?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Určitě, určitě, zcela jistě, zcela jistě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zažehnaly se ale tím spory ve straně samotné? Různá křídla?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já myslím, že on by měl po těch, já předpokládám, nepříliš úspěšných říjnových komunálních volbách si říct o mimořádné pravomoci, převolit celé vedení a dát šanci jiným lidem a připravit kandidátky, protože už tři čtvrtě roku na to, na jaře 2019 budou volby do Evropského parlamentu, a tam už to budou první takzvaně jeho volby, kde bude, budou mu voliči vystavovat účet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké šance připisujete pravici, posunout se z té lavičky opozice na to hlavní hřiště?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, oni musí především najít kód, způsob řeči, kterým nejenom úzká část jejich voličů, ale také taková ta širší skupina sympatizantů rozumí. Oni proti babišismu argumentují příliš morálně politickými argumenty, je třeba daleko víc najít takový, řekněme, sociálně ekonomický program pro ty své voliče a vymezit se vůči, vůči současné vládě a oni ještě nenašli ten kód. Oni zatím sbírají hlasy nespokojených se současnou vládou, ale to není to, co vytvoří novou většinu, co změní to rozložení sil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem budou právě ty podzimní komunální i senátní volby nebo částečně v případě Senátu důležité pro takzvanou tu velkou politiku?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Tak já myslím, že tentokrát bude pro velkou politiku důležitá pouze Praha a výsledky v Praze. Praha má takový jiný cyklus než ostatní města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady se přepisují kandidátky, mění lídři.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Určitě, ale ten jiný cyklus je v tom, že jednou za čtyři roky se konají krajské volby a ty krajské volby v Praze, tedy volby na magistrát, se konají v souvislosti, aby se tehdy ušetřilo, tak se to dalo, že se konají ve stejné době jako volby komunální, takže ten magistrát pražský bude velmi důležitý, bude mít velkou, velmi silnou vypovídací hodnotu o tom, jak vidí občané hlavního města i tu velkou politiku, jak vidí politiku Andreje Babiše a podobně. Bude to velmi důležitý test. Potom tady samozřejmě budou volby na jednotlivé městské části, a ty spíš budou mít ten ráz, že voliči budou rozhodovat o tom, jak byli spokojeni nebo nespokojeni s jednotlivými reprezentanty. Ale myslím, že ty volby na pražský magistrát, budou jediné volby, které budou mít nějaký více vypovídací, řekněme, celostátní charakter.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Nejvyšší soud jim nařídil do měsíce vyklidit domy, ve kterých žijí. Konkurzní správce navíc oznámil, že po klientech bude požadovat i uhrazení nájmu za poslední 3 roky. Soudce Josef Krčmář obtížné rozhodování připodobnil k hledání nejlepší z nejhorších variant. Jak vy vnímáte celou kauzu, pane Pečinko? Trvá, táhne se 25 let. Co znamená nebo co přinese pro vnímání spravedlnosti v Česku?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já myslím, že soudce našel nejhorší z nejlepších variant.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že bylo podle práva možné rozhodnout jinak?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, minimálně dva soudy nižší úrovně rozhodly jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve prospěch 60 nájemníků.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, ano. Tam, samozřejmě ta kauza je složitější v tom, že existuje ještě jiná skupina nájemníků, která se daleko právně lépe a podloženěji domluvila s tím konkurzním správcem, a ti bydlí a nejsou nijak ohroženi. My mluvíme dnes o malé menšině, o 60 rodinách. Je to tragédie a musím teda říct, že jsem se nesetkal za posledních 15 let s žádným rozsudkem soudu nebo s takovýmto verdiktem justičním, o kterém by se tolik mluvilo mezi lidmi a který by obyčejní lidé na všech úrovních tolik kritizovali. Myslím, že u všech lidí, s nimiž jsem se setkal, bylo cítit, že vnímají ohromnou nespravedlnost toho rozsudku, že říkají něco v tom smyslu, ten rozsudek možná formálně právně je správný, ale jde proti spravedlnosti a ten rozsudek může, samozřejmě je legální, ale chybí mu to, čemu se říká legitimita. Chybí mu ..., vůbec právo je, je minimum morálky a minimum spravedlnosti a ta spravedlnost se tam musí hledat a lidé by se neměli skrývat za a soudci by se neměli skrývat za literu zákona. Ona existují výroky soudu, které například někoho soudí, nemyslím za násilnou trestnou činnost, ale za nějakou trestnou činnost a když ho soudí třeba 15, 20 let, tak pak ten soudce řekne, že za tu dobu ten člověk prošel takovými, takovými obtížemi a že ten stát nebyl schopen najít rychle spravedlnost, že vlastně on už si ten trest zkonzumoval tou obrovskou délkou toho soudního procesu a já myslím, že tohle je přesně ten případ. Ti lidé byli 15, 20 let v neuvěřitelné nejistotě, určitě se to podepsalo na jejich zdraví, na čemkoliv a dnes ten správce konkurzní podstaty, pan Monsport říká, že zákon je zákon, ale co chce říct? Že ty soudy nižšího stupně měly nějaké nekalé pohnutky k tomu svého rozhodnutí, když rozhodly ve prospěch těch 60 rodin?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký může mít, možná ještě další dotaz, vliv ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Prostě ten rozsudek nemá legitimitu a lidé cítí, že je nespravedlivý a vidí v něm hodně alibismu a já myslím, že nakonec tahle ta vlna vyvolá, že nějak stát se v tom začne angažovat, nebo bychom se v tom mohli angažovat my ostatní, že by vznikla například nějaká celonárodní sbírka, která by pomohla těm lidem, aby si to mohli od konkurzního správce koupit. Existuje vždycky řada možností, neříkám to anulovat. Ale ona je vždycky důležité interpretace zákona. Existovalo nejvíc vězňů, politických vězňů u nás bylo zavřeno v padesátých letech podle zákona 231, který ovšem vznikl už v první republice na ochranu společnosti před terorismem a subverzivní činností a pak za první republiky fungoval ke všeobecné spokojenosti, ale potom ho interpretovali komunisté a zavřeli tady dvě stě tisíc lidí do vězení a koncentračních táborů. Čili chci říct, že ten zákon vždycky má nějaké mantinely a vždycky jde nějak interpretovat a smyslem je hledání spravedlnosti. A když pan Monsport říká, že jinak to nešlo interpretovat, tak za prvé říká, že soudy nižších stupňů asi měly špatný na to pohled a měl by si vzpomenout sám na svou praxi z osmdesátých let, kdy byl prokurátor a dával, navrhoval obžaloby pro hudebníky z Jazzové sekce, kteří se chtěli jenom sdružovat a zpívat svoje písničky a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je jiný příklad.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
To už je jiný případ, ale trošku to svědčí o vnímání práva u nás a o tom, že ne každé rozhodnutí, i když je formálně třeba správné a tak musí mít nějakou věrohodnost, legitimitu, oprávněnost, vyšší zdůvodnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik v dnešním Jak to vidí názory Bohumila Pečinky, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Děkuji za ně a přeji hezký den.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já také děkuji a posluchačům pěkné léto přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory zahraničně-politického analytika Jiřího Hoška. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.