Před kolegy ze zahraničí jsme se styděli za to, v jakých primitivních podmínkách jsme museli pracovat, říká český vědec o nové stanici v Arktidě

24. červenec 2014
Nová vědecká stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovech

Češi v Arktidě provádí unikátní výzkum v oborech, které se tam běžně nedělají nebo dělají málo. Pomoct jim v tom teď má i nová stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovech.

„Některá měření se dělají v terénu, ale na analýzy potřebujeme vybavenou laboratoř,“ popisuje Josef Elster důvod vzniku nové stanice pro 20 lidí.

Čechy v Arktidě zajímají především procesy, které ji mění. „Našli jsme si lokalitu, kde ty změny klimatu jsou nejvýraznější,“ hodnotí Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Klima v Arktidě ovlivňuje Evropu

Podle něj je to věc, která se dotýká i České republiky a celé severní hemisféry: „Je to důležitá část planety, která ovlivňuje střed Evropy.“

Čtěte také

Změny, ke kterým tam teď dochází, probíhaly na naší planetě vždy. Dokonce i česká kotlina měla kdysi klima, které je teď ve vysoké Arktidě. „My vlastně studujeme ekosystém, jak fungoval někdy před 14 000 lety v České republice. A tak se dozvídáme, kam se vyvinul.“

Arktida a Antarktida jako indikátory klimatu

Navíc je arktický systém daleko citlivější na všechny změny. „A všechny ty změny, jak se naše planeta neustále vyvíjí, jsou nejlíp detekovatelné v Arktidě nebo Antarktidě. A dokonce v Arktidě mnohem víc.“

Antarktida je v tomhle smyslu velice stabilní systém. Tamní tříkilometrová vrstva ledu celý systém velice stabilizuje v čase.

Unikátní obory

Česká věda tak teď na Špicberkách nabízí obory, které se tam ještě nedělaly nebo dělaly málo. Jedná se především o biologické obory, jako jsou mikrobiologie, botanika, parazitologie nebo algologie, věda o řasách a sinicích.

Slavnostní otevření nové vědecké stanice Jihočeské univerzity v Arktidě

„Rostliny tam pomáhají vyrovnat bilanci skleníkových plynů v atmosféře,“ vysvětluje důvody algolog Elster. „Jak se Arktida otepluje, roste tam víc rostlin. Ty pohlcují víc oxidu uhličitého, takže Arktida napomáhá vyrovnání koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.“

Turisti nejsou paraziti

Parazitologové zase studují, jak se šíří paraziti z mírného pásma do vysoké Arktidy. A jak ohrožují lidi, kteří tam žijí.

Elster si na rozdíl od tradičního pohledu chválí rostoucí zájem turistů. „I turistické cesty napomáhají vzdělávání. A v České republice máme manko v poznání fungování přírody v polárních oblastech,“ myslí si.

Jaké jsou nejdůležitější vlastnosti lidí pro život a práci v Arktidě? Kdo další na výzkumu spolupracuje? Poslechněte si v iRadiu.