Poušť uprostřed Pangey
Uprostřed superkontinentu Pangea existovala rozsáhlá poušť. Vypovídá o tom objev 260 milionů let starého plaza s „knoflíky“ na hlavě.
V období permu naší planetě dominoval jediný superkontinent Pangea. Identické fosilie, které byly nalezeny na moderních kontinentech, vypovídají o tom, že rostlinné a živočišné druhy byly široce rozšířeny po celém jeho povrchu. Nový nález však naznačuje, že uprostřed supekontinentu se nacházela poušť s faunou izolovanou od okolního světa. Bunostegus byl plaz o velikosti krávy, jehož fosilie pochází ze severního Nigeru. Bunostegus patří mezi takzvané pareiasaury, kteří byli hojní ve středním až svrchním permu před 266 až 252 miliony lety.
Stejně jako většina ostatních pareiasaurů měl Bunostegus na lebce jakési kostěné knoflíky potažené kůží (podobné mají například žirafy), ty jeho jsou však ze všech známých druhů největší. Bunostegus vypadá jako vývojově pokročilý pareiasaurus, ale má i mnoho primitivních rysů. Vypovídá to o tom, že jeho vývojová linie byla po miliony let izolována od ostatních. Nejpravděpodobnější podle vědců je, že příčinou izolace se stala centrální extrémně suchá poušť. Obrovské plazy, kteří jí byli přizpůsobeni, udržovala uvnitř a její extrémní podmínky bránily tomu, aby do ní pronikali živočichové z jiných oblastí. Vznikl tak „ztracený svět“, v němž až do pozdního permu přežívala reliktní fauna.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
