Potřebuji se někde vyblbnout, říká psychiatr, kněz a ochotník Max Kašparů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Maxmilián Kašparů

Některý z asijských jazyků používá pro krizi dva znaky. Nebezpečí a šance. Je na nás, abychom tu šanci využili, uvedl psychiatr Maxmilián Kašparů.

V době koronaviru poskytoval Max Kašparů telefonickou službu první pomoci. „V první řadě volali lidé, kteří měli strach. Ten je často horší než jakákoli nemoc. Člověk se v životě z 80 % bojí naprosto bezdůvodně. Je ale třeba rozlišovat mezi respektem a strachem.“

Ochotničí celá rodina

O strachu bude prý i jeho 32. knížka. Co je podle psychiatra, pedagoga a kněze největší bolestí dnešní doby? „Povrchnost. Jsme povrchní v názorech, moc nehledáme pravdu. Spíš někoho, kdo souhlasí s tou naší,“ říká Kašparů v Blízkých setkáních.

Držitel nejvyššího počtu vysokoškolských titulů práci kompenzuje ochotnickým divadlem. „Potřebuju se někde vyblbnout. Patřím do spolku v Žirovnici, kde jsem se narodil a působím jako kněz. Divadlo hrají i mé dcery a vnuk. I moji rodiče se poznali v zákulisí a prozradili mi, že jsem tam byl i počat.“

Esperanto se učí rychleji

Max Kašparů je esperantista. „Esperanto se člověk naučí šestkrát rychleji než národní jazyky. Už po čtyřech měsících jsem si psal s lékařem z Chile, řádovou sestrou z Afriky a psychiatrem z Kanady. Navíc je to dobrá prevence proti Alzheimeru.“

Jak složité bude vrátit se po koronaviru do normálu? Je podle něj česká společnost rozdělená? Jak se dívá na situaci v Americe?

Spustit audio
autoři: Tereza Kostková , zk

Odebírat podcast

Související