Politolog Petr Just: Listopad 1989 byl začátek, ne konec. Demokratizace společnosti potrvá desítky let

Ideály listopadu 1989 si připomínají všechny politické subjekty, byť každý s jiným výkladem demokracie. „Neslaví to třeba tak ceremoniálně, ale ze změn, které přinesla sametová revoluce, samozřejmě těží. I hnutí Stačilo! mluví o svobodných volbách nebo svobodě slova, i když každý chápe pojem demokracie jinak,“ říká v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.

Minimalistická definice demokracie

Symbolickým centrem listopadových oslav zůstává pražská Národní třída. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš tam ve svém vystoupení ocenil, že jsme díky roku 1989 získali svobodu, demokracii, možnost volně cestovat, podnikat a bez obav vyjadřovat svůj názor. Podle Petra Justa však jde o základní, minimalistické pojetí demokracie, na něž přistoupí většina politických aktérů.

Čtěte také

17. listopad byl katastrofa. Věděli jsme, že jde do tuhého. Tabery, Kocáb a Stehlík k výročí sametové revoluce

„Selektivní interpretace je příznačná, zvlášť ve světle plánů vznikající vlády, které jdou mnohdy proti principům, jež sametová revoluce pomohla ukotvit. Podívejme se třeba na kritický postoj k neziskovým organizacím a médiím veřejné služby, které mají v liberální demokracii fungovat jako protiváha státu. Je to na míle vzdálené odkazu občanské společnosti roku 1989, na jejíchž aktivitách tehdejší změna do značné míry stála.“

Na Národní třídu se naopak nechystá předseda hnutí SPD a nově také sněmovny Tomio Okamura. Zúčastní se ale piety u Hlávkovy koleje a v ruzyňských kasárnách. „Tomuto postoji moc nerozumím. Národní třída je symbol událostí 17. listopadu 1989. Může to být samozřejmě postoj Tomia Okamury, že rok 1989 pro něj není až tak klíčový, anebo se obává konfrontace s veřejností. Tak jako tak ale z výdobytků sametové revoluce samozřejmě těží i současná SPD.“

Zakořeněné myšlení

Takové postoje jen potvrzují to, že demokracie nikdy není samozřejmost, a už vůbec ne zadarmo. „Listopad 1989 byl začátkem dlouhého demokratizačního procesu. Pokud společnost poleví v jeho obraně, stane se to, co v Maďarsku nebo na Slovensku. Prvky liberální demokracie se začnou rychle vytrácet, když se k moci dostanou politici, kteří k hodnotám roku 1989 nemají vztah.“

Druhým rozměrem je podle Justa demokratizace společnosti samotné. Politické instituce či ekonomiku lze změnit poměrně rychle, ale proměna myšlení trvá dlouho. „Sociolog Ralf Dahrendorf na začátku 90. let řekl, že politický systém lze demokratizovat za šest měsíců, ekonomiku za šest let, ale společnost a její myšlení až za šedesát let. Ozvěny předlistopadového období tak ve společnosti přirozeně přetrvávají a ukazují, jak hluboko bylo autoritářské prostředí zakořeněno v předchozích generacích,“ uzavírá politolog.