Politolog Kopeček: Poradní orgán prezidenta Pavla pro výběr ústavních soudců? Pozitivní krok

Jednou z klíčových pravomocí prezidenta je jmenovat nové ústavní soudce. Hlava státu navrhuje své kandidáty Senátu, který je následně schvaluje. Petr Pavel jich letos musí jmenovat sedm z patnácti.

Už v květnu totiž končí mandát třem soudcům Ústavního soudu. Do konce letošního roku pak ještě dalším čtyřem včetně předsedy Pavla Rychetského. Pro výběr nových ústavních soudců vytvořil prezident Pavel sedmičlenný poradní tým vedený ústavním právníkem Janem Kyselou.

Efektivní mechanismus?

Čtěte také

Ekonomka Klímová: Musí prezident rozumět ekonomice? Je to plus. Pravomoc má ale jen k jedné jediné věci

„Je zjevné, že Petr Pavel není expertem v oblasti ústavního práva. Zvolil přístup, který dává logiku. To jest, pokud nevím, vytvořím tým, který mi poradí. Nemyslím si, že to je špatný krok, naopak bych ho hodnotil velmi pozitivně. Bude to mít i ten efekt, že pokud vytvořím panel z reprezentativních osob, vtáhnu do procesu výběru i instituce,“ vysvětluje politolog Kopeček.

„Prezident Pavel totiž vyjmenoval instituce, které jsou spojené s ústavně-právní nebo i širší právní sférou, a ty mají navrhovat kandidáty. Je to určitý způsob, jak vytvořit filtr, přes který přijdou lidé, ze kterých si může vybírat. Současně je to dobrý způsob, jak je v podstatě legitimizovat před Senátem. V minulosti se stávalo, třeba u Miloše Zemana a ještě výrazněji u jeho předchůdce Václava Klause, že se Senát jako horní komora Parlamentu k  navrženým kandidátům nestavěl vždy úplně pozitivně.“

Podle Kopečka je to cesta, jak zajistit relativně efektivní mechanismus při poměrně velké obměně: „Kandidáti přes Senát projdou relativně hladce. Budou-li podpořeni hlasem úctyhodných institucí, které se v dané sféře pohybují a orientují, budou se senátorům mnohem hůře odmítat.“

Nominace soudců za Havla, Klause a Zemana

Jakým způsobem nominovali ústavní soudce předchozí čeští prezidenti? „U Václava Havla byl docela zajímavý a silný rozměr nominovat lidi, kteří buď byli přímo součástí disentu nebo mu byli blízcí. Byli to lidé, kteří měli silný respekt spojený s tím, že se vymezili vůči komunistickému režimu. Byl to způsob, který dával logiku. Byli mezi nimi třeba i právní filozofové. Občas ale Havel sáhl i po politicích.“

Zatímco Václav Havel měl poradní sbor podobný tomu, který nyní sestavil Petr Pavel, Václav Klaus žádný takový neměl. „Generoval soudce trochu náhodně. To se projevovalo i v tom, že řada jeho kandidátů neprošla přes Senát. Klaus nominoval hodně advokátů, akademiků a našli by se tam i politici.“

Miloš Zeman si na úvod svého mandátů jistý poradní sbor vytvořil. „Jeho sbor generoval lidi, kteří byli dost spojeni se soudcovským prostředím. Ale výrazně také přibyli akademici.“ A jaké složení Ústavního soudu je nejvhodnější? „Podle mě je vhodný určitý mix nejrůznější profesí,“ uzavírá politolog Lubomír Kopeček.