Politolog Jelínek: Charisma nového lídra Pirátům stačit nebude. Uškodit jim může hra na vlastním písečku

K záchraně Pirátů mohou podle politologa Lukáše Jelínka přispět dvě věci – volba nového vedení a stmelení strany. „Piráti pochopili, že je nutné zvolit výrazné vedení, které dokáže alespoň trochu nadchnout ještě ty pirátské voličky a voliče, kteří jsou věrni straně. Už dlouho se jim totiž drolí voličské zázemí, odpadají zejména mladší ročníky, pro něž je strana buď málo protestní, nebo se naopak věnuje tématům, která nepokládají za prioritní,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí...

Stmelit stranu

Druhá podmínka úspěchu, tedy stmelit stranu, se však Pirátům zatím příliš nedaří. Odchod ze strany po zvolení Zdeňka Hřiba předsedou už oznámila řada bývalých europoslanců nebo výrazných tváří strany. „Souvisí to s tím, že Zdeněk Hřib je zastáncem pravicového proudu, navíc má podporu členů dosavadního vedení, kteří nebyli příliš v oblibě mezi členy Pirátské strany, ať už je to Jakub Michálek nebo Mikuláš Ferjenčík,“ přibližuje politolog.

Čtěte také

iROZHLAS

Komunikace Pirátů není optimální. K mladým ať mluví mladí a ke starším starší, nabízí Wagenknecht

Novému předsedovi rovněž body nepřidají plánované vnitřní reformy strany. „Zdeněk Hřib totiž zapomněl, že k reformám potřebuje více než těsně nadpoloviční většinu. A vzhledem k tomu, že svému nejvýraznějšímu protikandidátovi, bývalému senátoru Wagenknechtovi, proti kterému se ostře vymezoval již před fórem, nenabídl ruku ke smíru, aby ukázal ochotu stranu stmelit, mám obavy, že jakkoli na veřejnosti budou mít Piráti výrazného a sebevědomého předsedu, uvnitř se panu Hřibovi příliš dařit nebude.“

Zdeněk Hřib mimo jiné také již oznámil, že do sněmovních voleb neplánuje jít jako lídr. „Buďto to může souviset s tím, proč na předsedkyni nekandidovala ani další silná jména strany jako Olga Richtrová nebo Markéta Gregorová, které by asi snadněji získaly podporu širšího okruhu delegátů. Piráti jdou totiž do velmi nejisté bitvy, a ne každý chce u této bitvy být. Navíc někdy je lepší být jedničkou nebo dvojkou v okrese než neúspěšným kandidátem či kandidátkou na celostátní úrovni. A Zdeněk Hřib má v současnosti poměrně výrazné postavení jako náměstek pražského primátora.“

Zároveň ale podle Jelínka sedí na sudu se střelným prachem kvůli pražské dopravě. „Co chvíli slyšíme o nějakém policejním vyšetřování, proto doufám, že dobře zvážil, jestli nemá nějakého kostlivce ve skříni, kterého by proti němu politická konkurence mohla ve volbách vytáhnout.“

Převozník do lepších časů?

Zdeněk Hřib sám o sobě hovoří jako o převozníkovi, který chce stranu převézt do lepších časů. Podle politologa by ale strana spíše potřebovala silného lídra, který by nad ní vzal záštitu i v celostátní politice a dovedl ji k volbám. „Pan Hřib sice říká, že má nějaká jména, zároveň se ale chce soustředit na ekonomická témata, což nebylo u Pirátů doposud zvykem. Na Piráty by to kladlo ve volební kampani velké nároky, protože podobnými ekonomickými tématy jako oni se budou ohánět i další politické strany.“

Čtěte také

iROZHLAS

Piráty chci vycentrovat a stranu řídit jako přechodný manažer. Do Sněmovny bych nekandidoval, říká Hřib

Bonusem pro Zdeňka Hřiba naopak může být, že se vyzná v komunální politice. Nabyté zkušenosti tedy může přenést i na celostátní úroveň. Problém podle Jelínka ale je, že Zdeněk Hřib je vnímán jako člověk relativně konfliktní, který ne vždy dokáže řešit problémy smírně.

Překvapivé pro některé pozorovatele bylo také to, že Piráti nevyužili příležitosti a nenasedli na vlnu integrace blízkých politických proudů tak, jako se to stalo u koalice Spolu nebo na levici u koalice Stačilo!, zejména když ve středovém prostoru leží poptávka po užší spolupráci progresivistických uskupení. Hovoří o tom Zelení i hnutí SEN 21 senátora Lásky.

„Je však vidět, že Zdeněk Hřib o něco takového nestojí. Své politické partnery vidí někde jinde a domnívá se, že Piráti dokážou ve volbách uspět sami jen se svojí vlastní značkou. Tato tendence hrát si na svém vlastním písečku ale může dlouhodobě Pirátům uškodit. Může se stát, že se ještě více marginalizují, nebo dokonce vypadnou ze sněmovny tak, jako se to v minulosti stalo podobně názorově rozštěpeným stranám, jako byli Zelení nebo Věci veřejné,“ uzavírá Lukáš Jelínek.