Pohřeb se koná ještě za života, přibližuje rituály indiánů Mnislav Zelený – Atapana

10. září 2020

Když jsem se vrátil do Peru, tak mě indiáni neobjímali, ale přirozeně navázali tam, kde jsme skončili před 46 lety, říká etnolog Mnislav Zelený – Atapana.

„Chtěl jsem se setkat s Cesarem, synem slavného šamana, který mi namluvil jejich mýty.  Nevěděl, že jsem přijel a jednoho dne stál vedle mě. Pokračoval ve vyprávění tam, kde před 46 lety skončil. Říkal, že tu už mají mobily, ledničku a motorky, a to už není jeho svět. Je mu 84 let, má ještě všechny zuby, sedmou manželku, 17 dětí a sám si loví.“

„Já neříkám, že bychom se měli vrátit na stromy a žít jako indiáni. Máme svoji kulturu, kterou nelze zahodit," dodává Mnislav Zelený v Blízkých setkáních.

Mnislav Zelený - Atapana

"Dřív moje babička vymetla z domu pavouka, jako to dělají po staletí indiáni. Ti schopnější z nich umí komunikovat s rostlinami i zvířaty. U nás byly baby kořenářky. I moje maminka říkala, když si s rostlinami nepovídám, tak nevykvetou. Dneska to chápu.“

Duchovní pohřeb je veselý a trvá týden

Indiáni ucítí, že jsou na konci života, dodává Mnislav Zelený – Atapana. "Když umírají, tak už se dělá pohřeb. Umírající je posypaný peřím, příbuzní si rozřezávají ruce a nechávají kapat krev na jeho tělo. On se třeba ještě zvedne a symbolicky zlomí luk."

Dva roky se pak pořád vzpomíná. "To je vlastně ta naše doba smutku. Pak je duchovní pohřeb. Je veselý, tančí se, zpívá, protože duše odchází do nového života. Trvá týden, zatímco u nás se to snažíme odbýt za pár minut."

Proč indiáni neříkají prosím a děkuji? Co je smyslem života indiánů a proč si kradou ženy? Jak vypadá společenský oděv indiánů? Jak dopadl dar vlády a EU?

autoři: Tereza Kostková , zk

Související