Mnislav Zelený: "Indiáni? To je setkání s lidmi, kteří zažili dětský věk naší planety"

Mnislav Zelený
Mnislav Zelený
Hostem Martiny Kociánové byl etnograf Mnislav Zelený, řečený Atapana. Toto jméno dali bělošskému etnografovi a antropologovi jeho indiánští duchovní rodiče.

Vědec vystudoval etnografii v Československu. Na studiích v Peru se přiblížil amazonským indiánům a pak je jednoho dne přestal studovat a začal se s nimi přátelit. S civilizací, o které říká, že úpadek je prakticky vše, co děláme, neztratil vazbu, proto působil v Kolumbii a Ekvádoru jako velvyslanec. Nyní se prostřednictvím své nadace „Velká Amazonie“ snaží zmírnit zkázu indiánské kultury a tak trochu i té naší.

Etnolog Mnislav Zelený zasvětil svůj život bádání v Jižní Americe

Indiáni jsou nositelé dávných kultur
Kdy přišel ten okamžik, kdy indiány přestal studovat a začal je mít rád? „Před více než 10 lety jsem začal cítit, že je hloupé, když běloch přijde mezi ně a začne je tzv. studovat. Je to jako studovat květiny či opice. Došlo mi, že o nich přednášíme, píšeme, děláme si na nich kariéru a zhnusilo se mi to. Jezdím za nimi neustále, ale abych s nimi žil a oddechl si od našeho světa.“ Jsou to nositelé kultury, po které nám zůstaly nádherné památky. „Oni nesou dál duchovní dědictví svých předků. Mají ho v sobě. Šamanské umění můžeme poznat právě u těchto živých lidí. Je to setkání s bytostmi, které zažili dětský věk naší planety. To je to, co mě fascinuje.“

O komunikaci
Indiáni prý málo mluví. „Když něco provedou, neprosí o odpuštění. Slova pro ně v tomto případě nejsou důležitá. U nich jsou zásadní činy a city. Mezi sebou jsou ale velmi upovídaní. Hodně se baví o vztazích. Boj o ženy je pro ně zásadní. Je to pro ně budoucnost. Žena může dát život a to je pro ně podstatné.“