Indiány naše výdobytky nezkazily. Chtějí a žijí stejným způsobem jako před tisíci lety, říká etnograf
Po 26 letech se etnolog a etnograf Mnislav Zelený vrátil do Amazonie ke svému indiánskému kmeni Yawalapiti, který ho adoptoval. Jak zjistil, civilizace k nim vtrhla. Mají televizi, mobily a motorky, ale jejich způsob života to nezměnilo.
Mnislav Zelený pocítil volání v duši, že by se měl do Amazonie vrátit. „Najednou jsem se rozhodl a ani nevěděl proč.“ Začal se připravovat na cestu, která je náročná administrativně, logisticky i finančně. „Ale všechno to vyšlo. Bylo to až zvláštní.“
Mysteriózní souvislosti
Když přijel, všichni ho vítali a věděli, o koho jde. Dokonce i šestileté děti. Až na místě zjistil, že se chystá velká pohřební slavnost šamana Takumy. Rozklepala se mu kolena.
„Takuma byl můj velký přítel a pozval mě do učení stát se šamanem. Jsem přesvědčen, že to byl jeho duch, který všechno zařídil, který ve mně vznítil potřebu přijet a při slavnostech se s ním důstojně rozloučit.“
Všechno je při starém
Za čtvrt století se toho u kmene na první pohled moc nezměnilo. Pořád jsou tam společné domy a v nich udusaná hlína. Je tam ale cítit i obrovský vliv našich „výdobytků“. „Mladí kluci tam mají lepší mobily než já. Taky terénní motorky. Je tam wi-fi, televize a za každou chalupou kohoutek s vodou.“
Naštěstí myšlení jim to nezměnilo. „Řada z nich byla ve městech, ale všichni se vrátili. Jsou spokojení a mají mír v duši. Nikam se necpou, neštvou. Nic nehledají a nic nepotřebují,“ tvrdí Mnislav Zelený. Když se chtějí najíst, tak jdou a něco si uloví. „To jim žádné mobily neumožní. Žijí stejným způsobem života jako před tisíci lety.“
Návrat ztraceného syna
Mnislav Zelený je etnolog a etnograf, ale „doma“ v džungli si na vědce už dávno nehraje. „Maximálně jsem pozorovatelem jejich života. A snažím se je co nejméně pozorovat a pouze s nimi žít.“
Indiáni si prý rádi povídají. Jsou zvědaví. „Chtěli vědět všechno o mé rodině. Byli šťastni, že jsem tam a tím byl naplněný každý den.“
Indiána přesvědčíte chováním
Před mnoha lety ho přijali mezi sebe indiáni Yawalapiti a dali mu jméno Atapana, List zelené palmy. Mnislav Zelený je, podle svých slov, přesvědčil svým chováním a pokorou. Tím, že ze sebe nedělal nafoukaného bělocha.
„Oni vycítí negativní a pozitivní vlny. Tam si člověk nemůže na nic hrát. Indiáni vycítí čistou duši i podvodníka,“ myslí si Atapana.
Jak žije jeho indiánská rodina? Čím to je, že mladí chtějí žít jako jejich dědové? Proč se u nich dědí jméno a co to znamená?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.