Podívejte se na borovice, které prosychají
Podívejte se kolem sebe - zvláště v okolí Prahy, ale i na jiných místech. Nezdá se vám, že nějak valně prosychají stromy, zvláště borovice? A z těch pak nejvíc borovice černá, náš dlouholetý host z jižní Evropy.
Třeba cestou do Roztok, pod pražskou zoologickou zahradou, jsou stráně kdysi zalesněné akátem a černou borovicí smutně rezavé. I nedalo mi a spojil jsem se s útvarem ochrany lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech, kde mě nejen poučili, ale poskytli mi svou práci, otištěnou ve Zpravodaji ochrany lesa.
Tedy i vy vězte, že zejména v posledních letech opakované přísušky a velké teplotní extrémy (loňské léto a letošní srpen!), i prudké zvraty, chutnají několika patogenním houbám, které poškozují jehličnaté stromy. Byly tady už dávno, ale neprojevovaly se tak výrazně, jako právě letos, kdy kolegové František Soukup a Vítězslava Pešková ze Strnad, autoři zmíněné práce, doslova píší, že "situaci s borovicí černou lze prohlásit za mimořádnou, neboť prosýchání nabývá téměř kalamitního charakteru".
Z těch tří hub je asi nejžravější, nejagresivnější a nejčastější Sphaeoropsis sapinea, patogenní houba zatím bez českého jména, která způsobuje postupné hnědnutí jehlic (brzy po infekci, za pár dní nebo týdnů), na napadených větévkách je nápadný výron pryskyřice, jehlice přirůstají jen velmi málo. Bohužel se tento kosmopolitně rozšířený druh neomezuje jen na borovici černou (její likvidaci by asi uvítali různí ochranáři, protože je v našich končinách cizím elementem), jenže: Sphaeropsis sapinea už je udávána z více než 30 druhů borovic, ale i z jiných jehličnanů, ze smrků, jedlí, modřínů, douglasek i zeravů, thují.
Zatím jediný způsob, jak tlumit výskyt této houby, je důsledný zdravotní výběr, odtěžení a likvidace těžebních zbytků.
