Počasí v létě 2015 přepsalo rekordy, ale meteorologové zůstávají v klidu

Jako tropické označují meteorologové ty dny, kdy nejvyšší odpolední teplota naměřená v meteorologické stanici překročí 30 °C. Tropická noc je potom taková, když teplota v této stanici neklesne pod 20 stupňů. Letošní léto bylo neobvyklé tím, že tropické dny a noci za sebou následovaly dlouho bez přerušení. Nejdelší tropické období zabralo celou první polovinu srpna.

„Tropické noci se vyskytovaly na stanicích, kde je to naprosto běžné, jako třeba pražské Klementinum, které je ovlivněné zástavbou. Ale letos se vyskytovaly i na místech, kde to tak normální nebylo. Navíc byla naměřena dokonce i hodně vysoká nejvyšší minimální teplota, a to v Bystřici pod Hostýnem. Jednu noc tam vůbec neklesla teplota pod 26 °C,“ říká meteorolog Martin Novák z ČHMÚ Ústí nad Labem.

Lijáky krajinu nenapumpují

Horko však nebylo jediným problémem letošního léta. Kromě přemnožených vos nás trápilo především sucho. Nejsušší byl celý červenec a první polovina srpna. Odpařování vody z krajiny navíc urychloval vítr. Místy už za první tři čtvrtiny letošního roku chybí více než 200 milimetrů srážek čili 200 litrů vody na každém čtverečním metru.

„Na některých místech spadla zhruba jen polovina vody, která je pro období leden až září běžná,“ shrnuje Martin Novák. I kdyby přišly intenzivní deště, situaci to podle něj nezachrání.

„To jsou srážky, které velmi rychle stečou do řek a odtečou pryč z republiky. Byli jsme toho svědky ve druhé polovině srpna i během září při jedné významnější srážkové epizodě. Srážek bylo relativně dost, ale projevilo se to jen takovou vlnkou na větších řekách a velmi rychle voda odtekla prostřednictvím Labe pryč z Čech.“

Na počasí máme krátkou paměť

Horké a suché měsíce se zdají být důkazem pro globální oteplování. Když se však podíváme do meteorologických záznamů, zjistíme, že je to složitější otázka. Podobné výkyvy se objevovaly i v době, kdy se o globálním oteplování zdaleka nemluvilo.

„Letošní letní prázdniny, červenec a srpen, byly v pražském Klementinu nejteplejší za celých 240 let měření. Ale je dobré podívat se na to, jaké roky se umístily za nimi. Najdeme tam hned v závěsu roky 1807, 1834 a 1826,“ upřesňuje Martin Novák, „nevím, že by se v první polovině 19. století mluvilo o tom, že by svět směřoval k nějaké globální katastrofě.“

Nemusíme chodit ani tak hluboko do historie. Ještě před nástupem letních veder klimaskeptikové diskutovali na sociální síti hydrometeorologického ústavu o květnovém a červnovém počasí, které podle nich jasně dokazuje, že se klima neotepluje. Dva měsíce v jednom roce jsou skutečně krátké období z hlediska klimatu, nic nedokazují ani nevyvracejí.

Zavane v zimě vlhčí vítr?

„Viníka letošního počasí je potřeba hledat spíš v cirkulačních poměrech. Jak vypadalo proudění v planetárním měřítku nebo alespoň v měřítku severní polokoule. V letošním roce bylo až na první čtvrtletí velmi málo situací, kdy do střední Evropy proudil oceánský vzduch z Atlantiku,“ upozorňuje meteorolog.

Vzduch od oceánu je hlavním zdrojem vláhy pro střední Evropu (tím druhým je středomořský vzduch). Kromě toho je i chladnější, tudíž brání tomu, aby se teploty delší dobu držely vysoko. Na této cirkulaci vzduchu samozřejmě závisí i počasí v zimě, a proto se meteorologové brání „zaručeným“ předpovědím.

„Nejde podle průběhu letošního léta soudit, jaká zima bude. Pokud vám někdo říkal sebejistě, jaká bude celá zima 2015/2016, tak mu prosím nevěřte.“