Petr Just: To by se na Islandu stát nemohlo! Jak se liší politická kultura severských zemí?

2. srpen 2021

„To by se na Islandu stát nemohlo,“ říká se. Je to mýtus, anebo je v této zemi skutečně jiná míra politiků a možná i nastavení společenské smlouvy?

Mají Islanďané vyšší nebo přísnější měřítka na politiky? „Když se objeví nějaký problém u politika na Islandu, tak vidíte mnohem rychlejší a tvrdší reakci veřejnosti,“ přiznává v rozhovoru v pořadu Zity Senkové na Dvojce... politolog Petr Just.

Co je politická kultura

„Není tvrdší v tom smyslu, že by se uchylovala k nějakým násilnostem. Spíš je ta reakce okamžitá, velmi spontánní, vytrvalá a často skutečně politika dovede k přijetí politické odpovědnosti za danou záležitost. I třeba za mnohem méně vážnější, než vidíme v jiných zemích.“

„Toto se obecně označuje jako politická kultura. Tento pojem ale bývá v našich médiích často dezinterpretován jako způsob, jakým se chovají politici. Politická věda ale politickou kulturu vztahuje primárně k tomu, jak se v politických záležitostech chová společnost. Tam spadá i to, jak moc je společnost aktivní ve zpětné vazbě, kterou dává politikům i v průběhu jejich vládnutí.“

Protest jako zpětná vazba

„My jsme často svědky toho, že kdykoli se koná protest proti rozhodnutí vlády, ze strany dotčených politických stran a politiků zaznívá: Vy nám tady chcete měnit výsledky demokratických voleb! Přitom to není účel toho protestu. Ten protest dává nějakou zpětnou vazbu.“

„To se děje úplně ve všech demokratických zemích. Dávat najevo zpětnou vazbu, dávat najevo názory, jestli politici dělají nebo nedělají svou práci dle mínění veřejnosti správně, je legitimní. Pokud je to drženo v nenásilných mantinelech.“

Další témata rozhovoru: kandidatura Andreje Babiše v Ústeckém kraji; lídři kandidátek v jednotlivých krajích; politika na Islandu; kdo nahradí šéfa BIS Michala Koudelku.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.