Přepis: Jak to vidí Petr Just - 2. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Je tady čas vyhrazený na pravidelný rozhovor v souvislostech. Postupně se můžete těšit na názor ekonomky, experta na Blízký východ, spisovatele i Tajemníka federace židovských obcí. V příštích minutách budu hovořit s Petrem Justem, vedoucím katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti neujdou zejména kandidátní listiny některých politických stran a hnutí i pravý význam takzvané politické kultury, nerušený poslech. Do říjnových voleb zbývá 67 dní. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl kandidovat jako lídr v Ústeckém kraji. Očekávalo se, že to budou opět střední Čechy, kde vedl kandidátku před čtyřmi lety. Jenom dodám, že ze svých prvních volbách byl lídrem v roce 2013 v Praze. On sám říká, že chce jít do přímého střetu s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, který také kandiduje na Ústecku. Překvapilo vás to, pane Juste?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To informace spíš překvapila, když se objevila poprvé. To už je pár měsíců, takže to, že se objevila teď potvrzená, tak zase až tak velké překvapení nebylo. Nicméně o té kandidatuře Andreje Babiše jinde než ve středních Čechách a konkrétně v nějakém regionu, kde je ANO výrazně silné, tak ta informace proběhla již před několika měsíci. Byla sice neoficiální v tu dobu. Byla to informace rázu úvaha, spekulace, zvažuje se a podobně. Nicméně ta informace už tady byla. Takže teď, že to bylo potvrzeno, zase až tak velké překvapení není. Ale samozřejmě příslušnost Andreje Babiše ke Středočeskému kraji právě vázána na ty minulé volby, které vyhrál. Ta byla brána dlouhou dobu jako, jako automatická, jako samozřejmá. Takže spíš to překvapení bylo, když se právě před těmi pár měsíci objevilo, objevila zmínka o možnosti kandidovat v Ústeckém kraji poprvé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké šance by měl Andrej Babiš, teď už teda jenom teoreticky ve středních Čechách? Tam vyslal místo sebe Karla Havlíčka.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
střední Čechy z pohledu hnutí ANO nejsou úplně ten nejsilnější region. Ostatně ukázalo se to i v těch posledních krajských volbách. Je sice pravda, že nelze úplně srovnávat například strategii voličů v krajských volbách a ve volbách celostátních, což jsou volby do Poslanecké sněmovny, ale to že pozice ANO, na kraji, na úrovni kraje, Středočeského kraje i vlivem třeba působení bývalé hejtmanky paní Pokorné Jermanové slábla, to bylo evidentní. Na druhou stranu Andrej Babiš tam mohl svojí osobností tu kandidátní listinu vytáhnout. On si ale zvolil nejenom z toho důvodu, který už jste zmiňovala, respektive citovala nebo parafrázovala Andreje Babiše zkraje té otázky. On si zvolil ten Ústecký kraj i z jiných důvodů. Už jsem zmínil, že ten kraj je pro hnutí ANO naopak velmi významný, velmi silný. Řekl bych ještě třeba společně s Moravskoslezským krajem, kde má hnutí ANO svého v podstatě už tradičního lídra Ivo Vondráka. No a Andrej Babiš to bere jako kandidaturu v kraji, kde skutečně hnutí ANO může udělat dobrý výsledek. Může to pochopitelně posílit jeho pozici, ale pak je tady i ten prvek toho vyzyvatelství v podobě souboje, přímého souboje, jak sám Andrej Babiš říká mezi ním a Ivanem Bartošem, lídrem Pirátů. A Piráti jak víme z preferencí, ještě donedávna byli asi nejvážnější konkurencí hnutí ANO na to celostátní vítězství. Jak se promítne třeba kandidatura Ivana Bartoše v Ústeckém kraji na zisk Pirátů, to bude myslím ještě zajímavější prvek ke sledování, protože naopak, naopak Ústecký kraj pro Piráty nebyl nikdy příliš silný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč tedy se rozhodl Ivan Bartoš kandidovat právě tam, pokud se nepletu, on je vlastně Severočech, rodák z Jablonce nad Nisou. Nicméně bydlí v Praze.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Těch důvodů může být několik. To, že Piráti jsou nebo byli v Ústeckém kraji slabí, tak to naopak mohla být pro Ivana Bartoše motivace, tam přijít a vytáhnout je. Tak jako jsem říkal, že Andrej Babiš mohl pomoci vytáhnout ANO ve středních Čechách, když tam sláblo, po působení bývalé paní hejtmanky. Tak stejným způsobem mohl Ivan Bartoš vzít na sebe roli toho celostátního lídra. Upřít daleko větší pozornost na region, kde, jak jsem říkal, Piráti nejsou dlouhodobě nějak výrazně, výrazně úspěšní. A tím se právě pokusit, tam prorazit, prorazit do, do úspěšnějších čísel, než jaké by měli bez takto viditelné tváře, protože Ivan Bartoš, ať už jakkoliv, ať už z hlediska pozitivního nebo negativního, tak bezpochyby je viditelnou tváří. V tomto si jsou v podstatě s Andrejem Babišem velmi podobní a blízcí, ať už to skutečně bereme z toho, co oni dávají té straně jako pozitivního, takže vyvolávají v opozici nebo v těch opačných politických proudech i negativní reakce. I to a negativní, negativní nálady. Tak to už samo o sobě dává těm lidem poměrně silnou pozici, mediálně pochopitelně velmi silnou pozici. Takže předpokládám, že i právě z toho hlediska vás novinářů bude tento souboj v Ústeckém kraji asi jeden z nejsledovanějších v celých, v celé České republice, v rámci, v rámci všech krajů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zvolí nějaká, podle vás, pane Juste, specifická témata pro ten region a možné ještě podotázka, promítne se tam třeba nějak hlasy zahraničních voličů, Čechů žijících v zahraničí?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak, když začnu tou první části, ten kraj je velmi specifický dlouhodobě. Svoji sociodemografickou strukturou a hlavně různými ekonomickými a sociálními strukturálními problémy, jak se říká. Je to kraj, který je vlastně geograficky ale právě i sociálně a ekonomicky hodně periferní. Je to kraj, kde se projevuje například i vyšší míra různých problémů typu exekuce, typu sociálně vyloučené lokality. Je tam celá řada vlastně i těch, těch lokalit, což je dáno částečně i tou geografickou strukturu a tím, jak vede hranice mezi Českou republikou a Polskem. Respektive Českou republikou a Německem. Je tam řada těch výběžků, které třeba mají problém s dopravní obslužností, protože ne všem, všem dopravcům se třeba vyplatí do těchto, těchto vyloučených lokalit a teď myslím geograficky vyloučených lokalit vypravovat spoje. Jsou tam problémy se zdravotnictvím. Řada nemocnic tam čelila velkým problémům. Bylo by asi velmi nešťastné z pozice kteréhokoliv lídra, zejména pokud ten lídr aspiruje na pozici celostátního premiéra, jako jsou, ať už Andrej Babiš nebo Ivan Bartoš, tak bylo by od nich velmi nešťastné, řekl bych až hloupé, kdyby tyto problémy nereflektovali. A myslím si, že to je další důvod, pro který se, ať už Andrej Babiš nebo Ivan Bartoš právě rozhodli v těchto volbách v tomto kraji kandidovat, aby ukázali, aby se ukázaly jako, jako lídři, kteří řeší problémy vyloučených lokalit. Ivan Bartoš navíc musí bojovat i třeba s určitými předsudky vůči Pirátům jakožto straně toho městského liberálního voliče odtržené od, od reality. To znamená i to mohl být jeden důvod, který vedl k rozhodnutí Ivana Bartoše kandidovat v tomto regionu. Ukázat, že se, že se nevyhýbá střetu s lidmi, kteří žijí na geografických i sociálních periferiích České republiky, a že si tím pádem zaslouží, zaslouží dostat šanci, aby z pozice premiéra toto řešil. A samozřejmě i Andrej Babiš z té druhé strany to bere úplně stejným způsobem, ale on samozřejmě současné doby jste výhodnější pozice premiéra, který už tam může přijíždět a říkat, toto jsme pro vás udělali. Mají tam ostatně, hnutí ANO tam ostatně má teď nově i hejtmana po těch posledních, posledních krajských volbách. Před tím tam byl komunistický hejtman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak by se mohl do těch výsledků promítnout hlas, respektive hlasy. Občanů nebo Čechů teda žijících v zahraničí.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
To bude asi velmi, velmi specifické. Česká republika má ten systém, že hlasy voličů ze zahraničí, kteří, které voliči, voliči odevzdávají na zastupitelských úřadech, tak se započítávají vždy do kraje, který je v dostatečném předstihu předem vylosován a letos to byl právě Ústecký kraj poté, co byl několikrát tuším Jihočeský kraj a předtím i Středočeský kraj. A je pravda, že struktura voličů v Ústeckém kraji teď myslím sociodemografického struktura voličů v Ústeckém kraji, je trošku jiná než voliči, kteří zpravidla žijí, studují nebo, nebo pracují v zahraničí. Takže tam dojde k zajímavému mixu těchto dvou sociodemografických skupin. Na druhé straně těch voličů, kteří budou volit ze zahraničí, asi nebude tolik, aby zvrátili výsledek voleb. Na druhou stranu budou rozhodovat i jednotlivé hlasy, budou, bude rozhodovat i relativně málo hlasů pro výsledek celostátní. Takže i ty hlasy, které přijdou ze zahraničí, můžou svým způsobem částečně ovlivnit výsledek voleb, přerozdělení mandátů i v rámci třeba toho Ústeckého kraje, pokud bude mít nějaká strana o mandát víc nebo o mandát méně, právě díky, díky voličům ze zahraničí, tak to pak při promítnutí na té, na tu celostátní úroveň může sehrát určitou roli. Ale asi zásadní revoluci ve volebních výsledcích čekat nelze, nějaké dílčí změny, dílčí změny bych nevylučoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpovídá politolog Petr Just. Asi nejvíce plakátů či mítinku mají strany ve čtyřech největších krajích. Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském a v Praze. Ostatně v nich sem bude bojovat bezmála o polovinu sněmovny. Jak pane Juste, své kandidátní listiny pojaly další strany. Jenom dodám, že zítra vyprší lhůta pro podání kandidátních listin příslušnému krajskému úřadu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Jsou strany, které stavěly hodně na kandidatuře regionální nebo lidí pocházejících z toho daného regionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty jsou také nejznámější proč voliče v tom regionu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano to je třeba právě ta koalice Spolu, kdy jsme tady mluvili o tom, že dva lídři dvou ze tří nejsilnějších subjektů. To znamená Andrej Babiš a Ivan Bartoš budou kandidovat v Ústeckém kraji, kde vlastně ani jeden z nich není oficiálně, oficiálně obyvatelem. Tak Petr Fiala naopak bude kandidovat ve svém, ve svém domovském jihomoravském regionu. A byla tak pojata, pokud se nemýlím i většina lídrů kandidátních, kandidátních listin právě koalice Spolu. I v těch, i v těch ostatních krajích. To pochopitelně může být výhoda právě z důvodu znalosti těch kandidátů na regionální úrovni. Na druhou stranu teď je otázka, jestli pro Petra Fialu tím, že vlastně bude stranou toho hlavního souboje, který se bude odehrávat s velkou pravděpodobností na Ústecku, jestli nebude trošku, trošku ve stínu toho souboje. Na druhou stranu četl jsem výrok myslím sociologa pana Herzmanna, který říkal. Ono to může mít možná i opačný efekt. Když se dva budou prát, třetí se bude smát. Není to teda můj výrok, je to pana Herzmanna, abych mu to připsal korektně a není vyloučeno, že právě, no, ten třetí by mohl být právě Petr Fiala. To znamená, když bude pozornost upřena na, na dva peroucí se lídry Andreje Babiše a Ivana Bartoše, tak jestli vlastně Fialou vedená koalice Spolu, by tím, by tím neprofitovala v určitém, v určitém hledisku. Pokud lidi budou otrávení z nějakých šarvátek, řevnivostí, tvrdé kampaně a ta kampaň bez všech, bez jakýchkoliv pochybností bude tvrdá, bude agresivní. Vlastně už, už to, už to je vidět, už to nabíhá. Ale čím víc se budou blížit volby, tak ta kampaň bude ještě tvrdší, ještě agresivnější. Takže pokud vlastně a zatím ta hlavní tvrdost a agresivita je právě v té rovině ano versus Piráti, tak ten třetí z toho, z toho teoreticky může těžit, ale uvidíme, jak se to, jak se to ukáže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na jižní Moravě bude kandidovat za hnutí ANO Alena Schillerová. Vy už jste se zmínil, že na Ostravsku bude lídrem Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Za SPD Tomio Okamura lídr v Moravskoslezském. V jihomoravském zase bude jaksi jedničkou na kandidátce zakladatel a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta, Jan Hamáček, lídr ve středních Čechách. V metropoli ale pane Juste souboj žen.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Asi bych to skutečně, neviděl bych zatím nějaký, nějaký úmysl. Je pravda, že na vedoucích příčkách většiny kandidátních listin, minimálně těch stran, které mají šanci dostat se do sněmovny, jsou ženy. Myslím jedinou výjimkou je Patrik Nacher za, za hnutí ANO.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jana Maláčová.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A další.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Žádný úmysl bych v tom neviděl. Nehledal bych tam žádnou, žádnou konspiraci zatím, že tady je nějaké spiknutí, spiknutí žen v Praze proti mužům. Beru to čistě jako, jako výsledek vnitřních procesů v těch jednotlivých stranách a koalicích a víc bych za tím nehledal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký způsob volí strany? My už jsme o tom hovořili před nedávnem, vidíte nějaký posun v té předvolební kampani, přece jenom se čím dál více blížíme k 8. a 9. říjnu.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Blížíme a jak jsem říkal, jak se blížit budeme, čím víc se budeme blížit, tím ta kampaň bude ostřejší, tvrdší vymezování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Žádné nové prvky zatím jste nezaznamenal? Víme, že tady se objevují už autobusy, kamiony, což zase není žádná novinka.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Kamion si nevybavuju, jestli jsme někdy měli. Autobusy už byly už svého času Miloš Zeman se svým Zemákem v roce 1996 byl takovým průkopníkem toho autobusového, autobusového stylu kampaně, který je vlastně hodně, hodně přebíraný i třeba z USA, kde, kde autobusy, ale tam vzhledem k rozlehlosti USA i letadla volební, tady zatím ještě asi volební letadla nejsou potřeba vzhledem k velikosti České republiky a snaze, snaze objet maximum, maximum lokalit. Tak tady zatím to je asi na, na autobusech a teď nově kamion, který vozí potraviny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se hovoří o stavu politiky či politiků, tak často se u nás přidá takový, řekla bych postesk, to by se na Islandu nemohlo stát. Je to, pane Juste, mýtus nebo je v této zemi skutečně jiná úroveň politiků a možná i nastavení jakési té společenské smlouvy?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Jedna otázka je úroveň politiků. Politici se samozřejmě, politici, kteří čelí různým problémům, kauzám, aférám, tak se objevují i v jiných zemích. Zemích, ať už třeba těch severských, severských demokraciích. Island, Švédsko a další, které, které jste jmenovala. Otázka je, jak spíš na tyto kauzy reaguje společnost a jak pak na tu reakci společnosti reagují ti dotyční politici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají, promiňte, mají Islanďané vyšší nebo přísnější měřítka?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
A k tomu se chci vlastně dostat, že, když se objeví nějaký problém u politika třeba na Islandu, tak vidíte mnohem rychlejší a tvrdší reakci veřejnosti. Ne tvrdší v tom smyslu, že by se uchylovala k nějakým násilnostem. Spíš ta, ta reakce je okamžitá. Je velmi spontánní, je vytrvalá. A často skutečně toho politika dovede k přijetí politické odpovědnosti za danou záležitost i za třeba mnohem méně vážnější, než vidíme, než vidíme v jiných zemích. To, co se obecně označuje jako, jako politická kultura, což je pojem, který v médiích našich bývá často dezinterpretován jako způsob, jakým se chovají politici. Často slyšíme různé, různé komentáře, že když prostě politici si jdou po krku, tak si někdo posteskne, ježiš to nám zase ta politická kultura klesla. Tady si nadávají ve sněmovně a tak dále. Ale vlastně politická věda tu politickou kulturu vztahuje primárně k tomu, jak se chová v politických záležitostech společnost. To znamená, tam spadá mimo jiné i to, jak moc je společnost aktivní v nějakém, v nějaké zpětné vazbě, kterou dává politikům i v průběhu jejich vládnutí. My jsme svědky často toho, že kdykoliv se koná třeba nějaký protest proti politice vlády, protest proti nějakému rozhodnutí, které vláda hodlá udělat, nebo udělala. Tak často zaznívá ze strany těch dotčených politických stran a politiků takovéto, vy nám tady chcete měnit výsledky demokratických voleb. Přitom to není to, co je účelem toho protestu. Ten protest dává nějakou zpětnou vazbu. To se děje úplně ve všech, ve všech zemích, ve všech demokratických zemích. Ono se to děje i v nedemokratických, ale tam to většinou má, má dohru, že ti dotyční jsou zatčeni perzekuováni. Ale když mluvíme skutečně o demokraciích, o moderních demokraciích, tak dávat najevo zpětnou vazbu, dávat najevo názory, jestli politici dělají, nebo nedělají svojí práci, dle mínění veřejnosti správně, tak to je naprosto legitimní. Dokud je to samozřejmě drženo v nějakých nenásilných mantinelech. Jo a my tady pořád máme tendenci, nebo ti politici, kterých se to týká a jde to skutečně napříč politickou cenu, když je terčem, když teď jsou zrovna terčem ty strany, které jsou momentálně u vlády, tak ony reagují na to, že vy nám tady zpochybňujete výsledky voleb. Ale podobným způsobem to bylo, když byly u vlády, u vlády jiné politické strany. Takže to není nic, co by bylo buďto namířeno, namířeno proti jedné jediné straně. To je zpravidla namířeno proti tomu, kdo aktuálně vládne, protože to je ten, kdo nese odpovědnost, a to je ten, k jehož vlastně veřejnost vyzývá k nějakému skládání účtů a jemuž vystavuje nějakou pomyslnou žlutou, anebo pak i červenou i červenou kartu. Pokud vládne někdo aktuálně, jasně bude to namířeno proti němu, když bude vládnout někdo jiný, a když vládl někdo jiný, byli jsme svědky toho, že to bylo namířeno proti, proti někomu jinýmu. Dneska, když příznivci současných vládních stran, třeba na to, na na různé protesty, proti proti sobě, proti svým politikům, proti jejich počínání, tak když reagují tím, vy chcete zpochybnit výsledky svobodných demokratických voleb. Zpravidla ti samí lidé ale nemají problém s tím, že třeba žluté vesty protestují proti Macronovi nebo protestovaly v letech 2018-2019 a tam to často mělo i násilnější charakter, jak jsem byl teda i přímým svědkem, když jsem se připletl do jedné takové demonstrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politolog Petr Just. Podle zjištění serveru Seznam Zprávy se dnes mají sejít premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. A jedním z hlavních témat má být podle serveru budoucnost. Ředitele Bezpečnostní informační služby BIS Michala Koudelky. Andrej Babiš to ostatně nevyloučil v reakci pro Českou tiskovou kancelář. Panu Koudelkovi 15. srpna skončí pětiletý mandát a není jasné, alespoň veřejně, kdo kontrarozvědku povede dál. Pane Juste, je to vůbec jaksi v pořádku nebo je to běžné, že dva týdny před skončením mandátu šéfa jedné ze tří tajných služeb, v České republice nevíme, alespoň teda veřejnost a asi ani politici, kdo ho nahradí, jestli bude pokračovat?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Co jsem zaznamenal, neví to ani někteří ministři, kteří budou o tom, o tom rozhodovat. Není to úplně, není to úplně šťastné. Vědělo se dlouho, kdy končí mandát řediteli Bezpečnostní informační služby. Andrej Babiš dlouho toto téma odkládal, ale jednou to přijít muselo. Je premiér, musí učinit rozhodnutí. A v rámci této své kompetence si myslím, že mohl začít jednat s různými aktéry, se kterými to chce projednávat mnohem dříve. Možná by tím vytvořil i určitý prostor pro, pro více důvěryhodnější proces jmenování nového, nového ředitele, jak víme, toto téma mělo být i předmětem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která ale, respektive její program nebyl, nebyl schválen, takže nakonec se nekonala. Teď skutečně to je věc, kdy celá řada lidí, kterých se to bezprostředně týká, jak říkám i třeba členů vlády, vlastně neví, co bude obsahem jednání premiéra s prezidentem. A hlavně ani neví, jaký bude případný výstup, pokud se tam toto téma objeví. To, že se téma objeví, premiér potvrdil. Nevíme, v jaké, s jakým výsledkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jaké fázi to je.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
V jaké fázi to je, jestli třeba už má premiér i někoho jiného vybráno, nebo jestli se pokusí prezidenta přesvědčit o tom, aby, aby respektoval pana Koudelku, což asi je velmi obtížný úkol. Oznámili názory prezidenta Zemana na Bezpečnostní informační službu, pod vedením pana Koudelky a i jmenovitě na, na jejího ředitele. Bohužel Andrej Babiš se dostal do situace, ve které se mu nebude rozhodovat lehce. Nebude se mu rozhodovat lehce, jak ve vztahu k tomu, že potřebuje podporu prezidenta. Na druhou stranu Andrej Babiš doposud se stavěl velmi, velmi podpůrně za Bezpečnostní informační službu a jejího, jejího ředitele. Co jsem zaznamenal i výroky třeba poslanců za hnutí ANO, kteří působí v těch různých kontrolních výborech Poslanecké sněmovny pro kontrolu BIS. Tak víceméně všichni jsou se službou spokojeni, pod vedením pana Koudelky. Ostatně byla to vláda Andreje Babiše, která opakovaně, byť neúspěšně, ale opakovaně navrhovala povýšení pana Koudelky do generálské hodnosti. Takže Andrej Babiš se teďka ocitá v situaci, ve které nebude mít lehké rozhodování, protože cítí tlaky z obou stran. A teď on bude rozhodovat, co je pro něj vlastně větší hrozba. Co pro něj může znamenat větší ztrátu, které rozhodnutí si ponechat, nebo neponechat pana Koudelku. Myslím, že to ještě bude docela, docela citlivá záležitost po několik příštích dnů a týdnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dovedete si představit, nebo jestli by to bylo jaksi i v rámci normy, že by nebyl vybrán nebo by nebylo, nepadlo rozhodnutí, jestli to bude pan Koudelka, jestli se mu mandát prodloužit či nikoliv. Prostě nástupce by v případě, že by byl nástupce, také nebyl vybrán, že by to rozhodnutí zůstalo až na nové vládě?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Pokud by tam byl nějaký pověřený ředitel nebo úřadující ředitel nebo statutární náměstek ředitele, který by dočasně vedl. Tak asi pro vnitřní chod služby by to žádnou zásadní překážku neznamenalo. Ale pro její, pro její obraz navenek by absence plnohodnotného ředitele mohla být problém i z hlediska akceptace jinými bezpečnostními složkami v jiných státech partnerskými.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Petr Just, vedoucí Katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Všechny díly, rozhovory, Jak to vidí najdete na audio archivu na webu rozhlasu nebo také v aplikaci Můj rozhlas.cz. Příjemný den přeje Zita Senková.