Pěstujeme květiny na sušení
Usušit můžeme samozřejmě cokoliv, ale jen květiny speciálně k sušení určené přinesou očekávaný výsledek – jejich květ si i po usušení zachová pěknou barvu a tvar.
Krásných květů je nepřeberně
Sušit však můžeme nejen květiny, ale také celou řadu atraktivních travin. Květiny k sušení přinášejí vlastně dvojí užitek – v době vegetace mají schopnost vytvářet neustále nové květy, takže i když je pravidelně sklízíme, záhonek stále vypadá krásně a pestře. A tuto krásu pak dále nabízejí, když je usušíme. Již nyní je doba, kdy si můžeme naplánovat, kolik a jaké druhy těchto rostlin budeme pěstovat, a zásobíme se osivem. Některé květiny můžeme pěstovat z přímého výsevu, jiné je nutné vysazovat z předpěstovaných sazenic. Přímo vysévat můžeme například bér (Setaria italica), černuchu damašskou (Nigella damascena), černuchu východní (Nigella orientalis), ostrožku stračku (Consolida regalis) či světlici barvířskou (Carthamus tinctorius). Mezi druhy, které musíme předpěstovat, patří slaměnky (Helichrysum), statice (Limonium), smilek (Helipterum), zaječí ocásek (Lagurus ovatus), pestrovka (Gomphrena), suchokvět (Xeranthemum), amobium (Amobium), chrpa (Centaurea), kraspédie (Craspedia globosa) a šalvěj (Salvia).
Výsev je jednoduchý
Tradičně tyto rostliny vyséváme ve skleníku nebo v domácích podmínkách v březnu až dubnu, ale najdeme mezi nimi i druhy, které musíme vysít již velmi brzy, tedy od konce ledna do poloviny února. K těmto druhům s dlouhou vegetační dobou patří již zmíněné kraspédie, pestrovka, smilek nebo statice a další. Při časných výsevech pak je nutné klíčícím rostlinám poskytnout maximum světla, případně jim přisvětlovat. Předpěstované sazenice můžeme vysazovat od konce dubna, ale bezpečnější je výsadba po 15. květnu, kdy již nehorozí mrazíky. Vysazené rostlinky musíme velmi pečlivě zalít a alespoň prvních deset dnů by sadba na záhonku neměla přeschnout.
Obsáhlejší text najdeme na webových stránkách ireceptar.cz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.