Pavel Kosatík: Woody Allen se ve své autobiografii Mimochodem vydatně věnuje své rodinné aféře

21. květen 2021

Generace diváků sledují, co Woody Allen ve svých filmech předvádí za vylomeniny. „To je ta hezčí část příběhu. A pak je ta ošklivá, která se v médiích propírá posledních 25 let, a to je ta rodinná aféra.“

Hned v úvodu pořadu Jak to vidí… Pavel Kosatík přiznává, že je velký fanoušek Woodyho Allena. „Za komunistů jeho filmy nesměly do kin, takže se jejich obsahy vyprávěly. A já si vzpomínám, jak jsme naslouchali bez dechu, když Saša Berková vyprávěla, co tam ten Woody provádí za vylomeniny.“

„To je ta hezčí část příběhu. A pak je ta ošklivá, která se v médiích propírá posledních 25 let, a to je ta rodinná aféra. A té se on ve své knize vydatně věnuje,“ přibližuje publicista režisérovu autobiografii Mimochodem. Sám sebe v ní Woody Allen prý nahlíží s až neskutečnou sebeironií. Není to jen póza?

Sžíravá sebeironie jako póza

„Těžko říct. Já si třeba uvědomil, že jak se měním jí i doba, tak se na některé jeho filmy dívám jinak. Například mi došlo, že tento zdánlivě veselý chlapík, který nemá problém v téměř v každé větě utrousit nějaké understatement nebo bonmot, je prostoupený velkým vnitřním smutkem.“

„Všechny jeho filmy jsou de facto o vztazích. A on jako kdyby tam nevěřil téměř ničemu,“ uvažuje Kosatík. „Až mi ho občas přijde líto.“ Budou se podle něj Allenovi fanoušci dívat po přečtení režisérovy autobiografie na jeho filmy jinak?

Změní četba vnímání filmů?

„Já sám se cítil vtahován do situace, kdy v tom sporu o sexuální zneužívání dítěte musím dávat někomu za pravdu,“ přiznává Kosatík. „Ale nebyl jsem si jistý, jestli já jako čtenář nebo divák rozeznám tu míru manipulace. Prostě přemýšlím o tom a rád bych, kdyby čtenáři nebo diváci o tom přemýšleli.“

Do jaké míry tedy je nutnost spojovat dílo s autorem?  Musí nutně být hodnoceno v závislosti na osobnosti toho, kdo ho stvořil? „Nemá smysl zakazovat žádný interpretační klíč. Důležité je, aby člověk věděl co dělá,“ myslí si publicista.

„Já se teď přistihl, že na Allenovy filmy se taky začínám koukat s podezřením. Všude, kde je nějaký vztah hrdiny hraného Woody Allenem s nějakou mladou dívku, která ho obdivuje, jsem začal podléhat téhle interpretaci. Že život s uměním by měl doslovně souviset. A to je nesmysl.“

Nezapomínejte na dobu vzniku

Kosatík připomíná, že zároveň nesmíte zapomínat na společenský kontext, v kterém jednotlivé filmy vznikaly. „Když se na něj zapomene, dochází k velkým myšlenkovým zvěrstvům. Kontext je vším, to víme. Je důležité být konkrétní a zároveň nevytrhávat události z prostředí, ve kterém vznikaly.“

„Celoživotní téma Woodyho Allena jsou vztahy, lidská sexualita a tak. A to se téměř v každé dekádě proměňovalo. Dokonce i tady u nás, kde jsme byli dlouhá léta opožděni za tím západním vnímáním. A dneska se divíme, jak jsou vztahy muže a ženy zachyceny i ve starších českých filmech.“

„Prostě dnes by nebylo možné, a já jsem tomu rád, ty vztahy takhle zobrazovat, takhle točit. To neznamená, že si něco a priori zakazujeme nebo že si chceme něco dokázat. Ale že se snažíme být vnímaví k těm, které dřív nebylo slyšet. Protože často převládal spíš ten silový narativ.“

Další témata rozhovoru: co udělá s knihomolem otevření knihkupectví; jak sám sebe vidí Woody Allen; do jaké míry je nutné spojovat dílo s osobností autora; jak zní Pražské jaro z části virtuálně; Izrael.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...