Pavel Kosatík: Smysl Nobelovy ceny za literaturu není jen postavit někomu sochu. Otevírá i diskuzi o literatuře jako takové

Královská švédská akademie ocenila v oblasti vědy výzkum černých děr či vývoj genetických nůžek. Brzy by mělo být známo i jméno nového držitele či držitelky Nobelovy ceny za literaturu. Nabízí se otázka, zda letošní rok ukončí kontroverze a skandály, které provázely poslední laureáty.

Pavel Kosatík: Nobelova cena není definitivní verdikt o tom, kdo je mistr, a kdo není.|foto:Jan Sklenář

„Svět si v kontroverzích libuje. Je spíš pravděpodobnější, že nějaká neshoda znovu vznikne. V posledních letech se velice často stávalo, že autoři byli jednou částí čtenářské obce milováni, druhou částí naopak zatracováni. To postihlo i Boba Dylana, který byl pro jedny pouhý písničkář, pro druhé i skvělý básník,“ říká v pořadu Jak to vidí Pavel Kosatík.

Velké politikum

„Kontroverzí kolem Nobelových cen byla vždycky spousta. Hlavně těch politických. Vzpomeňme například rakouského spisovatele Petera Handeko, který se z mého pohledu až nevkusně zastával Srbů.“

Čtěte také

Jiří Drahoš: Nobelova cena je taky velké politikum. Roli hraje i obyčejná závist. Třeba Heyrovský byl navržený 19krát

„Otázkou zůstává, nakolik politiku do literatury pouštět. Každý jsme jiný, každý to asi vnímá jinak,“ je přesvědčen Pavel Kosatík.

Jaký je tedy smysl ocenění? „Bezpochyby je to nejprestižnější literární ocenění, ale zároveň všechny ceny obecně jsou metafory. Nejsou to definitivní verdikty o tom, kdo je mistr, a kdo není. Samotná historie Nobelovy ceny o tom vypovídá.“

Smysl cen je podle Pavla Kosatíka několikerý. „Jde nejenom o vytvoření nadčasové sochy, postavení někoho na piedestal, ale každá udělená cena by mohla být i důvodem k diskuzi, co všechno je literatura. Kam až sahá? Jestli se má projevovat spíše v tradičních formách, na které jsme zvyklí, nebo i v těch netradičních,“ míní host Dvojky.

Šance i mimo Evropu?

Jako kontroverzní při udělování Nobelových cen mnozí označují přílišný eurocentrismus. I pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesla Evropa. Africký kontinent získal Nobelovu cenu za literaturu naposledy v roce 2003. Lze očekávat nějakou změnu?

„Otázka zní, jestli kvóty ano, nebo ne. Opět je o tom třeba vést diskuzi. Ale zřejmě nelze čekat verdikt, který by uspokojil všechny. Porota by měla brát zřetel na kvalitu bez ohledu na to, zda je autorem muž, či žena či z jakého je kontinentu. Na druhé straně je cena velké politikum a globální událost, kterou sleduje celý svět. Jak letos bude porota uvažovat, ale nevíme,“ uzavírá spisovatel.

Další témata rozhovoru: proměna vnímání Čapkova R.U.R v čase; žánr science fiction a speculativ fiction; 100 let od narození Franka Herberta, tvůrce eposu Duna.