Jiří Drahoš: Nobelova cena je taky velké politikum. Roli hraje i obyčejná závist. Třeba Heyrovský byl navržený 19krát

Jaroslav Heyrovský Nobelovku získal v roce 1959 za vynález a využití polarografie. Bylo to ale až 37 let po objevu této technologie. Podobně na tom jsou i letošní laureáti. V 50 let staré práci Tomase Lindahla o mechanismech opravy DNA pokračovali Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar. Cenu dostali všichni tři.

Otázka stará 50 let

Tomas Lindahl si položil otázku: Jak je možné, že se DNA časem nepoškodí, jako je to často u jiných buněk? Čím to je, že je to tak výjimečná látka, která je schopná replikace bez poškození?

„Zjistil, že má mechanismy oprav. Další vědci pak zkoumali, proč je schopna opravy. Dnes má jejich výzkum opravdu obrovský význam,“ vysvětluje Jiří Drahoš. Předseda Akademie věd ČR sice udělování Nobelových cen sleduje, ale ne tak, aby ho to „předem rozrušilo“.

Nové informace o Heyrovském

„Víte, když jsem se díval na originální materiály profesora Heyrovského na nové výstavě Věda – národ – dějiny, tak jsem se dozvěděl, že na tuto cenu byl nominován celkem 19krát!“ Přišlo se na to teprve nedávno, protože materiály kolem laureátů i nominovaných jsou tajné 50 let.

Heyrovskému cenu nepřál třeba jeden švédský chemik, jeho přímý konkurent ve výzkumu v oblasti elektrochemie. „Právě on jeho práce kritizoval a způsobil, že nebyl oceněný daleko dřív,“ popisuje Drahoš. „Uvědomil jsem si, že Nobelova cena je sice významná, ale taky je to velkém politikum.“

Mají Češi nějakou šanci?

Ve výběru správného kandidáta tak bohužel vždycky hrají roli i takové lidské faktory, jako je závist a osobní pocity. Roste nám ale v Česku v nějaké laboratoři další Heyrovský? „Je to do jisté míry problém,“ přiznává Drahoš. Významní Češi totiž často působí v cizině. Třeba profesor Jiří Bartek.

Bartek žije v Dánsku a zkoumá regulační mechanismy dělení nádorových buněk a vznik nádorů. Je autorem téměř 400 původních vědeckých prací, patří k nejvíce citovaným vědcům českého původu v oblasti biologických a medicínských věd. Podle Drahoše čeští vědci většinou nejsou vidět. „Jejich kvalita je vysoká, ale třeba američtí vědci jsou prostě viditelnější.“

Nobelova cena|foto:Kanadské vědeckotechnické muzeum CSTM

V Břežanech u Prahy otevřeli novou budovu AV ČR. Chystá se tam výzkum laserů. Nehrozí vznik černé díry? A chcete se zapojit do soutěže o pojmenování nových laserů? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.