Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 8. října 2020

8. říjen 2020

Hostem Pavel Kosatík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u rozhovoru na aktuální témata, pozvání přijal spisovatel a publicista Pavel Kosatík, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vydáme se například za rudým kotoučem i RUR a prolistujeme přitom pár knih, nechte se inspirovat. Známe už první nositele Nobelových cen pro letošní rok v oboru lékařství a fyziologie. Královská švédská Akademie věd ocenila objevitele viru, který způsobuje hepatitidu typu C. V oblasti fyziky získala cenu trojice vědců za výzkum černých děr, za chemii obdrží Nobelovu cenu dvě vědkyně, a to za podíl na vývoj genetických nůžek, které umí zkoumat a manipulovat genom a tak smrtelné nemoci vlastně eliminovat, zlepšit výnosnost plodin tak, aby nasytily celé lidstvo. Tak o ty přelomové fascinující objevy není pořád nouze.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak aspoň, že něco funguje v dnešní době normálně, ono těch věcí normálně fungujících je samozřejmě víc, ale o té vědě to potom platí nepochybně beze zbytku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hodinu po poledni středoevropského času bychom se měli dozvědět to jméno nového držitele nebo držitelky Nobelovy ceny za literaturu. Ukončí pane Kosatíku, ten letošní rok kontroverze a skandály, které provázely ty poslední laureáty?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To já nevím, spíš bych si tak jako z voleje tipnul, že tak, jak ten svět v poslední dobou světě kontroverzí často libuje, tak je spíš pravděpodobnější, je to zase nějakou další neshodu vyvolá poněvadž v těch posledních letech velice často se stávalo, že autoři jednou částí čtenářské obce milovaný, tak vyloupili, naopak zatracovaný před pár lety posluchači si možná vzpomenou, to postihlo třeba i Boba Dylana, který byl v té souvislosti označován za pouhého písničkáře ačkoliv, kdo zná jeho tvorbu a ta se vyvíjí už po pořadu desetiletí, tak asi nemá pochyby o tom, že je to básník podobně jako písničkář, já nevím, Jiří Suchý, ale taky básník a tak dále, takže těch kontroverzí tam bylo vždycky spousta, hlavně těch politických, že jo v souvislosti s postoji, já nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/nesrozumitelné/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Přesně tak zastával se Srbů velmi vydatně z mého pohledu až nevkusně, ale je otázka, jak moc tu politiku do té literatury pouštět a tam asi každý jsme jiný, každý to vnímáme jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si vůbec od Nobelovy ceny za literaturu slibujeme?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, já bych, je, je to samozřejmě jaksi nejprestižnější literární ocenění, ale zároveň bych si dovolil připomenout, že všechny ceny vlastně jsou jakýmisi metaforami, nejsou to ty definitivní verdikty o tom, kdo je mistr a že ti ostatní těmi mistry nejsou, samotné, samotná historie té Nobelovy ceny o tom vypovídá, já když jsem se tak někdy v těch 17, 18 stával opravdu hodně vážným čtenářem a začal jsem takové ty kobercové nálety do knihoven podnikat, tak je jedna z metod, kterou jsem používal, byla, že jsem si vzal seznam nobelistů a řekl jsem si, já si je všechny přečtu a budu znát na to nejlepší a teď jsem strnul v šoku, protože oni to ze začátku ty, ty skandinávské poroty dávaly těm autorům, na které dohlédli nebo kam řekla autorsky, kde na to měly a to byly velmi často Skandinávci dnes už zapomenutí a nejenom Skandinávci, ale i ostatní autoři, jejichž jména by dneska jako nikomu nic neřeklo a je to úplně přirozené, já si myslím, že smysl, ten smysl té ceny je několikerý, nejenom vytvořit nějaký, nějakou, nějakou sochu nadčasovou, postavit někoho na věčný piedestal, ale každá ta udělená cena by mohla být v tom optimálním případě jako důvodem k diskuzi o tom, co je to všechno literatura, kam až sahá, jestli se má projevovat spíš v těch tradičních formách, na které jsme zvyklí, to znamená na jedné straně, dejme tomu román, na druhé básnická lyrická sbírka anebo jestli se projevuje ve standardních formách a jednou třeba bude oceněna graffiti nápis na zdi, pokud bude nějakým způsobem literárně geniální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To jsou tedy ty ideály ocenění, jak je vytyčil zakladatel ceny Alfred Nobel. Pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesla Evropa, myslíte, že je tady velká naděje pro jiné kontinenty, například Afričan dostal Nobelovu cenu za literaturu naposledy v roce 2003.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Přesně tak, no zase je otázka, to je vždycky spor, jako v jakékoliv jiné situaci, jestli kvóty ano nebo ne a opět je třeba o tom vést diskuzi a asi ta diskuze těžko může skončit nějakým verdiktem, který by uspokojil všechny, já z jedné strany bych byl rád, kdyby ta porota brala zřetel pouze na kvalitu a vůbec se nezajímala o to, jestli je autor muž či žena nebo z jakého kontinentu pochází, na druhou stranu už jsme to zmínili, ta cena je velkým politikem, je to globální, jedna z mála spolu s olympiádou událostí, které stojí mimo politiku a které sleduje celý svět, takže, takže na tomto všem tam záleží no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo patří letos mezi favority, objevují se jména jako Atwoodová, Milan Kundera, Murakami

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, já jako český vlastenec vždy budu fedrovat svého milého Milana Kunderu, to je jasný. Zlé jazyky říkají, že už je za zenitem, ale když to řeknu drsně realisticky, tak Jaroslav Seifert taky v době, kdy byl oceněn, nebyl na vrcholu a zažili jsme takové případy, takže nevylučoval bych to, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte vy nějakého favorita?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, já jsem velký fanda Francouze /nesrozumitelné/, který jehož zejména, on nemá špatnou knihu z mého pohledu ani jednu, ale hlavně ty poslední dva romány, Serotonin a podrobení, myslím si, že z pohledu aspoň teda Evropa, Evropana nebo západoevropského středoevropského čtenáře si myslím, že to má všech 5 P, to znamená, že on je schopen vyhmátnout opravdu podstatné téma a zachytit je nebo /nesrozumitelné/ literárně podat způsobem, který je na jedné straně myšlenkově invenční, že opravdu, místy až žasnete, co se tam třeba myšlenkové odehrává a na druhé straně je to čtivé, je to opravdu, to byl podobný případ už toho Kundery, kdy toho spisovatele může číst prakticky, řekl bych skoro celá literární veřejnost, což u mnohých těch nobelistů, nositelů cen se říci nedá, občas ale je to také samozřejmě správně, bývají oceňováni auto řídil spíše výlučný nebo tak jako do toho literárního introvertna, dovnitř zachrutých. Je mně rozumět přes tu roušku?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak pestrý je, je, myslím, že doufám, že ano.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já si tady tak povídám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Kosatíku, ten seznam letošních nominantů, kandidátů?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No myslím, že tam také Haruki Murakami, čili je tam i /nesrozumitelné/ japonský spisovatel, od kterého čtenáři možná budou znát asi víc knih, ale nejznámější myslím ten román Ruské dřevo, inspirovaný v názvu tedy, ale zčásti i v tónu nebo tématice písničkou Beatles George Harrisona o tom, jak jedno nevydařené rande skončí zapálením dívčiny domácnosti, takže je to takového, je to takový, takový krutý vztah nebo vztah, který mělo kruté následky v tom románě zapsaný a zase ten, tento autor je, zase je to příklad člověka, který jako velmi intenzivně čerpá z té nesmírně bohaté japonské kultury, o tom není sporu, ale má to štěstí nebo ten dar, že je univerzálně srozumitelný, no a tu Margaret Atwoodovou teda z mého pohledu a teď, teď nechci nikoho naštvat z jejich třeba skalních fandů, ta u mě jako stojí jako literárně trošku níž, ale v poslední době je populární, poněvadž jako její klíčový román televize HBO tuším, myslím nebo nevím teď, která, ale zdramatizovala a velmi populárně prostě ty jejich věci jsou mediálně sledované, fedrované a tak a má ideologickou podporu, poněvadž ona je hlasatelkou, jak to nazvat, teď abych to nějak ideologicky nezkomolil, ale prostě je reprezentantkou ženského hlasu, řeknu to takhle banálně, nejenom jeho samozřejmě, tím to nechci v žádném případě redukovat jenom na nějakou oblast, z těch ženských autorek mě tam ještě zaujalo, že tam figuruje /nesrozumitelné/, která zase pro mě stojí výš, tu já jsem sledoval už někdy od osmdesátých let, ona teda píše déle, ale tehdy začala tedy vycházet v Orionu jejich první knížky, myslím tehdy vyšly povinně Bohyně a jiné lásky se tuším jmenovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je letos ve hře hodně autorek?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Tak já zas nevím přesně, že jo, já to čerpám z médií a takže vlastně to co, o čem tady mluvím, tak jsou spekulace mediální a názory sázkových kanceláři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Necháme se překvapit.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Nevím na kolik souvisí s tím, jak uvažuje ta porota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spisovatel Pavel Kosatík. Před 100 lety Karel Čapek knižně vydal svou hru RUR a uvedl tím také do světa slovo robot. Hra byla vzápětí poprvé inscenována, obletěla celý svět, byla přeložena do 30 jazyků, co si pane Kosatíku, z étosu té Čapkovy hry vybíráme dnes, čím nás oslovuje?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ono se proměňuje v čase, já jsem se tím zabýval asi tak před před tři čtvrtě rokem, protože jsem měl tu čest být osloven, tady vychází antologie k tomu stému výročí povídek beletristů a mě zařadili mezi ně, takže já jsem se tou hrou jako dost zabýval a je fakt, že v té podobě v jaké on to napsal, by možná ne každé divadlo a ne každý divák strávil, leckomu by to přišlo patetické, ale tak to bylo už tehdy, já, já pořád sním o tom, že nějaký invenční režisér by to pojal prostředky adekvátními dnešní době, že by to neznásilnil, jak někdy režiséři předlohy divadelní nebo filmové brutalizují, ale že by, že by v tom našel něco nového, podívejte ten Čapek to psal v situaci totálního zhnusení z té první velké války, kterou lidi měli tehdy těsně za sebou, ze které tedy vzešla totální deziluze, pokud jde o budoucnost člověka a ta se v té hře tedy metaforicky projevuje tím, že lidi končí a místo nich nastupuje cosi nového a teď to můžeme vnímat různě, jsou lidi, kteří si pod slovem robot představí jenom tu mechaničnost, čili vlastně negaci lidské individuality, ten Čapek to ale přitom myslel vlastně právě naopak, poněvadž ti jeho roboti, ti oni vlastně ani mechanicky nevznikly, oni, oni tam vznikají jakousi chemickou cestou nebo prostě jiným způsobem vývoje, ale hlavně tam o toto vůbec nejde, tam jde o problém stvoření jako takového, to znamená, co to znamená, kdy člověk stvořitelem je, kdy není, zdali vůbec může být, zda se může osobovat tato práva a jestli z toho, že by tato práva eventuálně měl, tak jestli z toho plyne naděje a Čapek ji tu naději našel a v tom roce 20 to pro ty lidi bylo dost podstatné, poněvadž on vlastně se tím stavěl i proti, proti těm dobovým, ale i dnešním tendencím k jinému typu zmechanizovaní nebo zglajchšaltování člověka, a to je prostřednictvím politiky, prostřednictvím totality, která tehdy nastupovala, že v Leninově Rusku už na plné pecky vládli bolševici, ale v Itálii se drali k moci fašisté, takže on vlastně ty roboty viděl v těch lidech a a zároveň jiným způsobem do nich promítal naději, jako jakési budoucí podoby šťastného lidstva, které nikdy, i když svět bude, já nevím, jak smutnej, tak tu naději nesmíme ztratit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou naději nyní promítáme v lidstvo, v lidi podle vás, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou naději /nesrozumitelné/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já si myslím, že naděje má tím větší smysl, možná čím je konkrétnější, čili lidstvo já bych si vůbec do pusy asi nebral a myslím si, že úkolem člověka spíše je, aby nadějí a svými skutky, které tu naději, které umožňují tu naději mít, tak aby mi obližoval své nejbližší okolí, a to je vlastně i čapkovská myšlenka bych řekl, že člověk nemá zas tak moc do těch dálek a výšek se dívat, jak jistě je to nutné, potřebujeme se upínat ke vzdáleným horizontům ideovým a já nevím jakým, ale žijeme konkrétní život, takže ten, kdo by myslel jenom na to lidstvo, tak by se patrně mohl velmi snadný dožít toho, že by zjistil, že ve svém nejbližším okolí nadělal paseku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prolíná se tato myšlenka, tohoto vnímání světa i budoucnosti u Karla Čapka i v dalším díle, ono významná část, jak víme, obsahuje prvky žánru, pro který se ujalo označení vědeckofantastické, ať už Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky nebo divadelní hra Bílá nemoc, která je možná nyní opět velmi aktuální, to co v ní zaznívá.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak třeba nebude aktuální pořád, no ono vědeckofantastická, tak se překládal ten termín science fiction, ale ta zkratka SF, se v novější době raději nebo mnohými lidmi se spíš přikládá také často jako spekulace, spekulace, spekulativní, čili není to závislé jenom na té vědě, ale té fantazii se povolují otěže jaksi i do jiných oborů, čímž vlastně je řečeno, že takový ten, ten redukcionismus vědecký nebo to zjednodušení myšlení, to hledání nadějí jenom v té, v té vědecké budoucnosti lidstva, že to není to jediné, co nás čeká, ale, že se můžeme obracet i do jiných oblastí náboženských a já nevím jakých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnešní den 8. října uplyne 100 let od narození Franka Herberta, amerického spisovatele, novináře i fotografa, který se proslavil zejména svým románem Duna, ono je to spíše šestisvazkový epos, řadí se do zlatého fondu právě science fiction.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, to by možná bylo opravdu ta spekulativní /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobře, je to příběh z 10 000 let vzdálené budoucnosti, proč číst právě tohoto autora?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já, podívejte, on to psal někdy v polovině šedesátých let nebo tedy někdy v roce 66, za to začal sbírat literární ceny a tehdy ta scifi, ona mívá takové periody a tehdy byla v dobré situaci v tom smyslu, že svými špičkovými díly byla na dotyku s tím literárním mainstreamem, s těmi, s těmi výšinami a myslím si, že tak trošku ten Herbert se toho dotkl taky, on vytvořil prostě fiktivní svět, šel tou cestou, dejme tomu Tolkienovskou nebo jakou. Nesmírně propracoval reálie té fiktivní planety Arakis, na které vládne to nekonečné sucho, kde je ta strašlivá poušť, v níž téměř není možné přežít, kde žijí ty záhadné bytosti červy a kde se taky těží to koření, které je důležitý zdroj. Pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koření musí proudit.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Legendární hláška.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Teda vy mě těšíte, to je radost tady besedovati, no a ta, ten román se dočkal samozřejmě velkého, víte už to, jak tam třeba zachází s tím, s tím termínem koření a co to znamená, tak to rezonovalo s těmi dobovými nadějemi vkládanými, já nevím do LSD nebo do, do různých látek, kde z části se to v medicíně osvědčilo, z části z toho vznikly bohapusté nějaké drogové excesy, ale, ale je z toho vidět, že ten román experimentální nejenom v rovině vytváření nějakého složitého světa, ale i v té rovině myšlenkové, no a mě to zaujalo i filmovým zpracováním, kdy si to natočil můj taky milovanej režisér David Lynch, ten jeho, ta jeho verze nebývá tedy považováno za úspěšnou, mu do toho zasahovali producenti a on sám z toho byl dost nešťastný z toho výsledku, ale, ale /nesrozumitelné/, což byl jaksi, což byla tvář celé jedné herecké generace těch osmdesátých, devadesátých let vlastně jeho herectvím se téměř ta doba definuje, tak tam právě hraje tu ústřední postavu a docela dobře, no a teď v brzké době má jít do kin nová verze, na kterou jsem velmi zvědav režiséra /nesrozumitelné/, který byl autorem, který režíroval tu poslední aktualizaci /nesrozumitelné/ a vůbec se tou tématikou, dejme tomu, kontaktu s mimozemskými civilizacemi i v jednom svém předchozím filmu zabýval, takže, takže je to, já to vůbec neberu jako nějakou žánrovou, jenom pro někoho určenou a do sebe sama zavinutou věc, ale, ale vnímám to jako, jako invenční nakročení do kultury v širším smyslu a nejenom do popkultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spekuluje se právě o tom, jestli to bude úspěšnější adaptace než ta Lynčova z roku 1984.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Na to bych si skoro vsadil, protože ta tehdejší opravdu jako, jako, že je v ní spousta magických míst a já si pořád vybavuju nesčetné scény, tak myslím si, že překonat ten film nebude tak těžké a nemyslím to ironicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Minimálně thriller vypadá velmi působivě /souzvuk zvuků/ překvapit, ale říkalo se, že Duna na ten epos Herberta je údajně nezfilmovatelná, jak možná se obvykle daří, pane Kosatíku, filmařům přenést na stříbrné plátno slavnou knihu, slavnou, nějaké literární dílo?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Podívejte ono, když se řekne, že je něco nezfilmovatelné, tak je to úžasná výzva. Připouštím, že i pro nějaké sebevědomé truhlíky, kteří se vůbec nemusí orientovat ve věci, ale tam ta možnost, že něco nahlédnete, že se tam podívate opravdu do jater a rozinterpretujete to úplně jiným způsobem než autor, ale přitom zachováte řád věci, udržíte tu podstatu, tak, tak to je úžasné, takže vlastně kdykoliv se řekne, že je něco nezfilmovatelné, tak by dobrý autor měl zbystřit a měl by tuhle tu teorii, měl by o ní prostě přemýšlet, jestli lze ji nějakým dobrým invenčním způsobem zpochybnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych jenom dodala, že to kouření, ta Duna není jenom o tom samozřejmě, ale Frank Herbert v tom svém eposu se zabývá nedostatkem vody a vlastně problémy, které řešíme nyní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dá se to brát i takhle, že vlastně v tom, ano, přesně tak i v téhle skoro doslovné rovině to funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Se spisovatelem a publicistou Pavlem Kosatíkem se teď ze stříbrného plátna vrátíme do reality, či spíše zase zpět ke hvězdám, protože Mars se v úterý přiblížil Zemi nejvíc až od roku 2000, do roku 2035 a vás to jako astronoma amatéra eminentně zajímá, jak jste mi prozradil?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, ale nechci to tady fedrovat, opravdu víc amatéra než astronoma, ale, ale vím, že to sledovalo hodně lidí nebo že vůbec mě, já se raduju z toho, že i když málokdo z nás má, kdo ví jaké astronomické vědomosti nebo má přístup do observatoří, každý máme nějaký ten teleskop, se kterým se snažíme uprchnout z města, z té, z té, z té noční světelný koruny, abychom vůbec na tom nebíčku něco viděli, no takže nás to prostě pořád pudí, že tak napsal kdysi Edgar /nesrozumitelné/, že se cítíme tím Marsem neodolatelně přitahováni, což se přihodilo jeho hrdinovi Carterovi kdysi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co nám vůbec dává pozorování, sledování planet, hvězd, oblohy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dává nám to všechno, podívejte, ono vlastně to nejvzdálenější se zobrazuje jako to nejpotřebnější a teď řeknu tu starou pravdu, kterou asi říkají dětem ve škole, že, že vlastně ten začátek vědy, kultury, civilizace povstal z pozorování hvězd. Pár bystrých lidí, kteří nekoukali jenom pod nohy ale nahoru, tak si všimli, že jsou v tom určité zákonitosti, že se podle toho dají navigovat lodi, takže oni podle Polárky pluli a zjistili, že doplňujou a tím pádem začali obchodovat, byli bohatší než ti, kdo nebyli tak chytří a nepřečetli si na tom nebi nic, takže ono vlastně v té dálce vzdálené, kam se možná ani naši prapravnuci ještě nepodívají, tak, tak jsou pro nás uloženy informace, které my čteme jako bezprostředně užitečné v naší každodennosti a to je na tom senzační, no a pak to má tu, tu řadu rovin v těch, v těch zase metaforických nebo ideový, že jo, mě baví po vzoru antiky na tomhle si představovat a dětem jsem to vždycky ukazoval ty zvířata, co to je a ty, když se najednou ty obrazce vám rozžijou, tak ono, ono najednou tam máte celou přírodu a úplně začnete, nechci říct rozumět, ale začnete považovat za možné takové ty teorie kulturologů, kteří říkají a ono to asi těžko jde dokázat, ale naši dávní, dávní pradávní předkové, že v jakési rovině byli schopni předtím ještě než se upnuli tolik na tu racionalitu, takže byli schopni čímsi v sobě komunikovat s vesmírem, s celým světem nebo že měli nějaké tyto schopnosti no, teď, teď tedy nechci tady působit jako ezoterik, za kterýho se nepovažuju, ale myslím to spíš tak, že, že možnosti, které v té racionální dnešní civilizaci především využíváme, možnosti sebe sama, tak jsou jenom nepatrným zlomkem té kapacity, kterou jistě leckdo nejenom v sobě, ale i v ostatních cítíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Letošní rok je vůbec plný vzácných nebeských úkazů, ale takovým pozitivním ukázem.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Snad to nejsou špatná znamení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takovým důkazem bylo a zůstává Rembrandt /nesrozumitelné/, slavný nizozemský malíř, Praha se přece jenom dočkala této výstavy, tohoto slavného umělce, on je více než 350 let po mé smrti neustále inspiruje, co vyčteme z jeho obrazně?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Určitě mnohé, mě, já, když jsem si o tom přemýšlel, tak víte co mě napadlo, asi to bude znít divně, on mně strašně připomíná Antonína Dvořáka v něčem, takovým tím typem, jednak teda té široké rozprostraněnosti talentu samozřejmě, ale to má leckdo, ale potom, že z té tvorby cítíte, že se ten tvůrce necítí měřítkem sebe sama, ačkoliv by vzhledem k té genialitě klidně mohl bejt pyšnej a mohl by se trvat tady na tomto, ale, ale cítíte v tom nepřetržitě, takže se upíná k čemusi nadosobnímu, což mohli nazývat bohem, to dneska někdo třeba si nazývá i jinak, ale rozhodně ani Rembrandtovi ani Dvořákovi člověk nebyl měřítkem sebe sama a z toho mně plyne v obou jejich případech takový zvláštní šťastný pohled na tu realitu, který já cítím z Dvořákovy hudby, já šťastnější hudbu téměř neznám a podobně se raduju i z těch Rembrandtů, i když on má pochopitelně plátna velice tragická a a, ale je až dojemné tím, jak on vlastně je kronikářem svého vlastního života, jak maluje tu /nesrozumitelné/ stále a tak dále a a můžete donekonečna se na ta jeho díla dívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spisovatel a publicista Pavel Kosatík a jeho pohled na svět i na oblohu, děkuji za váš čas a budu těšit na další rozhovor, na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.