Pavel Kosatík: Odpůrcům první republiky vadila nejvíc její svobodomyslnost a demokracie

28. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 01104349.jpeg

„Aby se lidé zlepšovali jako jednotlivci i jako celky!“ TGM stát vybavil maximalistickým etickým zadáním. Z jeho vizí jsme ale těžili i za komunismu.

„Slovem republika tady moc neplýtváme. Asi je to pro nás samozřejmost,“ podotýká v den založení ČSR spisovatel Pavel Kosatík.

Nemá totiž pocit, že by se dnes svátek 28. října připomínal na prvním místě jako svátek republikánství. „Návrat k monarchismu, o kterém se občas i trochu vážně špásuje, by asi lidi za první republiky zas tak moc nebavil.“

Revoluční republika

Drtivá většina Masarykova záměru bylo něco do té doby nesrovnatelného s tím, co fungovalo v Rakousku-Uhersku nebo u jeho sousedů. A velká část averzí, které prvorepublikové Československo vyvolávalo, bylo právě z tohoto důvodu: „Že je svobodomyslné a demokratické.“

Masaryk tehdy přivezl z Ameriky do středu Evropy ideu multinacionálního státu s maximalistickým etickým zadáním. „On si představoval stát, jehož úkolem by bylo zlepšovat lidi.“

„Masaryku, proč chcete zničit Rakousko?“ Klikněte na video a dozvíte se to!

Na Slovensku se vize tolik neujaly

Novou státní instituci lidem vysvětloval jako aparát, který jim jinak než doteď (a o to víc) zjednoduší život. Ale zároveň je přesvědčoval, že budoucí systém institucí bude směřovat k tomu (a teď citujme), „aby se lidé zlepšovali jako jednotlivci i jako celky“.

Tyto ideje velmi zapůsobily v tehdejší české, ale bohužel jen v české, střední třídě. Ujaly se. Jejich vliv můžeme vidět i během dvou velkých totalit: za nacismu i za komunismu.

Idea živá i za nacismu a komunismu

„Kdo se byť jen jako jednotlivec nepokrytě postavil těmto dvěma režimům, vycházel z těchto ideálů. Kdyby tam ten Masaryk nebyl, tak by ti lidé jen těžko hledali jinou než osobní ideu, že jim to prostě nedá, že jsou odvážní.“ Vybaveni masarykovskou vizí měli ještě společný plán.

Čtěte také

„Masaryk, to je etika. To je politik velmi zvláštního ražení,“ připomíná Kosatík. „On všechny politické činy uskutečňuje s tím, že si hlídá, jak se v nich sám proměňuje.“ Nebyl bez chyby. „Ale podstatou je, že dokázal žít bez hroší kůže. On se neobrnil. Zůstal citlivým.“

Chybí nám vizionáři

Naopak ideál TGM, že by se pravá, poctivá politika měla zakládat na vědě, dnes neobstojí. „Sociologii se tehdy věřilo jako před 100 lety náboženství. My teď víme, že se spousta věcí odehrává mimo škatulky.“ Paradoxně sem spadá zrovna to, co zakládá masarykovskou etiku.

„Takže on vlastně byl v takovém až trošičku úsměvném rozporu sám se sebou. Když hlásal něco, co podstatou své aktivity popíral.“ Ale takový už je podle Kosatíka úděl většiny vizionářů. „Kteří tady po odchodu Václava Havla bohužel stále chybí.“

Kde se Pavel Kosatík cítí doma? Co je podstatou češství? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: Pavel Kosatík , zis , rota
Spustit audio