Pavel Kosatík: Ještě 98 let po vzniku legií kolem nich jen přešlapujeme. Přitom je to kořen demokracie

Do podzimu 1917 mohli Čechoslováci bojovat v carské armádě. Ale díky revolučním událostem a svržení carského režimu jim bylo umožněno vlastní velení. Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik tak dali vzniknout kvalitativně nové jednotce.

„Kolem roku 1918 je ten vývoj v Rusku hrozně zajímavý. Bylo by dobrý, kdyby se to ve školách učilo trošku víc, než se to učí,“ myslí si spisovatel Pavel Kosatík. Sám se například zajímal, jak jsou zpracovány maturitní otázky z legionářské literatury.

Problematický Hašek

„Vyrozuměl jsem z toho, že se ty knížky nadále nečtou. Že se o nich pouze povídá. A ještě někdy poněkud svérázným způsobem, kdy se za hlavního představitele legionářské literatury považuje Jaroslav Hašek,“ stěžuje si Kosatík.

„Neříkám, že nebojoval na Rusi. Ale ten jeho vývoj a význam byl přece jenom trošku jiný.“ V roce 1918 Hašek přestoupil k Rudé armádě. Když se v roce 1920 vrátil do Československa, jeho bývalí kamarádi-legionáři jako Rudolf Medek ho nevítali s otevřenou náručí. „Pro některé byl v podstatě zrádce.“

Čtěte také

TGM chtěl legie ve Francii

Hlavní smysl čtyřicetitisícové legionářské armády ale nebylo dál bojovat na východní frontě. „Masaryk si představoval, že se minimálně 30 000 dostane na francouzskou frontu, kde si myslel, že se ta válka nakonec rozhodne.“

K tomu už ale nedošlo. Moci se v Rusku chopili komunisti a legionáře „po dobrém“ do Evropy nepustili. Museli se probít strašlivou anabází přes Sibiř po magistrále do Vladivostoku a kolem světa.

V československém vojsku 20. a 30. let byly úplně jiné vztahy mezi veliteli a vojáky než v jakékoli jiné evropské armádě. Možná s výjimkou britské nebo části francouzské. Československé vojsko tím bylo proslulé.

„Dnes se kolem tradice legionářů pořád lhostejně přešlapuje,“ myslí si Kosatík. „Přitom to byl jeden z kořenů demokracie tady. Nejenom naší. Marná sláva, vojsko znamená, že nějaká komunita bere věci vážně. Nemusí vyzývat k boji nebo bojovat. Ukazuje, že je ta komunita schopná se domluvit na obraně.“

Proč dnes mladí Syřané nezůstanou doma, nebojují za svou zem a raději emigrují? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.