Pavel Kosatík: Divoká devadesátá léta se konečně stávají historickým tématem. Uceleného náhledu ale ještě nejsme schopni
Šestidílná série České televize Devadesátky o největších kriminálních kauzách 90. let lámala rekordy. Každý díl sledovalo v průměru přes dva miliony diváků. Proč v nás divoká 90. léta tolik rezonují? A proč až teď?
„Přestože doma televizi nemám, seriál Devadesátky jsem si nenechal ujít. Velmi mne to zaujalo jak po stránce režijní, tak herecké,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... spisovatel Pavel Kosatík.
Čtěte také
„Hlavně jsem si ale uvědomil, že 90. léta se konečně stávají historickým tématem,“ popisuje publicista a historik nový význam seriálu. „Pokud se totiž dějiny televizně zobrazovaly, končilo to většinou rokem 1989.“
„Teď tady máme otevřenou celou následující dekádu. Přál bych si, aby zobrazování polistopadové doby pokračovalo dál. Dvě ústřední témata jsou totiž velmi nosná.“ Která to jsou?
Polistopadová společnost
První důležitou rovinou polistopadové české společnosti je podle Pavla Kosatíka vrůstání byznysu do politiky. „To se nejprve dělo prostřednictvím různých lobbistů, později mafiánů a skončilo to nástupem Babišova hnutí, kde k politicko-byznysovému srůstu došlo fest.“
Čtěte také
„Druhou rovinou je vrůstání ruských zájmů do zájmů českých, a to je zjednodušeně řečeno téma Miloš Zeman a další. Po celou polistopadovou dobu, aniž jsme si to uvědomovali, z nás Rusko nespustilo oči. Zatímco jsme se kochali tím, jak je Rusko na kolenou, ono sbíralo síly, což se nyní projevuje tím, že Rusko má v řadě zemí své páté kolony. A projevuje se to i u nás,“ je přesvědčen publicista.
Nosné je i téma privatizace, které se ale podle Pavla Kosatíka často zjednodušuje. „Zdá se mi, že tu převažuje zhnusený náhled na tu dobu, který vychází z toho, jak lidé kradli. Byl bych ale rád, kdyby se připomínala i ta část pravdy, že k majetkům se řada lidí dostala správným způsobem. Třeba restitucím se dá jen máloco vytknout.“
Neschopni uceleného pohledu
Seriál Devadesátky samozřejmě není jediným tvůrčím počinem, který o složité porevoluční době pojednává. „Veřejná témata traktována byla, ale nikdy toho nebude dost. Neřekl bych totiž, že většina z nás je schopna podívat se nedávnou historii uceleným pohledem. Myslím si, že v tom ještě poletujeme.“
Podle názoru Pavla Kosatíka je to i proto, že reference o době nedávné je komplikovaná, protože účastníci doby ještě žijí nebo jsou u moci. „Řada autorů proto může mít pocit, že je to nebezpečné nebo lidsky složité, nepříjemné. Ale právě proto, že ti lidé dál působí, je nutné, aby se takováto témata otevírala.“
Další témata rozhovoru: Humboldtovo fórum v Berlíně jako platforma pro debaty o kolonialismu; neznámý myšlenkový potenciál ekologické a křesťanské literatury; smysl moderních církví a skutečné pastorace.
Související
-
Nevím, jestli zrovna Ivan Jonák nebo Ivan Roubal našli ve vězení boha, pochybuje novinář Josef Klíma
Investigativní novinář Josef Klíma se desítky let zabývá kriminálními případy. Jeho kauzy a knihy posloužily jako předlohy k filmům. Teď mu vyšla nová kniha.
-
Té noci pes neštěkal... Oceněný dokument o manželce mafiánského bosse Běly, který pracoval s Mrázkem
Patřil k nejmocnějším v podsvětí. Udržoval blízké vazby s kmotrem Mrázkem, který se od něj prý učil. Podle manželky byl ale rovným chlapem. Jeho příběh vypráví právě ona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.