Pavel Bobek – solidní šoumen

Pavel Bobek se narodil 16. září 1937 v Praze. Po gymnáziu studoval v letech 1955–1961 na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Stejně jako všichni jeho vrstevníci propadl rokenrolu. Začal zpívat s fakultní skupinou FAPS, později působil v tzv. Studiu bigbeatové hudby a v roce 1959 v divadle Paravan.

Léta v Olympicu

V roce 1963 přijal angažmá zpěváka Olympicu a dvě sezony s ním vystupoval v programu Ondráš podotýká v divadle Semafor. V březnu 1964 s Olympicem pro Supraphon nahrál klasické rokenrolové tituly Sweet Little Sixteen, Oh Boy! a duet s dalším spolužákem z fakulty Pavlem Švábem Sealed With A Kiss. O rok později se objevil na singlu s písničkami Memphis, Tennessee a Rave on.

Po odchodu z Olympicu (1965) asi nejintenzivněji (od roku 1966) zpíval s Country Beatem, s nímž se v roce 1967 stal stálým členem divadla Semafor. Tam působil až do roku 1990. Spolupráce s textařem Jiřím Grossmannem přivedla Bobka v roce 1970 na 1. místo hitparády Supraphonu se singlem Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát.

(Ne)úspěch u Supraphonu

O rok později dosáhl s písničkou Houston na 2. místo. V roce 1973 připojil další úspěšné singly Vincent a zejména Nedělní ráno, které jej znovu zavedlo do supraphonské Top 10. Ani tyto mimořádné úspěchy mu ale u Supraphonu nevysloužily samostatné album.

Čas od času přinášel nová alba. Jejich písně dokázaly všeobecnou posluchačskou popularitou překlenout období mezi vydáním další kolekce. K nejvýraznějším nahrávkám té doby patřily Pojď dál a zpívej (1978) a především Lásko, mě ubývá sil. Titulní singl byl v letech 1980–81 plných 13 měsíců v Top 10 Supraphonu.

Odchod k Pantonu

V roce 1981 vydal Supraphon kompilaci Profil 1970–79 a současně i Panton, s nímž měl od roku 1980 exkluzivní smlouvu, novinkový projekt Zkus se životu dál smát. Z dalších titulů produkce LP zaujalo především album Stárnoucí mladík (Panton, 1984), na němž byly kromě titulní písně další výrazné nahrávky jako Permanentní flám, Jamajka a Z pekla štěstí.

Proto v roce 1975 odešel ke značce Panton a díky pochopení a pomoci jejího ředitele Jiřího Maláska nahrál v roce 1975 první album Veď mě dál, cesto má. V jeho obsahu byly, kromě titulní písně například Pojď stoupat jak dým, Má dívka N, Já jsem byl bloud, Víš, kdo ti smí z tvých vlásků copy splést? a Nedělní ráno.

Mozková mrtvice

V posledních letech vystupoval se skupinou Malinaband v čele s Lubošem Malinou. S Robertem Křesťanem nazpíval ceněnou píseň Ještě není tma na albu jeho Druhé trávy Dylanovky.

V roce 2007 prodělal mozkovou mrtvici. V roce 2012 byl Akademií populární hudby zvolen do Síně slávy. O několik měsíců později zemřel.

Pavel Bobek|foto: Jan Turek, EMI