Overturismus se u nás týká jen Prahy 1, Českého Krumlova a možná Sněžky. Máme ještě obrovské rezervy, tvrdí expert na cestovní ruch

S koncem letních prázdnin a začátkem školního roku přichází také bilancování končící letní sezóny v oblasti turismu. V médiích se v průběhu července a srpna objevovaly zprávy o přelidněných městech, plážích, extrémním počasí a zrušených letech.

Čtěte také

Expertka Dolanská: Cestovní ruch by měl být lehce nedostatkovým zbožím. Vstupné do měst je nejjednodušší způsob regulace

„Říká se, že je léto pro média okurková sezóna. Využívají tedy celé řady podnětů, které často nejsou tak závažné. Sezóna byla celkově velmi dobrá, zejména ta výjezdová, tedy směrem z Česka do zahraničí,“ odpovídá expert.

„U nás to bylo horší,“ dodává. „Došlo ke zdražení hotelů, restaurací i vstupného na hrady a zámky, takže domácí sezóna zas tak slavná nebyla.“

Kam cestujeme?

Faktorem, který nejvíce zvažují čeští turisté při výběru dovolené, zůstávají finance. Další preference se liší podle generací a podle toho, zda lidé žijí ve větších městech nebo na vesnicích.

Karel Vyrut z Asociace cestovních kanceláří|foto:Alžběta Boháčová, Český rozhlas

„Obecně tíhneme především k moři a k horám. Lidé z měst hledají klidnější místa, zatímco ti, kteří si přírody užívají každý den, hledají živější místa.“

Největší zájem je podle experta o all inclusive pobyty. „Ty jsou na jednu stranu pohodlné, na druhou stranu velmi omezují poznávání samotného místa,“ dodává Karel Výrut s tím, že interpretaci tohoto trendu nechá na posluchačstvu.

Příjezdová turistika? Máme co zlepšovat

Z pohledu počtu lidí, kteří do České republiky ročně zavítají, na tom nejsme jako země špatně. Stále však máme obrovské rezervy.

„Příjezdová turistika do ČR už léta osciluje kolem 3% podílu cestovního ruchu na hrubém národním produktu. Zaměstnává 250 tisíc lidí, což není málo a je to více než zemědělství. I podíl na HDP je větší než v zemědělství. Ale pozornost na cestovní ruch není zdaleka tak veliká.“

Čtěte také

V ekologickém přístupu k cestování máme stále co dohánět, říká pedagožka z Katedry cestovního ruchu

Problém podle Výruta Asociace cestovních kanceláří ČR vidí v tom, že u nás neexistuje žádná koncepce nebo státní strategie přístupu k cestovnímu ruchu.

„Něco si řeší regiony, něco města, něco stát. Neexistuje souhrnná koncepce rozvoje. Agentura CzechTourism dělá, co může, ale nemá dostatek prostředků,“ vysvětluje.

„Ministerstvo pro místní rozvoj má v gesci rozvoj regionů, dotace z EU, bydlení, digitalizaci, pohřebnictví, stavební zákon a cestovní ruch. To portfolio je nesmyslně široké. Financování rozvoje cestovního ruchu je u nás směšné, stoprocentně je to u nás nevyužitý potenciál,“ dodává.

Je masová turistika problém?

Karel Výrut v rozhovoru dále vysvětluje termín overturismus, který pod sebou schovává výraz pro masovou turistiku a přelidňování určitých částí měst.

Čtěte také

Všude dobře, venku nejlíp? O cestování a touze poznávat svět

„Roste kupní síla a touha po poznání i u obyvatelstva dalších zemí, které dříve necestovalo, protože na to nemělo prostředky,“ vysvětluje expert.

„Velkou roli hrají i sociální sítě, které propagují konkrétní místa, kde se lidé chtějí vyfotit. U nás se případy overturismu týkají Prahy 1, Českého Krumlova a možná ještě Sněžky.“

„Někdy lidé mají pocit, že se potkávají s masovou turistikou i jinde, ale žádná jiná místa tím netrpí. Když vám někdo překáží na chodníku, neznamená to hned turistické přelidnění,“ myslí si Výrut a vysvětluje, že například Benátky, ve kterých žije 50 tisíc místních obyvatel, se potýkají s 20 miliony turistů každý rok.

„V Praze žije asi 1,3 milionu lidí a ročně ji navštíví asi 8 milionů. Ta čísla tedy nejsou tak hrozná. Problém ale nastává s krátkodobým ubytováním v bytech, to není pod kontrolou. Z 10 lidí, kteří bydlí na Starém Městě, je 7 turistů,“ ukončuje myšlenku.