Dokumentarista Svatoš: Cestování ve stylu Hanzelky a Zikmunda končí. Objevování nahradila selfíčka s co nejlepším pozadím

V Barceloně, kterou ročně navštíví 32 milionů turistů, protestovali proti přelidnění zástupci více než 150 organizací a sociálních hnutí. Lidem se nelíbí spekulování s byty a dopady cestovního ruchu na život stálých rezidentů. Stejná situace je v mnoha dalších turistických destinacích.

„Jako se mění klima a počet obyvatelstva, mění se i koncept cestování. To, co praktikovali naši rodiče nebo třeba Hanzelka a Zikmund, přestává platit. Exponované turistické destinace jsou přeplněné, ceny rostou, a místní obyvatelé se bouří. Naše důvody, proč někam chceme jet na dovolenou, by proto měly být vždycky konfrontovány s realitou místních obyvatel,“ říká dokumentarista Jan Eliáš Svatoš.

Regulace overturismu

Regulace masové turistiky jsou proto podle něj namístě. „Problém není v člověku, ale v lidech, v masách. Je to bezprecedentní situace. Na planetě je osm miliard lidí, stále přibývají, a třeba bohatnoucí Číňané teď chtějí poznat to, na co jsme byli zvyklí my. Cestování zkrátka patří do našeho socioekonomického portfolia, chlubíme se tím přátelům, máme sociální sítě, které potřebujeme nakrmit, ale obávám se, že lidi nejsou příliš ochotní přemýšlet, jaké to má důsledky.“

Čtěte také

Expertka Dolanská: Cestovní ruch by měl být lehce nedostatkovým zbožím. Vstupné do měst je nejjednodušší způsob regulace

Faktory, které ovlivňují výběr naší dovolené, se přitom mění v čase. Dříve to byly knihy, časopisy a vyprávění blízkých, dnes jsou to sociální sítě, influenceři a digitální fotografie, u kterých mnohdy nevíme, nakolik jsou upravené nebo přímo vytvořené umělou inteligencí.

„Lidé pak přijedou na místo, a jsou tvrdě konfrontování s realitou. Buď se tam vůbec nesmí, nebo jsou tam fronty, nebo tam člověk může být pouhých třicet vteřin. Bohužel řada lidí, zejména digitální nomádi, influenceři, kterým se dnes říká super narcisové, cestují, aby hledali pozadí pro svá selfíčka. Je jim vlastně jedno, kde jsou. Nedochází u nich k tomu, co třeba já mám na cestování rád, tedy určitou obrodu sebe sama,“ zamýšlí se fotograf.

Uvědomělé cestování?

Jestli ale lidstvo bude ochotné změnit cestovatelské návyky, ukáže podle něj až čas. „Vedle omezení, která postižená města zavádějí, je zajímavý i trend vylidňování, kdy místní obyvatelé prchají pryč. Otázka tedy je, kam budeme jezdit. Budeme jezdit do Benátek, které budou jenom skanzenem pro turisty, kde nebude žádný běžný život? Budou turisti ochotní platit regulační poplatky? Nebo se naštvou a pojedou jinam a problém vznikne někde jinde?“

Mezi místa, která jsou hodně postižena masovým turismem, patří i chorvatský Dubrovník, který dokonce předčil v overturismu i Benátky.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Pro turismus jsou nejhorší sociální sítě. Míra chlubení se zemím ubližuje,‘ říká cestovatel

„Je tam podobný problém s bydlením jako v Barceloně nebo v Benátkách. Dokonce tam pronajímají turistům i garáže, aby získali konkrétní místa. Je to utrpení. Přes davy už nelze vůbec vnímat město. Spíše než zákazy se ale Dubrovník snaží vydávat doporučení. Člověk se třeba v ulicích nesmí pohybovat v bikinách a v plavkách. Kufry s kolečky rovněž kvůli hluku místní obyvatele obtěžují. A zase je tu stejná otázka. Když budou lidé toto vědět, rozhodnou se tam nejet a pomůžou městu, nebo naopak budou chtít vidět, kde se natáčely Hry o trůny...“