Otázka soužití s islámem rozlítila hosty a vyprovokovala k odchodu ze studia Dvojky

25. listopad 2014

Třetí díl o soužití s islámem vyvolal v diskutujících opět velké emoce. Pokládáte si často otázku jaká je při sílícím vlivu muslimů budoucnost Evropy? Spolu s odborníky se na ni pokoušela odpovědět i Martina Kociánová.

„Milí posluchači, za více než 20 let co jsem v médiích, se mi nestalo, abych uprostřed rozhovoru zůstala ve studiu sama. Až teď. Jak jste slyšeli, nebo si poslechnete, debata na toto téma, není jednoduchá ani mezi odborníky. O to důležitější je o islámu více vědět a mluvit otevřeně,“ říká moderátorka.

Malá rekapitulace

Pro lepší pochopení celého sporu je potřeba vědět, s jakým názorem se naši hosté rozloučili v minulém díle:

Benjamin Kuras: ... ti původní muslimové, které člověk znal, ti mizí a nastupuje nová generace úplně zblázněná, poblouzněná, která neskrývá před veřejností, že nás tady chtějí zahltit, pohltit, poislámštit a nebo zabít a už se s tím nikdo netají…

Jan Čuřík: Ve Francii jsou tisíce lidí severoafrického původu, kteří jsou dobře etablovaní ve francouzském společenském životě….

Začátek sporu odborníků

Přicházíme v míru ovládnout vás dělohami našich žen. Tato věta odstartovala hádku mezi arabistou Janem Čuříkem a spisovatelem, který žije ve Velké Británii, Benjaminem Kurasem. Přečtěte si přepis inkriminované části živého vysílání:

J. Čuřík: Tato věta je klasický příklad toho, jak vznikají klišé. Výrok je připisován tuniskému prezidentovi Habíbu Burgibovi, mnohokrát si ho půjčil i libyjský vládce Kadáfí. Přitom vlastně není dohledatelný, protože když měl být pronesený, nebyl internet. Je třeba hodnotit věci podle činů a ne podle slov.

Hostem Dvaceti minut Radižurnálu byl arabista Jan Čuřík

B. Kuras: Přesně tak. A bez ohledu na to, kdo tento výrok pronesl, tak historie se jím řídí a islámská porodnost v evropských zemích je 3-4 násobná. Jak jsem již uvedl v prvních třídách je ve větších městech víc muslimů než ostatních náboženství – tedy ne jen křesťanů. Čili ten výrok mohl říct kdokoli, je to úplně lhostejné.

J. Čuřík: Je velmi pravděpodobné, že porodnost evropských muslimů je zcela na úrovni průměrné porodnosti jejich zemí. Ve středomoří nebo řekněme na území jižní Evropy a Blízkého východu jsou jen dva státy, které mají výrazně vyšší porodnost. To jsou palestinská území západní břeh, Gaza a potom Izrael, především v oblasti židovských osad.

Čtěte také

Moderátorka Martina Kociánová: Pane Čuříku vrátím se tedy k té situaci, kdy jste říkal (v minulém díle viz. audio), že ta situace ve Francii je stran adaptace muslimů mnohonásobně lepší než ve Velké Británii a pan Benjamin Kuras říká, že podle jeho informací je situace ve Francii mnohem horší. Myslel jste to tedy ironicky?

J. Čuřík: Samozřejmě si myslím, že informace, které podává pan Kuras o Velké Británii, jsou informace zcestné (byť mu neberu jeho 40 let života ve Spojeném království). Vnímání muslimů je asi individualizovanou záležitostí a plně rozumím tomu, že u některých lidí dokáže tato velká komunita, pokud se vůbec komunitou dá nazvat, vzbuzovat obavy, strach. U některých zase vzbuzuje empatie a potřebu je pochopit a vnímat proces neúspěšné integrace.

B. Kuras: Pan Čuřík tady předvádí to, čemu se v Anglii říká: Nedovolit faktům, aby narušily ideu. Mě pobavil váš výklad zákonů šaría. Že to jsou drobnosti každodenního života. Četl jste zákony šaría? Kdybyste je četl, tak byste věděl, že podle nich muslim vládne nemuslimovi, žena má poloviční právo, muslim, který se obrátí na tu chybnou víru, podléhá trestu smrti. Četl jste to nebo si jen tak vyprávíte, jak si smějí stříhat nehty a kterou nohou smějí chodit na záchod?

Benjamin Kuras

J. Čuřík: Pane Kurasi, právo šaría v pravém slova smyslu neexistuje. Je to mnohem komplikovanější.

B. Kuras: Ale vy jste sám řekl, že jste nečetl Korán, hádísy ani sunny. Co teda víte o zákonech šaría?

J. Čuřík: Je možné a podle mého názoru potřebné, abychom naše vrstevníky muslimy chápali podle jejich dnešního žitého života a ne prostřednictví 1400 let starých textů.

B. Kuras: No my je chápeme právě tak, jak se chovají dnes. A tak jak se chovají dnes, ohrožuje všechna ostatní náboženství, ateismus a sekulární demokracii.

J. Čuřík: Beze sporu máte tuto zkušenost, já vám ji neberu.

B. Kuras: A vy nemáte tu zkušenost?

J. Čuřík: Má zkušenost s muslimy je zcela odlišná.

M. Kociánová: Podle čeho se má člověk sledující současné dění ve vztahu k islámu orientovat?

B. Kuras: Já bych na to měl velmi jednoduchou odpověď. Lidé by se měli zamyslet v jaké zemi chtějí žít. My máme to štěstí, že žijeme v západní demokracii, kde máme zaplať pánbůh multikulturalismus. Nebo taky můžeme žít v systému, kde si může banda 25 letých výrostků zahrát na Mohameda a Abú Bakra a obsadit zemi, vyvraždit nebo vyhnat všechny křesťany, vyhodit do povětří všechny šíitské mešity, ukrást všechen jejich majetek. Chceme my žít v této společnosti nebo nechceme?


Věřím tomu, že s panem Kurasem stojíme na zcela opačných pohledech na tuto problematiku a pravděpodobně se skutečnost nachází někde mezi tím, říká Jan Čuřík.

A pokud chceme žít v naší západní civilizaci, která vznikla díky určitým kořenům antickým, biblickým, renesančním a osvícenským, tak si musíme říct, dobře, pokud tady chtějí muslimové s námi žít, musí se přizpůsobit těmto pravidlům a musí se vzdát džihádu (což znamená ovládnutí světa a ovládnutí jinověrců) a zákonu šaría, které jsou v absolutní rozporu se všemi ústavami západní Evropy a s lidskými právy. To řešení je jednoduché. Já nevím, jak by si to pan Čuřík jinak představoval.

J. Čuřík: Já jsem si o víkendu procházel citace československého tisku z roku 1938, které jsou k dispozici na stránkách věnovaných holokaustu a mě úplně fascinuje jaká podobná slova pronáší pan Kuras a která slyšíme každodenně kolem sebe. Jsou…

B. Kuras: Toto je neuvěřitelná debata. Já mluvím o obraně demokracie a vy mluvíte o nacismu.

Rychlý konec

Je více než zřejmé, co se stalo finální rozbuškou. Poslechněte si tedy sami, jak debata po kontroverzním přirovnání pana Čuříka pokračovala a také předčasně skončila.

Pozvání do druhé části pořadu přijal politolog, ekonom a publicista Petr Robejšek.

Pořad jsme vysílali v úterý 25. listopadu od 18:30. Další záznamy najdete v iRadiu.

Spustit audio