Ořešák a ořechy
V našich větších zahradách, také v parcích a v některých stromořadích, např. v teplejší jižní Moravě, se setkáváme se vzrostlými stromy.
Dominantní ořešáky
Je to ořešák královský (Juglans regia), jež má na 30 lidových názvů, třeba chřapáč, kamenáč, papírák, křapák, vlašák, také strom šlechtický. Je-li v dobrých pěstitelských podmínkách, tak dorůstá až do 30metrové výšky a velké rozložitosti.
Léčivost ořešáků
Léčivé na něm jsou především listy a plody. Pod stromy mohou růst jen málokteré rostliny, neboť za deště se z listů ořešáku vymývá éterický juglon, který omezuje růst mnohých jiných rostlin.
Juglon odpuzuje plísně, využívá se k léčení kožních ekzémů, průjmů, zánětů v ústech, krku a v očích.
Opadanými vyluhovanými listy se barví látky a vlna do béžové až hnědé barvy.
Nemoci ořešáků
Obaly plodů i listy, zejména v dolních partiích koruny, trpí hnědnutím a bakteriální skvrnitostí. Hlavními škůdci jsou vlnovníci: způsobují bradavčitost listů i rubiny plodů, další škůdci způsobují plstnatost listů, což jsou vlnovníci ořešákoví. Choroby i škůdce je možné omezit a zlikvidovat včasnými chemickými postřiky aspoň v dolních partiích stromů.
Spadané listí
Po prvních mrazících i málo pod nulou rychle opadají listy. Jsou upotřebitelné ještě jako léčivka, ale dávají se i do kompostů: je třeba je namíchat s trojnásobným objemem jiné zelené hmoty, jako je listí, tráva, plevely a podobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.