Iva Hüttnerová jde proti trendům: Proč bych měla malovat něco, co nikoho nepotěší?
Je herečkou a výtvarnicí. „Divadlo je o komunikaci a já pak potřebuju svůj klid. Kdybych ale jen malovala, asi bych se zbláznila. Protože je to osamělá činnost. Takže kombinace s divadlem je fantastická a nevyužívám ji jen já. Překvapilo mě, kolik herců maluje,“ říká Iva Hüttnerová v Blízkých setkáních Adély Gondíkové. Její obrazy plné zářivých barev, klidu a dobré nálady můžete až do 28. května 2026 vidět v rozhlasové Galerii Vinohradská 12.
„Pohlazení po duši – to je formulace, která mě vždycky rozněžní. Jeden výtvarník ale kdysi řekl, že to nejhorší, co se může malíři stát je, když jeho díla hladí po duši. Já jsem ale nikdy nepochopila, proč mám malovat něco, co nikoho nepotěší,“ kroutí nechápavě hlavou.
„Já nechci udělat díru do výtvarného světa. Raději hladím po duši, než abych ji rozervávala. Já maluju proto, že mě to i po více než padesáti letech pořád baví,“ ujišťuje Iva Hüttnerová v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
